Stále bez bodu, ale nejsme zlomení, říká trenér Dedek

Převzato z www.fotbalpraha.cz - Ještě před dvěma týdny žili fotbalisté Tempa v naději, že se jich v případě výhry nad Hájemi nebude týkat boj o záchranu. Jenže důležitý souboj prohráli 2:4, neuspěli ani v sobotu na Přední Kopanině, kde padli 1:4. V pěti jarních kolech tým ještě nebodoval. Situace se tak v klubu ze Lhotky rychle přehodnotila. "Při výhře nad Hájemi by se dalo říkat, že se nás boj o záchranu až tak netýká, takhle je to zcela jasné," říká hrající trenér Petr Dedek.

Ale na Kopanině jste dlouho mohli pomýšlet na bodový zisk. Proč jste to nedotáhli?
To je pořád stejná písnička, stále dokolečka. Herně to nevypadá až tak špatně, ale ve zlomových momentech děláme dětské chyby. Jak v přechodu do útoku, tak vzadu. Tyhle chyby soupeř nedělá.

Všiml jsem si, že některé situace řeší vaši svěřenci moc fotbalově. Neměli by hrát v takové situaci jednodušeji, aby minimalizovali riziko?
Ten pokyn tam samozřejmě je, ale kluci to prostě mají v sobě. Jakmile mají místo, tak než aby toho využili pro kolmou přihrávku, rychle to dali, tak asi čekají na protihráče, aby mohli udělat kličku. Poslední dva zápasy jsme si řekli, že hru maximálně zjednodušíme, ale pořád je tam spousta zbytečného hraní si s míčem.

Vy jste ale taky na Tempu dřív prosazoval, aby se hrál hlavně pohledný fotbal. Takže už od té vize v těžké situaci ustupujete?
Vždycky jsem říkal, že když se hraje o záchranu, tak se to musí zjednodušovat, co to jde. Tím ale neříkám, že tam nemůže být z naší strany hezký fotbal. Tohle není opouštění nějaké vize. O záchranu se prostě musí hrát trochu jinak. Když klukům v kabině řeknu, aby hráli konstruktivně, tak si to přeloží, aby hráli zdlouhavě. Nechci po nich jen nákopy, takoví hráči tady ani nejsou. Nemáme mančaft bojovníků. My musíme někoho přejít a udělat aspoň malé přečíslení.

To se vám na Kopanině párkrát povedlo, ale akce jste nedotáhli.
Na Kopanině to bylo na naše poměry bojovnější, doufám, že kluci pochopili, že je to vážné a není čas na srandičky. Že se teď musí na hřišti podržet a semknout se proti soupeři.

To se vám dlouho dařilo, Kopanina zlomila váš odpor až v závěru. Berete to tak, že je pro vás prohra 1:4 příliš krutá?
Fotbal se rozhoduje ve vápnech a tam byl prostě soupeř lepší. Nepřemýšlím, jestli je to 2:1 nebo 4:1, to je jen detail. Ale na 4:1 to asi nebylo.

To ne. Těsně před gólem na 2:0 měl obrovskou šanci Beneš. Kdyby dal na 1:1, mohlo to vypadat úplně jinak.
To je pravda, byla to velká šance, šel sám ze strany na brankáře. Kopanina se v té době trochu obávala o výsledek. I když jsme s ní v minulosti třeba prohráli o tři góly, byly momenty, kdy jsme Kopaninu v určitých fázích přehrávali. Ale jak už jsem řekl, ve vápně mají obrovskou kvalitu.

Zato vy jste působili před brankou spíš zbrkle.
Na tréninku pracujeme na tom, aby se zakončovalo do brány. Pořád si to říkáme a docela to začalo fungovat. Zrovna Beny (Beneš) trefil před zápasem na tréninku všechno krásně placírkou k tyči. Pak přijde velká šance v zápase a on to dá nártem vedle. Tohle už je o individuální kvalitě. V přechodové fázi se můžete zlepšit, ale tohle je o psychice. Vlastně jako penalta: je to jen o nervech.

