Ml. žáci přípravka: FC Tempo - Marila Příbram 1:2

V přípravném utkání na hřišti SEMI Kačerov se naše mladší žáci přípravka potkala s celkem Marily Příbram ročník 1996 a ve vyrovnaném utkání prohrála po dvou individuálních chybách.

FC Tempo – Marila Příbram 1:2 (0:1)
Branka Tempa: Nwogu.
FC Tempo: Cahyna – Folprecht, Kalina, Polívka, Holko, Doupovec, Hanzlík, Fencl, Vencl, Matějček, Hendrich, Eichler, Nwogu, Kocábek, Sukalovský.

Nejdříve v prvním poločase Vojtovi na hranici pokutového kopu, když jej nikdo neatakoval, vypadl z rukou míč a dobíhající soupeřův hráč svým důrazem nejenže porazil i Vojtu, ale málem i síť naší branky. Na začátku druhého poločasu zase v rohu pokutového území Matějček zbytečně fauloval ke střele připraveného soupeře, jemuž v cestě stálo ještě několik našich hráčů, a tak soupeř následně velmi zkušeně proměnil nařízený pokutový kop.

V prvním poločase, tak jako v celém utkání, se hrál vyrovnaný fotbal, kde ale soupeř předčil naše hráče ve vícero činnostech a hlavně start na míč a přihrávky na volné spoluhráče nám dělaly problém. Naši se k soupeřové brance dostali jen několikrát, ale i tak měl vedoucí gól na kopačkách Tomáš Kocábek, který však nepotvrdil svoje střelecké nadání.

Nástup do druhého poločasu byl z naši strany hrozný. Hlavně naše levá strana hořela. Marila se častěji dostávala k naší brance a Vojta mohl být rád, že hlavně jedna krásná táhlá střela soupeře skončila vedle branky. Trvalo nám nějakých pět až deset minut, než jsme se zkonsolidovali. Po gólu soupeře však naši hráči zmobilizovali všechny síly a začali konečně předvádět něco ze svého umění. A byl to opět Tomáš Kocábek, který se jako první objevil ve stoprocentní šanci, ale ani tentokráte se neprosadil. Víc štěstí měl Christ, který unikl obráncům soupeře, jeho nájezd však brankář zlikvidoval, ale míč se odrazil od dobíhajícího obránce zpátky za gólmana k úplně odkryté brance a Christovi, pro kterého nebylo těžké trefit prázdnou branku.

Problém to byl ale pro Ivana, který zakončoval krásné přenesení hry našich hráčů z pravé na levou stranu, když nastřelil jenom tyč odkryté branky. Velká škoda, protože soupeři (hlavně obráncům) jakoby začaly docházet síly (hrálo se 2x35 minut) a i s podporou svého rozhodčího odolával stupňujícímu se tlaku, který vyvrcholil dvě minuty před koncem naší poslední velkou šancí. Po dobře rozehraném rohu naši dva hráči v souboji čistě odblokovali brankáře, který nedosáhl na padající míč, ale Honza situaci špatně odhadl a z naší velké šance byla jenom jeho ruka. Poslední minuty hráči soupeře již zvládli takticky skvěle a závěr odehráli na naší půlce.

Marila předvedla, že je kvalitním týmem, za kterým naši zaostávali ve startu na míč a ve fotbalovém myšlení. Je paradoxem, že i když jsme obdrželi dvě branky, tak nejlíp od nás pracovala obrana, která v posledních zápasech venku má stabilní výkonnost. Kluci ze zálohy hrají jako na houpačce. V jednom zápase nebo poločase podají excelentní výkon, ale v dalším úplně propadnou. Chtělo by to stabilizovat výkonnost. Útok se nemůže vymlouvat na to, že mu obrana a záloha nevyprodukuje dost příležitostí ke vstřelení branky. Šancí je, myslím, dostatek, ale je potřeba je řešit hlavou.