První poločas bych shrnul do výkřiku: "Totální katastrofa!" To bylo 25 minut trenérského zlého snu, kdy po první brance nevíte, jak vyburcovat všechny ze spánku.
Za stavu 8:0 pro domácí jen zíráte a hledáte ručník, který by bylo lepší hodit na hřiště. Celkem dobře všichni Tempáci na hřišti vytvořili tréninkové figuríny pro nácvik domácích, kteří si doslova na hřišti dělali co chtěli, vedení bylo kruté, ale zasloužené, poločas 8:0!
Po přestávce, kdy došlo k důrazné domluvě a ujasnění si, že se nejedná o zábavný zápas, ale o mistrovské utkání. Trochu jsme vyrovnali hru a pohyb s domácím mužstvem, které hrálo v naprosté pohodě s přepychovým náskokem. Ve 44. minutě jsme vstřelili náš čestný gól, kdy z trestného kopu skóroval Matěj Koubek. V závěru domácí ještě zužitkovali závar před naší brankou, a podtrhli tak naši historicky nejhorší prohru tohoto mužstva na konečných 9:1.
Závěr je jednoduchý. Sice se jedná jen o fotbal, ale aby hráli 3 hráči a ostatní se smáli, tak to je smutný. Dneska s výsledkem už nic nenaděláme, ale pro nás trenéry je to krásná odměna za celosezonní práci.
Očima trenéra Kamitze: "Pokud můžu mluvit za sebe, jsem z počínání většiny hráčů na hřišti velmi zklamán. Jmenovat nebudu, ale není to jen o fotbale, ale i soustředění se na samotný zápas."