Tempu se nedaří už druhý rok v řadě, v čem spatřujete příčiny?
Loni tady bylo pět hráčů, kteří měli kvalitu, ale byli na hostování, takže to stálo dost peněz. Příčinu vidím v tom, že už čtyři roky nejsme doplňovaní z vlastních zdrojů. Z toho jsme na Tempu vždycky žili, vlastně i tihle kluci vykopali přebor. Jenže naposledy přišly z dorostu do mužů ročníky 83, od té doby žádný hráč. Tohle je v našich podmínkách problém, jsme na tom založení.

Proč mladí nepřišli?
S mládeží se tenkrát přestalo pracovat. Následující ročníky byly slabé. Je tam díra.

Takže se teď hlavně zaměřujete na výchovu potencionálních hráčů pro áčko?
My jsme zase začali pořádně pracovat s mládeží před čtyřmi lety. Ti kluci budou hrát v dorostu určitě divizi. Současní dorostenci hráli druhé třídy. To se musí projevit. Než přijdou nějací odchovanci do áčka, asi to ještě bude trvat.

Přesto máte hodně mladý tým, že?
Jsou tady vlastně asi čtyři kluci z té osy týmu, který vybojoval 4. a 5. místo v přeboru. Zbytek jsou mladí. Pokles výkonnosti je svým způsobem zákonitý. Podzim jsme měli hrozný, ale jeho závěr výborný. Byla tam šílená fáze, jakou prožíváme i teď, ale pak se to zlepšilo. Doufám, že se to bude opakovat. V tabulce bojujeme s celky jako jsou Háje, Královice, které na tom budou podobně jako my, ne-li hůř. Pořád si nemyslím, že bychom měli být největšími kandidáty sestupu.

Podle čeho soudíte?
I podle slušného losu: doma máme Aritmu, Královice i Vyšehrad. Věříme si, že na záchranu dosáhneme.

K tomu by měl pomoct i útočník Ondřej Bajar, kterého jste na poslední chvíli získali z Přední Kopaniny, že?
Byl týden do konce přestupního termínu a my jsme oslovili tři týmy, se kterými máme lepší vztahy a dá se říct, že nehrají o tolik, jestli by někoho neměli. Ondra je oživení do útoku. Jako náhradník z Kopaniny by měl být na naší úrovni a doufám, že nám pomůže. I kluci uvidí, že vedení něco dělá. I když na téhle úrovni je to v těchto chvílích hlavně o tom, že se mančaft semkne a chce vyhrávat. Pak se to dá.

Na Přední Kopanině ale Bajar nehrál, proč?
Tak jsme se domluvili. Byla to podmínka Kopaniny a já to beru.

V sobotu už Bajar bude moci hrát, to vás čeká Aritma. O důležitosti tohoto zápasu se bavit nemusíme, budete nějak měnit přípravu na utkání?
Nebudu, už v týdnu před Kopaninou bylo cítit, že kluci si uvědomují vážnost situace. Ale nepřipadá mi, že by byli nějak zlomení. To ne! Ještě je dost času, deset kol do konce. Věřím, že ty body nahrajeme a zespoda utečeme. Každopádně to není tak, že by se kluci báli hrát.

Ale k výhře to nevede.
Je to o tom, aby dělali devadesát minut vše pro výsledek. Každý zápas jsou tři lidé, kteří zahrají výborně, jenže se bohužel střídají. Chybí nám někdo, kdo by výkony dokázal zopakovat. Musí se nám to sejít. Jako na podzim proti Vyšehradu. Tam jsme urvali jeden zápas a pak ze čtyř kol vyhráli tři. To bychom potřebovali i teď.

Dovětek Petra Dedka: V části o doplňování týmu dorostenci došlo k výraznému zkreslení mých slov. Zaprvé příliv odchovanců ustal až rokem 84 a ne 83, jak je výše uvedeno. To pro přesnost. Z ročníků 85-88 ovšem není v současném A týmu ani jeden jediný hráč, v B týmu je pár 85 a jedna 86. Z ročníků 87-88 ani jeden hráč. Ale v létě z ročníku 89 snad už konečně někdo do chlapů přejde, minimálně tři hráči vypadají i na áčko. Takže jsem určitě neřekl, že to bude trvat ještě dlouho, než zase do A týmu začnou dorůstat hráči z vlastní mládeže.