V sobotu 19. září jsme přivítali na horním hřišti hostující SK Horní Měcholupy. Popravdě řečeno, bohužel horní tráva není taková jako kdysi bývala. Doufali jsme, že to nebude pro naše mužstvo překážka. Jak se později ukázalo, nebyla. Během uplynulého týdne jsme se snažili s hráči mluvit o chybách, které jsme v odehraných zápasech dělali, ale zároveň abychom do dalšího utkání šli s čistou hlavou.

Začátek zápasu naznačil, že budeme těmi, kdo dnes bude diktovat hru. Hned v první minutě se ocitnul sám před hostujícím brankářem Tomáš Kocábek, ale jeho střela neskončila v síti. Ve 2. min. Václav Kalina hlavou po rohu neprostřelil hradbu těl a následná střela Kocábka nebyla gólová. Šance přicházely z naší strany jak na běžícím pásu, ale stále se čekalo na první branku. Ve 3.min. opět Kocábek, ale hlavičkou, mířil jeden metr od soupeřovy svatyně. Čekalo se dlouhých 15 minut, kdy po odražené střele znova vystřelil z hranice pokutového území Radek Geissler nepodařenou střelu, která však zapadla k tyči - 1:0.

V sobotu 12. září, kdy normální fotbalista, člověk, ještě spí, tak naši kluci vykopávali v 8:30 na ABC. Měli jsme tak trochu obavy, aby všichni naši hráči byli fit hned poránu. S místním celkem jsme v minulosti sehráli mnoho přátelských utkání, a tak jsme věděli, s kým máme tu čest.

Úvod zápasu byl oboustranně opatrný s mírnou převahou domácích. Dokázali jsme, že když budeme okamžitě přistupovat k protihráčům během jejich rozehrávky, budou naše šance k získání bodů o to větší. První poločas byl bojovný, bez větších šancí na obou stranách a jen střela z úhlu na naši branku, která lízla tyč, měla téměř gólové parametry. Jinak hra probíhala převážně ve středu hřiště. Po prvním dějství za stavu 0:0 jsme věděli, že na body na ábíčku máme, ale nesmíme udělat žádnou chybu zejména v obraně.

Druhé kolo proti hráčům z Optima jsme zvládli na jedničku. Musím pochválit kluky za předvedenou hru, která v některých fázích byla až o třídu lepší než co předváděl soupeř. Hodně nám pomohli kluci od 95, obzvláště chci vyzvednout hru Tomáše Kocábka a Vaška Kaliny, kteří si hru velice užívali. Ale také naši kluci podali výborný výkon a předváděli, že i oni umějí kombinovat a mít radost ze hry. Pěti góly se předvedl staronový střelec Tomáš Kocábek, který na co sáhl, tak spadlo do brány. Kuriózním gólem, sólovým únikem přes celé hřiště, se předvedl na stoperu hrající Vašek Kalina a zvyšoval na 8:1. Prosadil se také kapitán 95 Radek Geissler, který celý zápas odjezdil jako pila. Gólově se také prosadil náš hrotový hráč Martin Maliňák, který sice měl spousty šancí skórovat, ale patří mu dík i za dvě vstřelené branky.

Naše první mistrovské utkání s týmem z Vyšehradu nám vůbec nevyšlo podle našich představ. Naše velká marodka po příjezdu ze soustředění byla pouhým varováním. Museli jsme tedy sáhnout pro kluky k 95 a bylo to jedině dobře, protože nevím kolik gólů navíc bychom si přivezli. Bohužel někteří hráči ještě nejedou naplno, jak se od nich očekává. Musím ale pochválit Vaška Kalinu a Martina Maliňáka za předvedený výkon. Na druhou stranu potřebujeme, aby gólman byl jistější a obrana nebyla jak průchoďák. Pak si myslím, že se nám hra bude dařit. Soupeř byl o třídu lepší, ale bohužel když jsme mu to dovolili, dělal si s námi co chtěl. Další utkání hrajeme doma proti Optimu, tak doufáme, že ta hrstka zbylých zdravých hráčů pojede už na plné obrátky a soupeře porazíme.

