V posledním mistrovském utkání letošní soutěžní sezony jsme nastoupili na domácí půdě proti celku Junioru B. Před utkáním navštívil v šatně kluky sekretář klubu pan Koubek, který jim a realizačnímu týmu poděkoval za vzornou reprezentaci Tempa a zejména za postup, který po letech vrátil Tempo do přeboru Prahy v žákovské kategorii.

Do utkání jsme vstoupili již pod dojmem nadcházejících oslav našeho postupu a slavnostního ukončení sezony. Soupeř působil sympatickým dojmem a ani jeho výkon, přes nakonec pět obdržených branek, nebyl vůbec špatný. Kluky velmi dobře pokrýval a napadal. Naši borci měli problém vstřelit branku a to i díky malé aktivitě a ne zcela plnému nasazení. Až ve 20.minutě naservíroval Horn míč Novákovi a ten nás dostal do vedení 1:0. Do konce poločasu kromě několika dalších nevyužitých šancí z naší strany se již nic nedělo.

Nově vloženo video z oslav po utkání

V našem posledním mistrovském utkání jsme doma za krásného letního počasí přivítali tým Radotína. Soupeř se nacházel na třetím místě a chtěl nám vrátit porážku z podzimu. Také je lepší v zápasech venku, prohrál pouze dvakrát. I my jsme chtěli vyhrát a potvrdit tři body a navázat na zlepšené výsledky na jaře. Průběžně jsme byli na třetím místě, porážka by nás odsunula na pátou příčku na jaře. Jinak celkové 4. místo nám nemohlo uniknout.

Do utkání jsme vstoupili velice dobře. Soupeř byl pod stálým tlakem, protože jsme dobře napadali. Tím jsme si vytvořili šance, ale naše střely buď neměly razanci nebo byly nepřesné. Až ve 13. minutě jsme konečně protrhli střeleckou smůlu. To dostal za obránce skvělou přihrávku J.Moudrý, nahrál Hyršlovi a ten svojí šanci proměnil. Vedeme 1:0! Byl to jeho 10. gól v této sezóně.

Jedenáctý zápas v řadě bez porážky, taková je bilance A týmu v jarní části I.A třídy. Poslední prohra se datuje na 29.březen v prvním jarním kole. Svěřenci trenéra Kollera ale měli v Dolních Chabrech namále. Domácí tým v posledních zápasech sázel soueřům jeden brankový příděl za druhým a i tentokrát to na začátku vypadalo podobně. Vždyť v 11. minutě Chabry vedly 2:0... Tempo se totiž rozkoukávalo na chaberském letišti velmi pomalu a z množství nepřesností rezultovaly dvě branky za Kuchařovými zády.

Tempo vrátil do hry v 18. minutě Žalud perfektné provedeným přímým kopem. Iniciativa se přestěhovala na tempácké kopačky a další Žaludův přímák likvidoval brankář Klíma s maximální námahou. Vyrovnání přišlo přesně po půlhodině hry, kdy Vrba nastartoval kolmicí Novotného a ten blafák nadvakrát proměnil.

V neděli 14.6. jsme za doprovodu slunečného počasí dorazili na hřiště soupeře z Horních Měcholup, kde nás čekal úplně poslední zápas této sezóny. Kluci evidentně dobře naladěni vtrhli do zápasu s opravdovou chutí si tento závěrečný duel užít. Všem nám tam ukázali, co v nich opravdu je, co už umí a jací fotbalisti z nich jsou. Hned v úvodní minutě Martin Žůrek svým únikem přes půl hřiště rozhýbal hru a mohl tak otevřít skóre, ale sólíčko se mu úspěšně zakončit nepodařilo. V minutě čtvrté se to ale povedlo kapitánovi Štěpánovi Sedlářovi, jenž tak otevřel dnešní střelnici do soupeřovy brány. Ještě více nabuzení Tempáci dále předváděli krásný fotbal a soupeře k ničemu nepustili.

SK Sparta Krč - FC Tempo Praha 4:0 (2:0)
Tempo: Valenta (31. Barda) - Klíma, Gronych, V.Novák, Kojan, Faktor, Buryš (45. Kabát), Guzgunov, Kostka, Šafránek (39. R.Novák), Maliňák.

