V sobotu 14. dubna jsme nastoupili ke druhému mistrovskému zápasu jarní části. Naším soupeřem byl Újezd nad Lesy, tým druhý v tabulce. Zápas začínal až po obědě, bylo krásné počasí a my doufali v dobrý výsledek. i když po předchozím zápase s Duklou jsme byli spíše pesimističtí. Klukům jsme ale trrochu promluvili do duše a věřili, že to bude mít nějaký účinek.

Už v první půlce jsme se přesvědčili, že se kluci poučili, zápas začali s velkou bojovností, touhou vyhrát a po prvních minutách bylo jasné, kdo bude na hřišti pánem. My jsme měli pocit, že jsme přijeli s úplně jiným týmem než na Duklu. Kluci konečně taky hráli jako jeden tým, prali se o každý balon a statečně bojovali. Soupeře jsme prakticky nepustili blíže k naší brance, jen chyběl ten vysněný gól. První půlka skončila 0:0.

Ve druhém jarním mistrovském utkání jsme nastoupili proti mužstvu ČAFC B. Po nepříliš přesvědčivém utkání s mužstvem Kunratic, co se týkalo přístupu k utkání, došlo k některým změnám v sestavě. Po sérii důrazných rohovorů s mužstvem se dnes dostavil kýžený výsledek.

Od začátku jsme hráli aktivně a nic jsme neponechali náhodě, kluci až na malé vyjímky hráli to, co jsme od nich požadovali, snad až na krátký výpadek mezi dvacátou až třicátou minutou utkání. Jinak si myslím,že jsme dnes podali solidní výkon. Co mě dnes uspokojilo, byl velký okruh hráčů, kteří byli schopni zakončit. Abych jen neláteřil, tak dnes většině hráčů vyslovuji pochvalu.

Jak byli trenéři přeborové starší přípravky A zklamaní z výkonu a výsledku úvodního zápasu s Braníkem, ve druhém utkání si dokonale spravili chuť. Ne velmi nerovném a tvrdém nedůstojném hřišti v Písnici předvedlo Tempo maximálně bojovný a zodpovědný výkon, kterému ale nechyběla i kvalita a zkušenost.

Na vedoucí branku domácích ze 3. minuty Tempo odpovědělo bleskově a dvěma slepenými góly v 6. a 7. minutě skóre otočilo a po celou první půli bylo lepším týmem. Nejprve Machulka parádně připravil gólovou nabídku Gronychovi a vzápětí se do míče opřel Kocábek a tvrdou střelou podruhé napnul síť. Stejný hráč v 18. minutě využil penaltu po faulu na Folprechta. Po změně stran domácí přidali, vytvořili si několik šancí, ty ale bravurně likvidoval gólman Barda. Když se dvě minuty před koncem Machulka dobře zorintoval ve skrumáži a vstřelil čtvrtý gól bylo rozhodnuto a zisku velmi důležitých tří bodů.

První poločas neprobíhal dle našich představ, hráči neplnili taktické pokyny, diskutovali s rozhodčím a podle toho hra vypadala. Ve 30. minutě se nechal vyloučit Satýnek, oslabil tým a ještě předtím zbytečně zavinil penaltu, ze které se soupeř dostal do vedení.

O přestávce jsme hráčům domluvili a zároveň přeskupili řady. Výkon v oslabení vypadal o poznání lépe. Vytvořili jsme si šance a soupeře prakticky do ničeho nepustili. Rozhodčí nám neuznal regulérní gól, ale ani to hráče nezlomilo a šli za vyrovnáním, které zajistil Turek z penalty za faul na Pechara. Rádi bychom, aby kluci hráli od první do poslední minuty a nenechávali se strhnout k diskusím a věnovali se pouze hře, protože v tomto utkání jsme zbytečně ztratili body.

Proti o rok staršímu soupeři z čela tabulky sehrálo Tempo víc než vyrovnanou partii, mělo po celé utkání více ze hry, ale dopaltilo na špatný úvod a především neproměňování šancí.

Hosté se dvakrát prosadili během úvodních deseti minut po nedůrazu domácí obrany a ve zbyttku zápasu se prakticky neustále bránili kombinační hře Tempa, dvakrát za gólmanem Vltavínu zvonila branková konstrukce. Když hosté z ojediného útoku přidali třetí gól bylo rozhodnuto, snížení Pekárka z pokutového kopu již přišlo pozdě. Tempo sice utkání prohrálo, ale o výsledky jde v této kategorii až ve druhé řadě, fotbalově se tým zlepšuje, vždyť na podzim na "Lokádě" prohrál 0:6.

