Za mrazivého počasí jsme vyběhli k prvnímu letošnímu zápasu. Na turnaji ČAFC se nás sešlo šestnáct, ale někteří jedinci vypadali jako kdyby právě vstali. Rozcvičení proběhlo ještě normálně, ale po zahajovacím hvizdu se naši hráči spíš po hřišti procházeli, jako by bylo 25 nad nulou, a ne -10. Hráči Hájů běhali, všude byli dřív, byli důrazní v osobních soubojích a předváděli kolektivní výkon. My jsme hráli jako náhodně se sešlí na zápas. Změnu našeho herního projevu nepřinesly ani změny v sestavě. Když se ani Balunovi nepodařilo proměnit naše šance, odcházelo se do šaten za stavu 3:0 pro Háje.

V sobotu jsme nastupovali na pěkně upravené UMT a počasí bylo chladné. Rozhodčí se dostavili na hřiště s patnáctiminutovým zpožděním a oba týmy tuto dobu mrzly venku. Sparta Krč nás v srpnu v přípravě porazila vysoko 9:2, a tak jsme čekali, s čím přijde v tomto zápase. Byli jsme to ale my, kdo se ujal rytmu hry a většinou se drželi na jejich půlce hřiště. Oba týmy měly šance skórovat, ale žádná ze střel nepadla do sítě. To se podařilo až Hnatovi, který dostal nádhernou přihrávku od Baluna a Patrick nezaváhal a poslal nás do vedení. Během chvíle soupeř využil naší obrovské chyby v zadních řadách a vystřelený míč ve vzduchu tak zaplaval, že Flaks nemohl nic dělat a skore bylo 1:1. Tak skončilo prvních 45 minut (sudí tuto půli zkrátil o sedm minut, takže to bylo méně).

Na zápas s druhým celkem tabulky se dostavilo 13 hráčů. Hrálo se na umělé trávě menších rozměrů, a tak se mohlo střílet i z větší vzdálenosti. Byli jsme to my, kdo určoval tempo zápasu v prvé půli, ale naše střely končily mimo bránu nebo je pochytal brankář domácích. Na druhou stranu jsme dělali hrozné chyby v rozehrávkách a soupeř mohl lehce skórovat. Nejprve Benda (jinak velmi dobře hrající) fauloval hráče na rohu velkého vápna a ten střílel těsně nad břevno. Za dalších pět minut ztráta míče na středu hřiště Nehasilem a hráč nikým nebráněn pohodlně vstřelil gól. Ve 25. min. France krásně našel Baluna, ten položil brankáře, bohužel trefil jen tyč. Tempáci se stále drželi na polovině hřiště soupeře a přišla další chyba, kdy nechali hráče za sebou (evidentní dvoumetrový ofsajd), rozhodčí ukázal "vše v pořádku" a opět soupeř skóroval a to probíhala 45. minuta - 2:0.

V předposledním kole jsme hostili doma Rapid Malešice, který se pohybuje ve spodní části tabulky. Před zápasem jsme si připomněli chyby, které jsme předvedli v zápase s Loko Vltavín na jejich hřišti, kdy tento tým se nacházel na posledním místě a my ze zápasu s ním něj vyšli jako poražení.

Horní hřiště bylo hodně mokré a místy byly kaluže a tudíž moc kombinační fotbal se na tom hrát nedal. Kluci si prvních deset minut zvykali na těžký terén a pak se začalo trošku kombinovat, předváděli akce na jeden dotek a na to se dalo i místy koukat. O náš první gól se postaral Nehasil, který si přiťukl míč, ten se mu zastavil v jedné z mnoha kaluží, nečekaně vystřelil a stav byl 1:0. Naši hráči měli chuť po vítězství a soupeře moc na naši polovinu hřiště nepouštěli. Za chvíli přišla chvíle Hurky, který zvýšil na 2:0.

Na utkání dorazilo 14 hráčů a mohlo se již počítat i s uzdraveným P. Flaksem. Po celou první půli jsme působili ospalým dojmem a Klánovice nás přehrávaly ve všech směrech, vůbec nás nepustily do zakončení. Hra byla bez pohybu a nápadu. Stav po prvé půli byl 0:0, ale kdybychom prohrávali 0:3, nikdo by se nemohl divit. O přestávce v kabině byl hukot a kluci se sami hecovali k lepšímu výkonu.

Do druhé půle jsme vstoupili jako vyměnění a tentokrát soupeř nevěděl, co se děje. První naši branku zajistil Balun, který v tomto zápase předvedl, jak se má zakončovat. Po chvíli zajásal Hnat, který prostřelil brankáře hostů mezi nohama a stav byl 0:2 pro nás. Soupeř párkrát nebezpečně zahrozil, ale nic z toho nevytěžil.

