Rok se s rokem sešel a podobně jako v loňském roce se Benfika i letos utkala na prvního máje s týmem z Chodova. Vzhledem k souběžně hrajícímu utkání tempáckého áčka v Královicích jsme nemohli počítat s žádnými posilami a áčko zase byl naopak ochuzeno o lepší diváckou kulisu, protože většina fandů fotbalu zamířila právě na chodovskou tvrz. Z kádru A-týmu tak na zápas dorazila pouze "oslaba" v podobě nejlepšího hráče v historii Tempa Jirky Nechvíly. Nutno mu vzdát čest, že do zápasu nastoupil navzdory nachlazení a zlomenému svalu. Navíc při nominaci ukázal neskutečnou pokoru, když zapochyboval nad svoji účastí kvůli tomu, že s týmem neabsolvoval během týdne ani jeden trénink. Díky tomu, že však trenéři znají Jirkův přístup k fotbalu, věřili, že se Jirka během týdne dozajista připravoval individuálně v posilovně či v nedalekém Krčském lese, odvážili se ho do zápasu postavit.
Svojí šance se od začátku dočkala také dřívější opora mládežnických kategorií Tomáš Vitásek, kterému se přechod do mužského fotbalu zatím příliš nedařil. Třetí velkým jménem v sestavě byl Pavel Dvořák, který se k fotbalu postupně navrací z mateřské dovolené a svým výkonem jednoznačně potvrdil, že do starého železa ještě nepatří. Avšak to není všechno. Nenastoupilo jen jedno překvapení, ani dvě, a dokonce ani tři překvapení, nýbrž čtyři nová jména. Kdo viděl v sestavě Nechvílu, Vitáska a Dvořáka dostal zdarma v podobě rozrážeče také Jirku Hronu, čerstvého absolventa UEFA licence a Českou hlavu roku 2001.
Ale k zápasu, Tempo nezačalo špatně, zodpovědně bránilo a první dvě šance se tak zrodily před brankou domácích. Po rychlé akci se dostal do zakončení Dan Prokop, ale potvrdil slova zlých jazyků o tom, že zakončení levou nohou není jeho silnou stránkou a míč skončil u rohového praporku. Do druhé dobré příležitosti se dostal po rohu Sehnoutky nejlepší hráč světa, avšak hlavou zamířil těsně vedle. Dobrou úvodní dvacetiminutovku zakončilo Tempo nakonec gólem, kdy si přímý volný kop Vrzala srazil do brány sám domácí hráč. Jenže v tu chvíli jsme přestali hrát, Chodov přidal na tempu a začal se dostávat do šancí. Po mezeře ve středu obrany a rychlém sklepnutí tak bylo brzy srovnáno. Chodov se tlačil dále do zakončení a hosté mohli děkovat pouze štěstí a dobře chytajícímu Dvořákovi, že drželi remízový stav. Ve 35. minutě se pak dostal po chytrém přiťuknutí mladíka Vitáska do obrovské šance veterán Dedek, avšak s brankářem přehodil i bránu. Zákonitě přišel trest na druhé straně, Hron ztratil na polovině hřiště míč a rychlý brejk domácích znamenal druhý gól v naší síti. Aby toho nebylo málo, tak Tempo inkasovalo do poločasu ještě jednou a do kabin se šlo za nepříznivého stavu 3:1.
Do druhé půle nastoupily oba týmy jako vyměněné. A skutečně, o půlce se totiž změnily strany, a trenéři tak dvacet minut dirigovali druhý tým. Výsledek se dostavil prakticky ihned, Chodov přestal zcela hrát a Tempo tlačilo a dostávalo se do šancí. Jenže jsme ani z největších tutovek dát gól nedokázali. Nejprve selhala v samostatném nájezdu slovenská megastar Brutovský, který vyčerpán samostatným během z půlky nepřehodil domácí brankáře. Podobně dopadl po ojedinělém svém sólu Zdeněk Slavíček, který se však tváří tvář golmanovi ocitl opět po 6 letech a podle toho to žel dopadlo. Řada dalších nadějných příležitostí skončila na nemohoucnosti Tempa kvalitně zakončit. Snížení na konečných 3:2 nakonec Benfice v podstatě zařídili opět domácí, kdy po špatné domluvě brankáře a obránce zůstala před Brutovským prazdná brána, která opravdu už nešla netrefit. Do konce však zbývaly už pouze vteřiny, a zápas tak skončil těsným vítězstvím Chodova. Za druhý poločas by se ale Tempo bod zasloužilo.
TJ JM Chodov - FC Tempo Praha B 3:2 (3:1)
Branky Tempa: 20. vlastní (Vrzal), 90. Brutovský (Prokop).
Tempo: Dvořák P. - Hron, Vrzal, Nechvíla, Slavíček - Sehnoutka (46. Brutovský), Valášek, Dedek, Stejskal - Vitásek (78. Horna), Prokop.
Muži B: TJ JM Chodov - FC Tempo Praha B 3:2
