Přestavba sportovního areálu FC Tempo Praha

Výstavba nového moderního travnatého hřiště FC TEMPO PRAHA s umělým zavlažovacím systémem a souvisejícího tréninkového hřiště s umělým povrchem představuje největší projekt ve více než pětasedmdesátileté historii lhoteckého klubu. Znamená realizaci letitého snu několika fotbalových generací o kvalitní hrací ploše. Podívejme se, jak výstavba hřiště zdárně pokračuje!

Úvod

Výstavba nového moderního travnatého hřiště FC TEMPO PRAHA s umělým zavlažovacím systémem a souvisejícího tréninkového hřiště s umělým povrchem představuje největší projekt ve více než pětasedmdesátileté historii lhoteckého klubu. Znamená realizaci letitého snu několika fotbalových generací o kvalitní hrací ploše.

FC TEMPO PRAHA je občanským sdružením, jehož provoz a činnost zaměřená především na výchovu dětí a mládeže a umožnění jejich sportovního rozvoje je financována převážně z členských příspěvků, účelových dotací a sponzorských darů. Není pochyb o tom, že tak velkou investici, jíž je výstavba obou hřišť a související úpravy této části sportovního areálu FC TEMPO PRAHA, by nebylo možné provést bez mimořádné finanční podpory Úřadu Městské části Praha 4, který poskytl účelový dar ve výši 2.300.000,- Kč a bez poskytnutí grantu Magistrátu hl. města Prahy ve výši 2.000.000,- Kč. Skutečné náklady na provedení výstavby obou hřišť přitom byly výrazně vyšší, než součet uvedených částek. Další statisícové náklady jsou spojeny se souvisejícími úpravami sportovního areálu. Poděkování proto patří, vedle Úřadu Městské části Praha 4 a Magistrátu hl. města Prahy, také všem sponzorům, partnerům a dárcům, kteří na výstavbu nových hřišť FC TEMPO PRAHA přispěli.

Jsme přesvědčeni, že dílo, které vyrostlo u Lhoteckého lesa, představuje významný počin, jehož důsledky se promítnou v různých sférách života Prahy 4. Není pochyb o tom, že mladí fotbalisté FC TEMPO PRAHA, jichž se nyní v klubu aktivně připravuje na dvě stovky, získají skutečně zdravé sportovní prostředí. Využívat sportovní areál však budou moci také žáci okolních škol a jiných občanských sdružení zaměřených na tělovýchovu a sport. V neposlední řadě by se měla výstavba travnatého hřiště projevit ve zlepšení životního prostředí v celé této oblasti Prahy 4, která již nebude zatěžována prachem ze škvárového hřiště ani znečišťována vodou stékající ze hřiště po přilehlých komunikacích.

FC TEMPO PRAHA si je dobře vědom ceny díla i jeho významu. Váží si podpory, které se mu při jeho výstavbě dostalo, a bude činit vše proto, aby provedené investice ochránil a svojí činností potvrdil, že jejich poskytnutí bylo smysluplným a správným rozhodnutím.

Historie

Využití pozemku na parc. č. 224/1 v katastrálním území Lhotka jako fotbalového hřiště spadá již do začátku dvacátých let minulého století. Louka, na níž skupina nadšenců ze Staré Lhotky vytyčila fotbalové branky, tehdy patřila statkáři Schubertovi. Získat jeho souhlas nebylo úplně jednoduché a patrně na tom také v roce 1925 ztroskotal první pokus o založení fotbalového klubu.

O tři roky později, již se souhlasem k užívání fotbalového hřiště na louce pana Schuberta, založili místní fotbalisté klub pod názvem S.K. Lhotka. Jako šatny a klubovny využívali prostory nedaleké restaurace. Osud hřiště na pozemku, určenému k parcelaci a výstavbě rodinných domků, však byl stále nejistý. Tím spíš, že byl odprodán Stavebnímu družstvu německých úředníků bank a spořitelen. Ke stavební akci však nedošlo a v roce 1942 byl pozemek zapsán na jméno Prager Volkswohnungsverein.

