Hodnocení podzimní sezóny: muži A

A tým Tempa je po podzimní části přeboru na 10. místě se ziskem 17 bodů. Na první pohled bilance nicmoc, na ten druhý je třeba vidět velké množství zraněných hráčů, ale také několik zápasů, ve kterých Tempo o body přišlo ať smůlou či vlasní neschopností v útoku i chybami v obraně. Trenér Formánek slibuje tvrdou zimní přípravu, neboť fyzická kondice hráčům po zranění schází.

Střelecky se prosadila především trojice Nechvíla, Havlas a Dedek, nejvíce minut na hřišti strávili Netušil, Nechvíla a Kuchař.

Rozhovor s trenérem Jiřím Formánkem:

Jak jste spokojeni s předváděnou hrou a umístěním v tabulce po podzimní části?

Dříve než kdokoliv bude hodnotit umístění mužstva v tabulce pražského přeboru, tak je potřeba si uvědomit, že především hráčská kvalita mužstev hrajících tuto soutěž je o poznání větší než tomu bylo, když Tempo hrálo svojí první sezónu v této soutěži.

Desáté místo po patnácti odehraných podzimních kolech a zisk sedmnácti bodů stačil na horší střed tabulky, kam se tým dostal v závěrečném finiši, když v posledních pěti kolech neprohrál a to přestože hrál třikrát venku a hned dvakrát s loňskými účastníky divize – Admirou a Libuší.

Tabulka přeboru se však zřetelně rozdělila na její horní a dolní část. Přeboru kralují Cholupice, které se pyšní fantastickou ofenzivní silou v čele s ještě loni prvoligovým fotbalistou Janouškem.

Tempo v průběhu podzimu podávalo nevyrovnané výkony, do kterých se přímo úměrně promítal počet zraněných hráčů, který byl tento podzim extrémně velký a především prostřední část soutěže byla poznamenána nebývalou marodkou, která se projevila malým počtem hráčů v tréninkovém procesu a následně i utkáních, což mělo za následek značný bodový výpadek.

Přestože hráči nastříleli v patnácti utkáních 34 branek a svědčí to o ofenzivních schopnostech celého mužstva, zároveň však neproměňování vytvořených šancí je jedním z neduhů mužstva jako celku. Protikladem je obranná činnost, která se začala zlepšovat až v posledních utkáních a to i díky zařazení Jiřího Trunečky na post záložníka. Styl hry mužstva trpěl také neustálým přechodem z malého domácího hřiště na větší hřiště soupeřů, což však nemůže být omluvou pro tak velký počet inkasovaných branek.

Vedle Pražského přeboru nastoupilo mužstvo i do Poháru PFS, kde si poradilo se třemi soupeři z nižších tříd, třikrát vyhrálo a na jaře ho čeká čtvrtfinále.

V čem se tým nejvíce zlepšil a kde má naopak největší rezervy?

Konsolidovaný tým jako je Tempo nemůže mít tendenci se v nějaké herní činnost radikálně zlepšovat nebo zhoršovat, výkon byl často závislý na hráčích, kteří do utkání nastoupili a především na jejich tréninkovém manku, které díky zranění nabrali.

Rezervy je však potřeba hledat především v důsledném plnění taktických a zvláště pak defenzivních úkolů od útočníků počínaje a brankářem konče. Přes velký počet vstřelených branek je potřeba zlepšovat efektivnost v zakončení, schopnost hráčů tvořit hru, i když je jednotlivý hráč či mužstvo pod tlakem.

Pro posun tabulkou vzhůru je bezpodmínečně nutné snížit počet inkasovaných branek na vlastním hřišti. Zlepšení v defenzívě bylo vidět v posledních utkáních, kdy hráči pod tlakem nutnosti získat body, vedle příkladné bojovnosti a zarputilosti, přidali k výkonu i potřebnou kvalitu s obětavostí, ruku v ruce jdoucí s kolektivním výkonem.

Kladem je stabilizovaná výkonnost dvojice mladíků Josef Hurka a Michal Netušil, střelecká forma Ondřeje Havlase, který však musí vedle svého nesporného talentu začít pracovat na svém dalším růstu, zapracování Jakuba Novosada a Ondřeje Dvořáka do mužstva a skutečnost, že po podzimu jsou všichni hráči zdraví a připravení absolvovat zimní přípravné období.