Druhou bezbrankovou remízu po sobě uhrálo Tempo v nejvyšší pražské soutěži. Zatímco doma s Uhříněvsí šlo o ztrátu, bod z Motorletu je cenný. Remíza je spravedlivým vyjádřením sil na hřišti, nicméně oba týmy si vytvořily dost šancí k tomu, aby mohly vyhrát. Po "překvapivé" prohře Libuše v Královicích kleslo Tempo zpět na poslední pozici, o dalším vývoji hodně napoví příští domácí zápas s Královicemi.

SK Motorlet Praha B - FC Tempo 0:0 (0:0)
Rozhodčí: Hlaváč - Kubr, Obst. ŽK: Zima (Tempo). Diváků: 80.
Motorlet: Jungr - Beneš, Kolařík, Jírec, Zachař - Čmejla (63. Hajda), Honetschläger, Pavlis, Majerčin (63. Vejražka) - Pánek, Patera (72. Mišalko).
Tempo: Tala - Semerák (71. Jurtík), Trusina, Hlavička, Netušil - Hurka (80. Budák), Zima, Nechvíla, Žalud - Beneš (41. Zelený), Hlavík.

Za krásného pátečního počasí jsme nastoupili k prnímu jarnímu utkání Mini Cupu proti třetímu celku tabulky - ČAFC. Nečekalo nás nic lehkého, to jsme věděli již podle prvního zápasu na ČAFCe, kde jsme se hodně nadřeli na výhru 2:0. Ale zlepšenou hrou v posledních zápasech a slušnou formou jsme se na soupeře s chutí vrhli a samozřejmě s touhou po vítězství!

Utkání začlo klidně, ze začátku měli více míč na kopačkách domácí, ale ze zajímavých akcí se neurodilo nic, co by vážně ohrozilo branku hostů. Půlka poločasu byla taková oťukávaná a ve druhé polovině se začalo dít na hřišti i něco gólově. Bohužel to nebylo moc příjemné pro nás. Čafka se dostala první vážnější akcí do vedení, když naše obrana totálně vypustila to, co má v náplni práce, a nechala pohodlně skórovat hráče hostí z vůbec první střely na naší branku – 0:1.

"Po vyrovnané první půli, kdy jsme se dokonce zásluhou Hrstky ujali vedení, se soupeř ze špičky tabulky ve druhé půli dokázal prosadit a temi brankami rozhodl o své výhře. Tým musím pochválit za bojovnost a rád bych vyzdvihnul brankáře Ondru Moudrého, Heince a z mladší přípravky A vypůjčeného Kuriše," hodnotil první jarní mistrák trenér Jiří Šak. Vršovice se představily s pěti hráči ročníku 96, kteří nastupují také za A tým v pražském přeboru.

Prvním zápasem jarní mistrovské ligy vstoupili svěřenci trenéra Hozáka na domácím hřišti FC Tempo do víru mistráků. Po zimní přípravě na soustředění v Roudnici nad Labem se zdálo, že jsou ve formě. První poločas utkání s Kyjemi B se však zdálo, že místo soustředění spíš bylo rozptýlení. Ofenzívní hra Tempáků byla bezzubá. Borci si vytvořili řadu šancí, avšak nezakončili brankou. "Ještěže soupeř nemá ofenzívní hráče," povzdechl si trenér. Dvě branky padly ještě do konce poločasu.

Pravý brankostroj se však rozjel po výměně stran. Kluci jako by se vzpamatovali a začal ten pravý kolotoč. Střely zdálky i zblízka létaly na bránu soupeře a do konce zápasu se jich v síti Kyjí uhnízdilo ještě sedm. Kéž by tahle forma vydržela co nejdéle.

V sobotu 7.dubna jsme zahájili jarní část mistrovské soutěže. Naším soupeřem byla Dukla, hrálo se na jejím hřišti na Julisce. Už před zápasem jsme tušili, že to bude utkání těžké vzhledem k tomu, že Dukla po podzimní části suvereně vedla tabulku a na kontě měla jen jednu remízu a samé výhry. Přesto jsme doufali, že uhrajeme alespoň mnohem lepší výsledek.

