Jaké byly cíle do skončené sezóny?
Vzhledem k tomu, že těsně před zahájením přípravy na minulou sezónu došlo ke změně na postu hlavního trenéra, tak naším cílem bylo zkonsolidovat mladší a starší dorost a pokusit se o co nejlepší umístění. Hráčů staršího dorostu bylo velmi málo, a tak za něj hráli mladší a ne všichni se se zvýšeným zápasovým zatížením vyrovnali. Tomu odpovídalo i postavení v tabulce po odehrání podzimní části.
Jak jste spokojeni s konečným umístěním?
Po podzimní části jsme chtěli, aby jsme se umístili na pátém až šestém místě, což se nakonec podařilo, ale spokojenost s předváděnou hrou byla částečná. Nebyli jsme schopni odehrát celý zápas s plným nasazením.
Jak těžká byla soutěž a v čem byli soupeři lepší a v čem je naopak převyšoval náš tým?
Naším největším soupeřem v soutěži jsme si byli sami. Naši hráči hráli dost na sebe, nechali se otrávit důraznou hrou soupeřů, více se věnovali diskuzím s rozhodčími a protihráči a tím umožňovali soupeřům vyhrát. Postupně se nám dařilo jednotlivé nešvary odstranit a tím předvést to čím jsme soupeře převyšovali, kombinační hrou.
Jak vidíte možnosti týmu v příští sezóně i v budoucnu?
Kolektiv mladšího dorostu přechází do staršího dorostu a při doplnění o dva hráče je v jeho silách hrát o čelo tabulky.
Jak jsou rozděleny kompetence ve vašem realizačním týmu?
Po ukončení tréninkového týdne jsme společně s Ríšou probrali příštího soupeře a určili předběžnou sestavu dle zápasů obou dorostů a Ríša pak provedl závěrečnou korekturu.
Jaké rozestavení na hřišti jste volili nejčastěji?
Převážně jsme hráli v rozestavení 4-4-2.
Měníte rozestavení i taktiku s ohledem na soupeře či vždy preferujete vaši vlastní hru?
Polovina soupeřů proti nám hrála nakopávané balóny a proti tomuto antifotbalu se nám hraje špatně. Hráče jsme nabádali, aby se tomuto stylu nepřízpůsobovali a chtěli jsme po nich kolektivní kombinační fotbal s využitím celého hřiště. Tento styl nám vyhovuje a máme pro něj vhodné typy hráčů.
Jaká herní činnost váš tým v sezóně nejvíce trápila?
V každém zápase jsme si vypracovali spoustu brankových příležitostí, ale jejich proměňování bylo achillovou patou naší hry. Velké problémy jsme měli také s bráněním standardních situací.
Používáte osobní, zónovou či kombinovanou obranu?
V zápasech jsme používali osobní obranu.
Nejlepší a nejhorší chvíle v sezóně (nejen výsledkově)?
Nejhorších zážitků bylo více - docházka na zimní přípravu, ztracený vyhraný zápas na Libuši, prohra na Zličíně a nekoukatelný zápas na Kingu. Nejlepší po fotbalové stránce bylo prvních 30 minut v domácím utkání proti Újezdu nad Lesy a změna, která se nám podařila v myšlení některých hráčů.
Kteří hráči byli hlavními oporami a kdo nejvíce kladně překvapil či udělal největší výkonnostní nárůst?
Hlavními oporami byli hráči, kteří nastupovali i za starší dorost, při jejich neúčasti úroveň hry značně klesala. Byli to Kája Sehnoutka, Dan France, Martin Selichar a Patrik Hnát. Výkonnostní vzrůst zaznamenal Vašek Houška. Dobře se také v jednotlivých zápasech ukazovali starší žáci.
Jaká byla spokojenost s přístupem i s účastí na trénincích?
Přístup a účast na trénincích byl obrovský problém. Mnoho hráčů postoupilo ze žákovské kategorie ve fotbale, ale i změnilo školy. Některým to působilo značné potíže. Průběh zimní přípravy to byla katastrofa. S příchodem jara došlo ke zlepšení a to se odrazilo i ve hře. Při lepším přístupu mohlo být postavení v závěrečné tabulce o nějaké příčky blíže ke špici.