St. přípravka A: Vršovice - FC Tempo 0:4

Ve své obvyklé dávce dvou až tří zápasů do týdne pokračovala starší přípravka A. V úterý se v dalším zápase zimního turnaje Aritmy mohla sice radovat z předpokládaného vítězství, ale její hra byla hodně upracovaná a k dokonalosti měla hodně daleko.

Actherm Vršovice - FC Tempo 0:4 (0:1)
Branky: Kocábek 2, Matějček, R.Geissler.
FC Tempo: Cahyna - Folprecht, Vencl, Holko, R.Geissler, Matějček, Kalina, Eichler, Pecha, Čerkašin, Sukalovský, Kocábek, Linhart.

Naše mužstvo působí jako noc a den. Když má den, dokáže porazit každého, ale také dokáže prohrát s každým, když ten den ne a ne přijít.

První poločas zápasu to byla bída a utrpení. První naši šanci měl hned v první minutě Tomáš K, když na levé straně obral o míč domácího obránce, ale místo postupu na branku tvrdě vystřelil, přímo na připraveného brankaře. Naše chvíle přišla ve 4. min, když po faulu na po pravé straně postupujícího Honzíka se k zahrání přímého kopu postavil Marek. Jeho střela našla před brankou Tomáše K,. který jeho střelu lehkou tečí umístil za zády brankaře – 1:0. Od této chvíle však všechny naše míče lítaly vedle branky nebo vůbec nelítaly, protože většina našich hráčů si nebyla schopna nahrát. Soupeř se taky nepřetrhl a první jeho střelu na naši branku jsem zaznamenal v 18 min.

No, naštěstí první poločas skončil, kluci si oběhli své kolečko a přišel druhý poločas. Velmi pomaloučku se do hlav některých hráčů začalo dostávat to, co jim Patrik o přestávce říkal. Prvnímu se to dostalo do hlavy asi Ivanovi, který svůj výkon otočil o 180 stupňů a byl to právě on, kdo v 27 min. dobře rozehrál rohový kop, míč nacentroval přímo na nabíhajícího Tomáše K. a bylo 2:0. Pak ale na dlouhé minuty nastoupilo stejné dějství jako v prvním poločase – neschopnost si nahrát a když už někdo krásně nahrál, spoluhráč jeho přihrávku doslova zakopal do země. Přitom, jak je důležité umět si nahrát, se přesvědčil opět Ivan v 41. min., když na půlce hřiště mezi třemi hráči našel nalevo Tomáše M., který zleva postupoval k brance a sám akci zakončil lehkou střelou k levé tyčce - 3:0. To už se pomalu většina našich hráčů působících na hřišti začala dostávat do správné provozní teploty. Obrana pomalu začala podporovat zálohu, výsledkem čehož byla ve 44. min. další branka v síti soupeře, která však neplatila za faul na brankaře. Předcházel jí však důraz Vaška, který nakonec svojí snahu zakončil střelou do břevna a odražený míč již Tomáš M. vypíchl z rukou brankaře hostů. Jenomže zrovna v době, kdy kluci začínali naplňovat Patrikovy představy, přicházeli i naše chyby v obraně. Nejprve zbytečně Fanda kličkoval před Vojtou, přišel o míč a jenom umění Vojty zachránilo naše mužstvo od branky. A soupeř měl i další dobrou příležitost, když v 48. min. 15 metrů od naší branky rozehrával přímý kop. Ten však zachytil Marek, míč středem hřiště vyvedl z ohně pokutového území a krásným pasem poslal do šance Radka, který stíhán obránci soupeře, míč umístnil vedle vyběhnuvšího brankaře do branky – 4:0.

Poslední minuty zápasu již kluci zvládli na výbornou a předvedli několik krásných akcí, kterým ale nakonec scházela právě ta finální přihrávka nebo tvrdá střela. Po velmi vydařeném utkání s Braníkem jakoby kluci zapomněli bojovat a spoustě kluků scházelo fotbalové srdíčko. Myslím, že za špatným výkonem nestála vyčerpanost ani uspokojení z dobrého výkonu, protože právě v závěru zápasu kluci předvedli, jak by ten fotbal měl vypadat. Právě závěr také ale ukázal, že když se vedle sebe dostanou hráči schopní vyhovět si jeden druhému, tak mužstvo šlape.