Ve čtvrtek 20.5. jsme odehráli odložené utkání na půdě Klánovic. Nutno říci, že jsme nastoupili bez 3 hráčů základní sestavy, kteří jsou na škole v přírodě. Ovšem kluci, kteří nastoupili k tomuto utkání, byli odhodlaní podat dobrý výkon a potrápit soupeře. To se nám od začátku utkání docela dařilo, nepouštěli jsme domácí do žádných vyložených šancí, ale ani my jsme si žádnou nevypracovali. Útoky se střídaly z jedné strany na druhou, ale většinou končily před pokutovým územím a co prošlo, to pochytali brankáři. Do půle gól nepadl, tak se do šaten odcházelo za stavu 0:0.

Dne 23.5. sehrála Tempácká předpřípravka A přátelský turnaj na ČAFCe. Hrálo se na dvou hřištích v počtu 4+1. Systém a doba hry byla předem domluvena, tak se mohlo nastoupit a rovnou hrát. Hrálo se 3x15 minut s malými přestávkami na vydechnutí kluků, trenérů i rodičů. Na závěr si kluci zastříleli i penalty. Na obouch hřištích se odehrávaly urputné boje a často i krásné kombinace. A gólů nepadlo rozhodně málo.

Na hřišti A k zápasu nastoupili tito chlapci: David Svoboda, Ondra Jón, Jakub Janda, Roman Dostál, Ondra Holička, Míša Větrovec a Dan Mlejnek. Zápas začal okolo poledního a v prvních třech minutách bohužel tak trochu v režii klubu ze Spořilova. Hrálo se hlavně před naší bránou. Díky brankářské zručnosti Ondry Holičky jsme však neinkasovali žádnou branku. Zhruba po třech minutách hry se ale naši kluci rozkoukali a převzali režii zápasu do vlastních rukou. Po pěkných přihrávkách začala kanonáda našich útočníků.

V neděli po obědě jsme přivítali na domácím hřišti tým Hájů. V první půli jsme sice měli převahu, ale naše hra byla dost neuspořádaná a vlažná a chyběla koncovka. Do vedení nás poslal v 6.min. Štěpán Sedlář. Ještě před přestávkou zvýšil na 2:0 Tonda Wijas poté, co obešel brankáře a míč usměrnil do prázdné branky.

Ve druhé půli se obraz hry zcela změnil. Kluci nastoupili s úplně jiným drajvem. Hráli s chutí a to přineslo své ovoce v podobě branek. Trefili se dvakrát Luky Hroník, Marek Schätz, Tonda Wijas, Kuba Škobis.

Zápas s Hájemi na jejich hřišti měl být jeden z těžších, který nás čekal. Opak byl pravdou a my jsme měli více ze hry. Jelikož kluci ročníku 97 měli v nohou zápas před námi, čekal jsem, že se dostaví unava. Opět jsem se mýlil a hráči předvedli maximum, za což jim díky.V první půli jsme měli spoustu šancí, ale až v 6. minutě po přihrávce Pavla Hrstky vstřelil první gol Kalina. Výborně bojující Štěpánek připravoval další šance, ale do půle už se nic nestalo.

Ve druhém poločase vystřídal Hrstka a do hry naskočil Veselý, který se také moc snažil. Soupeř střídal jak zběsilý, ale nebylo mu to nic platné. My jsme střídali už jen jednou a to Schwarzbacha za Švába. Po hezké kombinaci našich záložníků a finální přihrávce Geisslera se krásně trefil Linhart. Protihráči hráli dost nevybíravě a dokonce padaly pěsti do zad našich hráčů. Zápas skončil naší výhrou a myslím, že zaslouženou.

Do třetího turnaje jarní ligy jsme vstoupili proti Bohemians 1905 B bojovně, většinu utkání jsme drželi míč na kopačkách. Bohužel útočníci se zbytečně vraceli proti rozehrávkám dozadu, tvořily se shluky hráčů a tlačili jsme se proti soustředěné obraně, kterou jsme nedokázali ničím překvapit. Celé utkání nakonec rozhodla ojedinělá vysoká střela soupeře z půlky hřiště, kterou Ondra zastavil až za čárou.

Do druhého utkání jsme nastoupili proti nebezpečnému Motorletu s cílem zlepšit hru a hlavně ubránit nejlepšího hráče soupeře. Bohužel ani jeden pokyn svěřenci nedokázali splnit, sbíhali dva k jednomu soupeři, a dávali mu tak šanci ke kombinační hře. Ačkoli jsme soupeře před bránu nepustili, inkasovali jsme od jejich šutera 3 branky střelami ze střední vzdálenosti. Výsledek 0:3 byl krutý.