V sobotu nás přivítalo na zápase s Podolím krásné počasí a po dlouhé době jsme si mohli zahrát na dolním hřišti. Na toto utkání se mohlo počítat skoro se všemi hráči kromě zraněného Flakse a dvou vykartovaných, Slováčka a Hnata. Zápas začal od nás svižně a my si vytvořili spoustu příležitostí ke vstřelení branky. Bohužel se nám to podařilo až ve 25 min., kdy France zahrával standardní situaci a míč trefil tak přesně, že ten se odrazil od tyče do brány - 1:0. Ve stejné minutě fauloval Lacina a za odměnu si od pana rozhodčího odnesl žlutou kartu. Probíhala 29. min., France přihrál míč na Baluna a ten se ocitl sám před gólmanem, toho od skórování zastavila pouze tyč. Ve 31. min. Balun přihrával Hurkovi a ten se nemýlil - 2:0.

O minutu později byl opět Hurka ve vyložené šanci, kdy běžel sám na bránu a netrefil balon jak chtěl, míč šel šouravkou vedle tyče. Sehnoutka ve 35. min. přihrával Balunovi a ten obráncovi soupeře nedal šanci a prostřelil i gólmana - 3:0. V poslední minutě prvé půle Hurka šel sám na brankáře a šanci nevyužil. Stav tedy po 45 minutách byl 3:0, ale my měli vést alespoň o šest branek.

V tomto zápase se setkala dvě mužstva se stejným počtem bodů a rozhodovalo se, kdo poodskočí tomu druhému. Na zápas se v pátek omluvila spousta hráčů ze zdravotních důvodů, nějaká červená a hráči zranění z dřívější doby. Suma sumárum na Řeporyje se dostavilo 11 hráčů. Neomluvitelné je, že někteří zranění hráči nejsou schopni odehrát zápas za SD nebo MD a jdou na turnaj do haly, kde nápor na nohy je větší než na trávě. Každý z těchto hráčů by si měl sáhnout do svého svědomí, kdy nechají spoluhráče na holičkách a navíc potřebujeme body z každého zápasu.

Zápas pro nás začal celkem slibně, už ve 4. minutě po faulu na Hurku zahrával trestný kop Varecha, ale střela mu nesedla tak jak si představoval a míč letěl metr nad břevno. Během tří minut jsme nabídli my standardní situaci soupeři před naší bránou po faulu Bendy. Soupeř ji vůbec nekopl špatně a my jsme si mohli oddechnout, když míč skončil pár centimetrů vedle levé tyče.

Zápas dvou týmů ze spodku tabulky měl rozhodnout, kdo po tomto zápase povyskočí výše. Bohužel se to povedlo Kačerovu a to díky naší neschopnosti střílet branky. 65 minut jsme hráli na soupeřově půlce a obstřelovali nebo netrefovali bránu.

V první půli soupeř vystřelil na bránu pouze jedinkrát a to z trestného kopu. Tato jediná střela znamenala gól, když náš brankář ji propustil mezi nohama. Je škoda, že France měl při dvou nádherných střelách smůlu, protože jedna skončila na břevně a ta druhá na tyči. Po celou dobu byla hra v naší režii, ale první poločas byl gólově zúročen jen domácími.

Jak ztratit tři body? Návod vám zdarma poskytne starší dorost Tempa. V zápase se třetím týmem tabulky jsme od začátku měli navrch. Útočili jsme, vytvářeli si brankové příležitosti, ale jejich realizace vázla. Tréner Klípa měl přesto možnost jásat nezvykle brzo. V 9. minutě ideálně uvolnil Karlos Kubu Hurku a vedeme 1:0. Pak naše střelecké trápení pokračovalo. Řepy se pomalu nedostávaly za půlku, ale brankové vyjádření žádné. Až ve 39. minutě se do ideální pozice prodral Nehaska a nadvakrát dopravil míč do sítě - 2:0. Kdyby se fotbal hrál na šance, tak by Tempo deklasovalo Řepy po půli minimálně 5:0, jenže takhle se šlo za stavu 2:0 pro domácí do šaten.

Tento zápas měl být pro nás zápasem pro zvýšení sebedůvěry, kterou bychom potřebovali získat. Sešla se plná sestava kromě P.Flakse, který je stále zraněný, a na druhou půli mohli dorazit po zápase MD i D.France a K.Sehnoutka.

