St. přípravka A: Sparta Krč - FC Tempo 4:3

Za větrného počasí si pro první prohru v soutěži došla na hřiště Sparty Krč starší přípravka A. Pokračoval tak jejich černý víkend, ve kterém hodně hráčů nepředvedlo co v nich je.

Sparta Krč - FC Tempo 4:3 (3:1)
Branky Tempa: Nwogu 2, vlastní.
FC Tempo: Cahyna - Folprecht, Holko, Kalina, Polívka, Dittrich, Eichler, P.Geissler, Nwogu, Kodiš, Hendrich, Matějček, Linhart.

Prvních osm minut se hrálo mírně na polovině domácích a kdyby v 5. minutě po našem rohu někdo z pěti našich hráčů dokázal míč dopravit do domácí branky, nikdo by se nedivil. Ale divili jsme se všichni, i domácí. V 8. minutě se domácí poprvé dostali k naší bráně, Cahyna neudržel lehký míč a Dittrich jej nahrál před branku úplně volnému hráči soupeře - 1:0. A divili jsme se dále. V 10. minutě pro změnu Matějček vyslal do sóla domácího záložníka. Ten přenesl míč na druhou stranu na svého spoluhráče, který mu míč ihned vrátil vedle vybíhajícího Cahyny a bylo 2:0. To nebylo všechno. Hned po rozehrání v 11. minutě se míč nejprve zapletl pod nohy Folprechta a pak Kaliny, domácí hráč jej vybojoval a běžel sám zleva na našeho brankaře, kterého bez potíží prostřelil – 3:0.

Domácím se dokonale podařilo nás během tří minut knokautovat. Co následovalo pak se nedá nazvat fotbalem, ale individuální snahou něco na skóre změnit. Kluci přestali bojovat jako tým a jenom bezmyšlenkovitě vozili míč. Jiskérku naděje pro nás vykřesal domácí hráč, který v 16. minutě po přímém kopu, rozehraném nakrátko P. Geisslerem na Nwogu a jeho centru před branku, si míč uklidil za záda vlastního brankaře – 3:1. Náskok soupeře jsme mohli snížit ve 20. minutě, kdy po přímém kopu Holka z půlky hřiště se míč ocitl půl metru od brankové čáry na noze Kodiše, který jej ale nepochopitelně vyvezl mimo brankoviště. O přestávce následovalo "umývaní hlav", ale i povzbuzení do druhé půle.

Odhodlání něco změnit na výsledku bylo na některých našich hráčích vidět ihned od začátku. Současně bylo vidět i velkou křeč, která byla na jejich nohou. Domácí se ve druhém poločase zaměřili na zdržující taktiku a k naší bránce se dostali jenom dvakrát, ale vždy nebezpečně.

Již ve 28. minutě se Nwogu konečně odpoutal od trojice hráčů a snížil na 3:2. Náš platonický tlak vyvrcholil v rozmezí 39. a 42. minuty, kdy nejdříve mohl po centru Christa vystřelit přímo proti brankaři Hendrich, ten však posunul míč na volného Kodiše, který však taky nevystřel a posunul míč na Linharta, kterému ve střele již zabránili domácí obránci. Hned nato se uvolnil Nwogu, mohl nahrát Hendrichovi, ale rozhodl se vystřelit a jeho střela minula branku. Pak krásně vysunul Hendrich Christa, ale jeho střela opět letěla nad branku. A opět Hendrich vysunul Christa, ten ale propásl možnost vystřelit a místo toho se utopil v kličkách a domácí obránce jej připravil o míč. Velká škoda, protože hned v 43 min. domácí kopali po jejich ojedinělé akci roh, který Kalina umístil do vlastní branky – 4:2. A to ještě předtím po souboji Polívky s domácím útočníkem rozhodčí odpískal jenom přímý kop za faul našeho obránce v pokutovém území. Střela domácích, ale skončila v naší zdi.

Už jenom zkorigovat stav zápasu se nám podařilo z přímého kopu ve 48. minutě po faulu na Linharta. Nwogu uzavřel výsledek zápasu krásnou střelou z pravé strany hřiště - 4:3. Závěr zápasu si již domácí pohlídali a naše hráče nepustili k svoji brance.

Před týdnem jsem tady psal, že fotbal je kolektivní sport a ne individuální. Platí to stále. Domácí nám dali lekci, na kterou by naši hráči neměli zapomenout. V sobotu ráno jsem byl na zápase naší starší přípravky B, kde bylo přítomno i pět našich hráčů. Za celý zápas jsem neslyšel jedinou nadávku na spoluhráče, když někdo něco pokazil, ale naopak jenom povzbuzení, když něco dobrého ukázal. Taky jsem viděl větší zanícení pro fotbal (a to i u našich hráčů) a na rozdíl od nás nikdo nic nefilmoval a každý hráč věděl, kde je jeho místo. Prosím naše hráče, ať si sáhnou do svědomí a zaměří se v první řadě na hodnocení vlastního výkonu a spoluhráče ať raději vynechají.