Dne 23.3. se na hřišti Braníka konalo Pražské kolo Danone Cupu neligových výběrů v katerorii U12. Turnaje se zúčastnily čtyři výběry městských částí Prahy 4 a 10 (Braník, Krč, Tempo, PSK Union, Hostivař), Prahy 4 a 6 (Podolí, Vyšehrad, PSK Union, ČAFC, Střešovice) Prahy 6 (Dukla Praha, Aritma, Bílá Hora) a Prahy 8 (Admira Praha, Střížkov). Náš klub reprezentovali Štěpán Kuriš a Vojtěch Vejšický.

Týmy se utkaly každý s každým a náš výběr pod vedením trenéra Štvrtni prošel turnajem bez jediného zaváhání a bez inkasované branky. "Nato, že kluci byli z pěti oddílů a tudíž neměli možnost se sehrát, odehráli vynikající turnaj. Každým zápasem šla jejich hra nahoru a dokázali, že i přes svůj relativně nízký věk jsou opravdu velkými hráči. Gratulace k předvedené hře i k postupu do dalšího kola, které se uskuteční 11.-12.5. v Sušici. Mě nyní čeká nelehký úkol zúžit nominaci na 14 hráčů, protože všichni zúčastnění hráči předváděli opravdu velmi kvalitní výkony," hodnotil turnaj Štvrtňa. Vojta Vejšický na turnaji zaznamenal tři branky, Štěpán Kuriš se trefil jednou.

V sobotu časně ráno jsme odehráli další kolo přeboru. Tentokrát jsme se sešli na hřišti Admiry. Trenéři neponechali nic náhodě a jelikož nám ranní zápasy moc nesvědčí, nechali kluky dvakrát rozběhat a rozcvičit. Admira nám chtěla oplatit porážku z podzimu. Vzájemný respekt jsme dokázali překonat hned v začátku utkání. Obě mužstva začala aktivně, ale postupem času se naši fotbalisté dostali do herní pohody a Admira začala chybovat. Ve 3. min. zahrával David Kny roh, který si soupeř srazil do vlastní sítě – 0:1. V 7. minutě zvýšil na 0:2 Luky Hroník střelou po zemi po sklepnutí od Štěpána Sedláře. Soupeř se snažil nepříznivý vývoj zvrátit, ale jeho střely mířily vedle branky.

Důležitý úvod jara Tempo zvládlo. Předvedená hra sice nebyla žádný zázrak, ale počítají se tři body a svěřenci trenéra Kollera za nimi šili určitě s odhodláním a na horké půdě ve Kbelích si je zasloužili. Domácí na čtyřech místech obměnili tým, oživením byli dva Ukrajinci v jejich dresu.

A právě jeden z nich - Sakal - měl první šanci v 15. minutě poté, co přelstil obránce Hlavičku, ale přestřelil. O tři minuty později se nestihl vrátit z útočného výletu obránce Netušil, Josef Hurka mu posunul míč do strany a Netušil s nezvyklým klidem rutinéra míč uklidil na zadní tyč - 0:1. O minutu později pálil nebezpečně Žalud. Domácí se dostali jen k náznakům šancí, zato Tempo spálilo ve 39. minutě jednu obrovskou. Jakub Hurka, přihrávající Kočí a (ne)zakončující Šulc nedokázali využít situaci tři na jednoho.

Škoda úvodu. Už ve 2. minutě unikl Balun po levé straně, ale Klouda z úhlu a tísněn obráncem branku minul. Nedáš, dostaneš. V 5. minutě hosté odkopli míč, ten doběhl Ondra Šulc, ale přihrávka se odrazila od útočníka, což znamenalo rychlý brejk a vedení hostů 0:1. Ve 20. minutě Tempo ubránilo aut Rapidu. Vrzal poslal dlouhý míč nalevo na Baluna, který si zopakoval centr ze začátkku utkání a Morávek vyrovnal na 1:1. Už za dvě minuty se stav znovu měnil. Klouda nešťasně fauloval útočníka hostí a penalta znovu posunula do vedení hosty - 1:2. Ve 35. minutě si obrana Benfiky jen dávala přednost při odkopu míče a hostující hráč jej v pohodě dopravil do sítě a zvýšil na 1:3. Toto skóre však vydrželo jen minutu. Klouda centroval zprava, obránce míč minul a Dedek byl sám před brankářem - 2:3.

