Za dalším utkáním se naše mužstvo vypravilo do Ďáblic. S tímto mužstvem jsme se naposledy utkali v soutěži asi před třemi roky. Věděli jsme, že nás čeká opět náročné utkání s houževnatým soupeřem, toho času na čtvrtém místě tabulky. Prvních patnáct minut to bylo takové vzájemné okoukávání se. Soupeř svoji hru zakládal částečně na nakopávaných balonech s úmyslem přejít do rychlých brejků a využít moment překvapení. To se nám, i když se zvýšeným úsilím, podařilo eliminovat. V 15.minutě se Lehký odhodlal po přihrávce Hájka před hranicí pokutového území vystřelit, což se mu povedlo a jeho střela končí v soupeřově brance. O osm minut později opět Hájek dáva skvěle na Davida Horna a ten zvyšuje na 2:0. O čtyři minuty později stejná dvojice v akci a znovu Horn navyšuje naše skore na 3:0. Soupeř je opařen a naše mužstvo po celkem slušném prvním poločase dohrává v klidu.

V dnešním mistrovském utkání jsme nastoupili v derby proti celku FSC Libuš. Soupeř dorazil s mužstvem složeným z ročníků 93 a 94, tak půl na půl. Do utkání jsme nevstoupili dobře, hráli jsme bez většího nasazení, patřičné komunikace a prohrávali jsme většinu osobních soubojů. V 6. minutě Lehký netradičně v roli stopera špatně pokryl soupeřova hráče a tím mu umožnil poslat přihrávku před naši branku, kterou soupeř bez problému zužitkoval. Prohráváme 0:1. Naopak v 10. minutě se dostal míč na hranici vápna k Maškovi, který nekompromisně zavěsil do šibenice a je srovnáno. Bohužel ani toto nás nenakoplo a stále hrajeme laxně. To se nám nevyplatilo a soupeři se po našem nedůrazu podařilo ve 32. minutě dostat do vedení 2:1. Tak končí první poločas.

K sedmému mistrovskému utkání jsme se vydali do dalekého Újezda nad Lesy. Věděli jsme, že nás čeká přetěžký zápas s mužstvem, které ztratilo pouhé dva body, a bylo tak na 3.místě. Soupeř nastoupil v základní sestavě se šesti hráči ročníku 93. Již první odehrané minuty ukazovaly, že to opravdu nebude nic jednoduchého. Byl to boj muže proti muži o každý centimetr hřiště. Hrálo se ve velkém tempu a hra se valila z jedné strany na druhou. V 18. minutě dostal Dvořák krásný pas a z křídls nádherně nacentroval přímo na hlavu Horna a ten dává na 1:0. Totožná akce se opakuje v 19.minutě, kdy Dvořák opět fantastickým centrem nachází tentokrát Hájka a ten nekompromisně zvyšuje na 2:0. Obě akce jak z fotbalové učebnice.

K šestému mistrovskému utkání k nám přijelo mužstvo Unionu Žižkov. Zápas jsme zahájili skvěle a již ve třetí minutě se po přihrávce Stejskala podařilo Hornovi dát vedoucí branku. To nás zřejmě uspokojilo, přestali jsme se pohybovat, většina hráčů se procházela no a když už se nám podařilo ohrozit soupeřovu branku, tak opět chyběl důraz a malá koncentrace řešit dané herní situace jednoduše. To byl v podstatě stále stejný obrázek prvního poločasu. Ve 28. minutě se nám konečně podařilo zrealizovat alespoň jeden rohový kop, který se konečně Stejskalovi povedl a nabíhající Kristek zvyšuje na 2:0. Tak skončila první půle.

Za dalším mistrákem jsme se vydali do nedalekého Slivence. Podle postavení v tabulce jsme byli jasným favoritem, protože soupeř dosud nezískal ani bod. Ovšem vše bylo jinak a kdo neviděl, neuvěří. Soupeř hrál od začátku aktivně s ohromným nasazením a celkem dobrou kombinační hrou. Nevím, zda to bylo pouze proti nám, ale jeho výkon v dnešním utkání určitě neodpovídal jeho postavení v tabulce. Soupeřovo slabinou byla bohužel a pro nás bohudík koncovka. V tomto jsme mu dnes zdatně sekundovali a po dlouhé době nám došel střelný prach.

Do utkání jsme vstoupili vlažně bez patřičného pohybu, zrychlení a nasazení. Některé rázem zaskočila i soupeřova hra. Po několika nesmělých pokusech se podařilo po akci Hájka s Hornem a snad jediném důrazu před brankářem v prvním poločase dát nakonec Hornovi gol. To bylo z naší strany vše.

