St. přípravka A: Braník - FC Tempo 3:2

Nezaslouženou prohru si z dalšího zápasu zimního turnaje Aritmy přivezla starší přípravka A. Zápasu s přeborovým Braníkem by lépe slušela remíza, ale dá se říci, že nás porazila "noční můra" našeho brankáře - vysoké míče - padající listí. Mužstvo Braníka se přes zimu řádně posilnilo hlavně o hráče Krče a naše mužstvo poprvé nastoupilo skoro v ideální sestavě, a tak se dalo očekávat, že se oba týmy předvedou v tom nejlepším světle.

ABC Braník - FC Tempo 3:2 (1:2)
Branky Tempa: Linhart, Nwogu.
FC Tempo: Cahyna – Holko, Kalina, Polívka, Jantol, Linhart, Hendrich, Eichler, Linhart, Folprecht, Klimovič, Nwogu, Malý, Kocábek.

Soupeř zahájil první poločas rázným tempem a ukazoval všem, že ne nadarmo je v turnaji zatím bez prohry. Jeho ofenzivní rozestavění 2-3-2 nám v prvních sedmi minutách dělalo velký problém. Soupeř nás několikrát přečíslil a hlavně nájezdy a střely jejich záložníků a obránců z druhé vlny byly hrozbou pro našeho brankaře, který stál ale pevně na svém místě. Jenomže ani naši hráči se nechtěli nechat zahanbit a časem se tempu nasazeném soupeřem nejenom přizpůsobili, ale ke konci poločasu již měli i více z hry.

Mezitím se však hrál vyrovnaný fotbal, který odstartoval náš gól. V 7. min. konečně Kubík dobře vysunul na pravé straně úplně volného Honzíka, který, stíhán soupeřovými hráči, míč uklidil za záda brankaře a zastavil tak tlak Braníka a trošku soupeře zchladil. První slabá chvilka našeho Vojty přišla ve 22. min. Předcházela jí však slabá chvilka rozhodčího, který Markovi odpískal faul za čisté odebrání míče soupeři. Soupeřův hráč přímý kop z 15 metrů zatočil velmi dobře k levé šibenici, ale k brance hodně pomohl svým špatným postavením v brance Vojta a na vysoký míč si jenom sáhl.

To naše hráče ale nesrazilo do kolen. Ihned v 23 min. nejdříve Markova střela z přímého kopu letěla těsně vedle branky, ale v 24. min. jsme již opět vedli, když tentokrát přímý kop z levé strany dobře trefil Chris. Škoda, že se první poločas nehrál ještě o několik minut déle, protože naši hráči měli na konci prvního zápasu velmi dobrou fazónu.

Nástup do druhého poločasu se nám však nevydařil. I když se první dvě minuty hrálo na půlce soupeře, jeho první útok ve 28. min. skončil míčem v naší síti. Pod branku se podepsala takřka celá obrana, která nebyla schopná uklidit míč do bezpečné vzdálenosti a dovolila soupeři za 10 vteřin vystřelit na Vojtu čtyřikrát. Ten, i když tři střely kryl, na čtvrtou už nestačil.

I v dalším průběhu zápasu se hrálo velmi vyrovnaně. Hráči obou týmů po hřišti jezdili a snažili se strhnout vítězství na svoji stranu. Více štěstí nakonec měli hráči Braníka, kteří ve 34. min. zaskočili naše hráče překvapivě zahraným rohovým kopem. Nikým nehlídaný soupeřův hráč nakopl z levé strany míč na naši branku a vcelku lehký míč (padající list) Vojta neudržel ve svých rukou a překvapeného Marka předskočil soupeřův hráč. Do konce zápasu zbývalo i tak hodně minut na vyrovnání, ale i když kluci běhali a bojovali, jak mohli, nic jim to nebylo platné a tak jim zbylo jenom pogratulovat hráčům soupeře k jejich další výhře.

Kdekdo může tvrdit, že za prohrou stojí chyby Vojty a obránců. Já si dovolím polemizovat – ano, všechny góly tak vypadaly, ale co jim předcházelo? Podle mne nám chyběla práce krajních záložníků a to hlavně ve hře zpátky, jakož i slabé útočné napadání jejich obránců. Jak jsem říkal na začátku, soupeř nás několikrát v zápase přečíslil právě po obou stranách zálohy podporován ještě jedním z obránců, a tak hlavně v době přítomnosti Tomáše M., Jardy, Vojty a na začátku prvního poločasu i Honzíka, bylo vidět, že se po straně na obránce najednou řítí ne duo ale trio soupeřových hráčů. Při druhé brance postupovalo na naši branku hned šest hráčů soupeře proti našim třem a i když Vojta několikrát likvidoval střely soupeře, ze záložníků se stačil vrátit jedině střední, který byl mimochodem při předcházející střelbě na druhé straně faulován. Třetí brance - nákopu míče na naší branku, předcházelo Tomášovo nepokrytí úplně volného hráče při rohu a následně po vypadnutí míče z rukou Vojty, zůstalo před naší brankou samo hned trio hráčů Braníka proti našemu jednomu, který tak jako i ostatní naši kluci věřil, že Vojta si s míčem bez problémů poradí a myslí byl již na cestě od branky.

Celkově je potřeba poděkovat hráčům obou týmů za velmi dobrý fotbalový zážitek. Hráči Braníka se předvedli jako fotbalovější tým, naši zase jako důraznější (mimo pokutové území) a bojovnější.