K prvnímu mistrovskému utkání v přeboru Prahy jsme nastoupili s úmyslem co nejméně inkasovat. Věděli jsme o soupeři, že kvalita bude na jeho straně, a proto jsme se snažili přizpůsobit hru našim možnostem. Chtěli jsme přistupovat k protihráčům co nejdříve, abychom jim nedávali moc prostoru ke kvalitní rozehrávce. To se nám dařilo do 5. minuty, kdy jsme poprvé inkasovali z pravděpodobného ofsajdu. Nesložili jsme zbraně, což bylo sympatické a naopak jsme se snažili, pokud to šlo, vyrážet k brejkům. V 7.min. se to málem podařilo Tomášovi Kocábkovi, kdy mu chyběly centimetry, aby přeloboval hostujícího brankáře, který ležel na zemi.

V té době se hrálo více na naší polovině, ale fotbalovější Motorlet se nám dařilo bojovností a nasazením držet stále na rozdíl jediného gólu. Nejvíce nedostatků se projevovalo na naší pravé straně, kde Ivan Čerkašin nedokázal eliminovat nejlepšího hráče hostů a odkud hrozilo stále nebezpečí. Poločas tedy skončil 0:1 pro hosty.

Postupová mašina - ročník 94 trenéra Iva Flakse (na snímku). V uplynulé sezóně dovedl tento úspěšný tým Tempo do přeboru starších žáků. Na podzim se v tabulce držela v těsném závěsu Čafka, ale na jaře odpadla a Tempo si postup pohlídalo s luxusním náskokem 16 bodů.

Jaké byly cíle do skončené sezóny?
Vzhledem tomu, že se nám za posledních pět let podařilo čtyřikrát vykopat postup, tak v této sezoně byl cíl jednoznačný. Pokusit se o to popáté, což se nakonec podařilo.

Jak jste spokojeni s konečným umístěním?
S konečným umístěním jsme spokojeni velice, protože po podzimu jsme sice vedli, ale pouze o skore. Nakonec jsme obsadili 1.místo s náskokem 16 bodů.

Jak těžká byla soutěž a v čem byli soupeři lepší a v čem je naopak převyšoval náš tým?
Soutěž byla středně těžká, mezi favority patřila kromě našeho týmu též mužstva ČAFC, Motorletu, Vyšehradu, ale počáteční jarní forma vydržela jen nám a určitě Motorletu, který na některá utkání posiloval o hráče hrající vyšší soutěže. Náš tým určitě převyšoval soupeře kolektivním pojetím hry a velmi dobrou fyzickou kondicí, touze po vítězství. Nedá se říci, že by některé mužstvo z naší skupiny nějak bylo lepší.

Uvnitř článku sestřih všech jarních gólů

Druhý postupový tým sezóny. Ročník 95 začal pod vedením Ladislava Klasny, ale ten musel v polovině jara kvůli pracovním povinnostem skončit, a tak jej nahradil Dušan Jantol (na snímku). Tým za celou sezónu ve II. třídě prohrál jediný zápas a obrovským náskokem a přehledem postoupil a příští sezónu si zahraje přebor starších žáků, kam postoupili jejich o rok starší kolegové.

Jaké byly cíle do skončené sezóny?
Naším cílem bylo dohrát uplynulou sezónu po odchodu trenéra Klasny důstojně. Ne že bychom zbylé zápasy, kdy už byl postup jasný, vypustili. Naopak jsme si chtěli vyzkoušet jak nové hráče, tak i změnu postů. Také si dokázat, že to nebyla žádná náhoda.

Jak jste spokojeni s konečným umístěním?
Samozřejmě, že spokojeni jsme, věřili jsme, že po práci Patrika Šeda a následně Ládi Klasny se výsledky dostaví, jestliže něco vysloveně nezvoráme. Kluci nám tu práci jen ulehčovali tím, že se snažili pracovat a tím nám pomáhat.

