Hodnocení sezóny 2008/09: Mladší žáci A

Mladší žáci A, ročník 96, trenéra Jaroslava Malého měli po podzimu reálně nakročeno k postupu do přeboru. Bohužel jaro se moc nepovedlo a Tempo kleslo až na konečnou čtvrtou pozici. Oslabením byl zimní odchod stopera Veselého do Sparty a zranění kanonýra Kocábka, s čímž se tým nedokázal vyrovnat a sezónu končil v hlubokém útlumu.

Jaké byly cíle do skončené sezóny?
Tuto sezónu jsme měli vysoké cíle a byly dosti odvážné, chtěli jsme vykopat přebor. Musím říci, že mančaft jsme na to měli, ale bohužel, jak vždycky říkám, je to kulaté.

Jak jste spokojeni s konečným umístěním?
Co se týče konečného umístění, tak rozhodně žádnou radost a uspokojení nám to nedalo. Byli jsme hodně zklamaní jak my tak i rodiče, prostě máme pořád co zlepšovat

Jak těžká byla soutěž a v čem byli soupeři lepší a v čem je naopak převyšoval náš tým?
Na dobře hrající Braník jsme asi neměli, ale na druhé místo určitě. Když srovnám další soupeře, tak určitě hratelní byli. Bohužel se pak projevuje kompaktnost, bojovnost a chuť týmu něco dokázat.Náš tým toto postrádá a je to jen na nás a na klukách v nich tuto vlastnost najít.

Jak vidíte možnosti týmu v příští sezóně i v budoucnu?
Příští sezónu budeme znova přeskupovat naše hráče v postech, jelikož odcházejí dva až tři hráči ze základní sestavy. Naším úkolem a prioritou bude poskytovat co nejvyšší počet dobře hrajících hráčů trenérům 95, kterým půjde o dobrou reprezentaci v přeboru a naopak dávat prostor mladším 97. Naším cílem bude kluky dobře připravit jak herně tak i kondičně na další sezónu. Chceme, jak už jsem psal, v nich probudit takové to zdravé odhodlání a chuť vyhrávat. Jestli se nám toto podaří, tak věřím, že můžeme s tímto mančaftem hrát přeborovou soutěž bez velkých problémů.

Jak jsou rozděleny kompetence ve vašem realizačním týmu?
V našem týmu působím jako hlavní trenér a asistenta mi dělá Tibor Oračko. Jeho rady a myšlenky mi několikrát otevřely oči a rozhodně si jeho práce vážím. To samé musím říci i o Kateřině Kostkové, která u nás dělá vedoucí mužstva a to velmi spolehlivě a poctivě.

Jaké rozestavení na hřišti jste volili nejčastěji?
Naším nejčastějším rozestavením na hřišti bylo 4-4-2.

Měníte rozestavení i taktiku s ohledem na soupeře či vždy preferujete vaši vlastní hru?
Dle síly soupeře.

Jaká herní činnost váš tým v sezóně nejvíce trápila?
Fotbal je vždy o gólech a to se nám minulou sezónu stalo osudným, naši hráči jako by se báli vstřelit branku, to byl asi náš největší kámen úrazu.

Používáte osobní, zónovou či kombinovanou obranu?
Samozřejmě se snažíme kluky učit hrát zónovou obranu, ale jsou týmy, o kterých víme, že mají ve svém středu individuality a tam jsme se pokoušeli hrát i osobní obranu.

Nejlepší a nejhorší chvíle v sezóně (nejen výsledkově)?
Nejhorší chvílí pro mne byla ztráta spolehlivě hrajícího stopera Martina Veselého, který našemu mančaftu hodně pomohl zvednout sebevědomí a svou hrou šel některým hráčům vzorem. Jeho odchod do Sparty byl pro náš tým velkým oslabením, jak se později ukázalo. Nejlepší chvílí pro mne asi byla výhra ve Stodůlkách. Byla to hezká chvíle, kdy jsme byli chváleni za předvedený výkon i od domácích rodičů.

Kteří hráči byli hlavními oporami a kdo nejvíce kladně překvapil či udělal největší výkonnostní nárůst?
Myslím si a nemluvím asi jen za sebe, že největší pokrok ve výkonnosti udělal Tadeáš Valenta, kdy si dovolím tvrdit, že má budoucnost. Dalším, koho bych chtěl vyzvednout z průměru, je návrat maroda Jaroslava Faktora, který se vrátil po roce ošklivé nemoci. Jeho kroky byly pomalé, ale co předváděl ke konci sezóny, tak to klobouk dolů. Rozhodně nejlepším hráčem byl již zmiňovaný Martin Veselý, který přišel ze sousedních Kunratic. Mezi tyto hráče ještě patří samozřejmě bojovníček Jindra Gronych, který se svojí bojovností vyrovnal daleko vyšším soupeřům.

Jaká byla spokojenost s přístupem i s účastí na trénincích?
Účast na trénincích je velkým trápením asi všech trenérů nejen na Tempu, já však mohu, až na pár vyjímek, být spokojený. Spokojený ovšem nemohu být s přístupem některých hráčů k tréninku, připadá mi, že někteří chodí na Tempo jen tak za kamarády a ne se něco naučit nebo získat. Čeká nás ještě hodně práce a věřím, že i my jako ročník 96 získáme pro Tempo nějaký ten postup.