První jarní mistrovské utkání a slušná výhra. První jarní zápas jsme sehráli na domácím hřišti s chlapci TJ Praga. Naši kluci se na zápas velmi těšili a v kabině panovala velmi dobrá nálada. Zápas ale pro nás nezačal moc dobře. Hned při prvním útoku hostí se míč dostal po hrubce stoperů za naši obranu a v 1. minutě Pragováci vedli 1:0. Asi 5 minut trvalo než se s toho kluci vzpamatovali a začali soupeře přehrávat. Již ve zmíněné minutě se po zblokované střele Čáslavského zmocnil míče Nguyen a perfektní střelou k tyči vyrovnal. Od této chvíle jsme měli více ze hry a soupeř se k naši brance dostával jen sporadicky. Před koncem poločasu dostal krásnou přihrávku Kuriš od Nguyena a po solu zvýšil na 2:1.

Tak jsme se konečně dočkali. K prvnímu jarnímu mistrovskému utkání jsme se vydali do krásného fotbalového areálu v Újezdu na Praze 4, kde nám byl soupeřem celek Optimum sport, toho času na předposledním místě tabulky. K zápasu jsme nastoupili na nové umělce, kde nám celkem nahrávalo to, že poslední čtyři měsíce jsme jiný povrch nepoznali. Do utkání jsme šli s tím, že si nemůžeme dovolit soupeře podcenit a navíc mužstvo Optima proti podzimní části sezony doznalo podstatných změn v kádru.

Do soupeře jsme se hned od prvního hvizdu rozhodčího zakousli a snažili jsme si v průběhu prvního dějství vytvořit dostatečný brankový náskok. Toto se nám podařilo naplnit pouze zčásti a to dvěma brankami Hájka. Přestože jsme si vytvořili dostatečný tlak před soupeřovou brankou, skóre se nám nepodařilo navýšit a to zejména díky chybějícímu potřebnému klidu a snad i smůle. V žádném případě to neznamená, že by kluci hráli špatně, ba naopak bylo to pěkné fotbalové a to i díky tomu, že nám to soupeř dovolil.

Do druhého zápasu jsme nastoupili opět ve smíchané sestavě s pomocí ročníků 97 a 95. Po podzimní porážce na soupeřové půdě jsem doma doufal v lepší výsledek. Bohužel se to nepovedlo, ale hráčum nemám co vyčíst. Po zmatcích, které nastaly před zápasem, když nedorazil rozhodčí, musím poděkovat Michalu Hozákovi, že se této nevděčné funkce ujal.

Hrál se čistý zápas bez nějakých zbytečných faulů a začátek nenapovídal konečnému výsledku. Bohužel po poločase jsem musel vystřídat kluky r. 95 a ve druhé části to bylo znát. Dál jsme bojovali a měli šance na skórování, ale ani střela R.Nováka neskončila v soupeřově bráně. Proti silnému soupeři, který měl v kádru převážně kluky r. 95, naši nedokázali výsledek 0:6 odvrátit.

Dne 28.3. jsme se vydali do Vokovic na přátelský zápas proti týmu Aritmy. Už cesta na stadion domácích byla pro některé malou bojovkou, ale nakonec jsme se sjeli všichni a očekávali, jaký asi zápas bude. Tým Aritmy běžně na turnajích nepotkáváme a vzhledem k tomu, že se jednalo o hráče narozené v roce 2002 a doplněné pár hráči ročníku 2003, tak je ještě pravděpodobnost setkání o kus menší.