Starší žáci B, doplnění o tři hráče A týmu, se poslední červnový víkend zúčastnili velmi dobře obsazeného 22. ročníku Memoriálu Antonína Plecháče v Hostinném, na kterém v konečném účtování obsadili nepopulární 4. místo. Mezinárodní turnaj za účasti 11 celků z Čech, Polska a Německa (jeden tým z Polska kvůli povodni nedorazil) kluci zvládli ve velkém stylu a k lepšímu výsledku chybělo skutečně jenom to pověstné štěstíčko, které se k nim v neděli otočilo zády. Možná za tím byl i trošku podivný systém kvalifikace, který v konečné důsledku ukázal, že naše skupina byla na turnaji jasně nejsilnější, když se z ní v první čtyřce objevily hned tři týmy z naší skupiny.

Kvalifikační systém taky ukázal, že zatímco Střížkov v řádném hracím čase neprohrál jediné utkání, v konečném důsledku skončil na 5. místě a družstvo Jiskry Jaroměře, které v řádném hracím čase vyhrálo jediný zápas a do play off se dostalo s odřenýma ušima, nakonec skončilo druhé.

Na poslední utkání v sezóně jsme se všichni těšili. Počasí fotbalu přálo a slibovali jsme si také důstojné zakončení se vší parádou. Nejenže se snažíme naše kluky naučit hrát fotbal, ale také chceme, aby z nich vyrostly osobnosti nejen na hřišti, ale taky mimo něj – v osobním životě. K tomu patří i chování a postoj hráčů k trenérům, k realizačním týmům, ale i k vedení Tempa. Myslím si, že na Tempu se to dělá dobře, že většina hráčů se chová normálně, což se ovšem nedá říci o vedení Lipenců a selanky, kterou s sebou přivezlo.

Už před utkáním prosakovaly hlášky z hostujícího mužstva, že ač věkem žáci, oslavovali závěr soutěže do pozdních hodin a že jsou jaksi znaveni alkoholem. Jeden by se divil, ale vedení týmu Lipenců to zřejmě nevadilo a zápas pojali jako pouťovou atrakci s množstvím produkce, která by spíše patřila na pole zvláštního ústavu a to bych ho ještě urazil.

V posledním mistrovském utkání letošní soutěžní sezony jsme nastoupili na domácí půdě proti celku Junioru B. Před utkáním navštívil v šatně kluky sekretář klubu pan Koubek, který jim a realizačnímu týmu poděkoval za vzornou reprezentaci Tempa a zejména za postup, který po letech vrátil Tempo do přeboru Prahy v žákovské kategorii.

Do utkání jsme vstoupili již pod dojmem nadcházejících oslav našeho postupu a slavnostního ukončení sezony. Soupeř působil sympatickým dojmem a ani jeho výkon, přes nakonec pět obdržených branek, nebyl vůbec špatný. Kluky velmi dobře pokrýval a napadal. Naši borci měli problém vstřelit branku a to i díky malé aktivitě a ne zcela plnému nasazení. Až ve 20.minutě naservíroval Horn míč Novákovi a ten nás dostal do vedení 1:0. Do konce poločasu kromě několika dalších nevyužitých šancí z naší strany se již nic nedělo.

Nově vloženo video z oslav po utkání

V předposledním kole letošního soutěžního ročníku jsme zavítali na hřiště ČAFC, mužstva, se kterým jsme sváděli téměř celou sezonu na dálku velký boj o postup do přeboru. Ale tři kola před koncem díky slabším výsledkům soupeře se nám podařilo jít do bodového brejku a po dnešním zápase vedeme již o čtrnáct bodů. Věděli jsme, že to nebude jednoduchý zápas a soupeř se nám bude snažit oplatit porážku, kdy jsme na domácím hřišti zvítězili 5:0.

Do utkání jsme vstoupili odhodlaně s tím, že se pokusíme uspět i tentokrát a v podstatě že nám již o nic nejde, spíše o prestiž. Hned v úvodu utkání nebezpečně zahrozil Horn, ale tentokrát ještě minul. Ve 14.minutě dává Hájek přihrávku Hornovi a ten se nemýlí a dostává nás do důležitého vedení 1:0. O pět minut později se tentýž hráč po individuální akci trefuje podruhé a začíná to být pro nás dobré, vedeme 2:0.

