Pohodový zápas. S velkými změnami v sestavě náš tým nastoupil proti Dukle. Zápas byl zcela v naší režii. Bylo to hlavně dáno tím, že soupeř teprve mužstvo tvoří za pochodu a ještě mu chybí zkušenost. První branku se nám podařilo vstřelit "až" v 10. minutě Vaškem Luťchou. Po první brance se postupně přidávali další střelci po cca pětiminutových intervalech. První poločas jsme vyhráli 3:0, když se k Vaškovi střelecky přidali Dan Šejvl a nováček v týmu Jakub Škobis.

Ve druhém poločase se obraz hry nezměnil a byl v naší režii, soupeř měl pár náznaků šancí, ale ke střele se dostal snad jednou za celý zápas. Náš tým přidal ještě zásluhou dvakrát Štěpána Sedláře, jednou Mikuláše Vybírala a Davida Kny čtyři branky. Tím se konečný účet zápasu zastavil na 7:0. Jak se kluci vyřádili v útočení, tak pro Matěje to moc záživný zápas nebyl. Ten si zachytal až při penaltovém rozstřelu, který se nám podařilo vyhrát 10:2.

Smolnou první porážku sezóny utrpěla mladší přípravka A na hřišti Viktorky Žižkov. Ač byla domácím minimálně vyrovnaným soupeřem, nedokázala proměnit několik vyložených šancí a stejně starému soupeři podlehla. Nemocného gólmana Novotného musel zastoupit útočník Hozák.

FK Viktoria Žižkov B - FC Tempo 2:1 (1:0)
Branka Tempa: Pekárek.
Tempo: Hozák - Rod, Janský, Šebek, Obuškevič, Buzek, Obermajer, Blažka, Staněk, Pekárek.

První domácí utkání mělo napravit zaváhání z minulého kola. Hezké počasí a soupeř, který ještě nevstřelil branku, se zdál ideální kombinací pro plný bodový zisk. Oproti minulým zápasům jsme vyzkoušeli variantu střídání celé sedmičky statečných na hřišti. Tato novinka však klukům moc nesedla a nemohli se dostat do tempa a tak za patnáct minut se nic nestalo, spíše se bojovalo o střed hřiště.

Teprve třetí střídání přineslo vzruch na hřiště. V 16. minutě unikl po straně „Pišta“ Tököly a přesně podle nacvičované varianty od čáry zasekl balón do středu hřiště, kde stačilo Larsovi Lukešovi dorazit do odkryté brány - 1:0 pro Tempo.

První zápas na domácím hřišti se podařil. Naši kluci odehráli velmi dobrý zápas. Od začátku se pustili do soupeře s vervou a beze strachu. Náš soupeř předešlý zápas vyhrál 12:0 a netřeba připomínat náš poslední zápas, který jsme prohráli 1:2. Respekt ze soupeře jsem tedy měl jen já. Nevím, zda to bylo domácím hřištěm, ale kluci od začátku hráli velice dobře a soupeře hlavně v prvním poločase nepustili do vážnější šance a když přeci nějaká byla, tak opět dobře zasáhl Matěj. Kluci se postupem času dostávali stále častěji před soupeřovu branku, ale v první půli se nám gól vstřelit nepodařilo.

Nepovedený zápas s minimem šancí. Opět jsme nastoupili ve dvou sedmičlenných sestavách. Ve druhé sestavě došlo oproti minulému zápasu k několika změnám. V prvním poločase se hra odehrávala především uprostřed hřiště. Nám se nedařilo vytvořit si pořádnou šanci a častěji jsme se bránili útokům soupeře. Soupeř se dostal k několika slibným příležitostem. Zahrával dva přímé kopy a dokonce penaltu po faulu Hudáka. Vše úspěšně chytil brankář Matěj Heřmánek.

Druhý poločas začal z naší strany lépe, snaha kluků o vstřelení gólu se zvětšila a podařilo se pár rychlých protiútoků. Odvážně si vedl především M.Žůrek, který se snažil pronikat k soupeřově brance, ale bohužel ho nikdo stejnou snahou nedoplňoval. Po jedné akci Martin utekl obráncům až před branku soupeře, ale střela skončila těsně vedle branky. Staré přísloví říká: nedáš gól, dostaneš. To se bohužel vyplnilo. Při nedůsledném bránění jsme pozdě přistoupili k útočníkovi a ten střelou pod břevno otevřel účet zápasu.

Druhý zápas sezony nás čekal známý Loko Vltavín, se kterým máme vyrovnané výsledky. Nečekal nás lehký zápas, čehož jsme si byli vědomi, jelikož známe sílu soupeře, ale skutečnost byla jiná a výsledek je proto pro nás o to krutější. Utkání začalo převahou domácích, ale nenechali jsme se zahanbit a soupeři ukazovali, že umíme také zahrozit. Jednu z prvních šancí měl na kopčce Lars Lukeš, který svou rychlostí a dravostí nadělal zadákům velké problémy, ale bohužel mu nikdo, v jeho rozbíjení obranného valu domácích, nepomohl.

