Předpřípravka A: Tempo vítězem miniligy Meteoru

Komentář nejen k tomuto závěrečnému turnaji, ale k celé sérii tří turnajů podzimní ligy Meteoru, by se mohl jmenovat: "Jak malí loupežníčkové z Tempa ke zlatu přišli". Nejedná se však o nepoctivou loupež zlatého pokladu, ale o poctivě vydřené zlaté medaile! Před tímto turnajem kluci už poznali, že bojovat se vyplácí. A že když doženou herní nedostatky nasazením, tak se dá vyhrávat. A hlavně to věděli rodiče, kteří mohutným povzbuzováním, nejen tuto sobotu, hnali malé borce ke spanilé jízdě od vítězství k vítězství. Proto nejen klukům, ale i tomuto tempáckému kotli patří dík!

Jak probíhala třetí kapitola této loupežnické pohádky? Po dvou předešlých turnajích jsme byli druzí za Motorletem a těsně před třetími Třeboradicemi. Proto každý ztracený bod by byl pro nás velký problém a obezřetnost byla na místě. V prvním zápase nás trochu zaskočil o poznání zlepšený Meteor. Už to nebyla otázka skóre, ale boj o vítězství. Po mírné převaze jsme nakonec zvítězit dokázali v poměru 2:0.

Měl přijít opět lehčí zápas s Admirou. Ale nepřišel. Než jsme se rozkoukali, prohrávali jsme 0:1. Jak výše uvedeno, jedná se o pohádku a ta má vždy šťastný konec – proto konečný výsledek byl 4:2 pro nás. Třeboradice, jediný soupeř, který nás dokázal na těchto třech turnajích porazit, jsme si zkušeně pohlídali a po utkání bohatém na branky jsme zvítězili 5:3. Dle minulých turnajů měl následovat "hratelný" soupeř – kluci z Bohemians 1905. Ale zase překvapení! Zejména brankář tohoto mužstva byl nepřekonatelný a navíc při jeho výkopech přes celé hřiště tuhla krev v žilách trenérům i celému tempáckému kotli. Jak výše uvedeno, jedná se o pohádku se šťastným koncem - proto jak jinak, než další naše vítězství v poměru 1:0!

Přišel zápas pravdy a boj o zlato. I v tomto zápase bylo něco pohádkového, a sice práce obrany. Konečný těsný výsledek posledního tempáckého galapředstavení poměrem 1:0 byl výsledkem mazácké hry malých Tempáčků zezadu.

Snad důležitější než celkové prvenství byla skutečnost, že se na tomto turnajovém seriálu vystřídalo celkem 22 kluků – a to se hrálo 5+1 ! Bylo pozorovatelné, jak kluci fotbalově skutečně rostli, zejména jak postupně více a více přemáhali nesoustředěnost na hru a míč, jak přestali s prováděním "čestných doprovodů" soupeře a naučili se soupeři míč odebírat. Byla také chvályhodná skutečnost, že do soubojů nechodili a branky nestříleli už jen naši dva zkušenější hráči - Patrik Bešťák s Danem Michlem. Díky jim nás čekalo ještě jedno ocenění – po těžkém rozhodování poroty mezi těmito dvěma kluky – nejlepším hráčem turnaje se stal nakonec Dan Michl. Uvidíme, jak to na příštích turnajích bez nich půjde? A to je konec pohádky o loupežníčcích ze Lhotky.

Loupežnická sestava: Ondra Švejda, Dan Michl, Dan Mlejnek, Míša Novák, Patrik Bešťák, Kuba Kratochvíl, Míša Větrovec, Kryštof Troják, Ondra Holička, Vašek Šalanský, Filip Zemjánek, Patrik Lux, Jakub Janda, Maxim Bělovský, Tonda Pihera, Tomáš Keprt. (Toník Neumann, Jakub Sedláček, Jakub Novosad, Pavel Skalník, Milan Mašek, Vojta Lenert – hráli v předešlých dvou turnajích)

Branky: Dan Michl 5, Toník Pihera 3, Patrik Bešťák 2, Dan Mlejnek, Ondra Holička a Míša Novák po 1.