V posledním zápase sezóny jsme doma přivítali Slavii. Hned od prvních minut bylo jasné, že Slavia bude udávat tempo zápasu. Hned při první střele na naši bránu se nepodařilo Marinovovi dobře vyrazit míč a útočník Slavie jednoduše doklepl míč do branky. Soupeř se ujal rychle vedení. Na další branku se nemuselo dlouho čekat. V osmé minutě přidali Slávisté další branku z rohu. Nám se podařilo odpovědět z rychlého brejku, který vedl po pravé straně Kuriš. Ten přesně našel Adámka, který se nemýlil a snížil na 1:2. Slavia nás neustále tlačila a bylo jenom štěstí, že trefovala hlavně konstrukci brány. Do poločasu se podařilo Slavii přidat ještě jednu branku. Na poločasový výsledek 2:3 snížil Kuriš, když ho přesně našel Adámek.

Předposlední zápas soutěže jsme sehráli proti Vršovicím. Už před zápasem jsme měli jistotu udržení v přeboru, a tak jsme si přijeli zahrát poklidný zápas. Chybělo nám několik hráčů základní sestavy. I přesto jsme sehráli důstojné utkání. V prvním poločase se nám nedařilo držet míč na našich kopačkách, proto jsme se nedostávali do zakončení. Naopak Vršovice se snažily a bylo jasné, že chtějí vyhrát. Naše obrana ale nepouštěla soupeře do žádných šancí. Do poločasu se nám nepodařilo vstřelit žádnou branku, a tak se šlo do kabin za bezbrankového stavu.

Poslední letošní mistrák v sezóně SPB na půdě SK Slovan Kunratice pro naše kluky znamenal hodně. Postup ze II. do I. třídy!!! Ale teď už k průběhu zápasu. Sraz v 15 hodin na Tempu, přesun kolony vozidel do Kunratic. Krátká příprava, rozcvičení a mohlo se začít. Kunratičtí věděli moc dobře, s kým mají tu čest a postavili zjevně to nejlepší, co měli k dispozici. Polovina borců byla o rok starší. Hráli na domácí půdě a na favorita si dost věřili.

V prvních momentech hry našim klukům moc nedovolili. Na průběhu hry to bylo znát. Naši střelci neměli klid na střelu, která by skončila brankou. Kunratičtí také po celou dobu poločasu nic významného nevyprodukovali. Snad jen jedna střela a několik rohových kopů, které naše obrana s gólmanem vždy vyřešili. Zhruba v 8. minutě zápasu se přece jen trefil Koubis po teči Hozyho a bylo to 0:1 pro naše barvy. Zbytek poločasu jsme se tak obávali o výsledek a zachmuřená tvář trenéra byla jasnou známkou nervozity. Ono to bylo totiž opravdu dost významné utkání.

Doma jsme přivítali Viktorii Žižkov. Hosté byli oslabeni o několik hráčů základní sestavy, a tak jsme měli šanci se přiblížit k záchraně v přeboru. Do zápasu jsme nastoupili s velkým odhodláním. Kluci zpřesnili nahrávky oproti minulým zápasům. Zatlačili jsme soupeře na jeho polovinu. Dostávali jsme se do slibných šancí, ale nedařilo se nám překonat žižkovského gólmana. Až ve třinácté minutě se dostal k míči Vejšický, který vystřelil z dálky a prostřelil vše, co mu stálo v cestě. Ujali jsme se vedení. Kluci poté trošku polevili. Žižkov se dostával před naši branku, ale dobře fungující obrana Tempa nepovolila soupeři dostat se k zakončení. Žižkovu se podařilo ohrozit naší branku až v samém závěru poločasu. Z rohu se míč odrazil jen těsně vedle naší branky. Do šaten se šlo za příznivého stavu 1:0.

Soupeř z Vyšehradu, bájného místa, kde Šemík s Horymírem skočili za dávných časů do Vltavy a odplavali k Neumětelům. Ano, hrdinové z bájného Vyšehradu. Přivítali jsme v sobotu ráno soupeře z tohoto bájného místa. Z podzimního zápasu máme kladnou bilanci s tímto soupeřem. Na jejich hřišti poblíž Kongresového paláce jsme je porazili 5:2. Tenkrát se jim zápas nevydařil, a tak si dnes na Tempo přijeli napravit reputaci.

Trenér Hozák neměl k dnešnímu střetnutí žádné speciální pokyny. "Jde o to si především zahrát fotbal," říká klukům před každým zápasem. To platilo i pro dnešní střetnutí. Chladné a mokré ráno dávalo tušit, že zápas nebude snadný. Soupeř z Vyšehradu obývá střed tabulky se střídavým úspěchem na výhru. Nálada v naší domácí šatně č.1 byla po ránu bojovná.