Předposlední zápas soutěže jsme sehráli proti Vršovicím. Už před zápasem jsme měli jistotu udržení v přeboru, a tak jsme si přijeli zahrát poklidný zápas. Chybělo nám několik hráčů základní sestavy. I přesto jsme sehráli důstojné utkání. V prvním poločase se nám nedařilo držet míč na našich kopačkách, proto jsme se nedostávali do zakončení. Naopak Vršovice se snažily a bylo jasné, že chtějí vyhrát. Naše obrana ale nepouštěla soupeře do žádných šancí. Do poločasu se nám nepodařilo vstřelit žádnou branku, a tak se šlo do kabin za bezbrankového stavu.

V pátečním odpoledni 5.6. jsme si jeli zahrát předposlední zápas skupiny E do Kbel, se soupeřem, který se s 11 body krčí na dně tabulky a těšili se tak, že si zpátky povezeme snadno získané bodíky. Hned od úvodní minuty bylo jasné, že zase tak snadné to nebude, protože kluci jakoby byli při pátku unaveni a zapomněli, jak se fotbal hraje. Nikdo pořádně nevěděl, co má hrát a s fotbalem to nemělo nic společného. Korunu tomu nasadilo několikaminutové soupeřovo vhazování autů, kdy oni vhodili, my do autu a pořád dokola. Malou naději na šťastný konec a lepší hru přinesla až branka kapitána Kuby Škobise. Za stavu 0:1 skončilo trápení i první poločas.

Páteční odpoledne patří již tradičně k hracím dnům našeho týmu v domácím prostředí. Tentokrát nás navštívil mančaft z Kolovrat. Zápas opět řídil sudí Pelikán, což je vždy záruka bezchybně odvedené práce. Začátek utkání byl hodně opatrný, ale s přibývajícím časem jsme dostávali soupeře pod stále větší tlak. V 7.min. přišel první gólový okamžik, když Toník krásně přihrál v poslední době výborně hrajícímu Kubovi Leunovi, ten nezazmatkoval, potáhl balon a uklidil míč za golmanova záda - 1:0. Hned 2 minuty nato propálil Toník Kinský hlouček hráčů a bylo to 2:0. Asistenci si připsal Kuba Havlíček. Do poločasu se již nic nezměnilo.

Hosté z Vltavínu se k zápasu dostavili pouze s devíti hráči a tím byl určen průběh utkání. Každý, kdo hrál fotbal, ví, že proti takovému soupeři se hraje špatně. Oslabený celek brání jak o život a spoléhá na ojedinělý útok a náhodný gól. Kompletní mužstvo naopak soupeře povědomě podcení a nehraje naplno s myšlenkou, to se nedá prohrát. V tomto duchu probíhal první poločas. My jsme útočili a vytvářeli si šance, které jsme s přehledem zahazovali a hosté odkopávali co nejdál. Z naší strany to byl pěší fotbal s množstvím nepřesností. Po Hurkově brance se zdálo, že se konečně začneme hrát, ale opak byl pravdou. Vltavín vyrovnal odkopem z půlky směrem k naší brance, a ten k překvapení všech skončil v naší svatyni. V té chvíli se o trenéra Klípu pokoušely mrákoty. Do poločasu se nám podařilo zvýšit na hubených 2:1 a hráči odcházeli do šatny s pocitem, že v kabině bude dusno. A taky bylo.

V pozdní nedělní odpoledne jsme se sešli ve sportovním areálu Slavie v Edenu, kde nás čekal zápas se silným týmem Slavie, který stále pomýšlí na čelní umístění v tabulce.

Hned od začátku jsme se dostali pod tlak soupeře, který jsme se pokoušeli narušovat důsledným obsazováním útočníků a znemožnění střelby z větší vzdálenosti. Přesto si soupeř vypracoval několik příležitostí, které jsme odvrátili na roh, ze kterých naštěstí soupeř přímo neohrozil naší branku. Byl to náročný začátek, tempo zápasu bylo vysoké, nebyla chvilka na odpočinek. Přesto jsme se dostali ze sevření a pokoušeli se rychlými útoky najít skulinku v obraně soupeře, která také pracovala na 100%.

Na Tempu hrála Benfika jeden ze svých nejdůležitějších zápasů s Úezdem Praha 4, který byl předposlední. A na nás ztrácel tři kola před koncem soutěže 6 bodů. Takže v případě nepříznivého výsledku se mohlo stát, že by nám zbyl černý Petr a oči pro pláč. Toto si samozřejmně uvědomovali i hosté, a tak se hrál docela čiperný fotbal s velkým nasazením z obou stran.