Fotbalisté, v tom čase pod názvem A.F.K. Zátiší, jej mohli užívat v průběhu druhé světové války i po jejím skončení, kdy byl majetek konfiskován. Jeho využití pro sport jako fotbalového hřiště již nemělo nic bránit. Jen označení subjektu se znovu měnilo, A.F.K. Zátiší byl včleněn do T.J. Sokol Lhotka, následně transformované na sídlištní TJ Tempo Praha 4, jako její oddíl kopané. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let došlo k významné přestavbě hřiště. Zvyšující se využití hrací plochy, která vznikla úpravami původní louky, se stále výrazněji projevovalo na její kvalitě. Proto bylo rozhodnuto o výstavbě škvárového hřiště.

Škvára byla tehdy považována za vhodnější povrch, než udusaná zem, v níž se zejména střed hřiště změnil. Pokud mohlo být něco považováno za chloubu nového hřiště, pak to byl drenážní systém, který byl funkční ještě na konci století. Zatímco v období pozdního podzimu, v zimě a z počátku jara patřilo škvárové hřiště tehdejšího TJ Tempo Praha k nejvyhledávanějším hracím plochám, v letě jej oblaka prachu měnila v jen těžko snesitelné prostředí. Přesto právě na tomto hřišti fotbalisté Tempa dokázali na počátku osmdesátých let vybojovat příslušnost k nejvyšší pražské soutěži, městskému přeboru.

S postupujícím časem se škvárové hřiště stávalo přežitkem. Nedostatek finančních prostředků však neumožnil přistoupit k přestavbě hřiště. Bez současného vybudování tréninkových ploch by navíc výstavba jediného travnatého hřiště byla pouze krátkodobým řešením. V devadesátých letech se FC TEMPO PRAHA, občanskému sdružení, které vzniklo opětovným osamostatněním fotbalistů z TJ TEMPO PRAHA a navázalo na tradici lhoteckého fotbalového klubu, podařilo získat do dlouhodobého užívání přilehlý pozemek při vjezdu do areálu (parc. č. 225/2). Brigádnicky a svépomocí na něm vyrostlo travnaté hřiště. Nedostatek finančních prostředků se však negativně projevil na jeho velikosti i kvalitě hrací plochy. Technickým vybavením (drenáže, závlaha) hřiště nemohlo odpovídat ani tehdejším standardům. Přesto se na něm od sezony 2001/2002 hrají utkání pražského přeboru, do kterého se klub právě v té době vrátil.

Byť bylo travnaté hřiště využíváno téměř výhradně k mistrovským utkáním, vzhledem k velkému množství mládežnických týmů FC TEMPO PRAHA a nedostatkům z doby výstavby, hrací plocha velmi trpěla. Stejně jako předtím škvárové hřiště, stala se také "tempácká tráva" postrachem všech soupeřů.

Tento neutěšený stav přiměl FC TEMPO PRAHA v roce 2003 k zahájení řady jednání o přestavbě škvárového hřiště na hřiště s travnatým povrchem a automatickým systémem zavlažování. Jednání umožnila také realizace zákona č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící ve sportu a o souvisejících změnách, na jehož základě přešel dnem 1. ledna 2003 do vlastnictví FC TEMPO PRAHA pozemek parc. č. 224/1 v katastrálním území Lhotka, na němž se škvárové hřiště nacházelo. Tato skutečnost a rozhodnutí Úřadu Městské části Praha 4 a Magistrátu hl. města Prahy o podpoře výstavby nového travnatého hřiště umožnily přistoupit k výstavbě skutečně moderního hřiště. Bez přehánění lze konstatovat, že právě toto rozhodnutí umožnilo další pokračování činnosti FC TEMPO PRAHA, která by bez dostatečného zázemí v podobě kvalitního hřiště byla nemyslitelná.