Útoky se zastavovaly především na obranách, tak ani brankáři neměli moc práce. Ale přeci jen se objevovaly zajímavé momenty. Po zatažení po křídle od Honzy Polívky se před brankou ukazoval Maty Hanzlík, kterému poslal Honza Polívka výbornou přihrávku, ale ten bohužel míč do zcela prázdné branky netrefil. A tak přišel trest. Domácí rozehrávali rohový kop na volně stojícího obránce, který nechytatelnou bombou pod břevno nedal Mišovičovi šanci – 1:0. Do přestávky se nám již branku vstřelit nepodařilo.

Náš tým nastoupil ve dvou sedmičlenných sestavách, do kterých nebylo potřeba zasahovat. Po odloženém zápase s Duklou byl náš tým v menší nevýhodě. Soupeř měl již jeden soutěžní zápas za sebou. Herní praxe tedy byla mírně na jeho straně.

Zápas se odehrál za chladného počasí, ale v jeho průběhu naštěstí nepršelo. Na některých hráčích byl vidět přehnaný respekt ze soupeře, ale postupem času přicházeli na to, že se není čeho bát. Začátek zápasu patřil spíše domácímu týmu, ale vážnější šanci si nevypracoval a když se přeci míč dostal před naši branku, tak výborně zakročil brankář Matěj Heřmánek. Po deseti minutách prvního poločasu plného bojovnosti přišel náš několikátý rohový kop. Ten zahrával David Kny a při závaru před brankou Měcholup se k míči propracoval Jirka Dvořák a prvním gólem otevřel účet zápasu.

V pořadí druhý zápas Tempáků na domácím hřišti sliboval zajímavý duel se soupeřem z Újezda nad Lesy. V předchozím kole porazili borci Újezda tým Přední kopaniny 10:1. Respekt tedy měli. V šatně se před zápasem rozdávaly taktické pokyny, magnety na zelené tabuli se rozmísťovaly do budoucích pozic hráčů na skutečném hřišti. Domlouvala se herní strategie a rozestavění jednotlivých hráčů během rohových kopů. Hráči soupeře nastoupili do zápasu se dvěma děvčaty. Jedna kudrnatá blondýnka hájila jejich svatyni, druhá hájila barvy v útoku. Zápas začal za mírného větříku a velmi dobrého fotbalového počasí bez deště. Obě strany se musely vytáhnout se svými trumfy, pokud chtěly zvítězit. Hra byla rychlá a důrazná na obou stranách. Tempáci však měli ze hry více. Velmi dobré příležitosti však končily vedle brány nebo v náručí malé blondýnky. V první půli hry tedy branka nepadla a tak se soupeři smírně rozešli do šaten.

Nádherný poslední prázdninový den přivítal naše borce mladší přípravky A na domácím hřišti FC Tempo, kde se od 9 hodin odehrál první zápas mistrovského ligy mladších přípravek. Naši nastoupili v tradičních dresech proti modrým hostům. Trenéři ještě těsně před zápasem udělili poslední pokyny a začal zápas. Naši chlapci od počátku začali ostře. Nedovolili soupeři přiblížit se k brance ani na krok. Míč se stále kutálel na polovinu soupeře. Ten odkopával míč, jak se jen dalo. Hrálo se 15 minut a ofenzívní hra našich borců slavila první úspěch. Branku vstřelil Denis Hozák po zmatku před hostujícím brankářem. Po dalších pěti minutách přidal další nádhernou branku Petr Blažka, trenérem Hozákem povysunutý z postu brankáře do pole.

Hráči soupeře se moc a moc snažili vytvořit si alespoň nějakou tu šanci vystřelit si na našeho tygříka v brance, leč jejich snahy vždy končily na dobře a s přehledem hrající obraně. Do poločasu stav 2:0 v náš prospěch už nic nezměnilo.

Po loňském nesoutěžním nultém ročníku MINI CUPu, ve kterém kluci obsadili krásné 2. místo, je nyní čekal prnní zápas o soutěžní body. Zápasu předcházelo pětidenní soustředění v Jizerských horách, kde kluci zocelili kolektiv a především rozvíjeli svou fotbalovou činnost. Generálka na sobotní zápas sice nedopadla moc dobře, když jsme jen remizovali s týmem FK Ruprechtice 1:1.

Ale soutěžní utkání vypadalo zcela jinak. Kluci byli dostatečně motivováni a to bylo vidět od úvodního hvizdu rozhodčího. S chutí se zakousli do domácích a výsledkem toho byla úvodní branka utkání. Ve 2. minutě se ve skrumáži před brankou nejlépe zorientoval Tomáš Černý a napálil míč do sítě a dostal Tempo do vedení.