Ve čtvrtém mistrovském utkání podzimní části sezony jsme nastoupili proti mužstvu z Dolních Počernic. Byl to soupeř, se kterým jsme se několikrát již utkali, takže se celkem dobře známe. Tentokrát přijel ve složení mužstva z ročníků 93 a 94, tak půl na půl. K utkání jsme nastoupili na horní trávě, kde se opět ukázalo, že se nám tam nehraje dobře a mužstvo se tam trápí. To se projevilo i na našem herním projevu. V první půli jsme hráli aktivně, ale chyběl nám větší pohyb a nasazení. Opět jsme několikrát ostřelovali soupeřovu branku, ale bez potřebného klidu při zakončení a rovněž patřičného důrazu před soupeřovým golmanem, takže se nám vedoucí branku podařilo dát až ve 32. minutě, kdy Mašek dobře našel Škopka, který dává na 1:0 a tak taky končí první poločas.

Ke třetímu soutěžnímu utkání jsme jeli do Prahy 4 - Újezda, kde jsme nastoupili proti mužstvu Inferna. Přivítala nás nejmodernější umělá tráva a překrásné nové šatny. Takže ideální prostředí pro dobrý výkon.

Po několika málo minutách bylo jasné, kdo dnes bude na hřišti vévodit, ovšem trvalo to až do 28.minuty kdy nekonečné ostřelování soupeřovy branky a několik tyčí stále nepřinášelo kýžený vedoucí gol. Až tedy ve 28.minutě našel Novák Horna a ten se nemýlil. Ve 33. minutě to dal Horn Hájkovi a ten zvyšuje na 2:0. Ve 40. minutě Kristek přihrál na Hájkovi a soupeř dostává gól do šatny a vedeme 3:0. Opět velmi slabé vyjádření naší převahy, díky nedůrazu před brankou a částečně i neuvěřitelné smůle.

V neděli 13.9. ve 14.30 jsme nastoupili na domácím hřišti k jednomu z těch nejdůležitějších utkání podzimu, proti celku Slavoje Podolí. Soupeře dokonale známe, je to velice kvalitní a ambiciozní mužstvo. Vzhledem k tomu, že v posledních letech tato dvě mužstva hrála pravidelně spolu přípravná utkání, tak soupeř nás též má dokonale přečtené. Rozhodující minuts pro vývoj utkání byla 12., kdy Stejskal kope rohový kop, který nachází Kristka a ten dává fantastický gol hlavou a vedeme 1:0. Ve 27.našel Hájek Horna a ten střílí opět pěknou branku a vedeme 2:0. O minutu později opět kopeme rohový kop, míč se dostává ke Kristkovi a ten svoji pohotovostí míří do soupeřovy branky, ale jeho střelu ještě hráč Slavoje tečuje do vlastní branky. Takže tři důležité momenty prvního poločasu se nám podařilo zužitkovat a proto vedeme 3:0.

K prvnímu domácímu mistrovskému utkání jsme nastoupili proti mužstvu Optima. Do utkání jsme vstoupili velice aktivně, ale postupem času přibývalo z naší strany nepřesností a místo kombinační hry, kterou určitě umíme, jsme začali míče nakopávát a též finální přihrávky většinou nenašly příjemce. Takže nakonec z toho byla taková nehezká hra. Naše mužstvo mělo po celý první poločas velkou převahu, o čemž svědčí dvacet střel na soupeřovu branku, ale bohužel až ta poslední ve 40. minutě přinesla konečně vedoucí branku v podání Hájka.

Druhý poločas měl téměř stejný scénář s tím rozdílem, že se nám podařilo v rozmezí 43. až 48. minuty po zlepšeném výkonu třikrát skorovat a to Davidu Hornovi. Poté jsme opět upadli do uspokojení a festival neproměněných šancí pokračoval.Co dnes nedali ani ti nejzkušenější hráči, to snad za posledních šest let u tohoto mužstva nepamatuji! Toto nepříliš fotbalové utkání završil pátou brankou David Kristek, kdy proplul více než polovinou hřiště a svým spoluhráčům ukázal, jak to jde jednoduše zakončit.

K poslednímu přípravnému utkání před ostrým startem nového soutěžního ročníku jsme nastoupili na Aritmě proti domácímu přeborovému celku (poslední přípravný zápas jsme měli sehrát v neděli s Loko Vltavín na jeho žádost, ale soupeř několik hodin před utkáním tento zápas nekorektně zrušil, údajně kvůli nedostatku hráčů).

Od začátku jsme hráli aktivně a bylo vidět, kdo bude dnes lepším týmem na hřišti. Svoji převahu jsme vyjádřili třemi vstřelenými goly v podání Hájka po přihrávce Horna, druhou branku dal Stejskal z penalty poté, co soupeř zahrál rukou ve vápně. Třetí přidal Lehký pěknou střelou před hranicí vápna.