Výchozí situace

Jak bylo popsáno výše, byl v roce 2003 stav škvárového hřiště a jeho užívání velmi špatný. Obdobná byla situace také ohledně okolí fotbalového hřiště. Neoplocený areál u Lhoteckého lesa nebyl chráněn a jakékoliv dílčí úpravy směřující k jeho rekonstrukci měly jen minimální přínos.

Byť je škvárový povrch jako regulérní ještě akceptován (tolerován) řídícími orgány pro zápasy nižších soutěží mládežnických týmů, odborné studie dokládají jeho negativní dopad na zdravotní stav sportovců. Hlavními příčinami jsou především nerovnosti škvárového hřiště mající vliv na poranění kloubů a vazů, jeho hrubost a tvrdost, jejímž důsledkem jsou neodstranitelná poškození pokožky a tkáně v případě pádu a dále vysoká prašnost způsobilá přivodit poruchy činnosti dýchacího systému.

Výše uvedené základní negativní aspekty nebylo možné eliminovat ani pravidelnou údržbou, která byla hřišti věnována, neboť vyplývaly již ze samotné podstaty škárového povrchu. A to i přesto, že jsou na tuto údržbu vynakládány mimořádné prostředky. Kvalita úpravy škvárového povrchu je navíc do značné míry limitována klimatickými podmínkami.

Bohužel, všechna tato negativa škvárového povrchu dopadala v případě FC TEMPO PRAHA především na děti a mládež, jejichž výchova a sportovní příprava je základem činnosti tohoto občanského sdružení. Nebyly to však pouze děti - členové FC TEMPO PRAHA, nýbrž i žáci okolních škol a široká veřejnost, kteří byli při užívání škvárového hřiště dotčeni negativními důsledky jeho existence.

Vzhledem ke své poloze na okraji obytné zóny Lhotka - Zátiší provoz fotbalového klubu nutně zasahoval také do života místních obyvatel. FC TEMPO PRAHA vyvíjel nemalé úsilí k tomu, aby tyto zásahy byly minimalizovány. Ne vždy však objektivní podmínky dovolovaly, aby tato snaha byla korunována úplným úspěchem.

Mezi negativní důsledky, které nebylo možné eliminovat, patřila značná prašnost, kterou nelze omezit ani kropením hřiště, na straně druhé pak nekontrolovaný odtok dešťové vody ze hřiště po svahu do ulice Nad Zátiším. Tomu bylo možné zamezit pouze výstavbou kvalitního drenážového systému a odvodňovacího kanálku při celkové přestavbě hřiště.

S nevyhovujícím stavem škvárového hřiště plně korespondoval stav jeho okolí, které nebylo možné ani smysluplné bez generální rekonstrukce hrací plochy upravovat. Jednalo se zejména o tréninkovou plochu, nacházející se za škvárovém hřištěm rovněž na pozemku ve vlastnictví FC TEMPO PRAHA. Na této ploše byly provedeny pouze minimální úpravy svrchní terénní vrstvy, aby kvůli nerovnostem nedocházelo ke zraněním dětí.

Samostatný problém pro využití hřiště, ať již původního škvárového, tak nového travnatého, představovaly stromy nacházející se v bezprostřední blízkosti hrací plochy. Tyto stromy, které nebyly součástí lesního porostu, byly totiž do značné míry napadené nebo poškozené, což výrazně zvyšovalo nebezpečí jejich pádu na hrací plochu. Např. v měsíci únoru 2004 v průběhu zimního turnaje spadl v důsledku poryvu větru jeden ze stromů. Jeho pádem na hrací plochu došlo k poškození elektrického rozvodu v areálu a zasahovat musela jednotka hasičů.

Jak vyplývá i z vypracovaného znaleckého posudku, v důsledku pokračujícího napadení dřevin by se uvedené nebezpečí zvyšovalo. FC TEMPO PRAHA byl proto nucen požádat o povolení k pokácení těchto dřevin, které bylo třeba provést bez ohledu na to, zda by k přestavbě hrací plochy přistoupil, či nikoliv.