St. přípravka A: FC Tempo - Háje JM 3:0

Veledůležitý zápas dvou vedoucích mužstev tabulky skupiny I.A třídy mohl ledacos napovědět o postavení obou mužstev po tomto zápase. Hráči Hájů se v případě vítězství mohli bodově dotáhnout na první místo a pomoci i ostatním pronásledovatelům snížit bodový rozdíl na naše mužstvo, naopak naši hráči starší přípravky A se v případě plného bodového zisku mohli svým pronásledovatelům vzdálit již na pět bodů. Naštěstí naši hráči neponechali nic náhodě a v tomto důležitém zápase zvítězili. Udělali tak velmi cenný krok za svým cílem, kterým je postup do přeboru, další těžké zápasy ovšem ještě čekají.

FC Tempo - Háje JM 3:0 (1:0)
Branky: Nwogu 2, P. Geissler.
FC Tempo: Cahyna - Hendrich, Linhart, Holko, Kalina, Polívka, Folprecht, Eichler, Sukalovský, Matějček, Nwogu, R.Geissler, P. Geissler, Kocábek.

O svém vítězství jsme rozhodli především v závěru obou poločasů, kdy jsme se dokázali prosadit proti organizované obranné hře hostů. Právě se záměrem neinkasovat branku nastoupili obě mužstva na hodně podmáčený trávník.

Terén, jakož i pocit zodpovědnosti jakoby v prvních deseti minutách prvního poločasu svazoval našim hráčům nohy. Oproti tomu o trošku lehčí soupeřovi hráči se po hřišti lépe pohybovali a dokazovali, že budou nebezpečným soupeřem, kterému když se nechá volnost, dokáže se dostat do šance. Jenomže z jejich strany to bylo všechno. Dá se říci, že Cahyna v naší bráně si v této sezóně neužil tolik klidu jako v tomto zápase. Hostující tým dokázal uhrávat a vyhrávat souboje k našemu vápnu, ale střelecky úplně propadl. Možná se mýlím, ale za celý zápas ze strany soupeře nešla na našeho brankáře ani jedna střela. Naopak v průběhu deseti minut jsme se mohli s klidem dvakrát radovat z branky, ale Matějček a Kocábek své nájezdy na brankáře nezvládli. A tak musela přijít až poslední minuta prvního poločasu, kdy jsme naší akcí soupeře hodně zaskočili. U naší brankové čáry zahrál Folprecht aut na Holka, který po dvou krocích přenesl hru křižně přes půlku hříště na volného Kocábka, který míč trochu vyvedl k brance hostů, aby svým pasem přes dva obránce vybídl ke vstřelení branky navrátilce P. Geisslera, který se v prvním jarním zápase uvedl velmi důležitou brankou.

Úkol do druhého poločasu byl jasný – zlepšení obrané hry a hlavně pro robustnější hráče udržení se na nohou. Kluci úkol splnili na 100%. Obraná hra se proti prvnímu poločasu rapidně zvedla a kluci se, i když to hodně klouzalo, dokázali v rozhodující chvíli udržet na nohou, což se společně s rychlým střídáním ukázalo jako rozhodující, protože jsme soupeře takříkajíc utahali. Již ve 27. min. mohl vývoj zápasu, po přihrávce P. Geisslera, posunout jinam Holko. Jeho střele se nedá nic vytknout kromě toho, že jí z úhlu umístnil přímo do brankáře. To v 37. min. většina přihlížejících již zvedala ruce, ale obhození brankáře hostů po samostatném nájezdu Linharta, skončilo na pravé tyčce. Stejná tyčka se třásla i ve 42. min., kdy po akci Hendrich - Kocábek se ze dvou metrů do odkryté branky netrefil Matějček a odražený míč neposlal do branky ani Hendrich. Až přišly poslední minuty zápasu, ve kterých jsme hosty doslova udolali. Ve 48. min. Cahyna svým výkopem našel vepředu Nwogu, který si jej snad poprvé v zápase dobře pokryl, a ač tísněn obráncem hostů, jej poslal do vzdálenější strany hostující branky. V té samé minutě po zpětném přiťuknutí Nwogu z 15 metrů pálil Holko, ale jeho střela o 30 centimetrů minula šibenici. O minutu později zase Nwogu pálil dobře, ale opět těsně vedle branky. Až v poslední minutě na půlce nadvakrát míč vybojoval Holko, posunul jej na Nwogu, který svůj úprk k brance hostů zakončil stejně jako při druhé brance.

Pro oko diváka zajímavý zápas, ve kterém šlo o hodně a oba týmy si toho byly někdy až moc vědomy. Je třeba poděkovat jak našim hráčům, tak hráčům Hájů za velmi korektní zápas na těžkém terénu, který výborně zvládl odpískat zástupce Hájů – poklona. Myslím si, že PFS by se měl zamyslet nad nasazováním rozhodčích, protože se nemůže stát, aby na zápas dvou vedoucích celků nedorazil rozhodčí, který by se svou kvalitou rovnal alespoň některým „kutilům“ z řad rodičů.

Nebývá mým zvykem, ale dovolím si vyzdvihnout některé jedince v tomto zápase. V první řadě obrannou trojici, které jsem v poslední době vyčítal hodně zbytečných ztrát míčů. Vašek, Martin a Patrik zvládli svůj úkol na výbornou, hlavně ve druhém poločase se jim nedalo nic vytnout. Pak třem záložníkům, kteří se vystřídali na postu středního záložníka. Mají toho hodně na práci, ale málokdo vidí jejich černou práci pro tým. Jsou všude a nikde. Kuba, Marek a Patrik se dokázali objevovat před brankou soupeře, ale hlavně jako jediní hodně vypomáhali i před naší brankou a to je cenné. No a ještě Christovi za jeho chladnokrevnost v zakončení, i když se skoro celý zápas na hřišti jenom klouzal. Dnes to však byl terén pro hráče, kteří Christovi, Vojtovi nebo Markovi sahají od ramen níže.