Po prohře s Aritmou jsme nezvládli ani zápas s Podolím. Začátek zápasu vypadal slibně. Zatlačili jsme Podolí před jejich bránu, ale nepodařilo se nám vystřelit. Podolí se oklepalo a začalo hrát svoji hru. Dobrým pohybem a přesnými nahrávkami nás zatlačili. Několikrát vystřelili, ale nedařilo se jim překonat Píra v brance. Až v patnácté minutě se podařilo překonat naší obranu a vstřelit vedoucí branku. Podolí se po vstřelené brance uklidnilo a mělo jasnou převahu. Naši útočnici nedokázali podržet balon a zakončit. Naopak domácí si vypracovali několik šancí, ale Píro nepostil žádnou branku. Tak se šlo do kabin za nepříznivého stavu 1:0.

Řeporyje byly naším dalším soupeřem v řadě mistráků. Nedělní chladné ráno, nástup v 7:30 na hřišti FC Tempo, odjezd za soupeřem do Řeporyjí. Ambice na výhru, dobrá nálada, dostatek hráčů, odhodlání neztratit ani bod. S tímto předsevzetím se naši borci připravili na dnešní střetnutí na dobře upraveném trávníku domácích. Řeporyjští nenechali taktéž nic náhodě a byli odhodláni nám čelit, jak to je půjde. Tušili, že jim nedáme nic zadarmo a ve svých řadách postavili i jednoho na svůj věk vysokého hráče, jenž budil oprávněný respekt. Žádný strach před velkými zvířaty, chtělo by se říci. Utkání začalo s desetiminutovým zpožděním v 8:50.

V neděli jsme doma přivítali Aritmu. Na podzim jsme s ní prohráli. Chtěli jsme jim to oplatit a přiblížit se udržení v přeboru. Na začátku zápasu jsme Aritmu zatlačili na její polovinu. Nedařilo se nám ale pořádně vystřelit na branku. Jedinou výjimkou byl trestný kop Vejšického, který trefil břevno. Aritma začala hrát agresivně a po 10 minutách se jí podařilo hru vyrovnat. Začalo se hrát ve středu hřiště. Jen málokdy byla vidět střela na branku. Do šaten se šlo za bezbrankového stavu.

Do druhého poločasu jsme nastoupili se dvěma obránci a to se nám stalo osudným. Aritma hned ve 28. minutě dostala míč za obranu a dala vedoucí branku zápasu. Kluci chtěli vyrovnat, ale chyběla nám přesnost přihrávek. Jak se chýlil čas zápasu ke konci, kluci hráli víc a víc sami na sebe. Blízko k vyrovnání jsme měli pět minut před koncem. Kuriš našel volného Adámka samotného před prázdnou bránou, ale ten trefil pouze tyč.

Soubojem titánů by se dalo nazvat dnešní střetnutí dvou týmů z čela tabulky. První FC Tempo Praha B a druhý FC Zličín jsou bodově hodně napřed před svými soupeři. Počasí se dnes opravdu nevydařilo a fotbalu nepopřálo. Celou noc a ráno ještě poprchávalo a tráva na Tempu byla promočená. I to k fotbalu patří. Naši kluci měli dostaveníčko už v 7:30, což je obvyklý sraz pro důležité soustředění. V šatně číslo 1 trenér Hozák udílel svým svěřencům pokyny a důrazně žádal maximální soustředění a důraz v útočných i obranných akcích. Oběma stranám jde o hodně. Jen jeden z nás může být vítězem soutěže.

V neděli jsme přijeli na Braník, vedoucí tým přeboru. Od prvních minut bylo jasné, kdo bude udávat ráz zápasu. Braník nás hned od začátku zatlačil na vlastní polovinu. Netrvalo dlouho a Braník se ujal po dvou minutách vedení, když si nechtěně skákající míč vrazil do branky Vejšický. O minutu později kopal Braník trestný kop, který hlavou usměrnil do naší sítě Slavíček. Špatně nám fungovala záložní řada, a tak byla naše obrana neustále v přečíslení. Braník toho využil a do poločasu přidal ještě tři branky. Do šaten se šlo za nepříznivého stavu 5:0.

Ve druhém polčase se obraz hry nezměnil. Braník nás neustále tlačil. Jen zřídka jsme se dostávali na soupeřovu polovinu. Dostali jsme se do dvou šancí, ale Adámek nedokázal pořádně zakončit. Braník přidal ještě tři branky a zaslouženě zvítězil. Jediné, v čem jsme zvítězili, byly na žluté karty, kterou dostal Slavíček. Doufám, že to napravíme proti Aritmě a vyhrajeme.

