Milan Dejl: Duší postupující Benfiky byl Martin Fetr

Zatímco Áčko mužů žel spadlo z přeboru, B-tým se po třech letech vrátil do 1.B třídy. O postup ale musela Benfika bojovat až do posledního kola. O přístupu hráčů, o skandálním zápase na Bílé Hoře, či o tom, že po třetím jarním kole již hlavní trenér nevěřil v postup, jsme mluvili s Milanem Dejlem.

Dvakrát po sestupu se Benfika pokoušela o navrát a dvakrát jí to jen těsně nevyšlo. Minulou sezónu přišel značný propad, čím to?
V podzimní části se, přes nadějnou připravu, rozpadla osa mužstva a neustále se měnila sestava, podle toho, kdo přišel. Do dalšího zápasu se měnilo taky šest lidí, a tak neexistovala souhra, parta, což na této úrovni je dost důležité. Za celý podzim se vystřídalo takřka 40 hráčů. Takže výsledek byl jasný.

Věřil jsi před sezónou, že tým má na postup? A byl cíl postup?
Pro zkvalitnění kádru jsme již během jara a léta udělali, co se dalo. Přišli noví hráči, kádr se stabilizoval. Mužstvo mělo na to porvat se o postup.

Milane, po podzimním prvním místě byly priority jasné, nicméně vstup do jarní části nevyšel, v čem vidíš příčiny?
Zimní příprava a zimní turnaj byl pro mě zklamáním. Hráči neodevzdávali to, na co měli. Liknavě se omlouvali na zápasy i na treninky. Při trenincích se víc kecalo než trénovalo. Účast byla někdy katastrofální. Za celý zimní turnaj se mi nepodařilo postavit jedenáctku dle svých představ. To vše pak projevilo na začátku soutěže.

Z prvních tří jarních zápasů získala Benfika jen 1 bod a propadla se až na 6. místo, věřil si i tehdy v postup?
Ne.

Kde nastal podle tebe zlom?
Zlom podle mého nastal v utkání v Lipencích, kdy se nám podařilo skoro vše, los, nestranně pískající rozhodčí, výkon brankaře, střelba a kolektivní výkon.

Od čtvrtého kola Benfika 7krát zvítězila, jednou remizovala a ani jednou neprohrála, co se v její hře tak změnilo, že došlo k tak radikálnímu obratu?
Jádro týmu po výhře v Lipencích začalo věřit, že je ještě šance, vzhledem k naší výhře a ostatní výsledkům a jejich optimismus nakazil ty, kteří se chodili takzvaně vyprdět. To se projevilo zlepšeným přístupem k treninkům a hlavně v zápasech. Podařilo se najít skoro optimální sestavu a využívali jsme v zápasech křídelních prostor.

Jedinou ztrátu poté zaznamenalo Béčko na Bílé Hoře, zápas zde byl velice hektický i kvůli výkonu rozhodčího, zažil jsi něco podobného ve své kariéře?
To, co se dělo na Bílé Hoře, jsem nezažil a již nikdy zažít nechci. Fotbal dělám pro zábavu a nevím, proč někdo takový jako pan Marek mi má otravovat fotbal. S fotbalem a volejbalem jsem sjezdil celou republiku a Bílá Hora a Marek to byla facka sportu.

Kdybys měl vyjmenovat tři tahouny týmu, kteří by to byli?
To je složitá otázka. Fotbal je kolektivní hra, ale takovou duší kabiny byl Martin Fetr, v zápasech se velice projevovala zkušenost a schopnost táhnout Petra Dedka, další se střídali v různých momentech, ty, Ondra a Pavel Dvořáci a příkladností v tréninku Pepa Paseka.

Jak jsi byl spokojen s hrou a přístupem hráčů k tréninku a zápasům?
V prvních dvouch sezonách jsme hrávali pohlednější fotbal než letos a i přístup k tréninkům byl lepší. Nevydařená loňská sezona se zpočátku promítla i do té letošní. Mnoho hráčů toho moc namluví mimo hřiště a při tréninku skutek utek. Starší hráči mají lepší přístup k tréninkům i zápasům. Je to dáno tím, že čas na trenink si musí udělat a pak ho nechtějí promrhat. Mladíci mají omluvy na úrovni malých dětí. To se musí změnit.

Vzhledem k sestupu Áčka a postupu Béčka se plánuje příští rok bližší spolupráce obou týmů, to by pro hráče Benfiky mohla být motivace, souhlasíš?
Nejsem si tak moc jistý. Bude to hodně individuální.

Jaké dávaš cíle pro nadcházející sezónu?
Cíl je jasný zabydlet se v I. B. třídě , klidný střed.

A jaké máš osobní trenérské cíle?
Chci připravit Benfiku co nejlépe na příští sezonu a to dá hodně práce. Rád bych také pomohl dorostům k lepší výkonnosti a umístění a to jsou cíle, které dají zabrat.