...za co přesně ta karta byla?
Obešel jsem ve vápně obránce a šel sám na branku. Stáhl mě za dres. Jasná penalta. Jenže rozhodčí to posoudil jako simulování a dal mi žlutou kartu.
Uvědomil sis hned, že je to tvoje čtvrtá žlutá karta?
No jasně. Měl jsem náběh na červenou. Kvůli tomuhle dostat kartu... To je fakt hrozný, v tu chvíli máš sto chutí ....
Jak budeš důležitý zápas s Ďáblicemi sledovat?
Asi budu grilovat buřty. No a v neděli si půjdu zahrát za béčko.
Na Tempu jsi každý den. Jak to zvládáš?
Je to dost náročné. Jak psychicky, tak fyzicky.
Už jsi s tím chtěl někdy praštit?
No jo, kolikrát.
A kdy?
To je tak na etapy. Třeba hned na začátku, když jsme stavěli hospodu. Nebo když se něco nepovede a jsou s tím starosti.
A co tě vždycky přesvědčí, abys zůstal?
Na Tempu je super parta lidí. Bydlím sto metrů od hřiště. Na fotbale, i jako správce, spadám pod stejné lidi, kteří tomu velí. Všechno spolu souvisí.
Máš nějakou pracovní dobu?
To se nedá říct. Obvykle jsem na Tempu od devíti hodin ráno třeba do půlnoci. Než se zavře hospoda. Někdy je to i déle. Ale teď už snad budeme schopní někoho zaměstnat, takže by to mělo být lepší.
Kantýnu provozuješ s Jirkou Valáškem. Jaký je Valy šéf?
Valy? To není šéf. On je sice majitel, který mě zaměstnává, ale dělíme se o práci. I když já jsem na Tempu častěji, protože má ještě jedno zaměstnání mimo Tempo.
Jak vůbec vidíš současnou situaci Tempa v přeboru? Na kterém podle tebe skončí místě?
To je jedno. Důležité je, abychom nesestoupili. Teď nás čekají Ďáblice, a když ten zápas neprohrajeme, tak si myslím, že jsme zachránění.
Do I. A třídy se opravdu nikomu z Tempa nechce, ale ty jsi měl nabídku, ne?
(směje se). Jo stoper na Kyjích mi při zápase říkal, ať k nim jdu. Ale odpověděl jsem mu, že bych to měl daleko, takže jsem odmítl.
Na Kyjích to byl tvůj zápas. Dal jsi dva góly, založil akci při třetím gólu a navíc jsi nedal v poslední minutě penaltu. Bylo podle tebe vítězství na Kyjích samozřejmostí, jak někdo tvrdí?
Samozřejmost to nebyla. Spíš povinnost. Předtím jsme dvakrát prohráli. Věděli jsme, že musíme vyhrát. Nastoupili jsme s velkým nasazením a i tah s Petrem Dedkem na stoperovi byl dobrý. Pomohly nám dva rychlé góly.
A tobě pomohlo, že Kyje dost útočily ne? Měl jsi tak víc prostoru pro svoje pověstné úniky.
Je pravda, že dopředu vyráželi třeba v pěti lidech. A moc se nevraceli. Bylo to jednodušší. Ale až ve druhém poločase. V tom prvním jsem si zabránil, tak jako snad nikdy.
Možná to byl tvůj poslední zápas v sezoně.
Je to možné. Během čtrnácti dnů bych měl jít na operaci s břišními svaly, na kterou čekám už rok.
Stále tě to tolik bolí?
Je to kupodivu lepší, nevím, čím to je. Ale pořád to bolí. Možná jsem si zvyknul.
V poslední době tě prý trápí i abnormálně odřená kolena. Na Tempu koluje historka, že se v noci nezvykle dlouho svítí v buňce u hřiště. Prý tam uklízíš, nebo co...
(směje se) To je blbost. Já u toho nepotřebuju mít rozsvíceno.
Kdybys už nenastoupil k zápasu, tak nemůžeš dohonit Petra Dedka v tabulce střelců. Petr má 14 gólů, ty 11. Jsi s touhle bilancí spokojený?
O góly mi nejde. S nikým nesoutěžím. To vůbec ne. To je to poslední. Ale je pravda, že by jich mohlo být víc.
A proč jich nebylo víc? Kvůli břichu?
To ne. Na začátku jsem dal dva góly, a pak se zasekl. Upadla hra celého týmu a já se svezl. Ale šance na to, abych dal víc gólů, byly.
Třeba neproměněná penalta v Kyjích v 90. minutě?
Byl jsem faulovaný a dlouho si nazouval kopačku. Podcenil jsem to. Už to byla taková bezstarostnost. Normálně je proměnuji s klidem. Asi jsem si myslel, že to půjde samo a byl moc nahoře. Potvrdilo se nepsané pravidlo, že faulovaný by neměl kopat.
To ti hned na hřišti v žertu říkal Petr Dedek. Možná měl na penaltu zálusk on.
Jo říkal. Ale on se ještě gólu dočká. Myslím, že s Ďáblicemi odehraje poslední zápas na místě stopera, a pak se vrátí do útoku.
Tipneš si, jak zápas s Ďáblicemi dopadne?
(směje se) Jelikož nebudu hrát, tak asi moc gólů nedáme. Vyhrajeme 1:0 a Ďáblice si dají vlastní gól.