Hra byla celkem vyrovnaná a ve 27. minutě nádhernou střelou pod břevno zajistil D.Balun vedení našemu týmu. Ve 32. min. byl střídán D.Přikryl a jeho místo v útoku zaujmul D.Čemus, který hned mohl skórovat, ale jeho střelu vykopl soupeř skoro na brankové čáře. Ve 35. min přišel rychlý protiůtok a soupeř vyrovnal na 1:1.

Čtvrtý mistrovský zápas v řadě a my jeli na Duklu, která si držela druhou příčku. Na zápas jsme opět dorazili s hrstkou hráčů oproti 17 hráčům Dukly. Jedenáct lidí na hřišti a bez možnosti střídání již na začátku zápasu ukazovalo, jak se bude zápas vyvíjet a navíc ze staršího dorostu byli k dispozici pouze čtyři hráči, zbytek byl doplněn ročník 92, 93 a 94.

K tomuto zápasu není co napsat, soupeř nás přehrál ve všem a my ohrozili bránu jen jednou a tuto šanci trestuhodně zahodili. Po 90 minutách byl stav 14:0 a na tuto hru a výsledek musíme rychle zapomenout a důkladně se připravit na dva zápasy, které nás čekají v dalším týdnu. Samozřejmě je potřeba, aby všichni hráči chtěli hrát a makali na 100%.

Na pohárové utkání proti přeborovým Hájím jsme se scházeli jak do hospody a navíc se dopoledne omluvil brankář Flaks, který bude mimo hru cca 6 týdnů pro zranění. Na tento pohárový zápas jsme si museli tedy půjčit od starších žáků golmana Kristiana Žurava. Celek Hájů měl v kádru jen jediného hráče r.92 a zbytek hráčů byly ročník 90-91, což u nás bylo právě obráceně.

Soupeř nastoupil v deseti hráčích a stejně byl po celou první půli lepší. Chtěl prostě hrát fotbal narozdíl od nás. Do konce poločasu zbývaly dvě minuty, kdy se zranil Hurka a za chvíli jsme ve 45. min. inkasovali branku do šatny.

Třetí zápas staršího dorostu mohl být rozhodnut za deset minut. Kdyby Kuba Hurka a David Balun proměnili svoje šance, tak jsme v 10. minutě vedli 3:0. Na kdyby se nehraje, a tak přišla sprcha ve 12. minutě, protiútok Admiry a 1:0 pro hosty a Linhart navíc inkasuje žlutou. Miloš dostal po chvíli šanci svůj čin napravit. Nehasil dravě pronikl do vápna a penalta byla na světě. Miloš trestuhodně branku vysoko přestřelil. Znovu to vypadalo, že si budeme vytvářet šance, ale branky nedáme a odejdeme poraženi.

Ve 33. minutě, po dlouhém větrem podpořeném výkopu Flakse, obránci Admiry minuli, k míči se dostal Balun a šel podruhé sám na brankáře, jeho střelu gólman vyrazil Davidovi pod nohy a na druhý pokus David míč do sítě dopravil 1:1.

Do druhého mistrovského utkání jsme chtěli vstoupit lépe než v Třeboradicích, i hráčů na střídání bylo více. Hra začala celkem slušně, kdy jsme soupeřovu bránu ostřelovali. Bohužel štěstíčko nám nepřálo a žádný gól ne a ne vstřelit. Soupeř pouze nakopával balony a chtěl těžit z protiůtoků. To se mu nakonec podařilo, kdy dvákrát z těchto akcí skóroval. První půle vyzněla brankami pro PSK, hra ale tomu vůbec neodpovídala. Měli jsme vést alespoň o tři branky a zápas by vypadal úplně jinak.

Do drůhé půle jsme vstupovali s tím, že rozdíl dvou branek smažeme a přidáme nějaké další góly. Realita však byla jiná, během deseti minut jsme obdrželi třetí gól a psychika hráčů začala pracovat.

Na první mistrovské utkání bylo pozváno den před zápasem 13 hráčů, z toho do Třeboradic dorazilo pouze hráčů 9 a jeden měl 20 minut zpoždění. Na tento zápas se přijel podívat i Miloš Linhart, který týden netrénoval a je zraněn. Dorazil i jeho bratr Honza (r. 95). Oba tito hráči byli ochotni naskočit do zápasu a ani jeden se nemusí stydět za výkon a zvláště Honza, který hrál proti klukům o 5 let starším.

Zápas začal tradičně, kdy prvních deset minut jsme pěkně kombinovali a soupeř nevěděl kam dřív skočit. Po těchto minutách opět hráči přestali hrát a zbytečně ztráceli síly běháním za míčem. Do toho pan rozhodčí posuzoval neobjektivně některé zákroky a kluci to špatně nesli a soustředili se víc na řeči než na hru. Poločas byl úspěšnější pro Třeboradice, kdy vedly 3:1.