Stále jsme si nemohli zvyknout na pressing domácích, u všech balónů jsme byli druzí a nebo jsme se nechali přetlačit. Přesto jsem se však nedali odradit a hledali recept na tento způsob hry. Omilostněný „Pišta“ chtěl dokázat, že to s nápravou myslí vážně a vodil naše útoky po straně, kdy se dokázal rychlými zasekávačkami prosadit přes výborné obránce domácích. To se bohužel nedařilo na druhé straně „Poldovi“ (Polívka), který se snažil až tvrdošíjně při své „velké“ postavě projít přes (o hlavu vyšší) protihráče kličkou do těla. Přesto se nám podařilo vyrovnat hru a vypracovali jsme si i několik slibných příležitostí, které však nebyly zakončeny. Pokusy „Jirky“ (Kaštil) či „Vojťase“ (Soukup) neměly dostatečnou razanci. Do konce poločasu se hra spíše přelévala ve středu hřiště a domácí jsme nepustili k vyloženému ohrožení naší branky, a to za významného přispění podpory v pohodě hrajícího obránce „Obucha (Obuškevič). Pochvalu tak za první poločas zaslouží „Peťas“, „Pišta“ a „Obuch“.
Do druhého poločasu dostali kluci pokyn zvýšit pohyb a být důraznější, používat tělo při soubojích či při držení míče a hlavně jsme nastoupili se změněnou sestavou 3-2-2 (dva útočníci, dva záložníci). Tato změna se osvědčila, hned jsme se dostali do šance, kterou však „Jirka“ nezakončil dostatečně tvrdou střelou, a tak brankář domácích neměl potíže jeho střelu chytit. Začali jsme se dostávat do úniků a soupeře jsme zatlačili do defenzívy. V 30. minutě jsme si opět vybrali slabší chvilku, kdy po nedorozumění „Jíři“ a „Vojťase“, kdo že zahraje malou domů, se dostal k balónu soupeř a střelou, kterou „Peťas“ nestihl vytlačit mimo bránu, zvýšil na 2:0 pro domácí!
Přestože jsme prohrávali o dvě branky, měli jsme více ze hry a vytvořili jsme si několik gólových příležitostí po rohových kopech („Polda“, „Jirka“) či z volných přímých kopů „Obucha“. Sevřeli jsme soupeře na jeho polovině a snažili jsme se dobýt jeho bránu. Soupeř hrozil výpady, které jsme stihli vykrývat, nicméně ve 42. minutě jsme měli velké štěstí, že jeden takový výpad skončil těsně mimo naší branku. Jak se říká „Nedáš, dostaneš“, hned z následujícího útoku jsme se usadili u branky soupeře, kdy odražený míč napálil nechytatelně „Domino“ (Ctibor) a už to bylo zase jen o gól, 2:1! Vstřelený gól nás povzbudil, „Obuch“ ohrožoval svými přímými kopy, vynutili jsme si několik rohů, bohužel se nám již srovnat skóre nepodařilo.
Odvážíme si z Kolovrat porážku 1:2, stejně tak i v penaltách, kdy domácí moc šancí našemu „Peťasovi“ nedávali, zato my jsme stříleli (tradičně) doprostřed brány.
Stejně jako minulý komentář, chtěl bych poděkovat za podporu z hlediště a klukům za statečný výkon ve druhém poločase, který byl občas narušen nedůsledností v osobních soubojích, což bude opět námětem na naše tréninky.
Sokol Kolovraty - FC Tempo 2:1 (1:0)
Branka Tempa: 44. Ctibor.
Tempo: Hájek – Holub, Mašek, Jirků, Obuškevič, Šinárek, Soukup, Polívka, Tököly, Kaštil, Ctibor, Černý Jonáš.