Náš sen se ale rozplynul hned v první půlce, která se bohužel stala střeleckou přehlídkou Dukly. Úvod zápasu nevypadal až tak špatně, kluci nepustili soupeře příliš k naší brance. To ale trvalo jen do 5. minuty, kdy kluci nechali soupeře vystřelit poměrně z velké dálky a ten se trefil pod břevno a otevřel skóre. Pak jsme už spíše jen bránili a k soupeřově brance se dostávali jen velmi málo, a tak Dukla skórovala ještě v 9., 16., 18., 20. a 21. minutě.

Vysokou a zaslouženou porážkou s favotizovaným Braníkem vstoupila do jarní části přeboru starší přípravka A. Na branku hostí ze 2. minuty ještě stačil v 7. minutě odpovědět Kocábek, ale Braník do poločasu přidal tři branky a zápas rozhodl.

Po změně stran už se projevil užší kádr, navíc sužovaný čtrnáctidenní epidemií, zatímco soupeř mohl střídat dvě vyrovnané sedmičky a využíval znatelné fyzické a výškové převahy. Během týden by se měli vyléčit marodi, dohnat tréninkové manko, aby tým zvládl důležité utkání s Optimem v Písnici.

Velikonoce a dlouhodobá zranění poznamenala sestavu obranné čtveřice v prvním jarním zápase mladšího dorostu. Naše aktivní hra slavila úspěch již v páté minutě. Agilní Pechar, po přistrčení míče od novice Kožíška, pronikl mezi obránci soupeře a zaznamenal náš vedoucí gól. Branka nás povzbudila a zápas se odehrává za naší mírné převahy. Union nás zlobí stejně jako na podzim. Průbojný kapitán hostů způsobuje naší obraně stálé problémy. Po jeho akci ve 21. minutě nečiní dorážka jeho spoluhráči v útoku žádné obtíže. Vyrovnáno 1:1. Radost jsme Unionu zkazili záhy. Po několika zblokovaných střelách se ve 25. minutě odráží míč k Balunovi a ten neváhá 2:1. Naše chuť hrát a skórovat neutuchá. Ve 28. minutě opět obléháme branku soupeře, Hurkova zblokovaná střela se odráží od Baluna k Pecharovi, a ten prostřelil vše co mu stálo v cestě. Vedeme 3:1.

O velikonočním víkendu jsme hráli dvoudenní turnaj s mezinárodní účastí - Golden city cup. Naše zápasy se odehrávaly na hřišti v Radotíně a na turnaj jsme jeli v této sestavě:

Macák, Varecha – Lacina, Štech, Koláček, Petrák, Prokůpek, Koudelka, Hlavík, Benda, Sehnoutka, France, Procházka, Hnat.

Brankáři se střídali po zápase a nutno dodat, že ve všech zápasech se ukázali býti oporami.

Na první jarní mistrovské utkání jsem se již dlouho těšil, o to víc na něj budu vzpomínat, protože co dnes předvedli moji svěřenci, tomu se nedá říkat fotbal. Nastoupili jsme proti mužstvu Kunratic, které nasadilo tři hráče ročníku 96. Přestože jsme byli více jak padesát minut na polovině soupeře, na výsledku se to neprojevilo. Kluci působili dojmem, jako by se dnes viděli na hřišti poprvé, prostě nic nefungovalo. Jejich herní projev byl katastrofální. Mrzí mě to, protože v přípravě jsme sehráli několik výborných utkání s daleko silnějšími a kvalitnějšími soupeři. Dnešní selhání si prostě nedovedu vysvětlit. V příštím zápase se samozřejmě na sestavě projeví přístup některých jednotlivců k dnešnímu zápasu.

Od začátku zápasu měl soupeř více ze hry, zejména těžil z vyššího vzrůstu svých hráčů v hlavičkových soubojích. Naši hráči si, dle úzkostlivě pískajícího rozhodčího, pomáhali v těchto soubojích rukama, což on trestal. V 18. minutě po takto odpískaném faulu přišel centr do našeho pokutového území a nepokrytý hráč hravě skóroval. Hra se odehrávala za stálé mírné převahy domácích, i když i nám se podařilo několik nebezpečných akcí, z nichž jsme nejblíže byli brance po samostatném průniku Jardy Březiny, jehož střelu brankář s námahou vyrazil a dobíhající Šíma měl k míči daleko. Březina vsítil i gól, ale necitlivě pískající rozhodčí ho neuznal pro předchozí faul na Šímu. Naši hráči si pak cítili již v kabině, když ve 45. minutě klánovický záložník unikl po pravé straně, zacentroval a jeho spoluháč po několika našich chybách neměl problém dorazit míč do sítě.