St. přípravka A: Dukla - FC Tempo 1:6

Důležité vítězství na Julisce se nerodilo vůbec lehce. Domácí celek, vědom si svého postavení v tabulce, nastoupil do utkání sice se 16 hráči na soupisce, jenomže až do 35. minuty se na hřišti objevilo jenom to nejlepší, co Dukla v této věkové kategorii má. Právě těchto osm hráčů z týmu, který povětšinou hraje jenom přebor mladších žáků přípravek, v prvním poločase jasně ukázalo, že pro soutěž na půlku hřiště je jenom škoda, že je vedení Dukly nechává hrát jenom v některých zápasech, jinak by se toto mužstvo pohybovalo v horních patrech I. třídy.

Dukla Praha - FC Tempo 1:6 (1:0)
Branky Tempa: Nwogu a R.Geissler 2, Kocábek, P. Geissler
FC Tempo: Cahyna – Linhart, Vencl, Hendrich, Holko, Kalina, Polívka, Folprecht, Eichler, Matějček, Nwogu, R.Geissler, P. Geissler, Kocábek.

Hráči Dukly v prvním poločase byli u všeho dřív a dokázali nejednou zaskočit naši obranu, která k utkání nastoupila v pozměněné sestavě ve středu s Nwogu. Našim hráčům se vůbec nedařil přechod do útočné fáze, což bylo možná i důsledkem velkého psychického tlaku, který si někteří připouštěli po prohraném utkání s Krčí. Ještě hůř nám bylo ve 20. min. utkání, kdy po hrubé chybě v naší obraně se před Cahynou objevil sám hráč domácích a nedal našemu brankáři šanci. Právě ale Vojta držel náš prapor i v těžkých chvílích nahoře, protože to nebyla ojedinělá šance domácích.

O přestávce neproběhla žádná bouře, jenom povzbuzení a změna taktiky. Do začátku druhého poločasu trenér poslal sedm hráčů, kterým nejvíc věřil, že dokážou změnit průběh utkání, a ti jej nezklamali. Již ve 26. min. jsme si vypracovali první stoprocentní šanci v utkání, když přímý kop Holka našel před brankou volného Kocábka, ale Tom neprotrhl svoji smůlu a ani síť domácí branky. Co se nepodařilo Tomáši, podařilo se Patriku Geisslerovi ve 28. minutě. Akci dobře vypracoval Nwogu a po několika narážečkách ji zakončoval právě Patrik.

Potvrzení naší proměny v jiné mužstvo přišlo ve 32. minutě, kdy souboj o míč z výkopu domácího brankáře vyhrál Holko a z jeho důrazu vytěžil druhý gól pro nás Nwogu. Ještě ale nebyl všemu konec. Dukla nebezpečně zaútočila a Vojta měl co dělat, aby zkrotil míč a až Polívkův odkop znamenal klid před naší brankou. Zlomový moment utkání přišel ve 35.min. po vystřídání naší zahajovací záložní řady. Míč se po ose Folprecht – Eichler a Nwogu ocitl potřetí v domácí brance. To bylo signálem pro Duklu, aby začala využívat i jiné hráče a do konce zápasu se jich prostřídalo již všech šestnáct a z našich kopaček se konečně vytratila psychická bariera. Kluci začali konečně hrát v pohodě to, co umějí. Nejvíc to bylo znát na výkonu Patrika Geisslera, na němž byla nervozita nejvíc znát, stejně jako na výkonu Vaška a Marka.

Ve zbývajícím čase jsme přidali ještě další tři branky, a odčinili tak podzimní zklamání se stejným soupeřem. Branky na malém hřišti se konečně dočkal i Kocábek, pro kterého branku ve 42. minutě opět připravil agilně hrající Nwogu. O další dvě branky se v posledních dvou minutách utkání přičinilo stejné trio hráčů. Akci vždy vypracoval Patrik Geissler a míč se pokaždé odrazil od Vencla k Radku Geisslerovi, pro kterého nebylo obtížné dvakrát trefit prázdnou branku. V konečném důsledku musíme trenérům a hráčům Dukly poděkovat, že proti nám nastoupili v nejsilnějším složení, protože naši hráči si museli sáhnout až na dno svých psychických sil a vyškrábat se na vrchol, což jim dalo hodně zabrat. To, co se nepodařilo v zápase s Krčí, dokázali kluci v sobě najít ve druhém poločase tohoto utkání a za to si zaslouží pochvalu.