Kapitán obhájil střelecký titul

Po roce znovu obhájil titul nejlepšího střelce pražského přeboru mužů. Petr Dedek, kapitán FC Tempo Praha, nasázel soupeřům rovných dvacet branek a před svými pronásledovateli v tabulce získal pětigólový náskok.

Minulou sezónu jsi dal branek 23, letos o tři méně, přesto to na vítězství bohatě stačilo…
Do sezóny jdu vždy s cílem vstřelit alespoň patnáct branek, tedy být úspěšný v průměru každý druhý zápas. Gólů jsem mohl určitě dát víc, ale svezl jsem se na jaře se špatnou formou celého týmu a několik úvodních zápasů jara jsem vynechal kvůli zranění kolena a bál jsem se nějaký čas do některých soubojů chodit naplno.

Soupeři ti prakticky celou sezónu koukali na záda, přesto, ze kterého střelce jde největší strach?
Za přeborovou stálici považuji Kolouška z Královic, Šimek těží hlavně z rychlosti. Velmi dobrý je i xaverovský Karnay. Sice nastřílel sedm branek v jednom utkání právě nám, ale odehrál mnohem méně zápasů. Gólů by asi jinak dal více. Na druhou stranu by zase nemusel přijít jeho zmiňovaný životní střelecký den, který jsme odnesli my.

Jména v tabulce střelců se každým rokem dost mění, chybí hráčů stálá forma nebo štěstí?
Spíš bych řekl, že jakmile se někdo gólově prosazuje, sáhne po něm některý klub z vyšší soutěže, proto ta obměna.

To by ale znamenalo, že už se v červenožlutém dresu Tempa neobjevíš…
Nabídky přišly, do týmu mě lákal třetiligový Střížkov, ale zůstanu na Tempu. Drží mě tu dobrá parta. Abych odešel, to by musela být super nabídka odněkud z druhé ligy, ale tomu nevěřím.

Vraťme se k tvým gólům. Utkvěl ti některý z těch dvaceti hluboko v paměti?
Povedl se mi ten na Radotíně. Postupoval jsem na bránu hodně z úhlu a podařilo se mi „hokejkou“ obstřelit gólmana. Jiné místo v brance nebylo, střela mi dokonale sedla. Odvezli jsme si díky němu bod. Za nejdůležitější považuji trefu na Dukle. Vrátil jsme se po zranění do základní sestavy a vydřeli jsme nad vojáky nejtěsnější vítězství. Po debaklu na Xaverově jsme ho nutně potřebovali.

Tím se dostáváme k jarním výsledkům Tempa. S předposledním místem v tabulce jara asi nevládne spokojenost…
To skutečně ne. Vidím za poklesem formy dva faktory. V přípravě jsme nepotkali silné soupeře, velmi nám chyběla konfrontace. A když jsme počátkem jarní poloviny soutěže ztratili možnost bojovat o medailové příčky, neměli jsme motivaci. Podlehli jsme atmosféře celkového uspokojení. V té chvíli už jsem začal sledovat i střeleckou tabulku, protože bylo jasné, že týmového úspěchu nedosáhneme.

Když připočítáme k tvým dvaceti brankám ještě deset úspěchů kolegy z útoku Trunečky a devět tref ofenzivního záložníka Nechvíly, dostáváme se k číslu 39 z celkového počtu 57 gólů Tempa, tedy více než dvě třetiny…
Jako tři čistě ofenzivní hráči jsme snad svou roli splnili, v ostatních týmech to bylo kolem poloviny branek týmu. Spolupráce nás tří funguje výborně. Věřím, že tomu tak bude i v příští sezóně a že se povede nejen mně, ale především celému týmu!