Doplněno video! V sobotu za chladného a zamračeného dopoledne nás přivítal na svém hřišti Sokol Kolovraty. Toto utkání mělo spíše prestižní charakter. Třetí tým tabulky chtěl rozhodně bodovat, ale my jsme chtěli, abychom do konce soutěže vše vyhráli. Tento zápas byl z těch těžších a soupeř nám nic nedaroval zadarmo. Sestava byla posílena o tři hráče starších žáků A, D. Kristka, D. Horna a D. Dvořáka. Rozhodně týmu pomohli proti zdatnému soupeři. Hned od začátku bylo jasné, že to bude bitva, domácím se občas jiskřilo od kopaček, ale v tomto ohledu jsme si nenechali nic líbit. Kolovraty příliš nekombinovaly a snažily se vše hrát přes dva silné útočníky. Našim obráncům se dařilo je eliminovat a do vážnějších šancí je nepustili.

V neděli odpoledne, kdy už jsme věděli, že Optimum Sport pouze remizoval a my jsme jistým postupujícím, sliboval zápas spíše vylepšení si skóre a uvolněnou hru. Také jsme si chtěli vyzkoušet, jak někteří hráči budou hrát na jiných postech, než jsou obyčejně zvyklí. Začátek zápasu byl rozpačitý, ale plně v naší režii. Od hráčů jsme hlavně chtěli, aby předváděli rychlý kombinační fotbal s přenášením těžiště hry, a aby to bylo ke koukání. To se nám celkem dařilo, ale první branku vstřelil až ve 23. min. Geissler. Hned téměř po rozehrání soupeře jsme v téže minutě připojili Holkem druhou branku. Obraz hry byl stále stejný. Královice byly neškodné a do konce poločasu se už nic zajímavého nedělo.

V dalším domácím mistráku jsme nastoupili proti mužstvu Slavoje Vyšehrad, které nás v soutěži jako jediné zatím dokázalo porazit, i když ne za zcela regulérních podmínek. Kluci museli rychle zapomenout na středeční neúspěch ve finále poháru a vrátit se k naší hře. Navíc jsme byli na soupeře řádně nažhaveni. V sestavě došlo k několika drobným změnám. Hrálo se na podmáčeném horním hřišti.

Do utkání jsme vstoupili s vervou a chutí a výsledkem toho bylo, že ve druhé minutě našel Hájek Stejskala, který se nemýlil a vedeme 1:0 .Další branku jsme přidali v šesté minutě po individuální akci Hájka a je to 2:0. Během dalších minut jsme si vytvořili spoustu dalších příležitostí a šancí ale bez brankového efektu. Až těsně před koncem prvního poločasu, ve 34.minutě, opět po individuální akci přidává třetí branku Hájek a uzavírá skore první části hry na 3:0.

Ke svému životnímu zápasu nastoupilo ve středu 27.5. mužstvo starších žáků Tempa ve finále Poháru PFS s přeborovým mužstvem Bohemians Praha. Utkání se hrálo na umělé trávě na Vyšehradě. Přestože jsme se soupeřem měli pozitivní bilanci, věděli jsme, že to nebude jednoduché. Do utkání jsme vstoupili nervozně a bylo vidět, že někteří hráči tuto zodpovědnost neunesli. Soupeř hrál s dokonale organizovanou obranou, naši kluci se s tím nedovedli vypořádat, vše hráli středem, který navíc fungoval špatně.

Utkání rozhodnul v 18. minutě Velinský, kdy po chybě brankaře Žurava a stopera Čecha přehodil brankaře a dal tak jedinou branku utkání. Protože jsme věděli, že Velinský je nejlepší střelec v soupeřově týmu, měl na něho hrát osobku Čech, ale bohužel ho neuhlídal .Do konce poločasu se nám nepodařilo vytvořit jednu kloudnou akci, ze které bychom mohli ohrotit soupeřovu branku.