Další tři body získalo Tempo na hřišti Junioru. Největší zásluhu na této výhře měl Martin Hlavík, který se blýsknul hattrickem. Tempo mělo opět dobrý vstup do zápasu. Už ve druhé minutě David navedl balón z pravé strany na levou, přesnou přihrávkou našel uvolněného Hlavíka ve vápně, který svou slabší nohou nekompromisně zavěsil pod břevno. Hosté poté zahrozili z rohu, kdy Švehla hlavičkoval v dobré pozici těsně vedle naší branky. Domácí hráli defenzivně a bránili od své půlky, takže se Tempo dostávalo jen těžko do koncovky. Po standardní situaci byl ve vápně faulován Netušil a hlavní sudí Les nařídil trochu překvapivě penaltu. Tu ve 23. minutě přehledem proměnil Žalud. Hosté ale do poločasu nesložili zbraně a po rychlé akci se domácí Sedláček dostal do vápna a prostřelil Kuchaře. Domácí tak snížili ve 44. minutě na rozdíl jednoho gólu, a druhý poločas tak sliboval větší náboj.

Na střížkovskou umělku jsme vzhlíželi s obavami. Sestava prořídlá nemocemi a odjezdy se školami dávala tušit, že utkání nebude jednoduché. Nakonec se nás sešlo dvanáct. Do základní sestavy se tak dostal Adam, který většinou zahřívá lavičku. Tento zápas odehrál, jak sám říká, jako ve snu a čekal, kdy se z něho probere. Po přihrávce Sehnoutky se Adam dostal blízko k brance a neomylně skóroval. Domácí tento gól evidentně zaskočil a kde nestíhali, tam přidávali na tvrdosti. Další branku měl na svých kopačkách Carlos, ale přehodil brankaře i branku. Tím zahájil svůj paličský den. Soupeř útočil, ale v obraně měl svůj den Seli a nejenže obranu dirigoval, ale i zachraňoval po chybách spoluhráčů. Ve 14. minutě dostal míč Dan a prošel obranou domácích jako okolo slalomových tyčí a vedeme 2:0.

V neděli zamířila Benfika ke svému dalšímu utkání na dobře známý pažit Bílé Hory. Několik hráčů mělo v paměti ještě památný zápas, který se zde odehrál před dvěma lety. Tempo tehdy bojovalo s domácími o postup do 1.B třídy a utkání skončilo remízou 1:1, což Benfice nakonec k postupu stačilo. Zápas však ani nebyl tak výjimečný svým výsledkem jako průběhem, který se stal one-man show pod taktovkou uplaceného rozhodčího Marka. Bílé Hoře však ani finanční motivace nedopomohla k potřebnému vítězství.

Nyní však byla situace zcela jiná, domácím už prakticky o nic nejde, zatímco hosté bojují o udržení v soutěži. Přesto přístup některých hráčů Tempa nenapovídal důležitosti zápasu. Josef Klouda odcestoval za sexuální turistikou do Londýna, Martin Fetr zvolil raději rodinnou obědo-večeři a místo zápasu dal přednost kachničce se zelím a deseti knedlíky. Lukáš Horna se pak věnoval sebevzdělávání a mladík Vitásek se omluvil z důvodů návštěvy tety v Hustopečích. V neděli ráno se rovněž omluvil kvůli rýmičce a kašílku Kamil Brutovský. V neposlední řadě se kvůli komatu též zápasu nechtěl zúčastnit ani nejlepší sportovec na světě Jiří Nechvíla, nicméně se podařilo přesvědčit doktory, aby ho na fotbal pustili. Přestože nakonec nenastoupil, byl na lavičce k dispozici jako Jirka Krabička poslední záchrany.

V našemu dalším mistrovském utkání jsme doma přivítali tým ze Zličína. Chtěli jsme mu vrátit porážku z podzimu (2:0). Soupeř se nacházel na 6. místě o čtyři body za námi. Od začátku zápasu byla patrná naše převaha a místo vyrovnané partie byla vidět hra na jednu branku. První gól jsme dali v 11.minutě, po střele Švába se míč odrazil ke Štěpánkovi a ten proměnil. Náš tlak stále sílil a centr Nguyena se snesl na břevno. Ve 24. minutě Hyršl se krásně uvolnil přes tři obránce a jeho střela se dostala opět ke Štěpánkovi a ten dal na 2:0.

Po této brance jsme chvilku přestali hrát a soupeř snížil ve 27.minutě na 2:1. To jsme neuhlídali aut do vápna a útočník soupeře si se střelou věděl rady. Mohlo být ještě hůře, kdy ta samá situace se opakovala o dvě minuty později. Naštěstí hosté nevyrovnali.

Další mistrovské utkání jsme odehráli na domácí půdě s chlapci z Uhřiněvsi. Podle umístění v tabulce se dal očekávat zápas, se kterým bychom neměli mít větší starost. Ovšem to, co nám soupeř dovolil, s tím jsme ani my nepočítali. Od samotného začátku se hrálo pouze na jednu branku a otázka, kdy dáme první gól, byla naplněna již ve 3. minutě. Další branky do sítě soupeře na sebe nenechaly dlouho čekat. Do konce prvního poločasu jsme nastříleli ještě dalších 9 gólů a poločas skončil 10:0.

