Hosté z Vltavínu se k zápasu dostavili pouze s devíti hráči a tím byl určen průběh utkání. Každý, kdo hrál fotbal, ví, že proti takovému soupeři se hraje špatně. Oslabený celek brání jak o život a spoléhá na ojedinělý útok a náhodný gól. Kompletní mužstvo naopak soupeře povědomě podcení a nehraje naplno s myšlenkou, to se nedá prohrát. V tomto duchu probíhal první poločas. My jsme útočili a vytvářeli si šance, které jsme s přehledem zahazovali a hosté odkopávali co nejdál. Z naší strany to byl pěší fotbal s množstvím nepřesností. Po Hurkově brance se zdálo, že se konečně začneme hrát, ale opak byl pravdou. Vltavín vyrovnal odkopem z půlky směrem k naší brance, a ten k překvapení všech skončil v naší svatyni. V té chvíli se o trenéra Klípu pokoušely mrákoty. Do poločasu se nám podařilo zvýšit na hubených 2:1 a hráči odcházeli do šatny s pocitem, že v kabině bude dusno. A taky bylo.

Tento zápas byl přeložen ze soboty na čtvrtek a my se tam díky špatné dopravě scházeli jak na pivo. Do zápasu jsme vstoupili celkem dobře, kdy soupeř nevěděl, co má na nás hrát. Nic jsme mu nedovolili a sami měli spoustu šancí. Kdyby náš tým vedl po 20 minutách o tři branky, nikdo by se nedivil. Tolik šancí a vyložených šancí (na samotného gólmana jsme šli třikrát a ani jednou se nám nepodařilo vstřelit gól) asi už v této sezóně mít nebudeme. Soupeř jednou vystřelil na naší svatyni a už vedl 1:0.Za pár minut opět PSk Union z pravé strany centroval a z nepodařeného centru zavěsil na 2:0. My od této chvíle neudělali nic pro to, aby jsme výsledek odvrátili.

Za krásného počasí jsme nastoupili na spodním hřišti proti celku z popředí tabulky. Rivalita mezi soupeři byla velká. Od první minuty se na hřišti odehrávala dramatická bitva se spoustou pěkných akcí. Zvláště po naší levé straně průniky byly velmi nebezpečné. Jako tradičně jsme si vytvořili šance, ale jejich proměnění, to je naše velká bolest. Hlavní role se v prvním poločase překvapivě ujal nejmenší hráč na hřišti Kája Sehnoutka. Po milimetrovém centru Baluna nedal svým výskokem nikomu šanci a nechytatelnou hlavičkou otevřel skóre. Utkání se dál vyvíjelo za naší mírné převahy a muselo se přihlížejícím líbit. Další chvíle Káji přišla při jeho průniku do pokutového území, kde ho hostující zastavil jen pomocí faulu. Z nařízené penalty Kočí s přehledem skóroval. Do poločasu jsme vsítili ještě jednu branku, která nebyla pro vymyšlený ofsajd pomezním hostů uznána. Vzrušení ještě přinesl nepodařený centr Hurky, který skončil na tyči a dorážka neskončila brankou.

V tomto zápase nás přivítal Rapid Malešice na svém domácím hřišti a my měli obavu, jak se nám bude hrát proti mužstvu, které je na posledním místě v tabulce.Kladli jsme klukům na srdce, že musí hrát od začátku až do konce zápasu naplno. Po celý zápas se kluci snažili a i když se vedlo o 4 branky, snažili se hrát fotbal dál a nevymýšleli žádné blbosti, jak to bývá zvykem, když si myslíme, že se nám nemůže nic stát.

V tomto zápase jsme si s chutí zastříleli a výsledek po 90 minutách tomu odpovídá - 0:10 pro Tempo. Soupeř měl ještě štěstí, že nějaké šance nám skončily na tyči nebo břevínku. Všichni hráči odvedli výborný výkon, tak nemá cenu nikoho vyzdvihovat. Pouze se tu objeví střelci a hráči, kteří nahrávali.

Krásné počasí, dolní hřiště, to vše nahrávalo pěknému fotbalu. Od první minuty jsme se do hostů z Klánovic zakousli a předváděli pohlednou kombinační hru, které tentokrát nechybělo koření fotbalu - branky. Ve 23. minutě přistrčil Horna Francemu míč a ten nedal brankáři šanci. Hra se odehrávala téměř neustále na půlce Klánovic a šířka dolního hřiště přála pěkným akcím. Ve 32. minutě po přihrávce Doneva zvyšuje Hurka na 2:0. Radost ještě nevyprchala a Hurka skóruje znovu, tentokrát po přihrávce Baluna. Ve 40. minutě střeleckou smůlu protrhává Donev a dočkal se tak první branky v dresu Tempa. Při jeho bombě z malého vápna sice většině zatrnulo, zda nepřestřelí a míč se vešel pod horní tyč. Do poločasu jsme odcházeli za čtyřbrankového vedení a fotbalově nejpodařenějšího výkonu na jaře.