Dle domluvy našich coachů znamenal přátelák 3x15 minut čisté hry. První část zápasu obsahovala trochu nejistoty a motání. Kluci se po zimě v halách a na umělce octli na větším hřišti, navíc v počtu 7+1. Začátek zápasu jim dělalo problémy se s takovými změnami srovnat. Tempácké fandy jako první probudil Dany Michl, který po nahrávce Sebíka Linga bodoval na 1:0. Aritma pocítila naši radost a naději a tak jejich, z mého pohledu, nejšikovnější hráč s číslem 13 atakoval naši bránu. I přes jeho rychlost a zručnost mu ale nepodlehl náš obránce Ondra Filip a opakovaně jeho útoky skvěle odbránil.

Po vytrvalé zimě jsme konečně přivítali jaro na venkovním hřišti. A kluci Tempa B to udělali jaksepatří parádně. Na ně se usmívalo sluníčko, štěstí, i fotbalová forma ten den ze všech nejvíce. Všechna mužstva měla velký problém s rozlehlostí hřiště. Proto branek bylo jako šafránu, každý gól měl cenu zlata. A pět gólů šikovných útočníků našeho Béčka na zlato opravdu stačilo. Když navíc tomuto mužstvu perfektně fungovala obrana včetně všech vystřídavšíchse brankářů, nejvyšší stupínek byl zcela zasloužený.

V úvodním zápase porazilo Tempo B ČAFC 1:0. V prvním zápase Tempa A visel náš vítězný gól na vlásku, ale nakonec jen remíza 0:0. Pak přišlo jediné zaváhání našeho Béčka proti Bohemians a prohra - která nakonec o ničem nerozhodla - 1:3. Následoval "zápas pravdy" – Tempo A v. Tempo B. Nejen sluníčko, ale i štěstí – jak bylo již v úvodu zmíněno – se usmívalo více na Béčkaře. Protože Áčko nedokázalo dát gól, tak družstvo B těsně zvítězilo 1:0. S Admirou sice Tempo A svou první a jedinou branku vsítilo. Ale na vítězství byly třeba branky 2 – proto prohra 1:2.

V sobotu odpoledne jsme cestovali do pražských Jinonic ke druhému mistrovskému utkání v přeboru Prahy, kde jsme se za slunečného, ale větrného počasí chtěli pokusit o téměř nemožné. Obrat Motorlet o nějaký bodík, a myslím, že jsme byli opravdu blízko.

Vstup do zápasu byl z obou stran opatrný, my jsme neměli co ztratit a Motorlet, ten prostě musel. Velmi dobře se nám dařilo napadat rozehrávku a přerušovat hru, což nám vyhovovalo. Motorlet sice mezi stopery dobře kombinoval, ale přechodem půlící čáry narážel na naši dobře organizovanou a obětavě hrající obranu. Naopak jsme to byli my, kdy v 18.min. propadl balon přes celé pokutové území Motorletu k Radkovi Geisslerovi, který se objevil sám před gólmanem, kterého se mu nepodařilo překonat. To byl náznak, jak je možné soupeře potrápit. Hráli jsme v té době dobře a nedovolili jsme, aby domácí naši branku nějak ohrozili.

Někdy to přijít muselo – na tomto turnaji malí Tempáčci okusili více proher, než na kolik byli doposud zvyklí. Od prvního do posledního zápasu hráli naši kluci ve viditelné nepohodě a křeči. Nikdo nebyl schopen tento den ukázat to, co dozajista umí. Od poslední 6. příčky nás spasilo nezkušené mužstvo Neštěmic. Celý turnaj vyhráli zaslouženě kluci domácího Motorletu. Nemálo jejich akcí bylo opravdu ukázkových. Druhé skončilo mužstvo Bohemians 1905, třetí kluci Forward One (Děčín), čtvrtí byli Benešovští.

Na zbraslavský písek jsme nastoupili s velkou nechutí. Na hřiště s minimálními rozměry nastoupili domácí s taktikou kopni a běž. My jsme s terénem a jejich hrou těžko vyrovnávali. Přesto jsme v 5. minutě šli do vedení. Brankář domácích neudržel Franceho střelu a u míče byl první Klípa a šli jsme do vedení. Lepší začátek jsme si nemohli přát.