Ve druhém poločase se obraz hry nezměnil a stále jsme soupeře přehrávali a stříleli další góly. Soupeř se také dočkal, když za stavu 16:0 naši obránci podcenili akci soupeře, který si vstřelil čestný úspěch. Do konce zápasu jsme vstřelili ještě dva góly a utkání skončilo 18:1.

K dalšímu soutěžnímu utkání se vydalo naše mužstvo na Libuš. V malém derby nastoupilo druhé mužstvo tabulky proti třetímu. Hned od prvního hvizdu rozhodčího bylo znát, že nás čeká tvrdý boj. Náš tým toho v prvním poločase příliš nepředvedl. Viděli jsme spoustu nepřesných přihrávek, nedůrazu a hlavně žádný pohyb. Prostě chyběla patřičná šťáva a snad i trochu emocí. Takže lepším fotbalovým dojmem působilo domácí mužstvo. Naše jediná šance směrem k soupeřově brance byla ve 20.minutě tvrdá střela Horna, kterou domácí golman ztěžka vytlačil na roh. Soupeř hrál velice dobře takticky se skvěle organizovanou defenzivou. Poločas tedy skončil bez branek.

Ve čtvrtek 13.5. jsme odehráli přátelský zápas s English FC Berlín. Hrálo se v rámci přípravy na malé hřiště, protože soupeř v tomto věku na velkém hřišti ještě nehraje. Kluky jsme rozdělili do dvou sedmiček. Zápas pro nás začal velmi dobře, soupeře jsme přehrávali, ale gól ne a ne přijít. To se nám povedlo zásluhou Nguyena v 15. min. utkání střelou pod břevno. Vzápětí se trefil ještě Štěpán Kuriš a vedli jsme 2:0. To však byl z naší strany konec. Soupeř se rozehrál a začínal být ve všem lepší. Do poločasu stačil nejen vyrovnat, ale i vést o jeden gól.

Malí Tempáci ročníku 2003 sehráli utkání před sedmi a půl tisíci diváky. Přijali pozvání malých Klokanů z Bohemians 1905 a utkali se s nimi v rámci zápasu 29. kola Gambrinus ligy mezi seniorskými týmy Bohemians 1905 a SK Kladno na legendárním stadionu - v Ďolíčku.

Oba týmy nejprve absolvovaly slavnostní nástup, Tempáci v dresech SK Kladno a během poločasové přestávky sehrály přátelské desetiminutové utkání. To Jedinou brankou rozhodl Tempák Sebastian Ling, a jelikož hlavní zápas skončil bez branek, stal se tak posledním fotbalistou, který v Ďolíčku v letošní sezóně skóroval.

V neděli v pravé poledne se na Tempu odehrál velmi důležitý záchranářský boj v přeboru starších přípravek. Na Tempo dorazila Aritma z Vokovic, která se nachází na předposledním místě tabulky a snaží se stále o záchranu. Domácímu týmu patřila před tímto důležitým zápasem 9. příčka v tabulce a případné dnešní vítězství by pro tým Michala Hozáka znamenalo velké přiblížení se záchraně v soutěži i pro následující ročník.

Do utkání vstoupili domácí hráči velmi aktivně a od prvních sekund dali jasně najevo soupeři, kdo je tady pán. Jako první se prezentoval střelou domácí kapitán Pekárek, ale střelu jen brankář Aritmy vyrazil a k dorážce se už Jirka Kopeš nedostal. Tempo mělo nabito ostrými, a tak ostřelovalo branku Aritmy. Ke střele se dostal ve 3. minutě Blažka, ale ani jeho střela, ani dorážka Kopeše neznamenala žádnou změnu ve skóre. Kluci byli nebezpeční hlavně po stranách. Petr Blažka zatáhl míč po lajně, nacentroval a vybojoval rohový kop. Po rohu se snažil střílet Obermajer, ale ani jeho střela, ani dorážka Šebka do branky nedošla.

Netradičně, již ve čtvrtek, jsme odehráli mistrovské utkání 19. kola I. třídy starších přípravek. Vyhověli jsme tak soupeři, kterému odjíždí většina hráčů mimo Prahu za školními povinnostmi. Soupeř z Podolí byl v zimní přestávce vhodně doplněn, a tak i jarní výsledky má velmi zajímavé. Dal se čekat na Tempu zajímavý zápas. Což nakonec byl...

Do utkání jsme vstoupili docela dobře a začátek utkání jsme měli ve vlastní režii. Kluci se nebáli hrát, ale koncovka byla naší slabinou... Pokud jsme se dostali do zakončení, tak bylo buď nepřesné, nebo jsme střelou našli podolského brankáře.