O uplynulém víkendu nás čekal soupeř, který byl o jedno místo před námi a navíc nás přivítal na svém domácím hřišti. Počasí bylo velmi teplé a na umělé trávě, kde se hrálo, to bylo velmi znát.

Kluci od začátku k utkání přistupovali zodpovědně a pěkně kombinovali. Nějaké šance jsme v prvé půli měli, bohužel se podařilo proměnit jen jednu Kočím, který převzal míč na půlící čáře, idividuálně se prosadil a z rohu velkého vápna nádherně uklidil míč do brány. Tak skončila i první půle.

O tomto víkendu jsme přivítali hráče z Řeporyjí, kteří se nacházejí na předposledním místě v tabulce. Mohlo by se zdát, že pro nás jednoduchý zápas, ale s takovými soupeři míváme většinou problémy. Navíc horní hřiště bylo tvrdé, je malé a to nahrávalo soupeři, který nakopává míče na útočníky. V průběhu první půle jsme hráli nedisciplinovaně a přišlo potrestání soupeřem, který po naší chybě skóroval. Od této chvíle se kluci snažili kombinovat, ale na hrbolatém hřišti se toho moc po zemi vymyslet nedalo. Do konce prvních 45 minut za nás skoroval Balun, který nádhernou tvrdou střelou vyrovnal na 1:1.

O přestávce byla v kabině bouřka a spoustu vysvětlování jak hrát dál. V 58. min. jsme střídali hned dva hráče Kočího a Hájka, kteří šli odpoledne hrát za A tým a na hřišti odvedli výborný výkon. Za tyto kluky na hřiště přišel Sehnoutka a Benda, kteří hru rozhýbali a začlo se běhat. Za chvíli do hry vstoupil i Hnat a ten se odvděčil v zápase dvěma goly, na které mu přihrával France.

Do tohoto zápasu jsme šli s tím, že to nebude nic jednoduchého. Soupeř sice byl za námi, ale jeho zápasy doma byly kvalitnější než venku. Do hry jsme mohli počítat se 14 hráči, a tak jsme se nemuseli šetřt. Od začátku nevěděl soupeř co hrát, protože ho kluci do ničeho nepustili. Ostřelovali jsme branku Střížkova, ale ani jedna střela se neujmula. Bohužel právě hráči domácích se ujali vedení, kdy se nedomluvili jinak dobře hrající Selichar a Flaks, kdo z nich odehraje míč a toho právě využil soupeř a vedl 1:0.

My jsme zbraně nesložili a hráli svoji hru a to nám přineslo během chvilky vyrovnání Kočím, který během zápasu přidal ještě jednu branku a na 1:3 zvýšil Balun. Tento zápas byl nejhezčím, jaký starší dorost v sezóně odehrál. Nebudu vychvalovat jedince, protože všichni odehráli zápas na maximum a nesložili se po neproměňování šancí. Za výkon klukům děkuju. Jen tak dál.

Na krásně upraveném dolním hřišti a za teplého počasí jsme přivítali mužstvo, které do této doby bylo předposlední v tabulce. Na podzim jsme s tímto soupeřem prohráli 1:2 a měli jsme mu co vracet. O tomto prodlouženém víkendu bylo k dispozici třináct hráčů, z toho dva brankáři.

Do zápasu jsme vstoupili celkem dobře. Od začátku náš tým měl převahu v poli a ta se podařila zúročit Hurkovi, který vstřelil vedoucí gol. Pak přišlo zahazování šancí a takových, že vždy byl náš hráč před brankářem sám nebo stála před ním prázdná brána. Bohužel z šesti tutovek do sítě nepadl ani jeden gól a od této chvíle přišla na kluky depka. Fotbal se ze hřiště úpně vytratil a přechod dopředu byl hrozně zdlouhavý. Soupeř toho využil a do konce prvního poločasu ještě vyrovnal.

Utkání se hrálo na UMT na Zlíčíně, které mají Řepy pronajaté. My jsme mohli počítat pouze s dvanácti hráči, protože Kočí šel hrát za A mužstvo a Přikryl se omluvil hodinu před zápasem, že je marod. Od začátku bylo klukům kladeno na srdce, že musíme hrát po zemi a nenechat prostor soupeři na rozehrání. To se nám celkem dařilo, ale pravá záloha moc nefungovala a ztráceli jsme tam zbytečně míče. Soupeře jsme moc k ničemu nepouštěli a vytvářeli si šance, ale opět ne a ne to tam padnout. Pak přišla chvíle Franceho, který vystřelil a od obránce se to k němu vrátilo a krásnou střelou nás poslal do vedení. Nic jiného jsme do konce poločasu nevymysleli, i když naše převaha byla znatelná.