Který podzimní zápas považujete za nejvydařenější, na který byste naopak nejraději zapomněli?

Po domácí prohře se Zličínem mi velkou radost udělala výhra na Xaverově, kde se body nezískávají snadno, vysoká výhra nad Aritmou a hlavně výhra nad Střížkovem, který jsme jasně přehráli, prakticky ho nepustili do vážnější šance a poprvé v sezóně neinkasovali.

Kladně hodnotím i body, které jsme získali v posledních dvou kolech, kdy jsme zaskočili oba favority Libuš i Admiru na jejich hřišti. Každé utkání mělo zcela odlišný průběh, i když jsme v obou případech vedli o poločasové přestávce 1:2, tak dělba bodů byla vždy spravedlivá.

Po dlouhé době jsem se hodně rozčílil po zápase na Cholupicích, kde jsme nebýt naší laxnosti v proměňování vyložených šancí mohli získat minimálně bod, přestože byly Cholupice fotbalově lepším mužstvem.

Hodně mne mrzela prohra na Královicích, kde jsme soupeře zaskočili a vedli dva nula, ale branka těsně před poločasem rozhodla o gólové smršti domácích v druhém poločase. Na Radotíně jsme stav dva nula dotáhli, ale touha po třech bodech nás připravila i o ten jeden.

Vyjmenujte, prosím, tři nejlepší hráče týmu (nejen po herní stránce, ale i co se týče celkového přínosu pro vaše mužstvo).

Po herní stránce a hlavně přístupem k fotbalu, vůlí překonat chronickou bolest břicha, která ho viditelně trápila a neumožňovala mu podávat stoprocentní výkony, přesto přes všechno byl nejlepším hráčem Václav Nechvíla, který byl hnacím motorem mužstva směrem dopředu.

Vůdcem mužstva, který v nouzi nejvyšší na sebe vzal odpovědnost sobě vlastní a postavil se pro sebe na netradiční místo středního záložníka, přestože posledních pět let nastupoval víceméně pravidelně v útoku vedle Petra Dedka, byl Jiří Trunečka. Především díky němu se v posledních zápasech zlepšila obranná činnost, když s Radimem Trusinou vytvořil dvojici bránících záložníků. Vnesl do hry řád a odpovědnost.

Dalšími hráči, kteří měli přínos pro mužstvo byli Michal Netušil, který v loňské sezóně nasbíral přeborové zkušenosti, které na podzim využil, protože byl nejvytíženějším obráncem a Ondřej Havlas, který je typickým koncovým hráčem a přestože povětšinou nenastupoval v základu, tak dokázal nasbírat sedm přesných zásahů v přeboru plus další v poháru a za “B“ mužstvo.

Na co se nejvíce zaměříte v zimní přípravě?

Tato zimní příprava bude z pohledu minulých sezón netypická. Vlivem mnoha vážných a hlavně dlouhodobých zranění, prakticky již od letní přípravy, mělo mnoho hráčů velkou absenci v tréninkovém procesu, a proto se budeme muset více zaměřit na nabírání specifické i nespecifické fyzické kondice, abychom v závěru přípravy mohli zapracovat hlavně na dynamické síle, startovní rychlosti a výbušnosti.

Po taktické stránce budeme muset znovu významně zapracovat na herním systému, jeho organizaci, přechodové fázi v obou směrech a řešení konkrétních situací pro větší počet hráčů.

Organizace zimního přípravného období dozná dílčích změn, protože budeme moci využívat kvalitní tréninkové plochy s osvětlením v průběhu celého zimního období.

Po podzimu už si jistě můžete stanovit nějaký cíl pro jaro...

Letošní přebor je, podobně jako ten loňský, vyrovnaný, a proto je cílem pro jaro udržet kontakt s horní polovinou tabulky. Reálné je umístění kolem sedmého až osmého místa, případné umístění kolem pátého místa by bylo díky současné bodové ztrátě velkým úspěchem. Cílem pro jaro je umístění v horní polovině tabulky jarních zápasů, což je v případě zdravého hráčského kádru reálným cílem.

---

Statistiky:
Nejvíce odehraných minut: Netušil 1334, Nechvíla 1323, Kuchař 1260
Nejvíce branek: Havlas a Nechvíla 7, Dedek 6
Nejvyšší vítězství: 6:2 s Aritmou
Nejtěžší porážka: 1:6 na Měcholupech