První porážka A týmu v jarní části přeboru přišla v Cholupicích. Její příčiny rozebírá trenér
Jiří Formánek.
Jak moc bolí první jarní porážka?
Každá porážka bolí a je jedno jestli je první, druhá nebo desátá. Koho
jakákoliv porážka nebolí nebo nemrzí, tak nemá v mužstvu co dělat. Na
druhou stranu jsem odehráli se čtvrtým celkem tabulky vyrovnanou partii a nebýt naší bojácnosti v první polovině, tak jsme si z Cholupic odváželi minimálně bod.
V sestavě jsi musel víc než improvizovat, do jaké míry byl zápas ovlivněn absencí několika hráčů?
Improvizovat jsme museli, to je pravda a absence samozřejmě znát byla. Především Vašek Nechvíla je tahounem směrem dopředu. Měl jsem strach především o ofenzivu, ale nakonec rozhodly hrubé individuální chyby v obraně, která nastoupila prakticky v nejsilnější sestavě, to mě mrzelo nejvíce.
Přesto jsme hráli se čtvrtým týmem tabulky vyrovnaný zápas, cítíš oproti podzimu herní zlepšení?
Zápas byl vyrovnaný, s tím naprosto souhlasím, ale kdybychom začali hrát v první polovině stejně jako v té druhé, tak jsme neinkasovali tu první branku a vývoj utkání by byl zcela opačný. Příchodem čtyř hráčů v zimní přestávce se zvýšila konkurence v kádru a to prospěje každému týmu. Cítím především větší vůli porvat se o body, která nám na podzim občas chyběla.
Máme za sebou tři soupeře ze samého čela, čekají nás teď lehčí zápasy? Třeba ten následující s Aritmou?
Zápasy s čelem tabulky, s výjimkou Motorletu, máme za sebou, ale nemyslím si, že nás nyní čekají lehčí zápasy. Spíše naopak. Teď jsme udělali sedm bodů ze čtyř zápasů, ale kdybychom udělali jenom tři, tak by nikdo soudný nemohl říct ani popel. Teď přijdou na řadu utkání, ve kterých budeme muset bodovat a teprve nyní se ukáže, jak na tom jsme. Jsem přesvědčený, že to zvládneme!