V tomto zápase jsme nastoupili proti celku Dukly B, která si drží zatím neporazitelnost a právem je na prvním místě v tabulce, navíc byla posílena šesti hráči A dorostu. Kluci byli celkem nahecovaní a bylo to poznat v kabině před utkáním, kde panovala skvělá nálada. Od začátku utkání jsme byli o maličko lepším týmem a měli více ze hry. Už minulý zápas naznačoval, že fotbal hrát umíme, když máme chuť a v tomto případě prvních 45 minut to opravdu vypadalo fotbalově, vedli jsme 3:2 zásluhou střelců Baluna, Kočího a Hurky soupeř byl z toho vedle.

O přestávce jsme si k tomuto vývoji zápasu něco řekli, hlavně to, abychom nezaspali prvních 10 minut. Bohužel to se právě stalo, soupeř nás nepustil za půli a my nevěděli, kam dřív skočit. Dukle se pak povedlo vstřelit dvě branky po našich obrovských chybách. Když jsme do této doby nebyli nic schopni vymyslet, tak od této chvíle jsme nevymysleli už vůbec nic. Dukla byla ve druhé polovině hry ve všech směrech lepším týmem a zaslouženě vyhrála 3:8.

Naším prvním soupeřem v mistrovském utkání byla Admira Praha B, která přezimovala na hezkém pátém místě. Počasí nám celkem přálo, nebyla zima ani horko a to bylo ideální pro fotbal. Sešli jsme se ve čtrnácti hráčích a měli chuť si zahrát.

Do zápasu jsme vstoupili celkem dobře, měli jsme převahu a soupeře do ničeho nepouštěli, bohužel střelecky jsme se neprosazovali. Dvakrát během patnácti minut byl Donev faulován na hranici velkého vápna zezadu, ale píšťalka rozhodčího byla němá. O chvíli později byl stejný zákrok "spáchán" na soupeře a to už pan rozhodčí neváhal a nařídil proti nám standardní situaci. Naštěstí střela nebyla nijak přesná a letěla mimo branku.

O naši první branku se postaral Balun z trestňáku, sice až napodruhé, ale zato nádherně utaženou ranou. O chvíli později, po chybách Bečváře, se dostal soupeř do vyložených šancí, ale naštěstí brankář Flaks vše v klidu zlikvidoval. Do konce první půle ještě soupeř vyrovnal na 1:1 a my po rohovém kopu, který zahrával Balun, opět zvýšili své vedení Hurkou, který si krásně naběhl a hlavou zavěsil. Tento gól byl do šatny a nás opět nakopl.

Do zápasu proti hráčům Junioru jsme nastoupili opět se šestnácti hráči, a tak se předpokládalo, že kluci by se nemuseli šetřit a tedy častěji by mohli střídat. Bohužel po celý zápas, i když hra nebyla vůbec zlá, mi připadalo, že se některým hráčům nechtělo běhat vůbec nazpátek a vypomáhat obráncům. Začátek zápasu vypadal celkem slibně, měli jsme spousty šancí, ale žádná se neujala. Neproměňování šancí a hra, na kterou se dalo koukat, nás provázela celý tento turnaj a právě neproměňování šancí by nás mohlo mrzet v mistrovských utkáních. Do konce první půle nás soupeř potrestal brankou po hrubé chybě naší obrany, a tak skore po první půli bylo 0:1.

V neděli jsme měli za soupeře Hostivař, která se usídlila na pátém místě zimního turnaje ČAFC a my stále okupovali předposlední místo. Většinu zápasů hrajeme se soupeři vyrovnaná utkání, ale vždy uděláme hrubé chyby a prohráváme. V tomto zápase jsme se tomu chtěli vyvarovat a to se nám podařilo. Mohli jsme počítat po dlouhé době se sedmnácti hráči, což je od začátku roku rekord, jinak se scházíme horko těžko ve dvanácti lidech. Nedělní počasí nám přálo a bylo to vidět i na klukách, že jsou v pohodě a mají chuť hrát.

Už v patnácté minutě jsme vedli 2:0 po brankách Hnata a Hurky a stále se tlačili na půli soupeře. Je pravda, že některým hráčům se nechtělo vracet a pomáhat v defenzívě, ale jinak se na to dalo i koukat. Do konce půle byly nějaké šance, ale bohužel nic víc tam nespadlo.

K zápasu proti poslednímu týmu turnaje Týnci nad Sázavou jsme mohli počítat s třinácti hráči. Někteří byli marodní a o některých nevíme od ukončení podzimní části a to je neomluvitelné.

Do zápasu jsme vstoupili celkem slušně a to hned tlakem na soupeřovu branku. Ve 14 min. po pěkné akci a po Hnatově krásné střele jsme vedli 1:0. Naše převaha v poli byla znatelná, ale bohužel jsme vždy mířili mimo tři tyče soupeřovy branky. Asi ve třicáté minutě Kvapil udělal chybu a soupeř nedal našemu brankáři šanci - 1:1. Kluci se nesložili a hráli stejnou hru jako do této chvíle, bohužel opět bez úspěchu. S výsledkem 1:1 po půli mohl být soupeř spokojen a my zklamaní.