St. přípravka A: FC Tempo - Dukla 1:3

Ve špatný sen se začínají proměňovat zápasy starší přípravky A. Dosavadní suverén soutěže utrpěl již druhou prohru v řadě a propustil své vedoucí místo mužstvům, které bez problémů porazil.

FC Tempo - Dukla 1:3 (0:1)
Branka Tempa: Doupovec.
FC Tempo: Cahyna - Folprecht, Holko, Kalina, Polívka, Jantol, Eichler, P.Geissler, R.Geissler, Nwogu, Kodiš, Hendrich, Linhart.

Zato u našich hráčů se začíná kromě jiného ukazovat jiný problém – zakončení. Jediné v čem nás soupeř z Dukly převýšil, byla efektivita zakončení. Dukla nastoupila čistě s ročníkem 1995 a jenom sporadicky se v prvním poločase dostávala k naší brance, ale zato velmi účinně. Největší potíže obraně dělal nejrobustnější hráč zápasu, ale velmi šikovný kluk z Dukly, který se od míče dal jen velmi těžce odstavit. A byl to právě on, který se v 19. minutě ocitl úplně sám za naší obranou a hlavičkou přeloboval Cahynu v brance.

Přitom kdybychom v tu chvíli vedli 3:1, nikdo by se nedivil. To, co zahodili naši hráči, je úplně k pláči. Soupeř velmi umě pokryl Christa, na jehož pořád stejné finty soupeřův obránce brzo přišel, ale někteří naši hráči nezapomněli nahrávat, a tak dostávali do šancí ostatní, kteří je až nepochopitelně zahazovali. Jenom pro ukázku vybírám Christův roh, který nedokázal nikdo usměrnit do branky i když míč proletěl 20 cm od branky celým brankovištěm. Hned následně ani Kodiš ani Doupovec nedokázali dopravit míč za záda brankaře, i když mu na brankové čáře míč vypadl rovnou na nohy Kodiše a po dalším jeho zákroku na nohy Doupovce. Následovala střela P. Geisslera, kterou s bravurou opět zneškodnil brankář. A ještě větší bravuru předvedl již za stavu 0:1, když ze šibenice vyškrábl Linhartův přímý kop.

I když jsme první poločas prohráli, do druhého poločasu jsme nastupovali s vírou, že to tam již musí padnout. Jenomže ono padalo hlavně na naší straně. Dukla se už ne sporadicky, ale stále častěji dostávala k naší brance a její hráči byli neustálou hrozbou pro naše obránce a hlavně brankaře. A když ani Radek Kodiš nedokázal zužitkovat pas P. Geisslera a z výhodné pozice namísto střelby volil radši skluz na nevím koho, a Doupovec po pasu Holka běžel vedle míče, i když mohl alespoň třikrát vystřelit, až do autu - řekl si soupeř, že nám ukáže, jak se dávají góly a po chybě celé naší obrany v 37. minutě rázem vedl 0:2. A to hned z dalšího nájezdu ještě nastřelil naší levou tyčku.

Jenom několikrát se dokázal Christ uvolnit a hned to znamenalo pohotovost na straně soupeře. Škoda ale, že ve 39. minutě místo toho, aby svou střelou způsobil mamince brankáře Dukly otřes mozku, se nezeptal brankaře kam to chce a míč neumístil do sítě. Vynahradil si to ve 42. minutě, když po svém důrazu a střele se míč odrazil od tyčky a až na brankové čáře jej Doupovec pro jistotu usměrnil do branky 1:2. Zdálo se, že smůla je překonána. Jenomže když někdo nechce, tak to nejde. Kolikrát P. Geissler, Marek Holko nebo Kuba Eichler krásně vysunuli Christa, Kodiše nebo Honzu Doupovce do volného prostoru – ale tam zůstalo pusto! A když ve 48. minutě Christ opět jednou z 15 metrů vystřelil, ale jeho střela lízala jenom břevno, museli nám hráči Dukly znovu ukázat, jak se střílí góly a svou střelou ukončili další nepovedené představení 1:3.

Zvlhl nám nejenom střelecký prach, ale některým hráčům jakoby změkly i nohy. Hlavně to platí o tom, který by celou hru měl režírovat – občas přibrzdit, pak udělat jednu - dvě kličky a nahrát do volného prostoru na spoluhráče, následně zase pomoct obraně, nebát se vystřelit a hecovat kluky. Potřebujeme "špílmachra". Mohl takovým být Radek Kodiš, ale jakoby zapomněl hrát fotbal a po hřišti se jenom válí. To mu svou bojovností musel jít příkladem o dva roky mladší Kuba Eichler?!!!! Nebo se špílmachrem stane Honza Linhart – všechno, co jsem vzpomenul umí, ale musí přestat padat bez cizího zavinění a zlepšit svůj přístup k tréninkům. Anebo se jím stane P. Geissler – všechno, kromě hecování, v zápase předvedl (není jeho chybou, že jeho nápady zůstaly nevyužité) a v tréninku jde příkladem.

Kluci (Christe i ty patříš do party) a Patriku máte před sebou ještě poslední dva jistě těžké zápasy, neházejte ale flintu do žita a hrajte – hrajte pro svoje potěšení a radost nás fanoušků. Zbavte se křeče a začněte se navzájem povzbuzovat.