Hodnocení sezóny 2008/09: Mladší přípravka B

Mladší přípravka B (ročník 01) odehrála sezónu hned ve dvou soutěžích. Důvodem byl především široký kádr a snaha o maximální zapojení kluků do zápasů. Proti vesměs starším klukům se Tempu dařilo prosazovat především chytrostí a fotbalovým umem a tým plný šikovných individualit má před sebou zajímavou budoucnost. Na naše otázky odpovídal Martin Vališ (na snímku), jenž mužstvo vede společně s Lukášem Michlem.

Jaké byly cíle do skončené sezóny?
Hlavním cílem našeho týmu bylo, aby všichni hráči odehráli co nejvíce zápasů. I proto jsme byli přihlášeni do dvou soutěží. Myslíme, že svůj účel to splnilo, i když to bylo časově dost náročné. Po výsledkové stránce jsme určitě ani v jedné soutěži nechtěli mít sestupové starosti.

Jak jste spokojeni s konečným umístěním?
V obou soutěžích jsme odehráli lepší i horší zápasy, ale v celkovém hodnocení jsme s umístěním spokojeni. V 1.třídě jsme skončili na pěkném 5.místě z 12 účastníků. Ve druhé třídě jsme skončili dokonce na medailovém umístění a to na 3. místě se strátou jednoho bodu na příčku druhou. Při faktu, že většina soupeřů v obou soutěžích byla starších, pak nelze výsledek hodnotit jinak než kladně.

Jak těžká byla soutěž a v čem byli soupeři lepší a v čem je naopak převyšoval náš tým?
Soutěže těžké byly hlavně z důvodu, že soupeři byli většinou o rok starší. Přijemným zjištěním ovšem bylo to, že naši kluci neměli problém hrát s těmito týmy až na výjimky vyrovnaná utkání. Chytrostí a kombinací vyzráli na fyzické přednosti soupeřů.

Jak vidíte možnosti týmu v příští sezóně i v budoucnu?
V příští sezóně už nás čeká jen jedna soutěž, takže bude větší prostor k tréninku. Soutěž nás čeká sice jedna, ale přebor, takže prvotním úkolem pro nás bude udržení. Až začatek soutěže ukáže, kam až můžeme pomýšlet. V týmu je řada hráčů, kteří fotbalem vyloženě žijí a odvíjí se to na jejich výkonech. Celkově má tento tým velikou perspektivu, ale kam může v budoucnu sahat, se ukáže až časem.

Jak jsou rozděleny kompetence ve vašem realizačním týmu?
V našem týmu jsme dva trenéři a paní vedoucí. Kompetence jsou rovnocenné.

Jaké rozestavení na hřišti jste volili nejčastěji?
Jelikož proti nám nastupovali starší hrači, pak jsem po většinu soutěže volili zabezpečenou obranu a hrou na jednoho útočníka. Na začátku sezóny jsme zkusili i hru na dva obránce, což nebylo to pravé ořechové. Rozestavení tedy bylo 3-3-1.

Měníte rozestavení i taktiku s ohledem na soupeře či vždy preferujete vaši vlastní hru?
Před každým zápasem samozřejmě soupeře rozebíráme, ale do zápasů jsme většinou vstupovali s tím, že chceme hrát naši hru. V průběhu hry ale také ke změnám docházelo.

Jaká herní činnost váš tým v sezóně nejvíce trápila?
Nelze říci, která herní činnost nám nejvíce nešla v celé sezóně. Byla období, kdy se nedařilo zakončení, finální přihrávka, atd. Někdy se to střídalo jak počasí, ale v tomto věku je to normální, takže jsme, když něco nešlo, zaměřili na tuto činnost trénink.

Používáte osobní, zónovou či kombinovanou obranu?
V tomto věku lze uplatňovat pouze osobní obranu.

Nejlepší a nejhorší chvíle v sezóně (nejen výsledkově)?
Naše sezóna byla tak vyrovnaná, že si nevybavuji konkrétní příklady, ale zajímavé bylo období, kdy jsme tzv. brali body bohatým a chudým dávali.

Kteří hráči byli hlavními oporami a kdo nejvíce kladně překvapil či udělal největší výkonnostní nárůst?
Všichni kluci se snažili odvádět vždy nejlepší výkony, ale našli se i kluci, kteří byli vidět více. Hlavními oporami byli Štěpán Sedlář s Martin Pytlíčkem. Za přístup k tréninku, pracovitost i výkony na hřišti se k této dvojici připojil Kuba Škobis.

Jaká byla spokojenost s přístupem i s účastí na trénincích?
Ve většině případů byl přístup dobrý a účast na trénincích hojná. Jen musíme některým připomenout omlouvání kluků, ale v 90% případů to fungovalo bez problémů.

Závěrem...
Určitě musíme poděkovat klukům za výkony v loňské sezóně a také jejich rodičům za podporu svých malých hvězdiček. Nejdůležitěší pro nás je to, aby kluky fotbal bavil a rádi chodili na tréninky i zápasy.