Zajímavě obsazeného turnaje, pořádaného týmem FK Meteor, jsme se účastnili v neděli 17.6. za účasti čtrnácti celků nejen z Prahy, ale i z celé České republiky, když jedním z účastníků byl dokonce tým ostravských Vítkovic. Za úmorného vedra jsme se pustili do svých soupeřů. Ve skupině nás čekaly týmy Unionu Vršovice, Střešovic, Ostrova nad Ohří, domácího Meteoru, Přední Kopaniny a Vítkovic.

FC Tempo – Union Vršovice 4:0
Úvodní zápas s Unionem nás čekal již krátce po půl deváté, kluci začali velmi ospale a trvalo jim dlouho dobu, než se dostali do patřičného tempa. Ale postupem času přebírali iniciativu na své kopačky a ta se projevila i gólově, když třemi zásahy zatížil konto Unionu Koubek a jednou Obuškevič.

Poslední kolo jarní části ligy slibovalo naději na 5. místo v tabulce za předpokladu, že na hřišti FK Klánovice zvítězí borci MPB alespoň o 3 branky. Úmorné vedro pátečního odpoledne a nádherné prostředí hřiště v Klánovicích u Prahy slibovaly tuto naději proměnit v reálnou pozici. V dáli nad Prahou trochu hřmělo a mraky plné vody se pomalu posouvaly nad hřiště k nám do Klánovic.

První poločas začal v 16:30. Od začátku bylo jasné, že se Klánovičtí nepoddají jen tak lacino. Hráli doma za podpory domácích diváků a dařilo se jim. Po několika neúspěšných akcích Tempáků se dostali do šance domácí útočníci a po ne příliš prudké a výrazné střele na naší branku se doslova po nohách našich tří hráčů míč dokutálel do naší sítě. A bylo 1:0 ve prospěch Klánovic.

V pátek 15.6 jsme měli poslední mistrovský zápas proti soupeři zvučného jména Spartě. Hrálo se na domácí půdě, což bylo pro nás výhodou. Kluci přišli naladěni na to se se Spartou utkat a ukázat jí, že fotbal hrát umíme.

Jejich touha po vítězství byla znát od první minuty, kluci se prali jako lvi a Spartě nedali balon zadarmo. Bylo dost šancí na obou stranách. Nás trochu provázela smůla, protože jsme několikrát nastřelili tyč i břevno ale gól ne a ne padnout. První gól padl až ve 25. minutě bohužel do naší sítě. Kluci odcházeli do šatny zklamaní. Trenéři jim ale pozvedli náladu, vysvětlili, že nic není ztraceno a do druhé půlky už zase nastoupili bojovně.

Ve dnech 8.-10.6.2007 jsme se zúčastnili SLON CUPU pořádaného Fk Ravelem Junior Ústí nad Labem na hřišti v Chabařovicích. Vyjeli jsme již v pátek ráno, protože první zápas jsme měli na programu už odpoledne. Cesta vlakem celkem uběhla a okolo poledne jsme se již ubytovávali v kempu. Turnaje se mělo zúčastnit 14 týmů, ale Siad Souš se nedostavil, tak se nakonec hrálo ve 13 systémem každý s každým 1x18 minut. V pátek odpoledne jsme měli dva zápasy a v sobotu i neděli po pěti.

Úvodní zápas jsme hráli se Slavojem Podolí a na rozjezd jsme uhráli remízu, druhý zapas proti Blšanům jsme bohužel prohráli. V sobotu jsme začínali proti Siadu Most. V tomto zápase kluci předvedli svůj nejlepší výkon z celého turnaje a velkou bojovností dokázali nad Siadem zvítězit. Velmi nás podržel brankař Píro, který zlikvidoval minimálně čtyři gólové šance soupeřů. Pak ale kluci nějak usnuli a výkony již nebyly tak dobré, i když se snažili a bojovali, nedařilo se, přišla i únava a my ostatní zápasy prohráli.

Přípravného dvojzápasu se krom kluků narozených v roce 2000 také účastnili jejich kamarádi z předpřípravky, a to ročníky 2001 a 2002. V parném pátečním odpoledni se tým Tempa rozdělil na dvě části a vstoupil do bojů proti klukům z Meteru.

Úvodní utkání obstaral takový tempácký mix, kde se sešli kluci, jak narození v r. 2000 tak i 2002! Ale dalo se očekávat, že kluci si nebudou tak moc rozumět na hřišti, jenže opak byl pravdou. Zakousli se do svého soupeře a nedávali mu šanci k ničemu. Většinou se hra odehrávala dle našich not. Tlak byl, šance také, no a už jen góly chyběly, ale na těch jsme se také dočkali, to když napřáhl Jirka Dvořák a svou vysokou střelou nedal brankáři šanci a Tempo dostal do vedení.