Tři body na hřišti soupeře? Nu proč ne. S tímto přáním jsme se rozjeli za soupeřem na proslulé Kavky, kde sídlí náš dnešní soupeř Slavoj Podolí. Soupeř disponuje velmi pěkným areálem se dvěma hřišti s umělým povrchem a s přímým výhledem na budovy České televize. Počasí na objednávku, dobrá nálada. Atmosféra fotbalu více než příznivá. Po příjezdu do areálu kluci dostali šatnu a v ní taktické pokyny pro dnešní utkání. Z tabulky je jasné, že Podolí C je na třetím místě za Zličínem a že tedy dnešní utkání nebude procházka růžovým sadem. Velký důraz kladl trenér Hozák na kombinaci vedených útoků. Nástup do prvního poločasu byl o dvanáct minut opožděn z důvodu pozdějšího příchodu rozhodčího.

V patnáctém kole jsme doma přivítali Bohemians 1905. Na podzim jsme dokázali Bohemku porazit, a tak jsme chtěli vyhrát i nyní. Zápas začali lépe hosté. Zatlačili nás na vlastní polovinu, ale nedokázali pořádně zakončit. Po přečkání úvodního tlaku jsme hru vyrovnali a začalo se bojovat ve středu hřiště. Během prvního poločasu se moc šancí ani na jedné straně neurodilo, a tak skončil poločas za bezbrankového stavu.

Ve druhém poločase se nám nedařilo podržet balón, a tak jsme se dostávali jen zřídka před soupeřovu branku. Naopak to byla Bohemka, která tahala za delší konec provazu. Dostávala se do šancí, ale golman Píro nepustil za svá záda žádnou branku.

Na další důležitý zápas se dnes na Svátek práce sjeli domácí borci SPB a hosté z Lipenců. Pro naše kluky bylo jasné, co musejí pro výhru udělat. Dnes nastupovali bez gólmana Novotného, který je na škole v přírodě a Matěje Koubka, který má zlomený malíček. Ostatní kluci se sešli v plném počtu i s vypůjčeným gólmanem. Zápas začal v 10:45 na dolním hřišti. Před zápasem kluci jako obvykle dostali jasné pokyny. Hra začala. Počasí fotbalu dnes velice přálo a na hře to bylo také znát. Kluci se s vervou pustili do hry a tak si Lipenští nemohli chvilinku vydechnout. Velmi dobře potáhli naše útoky Peky, Obermajer, občas bylo vidět i Roda a Hozyho. Třetí minuta se stala osudnou pro gólmana Lipenců. Po jedné z útočných akcí se trefuje za jeho záda Pekárek po přihrávce Hozáka. Hned bylo veseleji.

Minulou sobotu jsme přijeli sehrát další kolo přeboru na Spartu. Začátek zápasu se nám nepovedl. V první minutě se dostala Sparta ke střele a nešťastnou náhodou si míč do branky odrazil od Píra a bylo to rychle 1:0. Sparta hrála rychlý kombinační fotbal. Jen málokdy se nám podařilo dostat se na soupeřovu polovinu. Jedinou šanci jsme si vytvořili ve dvacáté minutě, kdy dostal míč Vejšický, ale nedokázal trefit přesně balón. Poté nám Sparta dala do poločasu ještě jednu pranku a do šaten se šlo za stavu 2:0.

Počasí na objednávku, odhodlání zvítězit, to jsou předpoklady pro dobrý fotbal. Dnešní mistrák hráli kluci na hřišti Háje SOS. Začínalo se s mírným zpožděním v 11:40, kdy se pro nepřítomnost rozhodčího dostalo této cti panu Nejedlíkovi, tátovi Toma. Zápas začal a kluci měli jasné pokyny zahrát ofenzívu a zatlačit soupeře před jeho branku. Nojo, ono se to lehce řekne, ale hůře provede. Naši zadáci zapomněli na útočníky soupeře, a to nás stálo branku v naší síti, kdy gólman Novotný byl proti střele zblízka bezmocný. To však byl první a také poslední výrazný útok na naši branku.

Teď se kluci probrali a pomalu se začali dostávat do svého tempa. Řada šancí před brankářem domácích byla doslova promarněna. V 9. minutě se přece jen poštěstilo a bylo vyrovnáno. Celý první poločas se hrál na půlce domácích, ale naši borci ze své převahy nic nevytěžili. Po jednom z mála útoků domácích došlo k nešťastnému střetu Matyho s naším gólmanem, kdy dostal kolenem do nosu a lehl na zem. Po přerušení hry se nakonec nepotvrdilo žádné vážné zranění, jen kolenem naražený nos a ret. Nakonec to přeci jen přišlo a to ve 25. minutě utkání. Jirka Kopeš se protáhl po levém křídle, dostal přihrávku a nádherně vystřelil nechytatelnou střelu pod břevno. Velmi důležitý gól do šatny. Poločas tak skončil za stavu 1:2.