Staré pravidlo fotbalu platí – kdo dá víc branek, vyhrává. Souboj druhého a třetího celku soutěže splnil vše, co se od něj dalo očekávat. Hrál se pohledný fotbal se spoustou šancí na jedné i druhé straně. Zápasu by lépe slušela remíza, ale to by naše mužstvo muselo proměnit alespoň to minimum z množství šancí, které si v tomto zápase dokázalo vypracovat. Příkladem v proměňovaní šancí jim přitom mohla sloužit domácí sedmička, která proměnila každou druhou a hlavně jejím přičiněním šli domácí do pohodlného náskoku 4:0.
V naší brance stál poprvé během mistráku Radek Geissler a i když se velmi snažil, dá se říci, že jej v tomto zápase nechala na holičkách naše obrana, která vyráběla spoustu chyb. Jenomže za prohrou nestála jenom ona. Překvapivě v zápase, kde naše mužstvo předvedlo možná nejlepší výkon na podzim, se nám nedařilo zakončení, a tak jen posledních pět minut zápasu ukázalo, jak snadné je z naší strany dávat branky. A i když obě akce byly utěšené, na zvrat v zápase to již nestačilo. Možná kdyby se hrálo ještě deset minut...
V soutěži, kde je naše mužstvo jednoznačně nejmladší, zatím kluci stačí na své starší protihráče a přitom mají jistě na víc, ale podzim je nenašel v optimální formě. Častá zranění, nemoci, ztráta formy, nechuť trénovat a nedodržování taktických pokynů mělo za následek, že mužstvo nastoupilo v nejsilnější sestavě v jednom zápase. Co však překvapuje je fakt, že i když hráč ze základu ztratí formu nebo vypadne z nějakého jiného důvodu, není ze sestavy vytlačen žádným náhradníkem, protože ti nepotvrdí, že jsou lepší. To neplatí možná jedině pro brankáře, protože všechny tři záskoky za Vojtu se vydařily.
Zbraslav - FC Tempo 4:2 (2:0)
Branky Tempa: Kocábek, Nwogu.
FC Tempo: Geissler – Jantol, Polívka, Kalina, Folprecht, Holko, Kocábek, Hendrich, Linhart (45. Pokorný), Pecha (35. Sukalovský), Čerkašin (31. Nwogu).