Nadále hra měla stejný vývoj, my jsme dobývali branku domácích a oni jak to jen šlo odkopávali do bezpečí. My jsme jim nahrávali do karet svým malým důrazem ve vápně i v osobních soubojích, jako by se hráči báli umazat od písku, tam kde se měl balón odehrát, hlavou cpali do nemožných poloh nohy. V 15. minutě Seli v pozici posledního ideálně uvolnil domácího útočníka a ten lehkou střelou k tyči vyrovnal. Branka nás dost vykolejila. Hráči začali reagovat na výroky rozhodčího, který trestal sebemenší kontakt v soubojích. Tak jsme posbírali rychle žluté karty. Špatná koncentrace a nedostatečný pohyb nám neumožnil zrealizovat šance, které jsme měli.

Poslední turnaj zimní sezóny 2009/2010 se konal v domácí hale DDM. Původně chtěli trenéři nominovat jen ty hráče, kteří si během roku moc nezahrají, ale protože se většina z nich na tento víkend omluvila, dopadla nominace jinak. Původně jsme měli mít opět dva týmy, ale nakonec Tempo B tvořili naši o rok mladší spoluhráči.

Tempo A - Vršovice – hned první zápas nás opět ujistil o tom, že hra venku a v hale je úplně jiná. Naši kluci soupeře v první části zápasu přehrávali, měli spoustu bohužel neproměněných šanci, hlavně David Martínek. Bohužel pak přišla nešťastná soupeřova střela z poloviny hřiště, která padla těsně pod víko, a kterou neměl brankař šanci vybrat, a soupeř se dostal do vedení. Naši se sice snažili, ale smůlu se jim nepodařilo prolomit. Ani nařízený přímý kop Martina Škody se nepodařilo proměnit. V poslední minutě se soupeř opět dostal na naše území a chybou obrany jsme inkasovali druhý gól. Výsledné skóre 0:2

Jarní premiéru si starší dorost zahrál na domácí trávě. Byl to první zápas na přírodní trávě a podle toho se odvíjel. Míč nás trochu neposlouchal, a tak kombinace byly kostrbaté. Soupeře jsme na podzim jasně přehráli a i tentokrát jsme měli vývoj zápasu na svých kopačkách. Svým premiérovým gólem v soutěžním zápase otevřel skóre po přihrávce Klípy EriK Klusák. Naši hru ve středu hřiště dirigovali France s Balunem. Obrana se soupeřovými útočníky moc práce neměla. Na 2:0 zvýšil po průniku a střele ke vzdálenější tyči právě David. Měli jsme stálou převahu a v navýšení skóre nám bránil spíš terén než soupeř. Za stavu 2:0 jsme odcházeli do kabin. Tréner Klípa měl i přes vedení ke hře oprávněné připomínky. Pohyb bez míče, rozehrávka z obrany nám skřípala.

Do prvního zápasu jara jsme si nemohli přát lepší vstup. Jelikož máme hodně marodů a někteří hráči odešli na hostování nebo nás opustili, nastoupili jsme jen s šesti hráči našeho ročníku. Proto musím poděkovat trenérům ročníků 97 a 95, kteři nám poskytli svoje hráče. Zápas probíhal podle naších představ a tři ročníky si na hřišti rozuměly dokonale. Poločas jsme vyhráli 7:0 a přáli jsme našemu brankáři, aby vychytal nulu po dlouhé pauze, kterou mu zavinila nemoc.

Nepřijemné je pro nás to, že se zranil útočník Maliňák, ale dokonale ho zastoupil Alex Pyndzyn, který v zápase nastřílel pět gólů. Takže se nám konečně probrala i záložní řada. Díky dobré práci obrana Kalina, Malý a Klíma nepustila soupeře do žádných šancí. V záloze se vyznamenál i Geissler a svými přihrávkami pomohl ke konečnému výsledku 10:0. Kluky jsme pochválili a těšíme se, až se uzdraví zbytek týmu.