V dalším ze série přípravných utkání jsme přivítali na Tempu mužstvo Slavoje Podolí. Vzhledem k tomu, že ročník 94 hraje tuto sezonu s námi ve skupině, dorazilo mužstvo r.93, které hrálo v uplynulé sezoně divizi a nyní po sestupu bude hrát přebor Prahy. Nepříznivé počasí a noční přeháňky nás odstěhovaly na horní hřiště. Od začátku bylo jasné, že to bude boj a trpělivější uspěje. Ani jedno mužstvo si v prvním poločase nevytvořilo vyloženě drtivý tlak, ale přesto naše mužstvo mělo tři vyložené tutovky, které jsme díky nedůrazu před brankou nevyužili.

Po týdnu soustředění jsme nastoupili na domácí půdě k prvnímu ze čtyř přípravných utkání před zahájením nové soutěžní sezony. Soupeřem nám bylo v malém sousedském derby mužstvo Libuše. Utkání bylo od začátku více bojovné než fotbalové. Hra se přelévala z jedné strany na druhou. Více štěstí mělo naše mužstvo, když se Maškovi po přihrávce Stejskala podařilo dostat nás do vedení. Byl to bohužel první a poslední gol v našem podání. Od 20. minuty náš výkon upadal, začalo se víc chodit než běhat.

Do druhé půle vstoupil soupeř velmi aktivně a již ve 43. minutě se mu podařilo vyrovnat. Našim klukům se též podařilo vytvořit některé nebezpečné akce před soupeřovou brankou, ale jednu skvěle kryl hostující golman a u těch dalších chyběl větší důraz při zakončení a tentokrát i to potřebné štěstí. Naše velké trápení ukončil soupeř dalšíma dvěma brankami a zaslouženě zvítězil.

Mladší dorost absolvuje letní soustředěni v Brtnici u Jihlavy. Po čtyřech dnech intenzivního třífázového tréninku jsme nastoupili k prvnímu přípravnému utkání proti mužstvu z Přibyslavic. Soupeř hrající 1.A.třídu dorazil většinou se starším dorostem. To kluky i nás poměrně zaskočilo, ale po počátečních minutách jsme přebírali iniciativu, kterou jsme vyjádřili i brankově a soupeře jsme téměř k ničemu nepustili a naši převahu jsme vyjádřili i gólově, takže poločas jsme vyhráli 6:0. Většina hráčů podala velmi kvalitní výkon.

Do druhého poločasu jsme vstoupili opět kvalitně, ale od 60.minuty náš výkon šel dolů, snad i pod dojmem vysokého vedení a některých střídání. Přidali jsme další tři branky, jednu si dal soupeř vlastní. Takže na začátek přípravy solidní výkon, mnoho kluků hrálo i s různými rankami po tvrdém tréninku.

V kategorii mladšího dorostu se Tempo již několik sezón díky slabším ročníkům utápí v průměrnosti, ale jak dorůstají mladší kategorie, ambice se budou zvyšovat. V uplynulé sezóně již myšlenky na čelo tabulky byly, ale dlouho nevydržely. Mnoho hráčů nastupovalo i za dorost starší a jejich výkon tím někdy trpěl, někteří hráči navíc na kolektivní hru neměli mentálně a trenéři Klípa a Dejl se s nimi po sezóně rozloučili.

Jaké byly cíle do skončené sezóny?
Vzhledem k tomu, že těsně před zahájením přípravy na minulou sezónu došlo ke změně na postu hlavního trenéra, tak naším cílem bylo zkonsolidovat mladší a starší dorost a pokusit se o co nejlepší umístění. Hráčů staršího dorostu bylo velmi málo, a tak za něj hráli mladší a ne všichni se se zvýšeným zápasovým zatížením vyrovnali. Tomu odpovídalo i postavení v tabulce po odehrání podzimní části.

Jak jste spokojeni s konečným umístěním?
Po podzimní části jsme chtěli, aby jsme se umístili na pátém až šestém místě, což se nakonec podařilo, ale spokojenost s předváděnou hrou byla částečná. Nebyli jsme schopni odehrát celý zápas s plným nasazením.

Na Kingu nás přivítalo krásné počasí, nové šatny a hrůzostrašné hřiště, proti kterému je naše horní tráva super pažit. Již při rozcvičení se ukazovalo, že dobrá přihrávka bude velkým uměním. Od začátku zápasu měla hra stereotypní průběh, naše marná snaha o kombinační hru a domácích nakopni a běž. Pár diváků, kteří sledovali tento antifotbal, se mohlo alespoň opalovat, protože se nebylo na co dívat. Čas neutíkal, nám se podařila konečně jedna slušná akce a vedli jsme 1:0. Z vedení jsme se však dlouho neradovali. Taktika domácích nakopávaných balónů slavila poprvé úspěch a bylo srovnáno. Na našich hráčích byla očividná otrávenost z nemožnosti hrát fotbal, a tak se po hřišti spíše ploužili než běhali.