Tempo mělo sice malou, ale přeci jen převahu. Využít se ji podařilo až ve 35. minutě, kdy se domácí se štěstím probili po pravé straně k vápnu, tam Klouda našel Prokopa a jeho střela do horního rohu branky znamenala vedení 1:0.

Ve třetím závěrečném turnaji miniligy Meteoru se kluci vytáhli a ukázali rodičům, divákům a trenérům vesměs to nejlepší, co se za dva roky ve fotbale stihli naučit. Prvním zápasem překonali "komplex Admira" vítězstvím 2:1. Potom sice přišla prohra 0:4 s Motorletem, ale opravdu objektivně vzato, výsledek mohl být klidně opačný. Soupeři to tam prostě padalo a nám chyběl důraz a štěstí při zakončení. Vzápětí se dostavila spravedlivá náprava ve formě dvou suverénních vítězství. Nejdříve s Braníkem 4:0 a poté s Meteorem 3:0. V posledním zápase s velmi dobrou Duklou kluci vydřeli remízu 2:2 a tím i 2. místo na tomto turnaji.

Jednoznačné vítězství si Lhoťáci zopakovali po čtrnácti dnech, stejně jako předtím Štěrboholy, nyní také Kyje porazili rozdílem tří branek po těsném poločasovém vedení. Ostatně i průběh zápasu byl hodně podobný, ačkoliv se nyní hrálo za jemného deště na kluzkém hřišti. Po rychlé vedoucí brance domácí nabídli hostům gólové šance, kteří je však nevyužili. A po poločasvé přestávce již na hřišti kralovalo Tempo. Další tři body jej posunuly již na šestou příčku tabulky.

Úvodní oťukávání obou soupeřů ukončil důrazný zákrok Kadlece. Hosté po něm marně (a nejspíš nedůvodně) reklamovali faul, proto se hrálo dál. Míče se zmocnil Kočí, přihrával na v ofsajdu stojícího, leč záměrně nehrajícícho Dedka, a tak si svoji přihrávku doběhl a vrátil míč před branku. Tam jej v závaru hostující obránci nedokázali uklidit do bezpečí, Dedkovu střelu ještě brankář Švejda vyrazil, ale na Žaludovu dorážku nestačil.

Poslední letošní mistrák v sezóně SPB na půdě SK Slovan Kunratice pro naše kluky znamenal hodně. Postup ze II. do I. třídy!!! Ale teď už k průběhu zápasu. Sraz v 15 hodin na Tempu, přesun kolony vozidel do Kunratic. Krátká příprava, rozcvičení a mohlo se začít. Kunratičtí věděli moc dobře, s kým mají tu čest a postavili zjevně to nejlepší, co měli k dispozici. Polovina borců byla o rok starší. Hráli na domácí půdě a na favorita si dost věřili.

V prvních momentech hry našim klukům moc nedovolili. Na průběhu hry to bylo znát. Naši střelci neměli klid na střelu, která by skončila brankou. Kunratičtí také po celou dobu poločasu nic významného nevyprodukovali. Snad jen jedna střela a několik rohových kopů, které naše obrana s gólmanem vždy vyřešili. Zhruba v 8. minutě zápasu se přece jen trefil Koubis po teči Hozyho a bylo to 0:1 pro naše barvy. Zbytek poločasu jsme se tak obávali o výsledek a zachmuřená tvář trenéra byla jasnou známkou nervozity. Ono to bylo totiž opravdu dost významné utkání.

V předposledním kole letošního soutěžního ročníku jsme zavítali na hřiště ČAFC, mužstva, se kterým jsme sváděli téměř celou sezonu na dálku velký boj o postup do přeboru. Ale tři kola před koncem díky slabším výsledkům soupeře se nám podařilo jít do bodového brejku a po dnešním zápase vedeme již o čtrnáct bodů. Věděli jsme, že to nebude jednoduchý zápas a soupeř se nám bude snažit oplatit porážku, kdy jsme na domácím hřišti zvítězili 5:0.

Do utkání jsme vstoupili odhodlaně s tím, že se pokusíme uspět i tentokrát a v podstatě že nám již o nic nejde, spíše o prestiž. Hned v úvodu utkání nebezpečně zahrozil Horn, ale tentokrát ještě minul. Ve 14.minutě dává Hájek přihrávku Hornovi a ten se nemýlí a dostává nás do důležitého vedení 1:0. O pět minut později se tentýž hráč po individuální akci trefuje podruhé a začíná to být pro nás dobré, vedeme 2:0.