Sobotní duel s Duklou byl příslibem dobré kopané. Ve čtvrteční soutěži 5+1 si poměřili síly širší výběry a Tempo zde jednoznačně soupeře převyšovalo. No jo, ono to vypadá jinak na tréninku a jinak v ostrém souboji, kde jde o hodně. A to Tempu jde. Moc potřebuje vyhrát a získat tak tři body. Sobotní zápas s výběrem Dukly byl stanoven na 12:45.

Zápas začal v rychlém sledu událostí. Dukla zaskočila domácí borce svým důrazem a kombinací. Utkání jako by z oka vypadlo duelu s pražskou Spartou před týdnem. V prvních 20 minutách hry Tempáci odolávali sílícímu tlaku Dukláků. Více ze hry měli hosté. Rozdávali si míče a směle kombinovali od středu hřiště až k našemu gólmanovi. Obránci si téměř nevydechli. Odkopávali míče a snažili se rychlými přihrávkami poslat útočníky před bránu Dukly. Několik povedených střel předvedli naši útočníci, ale žádná střela nijak významně brankáře hostí neohrozila.

První říjnovou sobotu k nám přivítal soupeř SK Střešovice a byla k vidění zajímavá gólová přestřelka.

Ale pěkně od začátku. Do zápasu jsme šli s cílem vyvarovat se zbytečných chyb a všechny naše příležitosti zakončovat, neboť poslední zápasy jsme se sice dostávali do příležitostí, ale bez gólového efektu. Cíl neudělat chybu byl narušen hned v 1. minutě, kdy první nákop na naší branku nejprve nedůrazně odvrátil brankář Holub a pak i následně celá obrana a soupeř svým důrazem dopravil míč do naší branky, prohrávali jsme 0:1. Tak to byl zlý začátek, naštěstí nepadla na kluky deka, spíše je obdržená branka nabudila.

Nedělní duel se Spartou by se dal charakterizovat dvěma slovy: boj o skóre. Tempákům bylo jasné, že si Sparta přijela změřit své síly se svým výběrem a snahou přilepšit si bodovým přídělem do mistrovské tabulky. Žádný strach před velkými zvířaty by se chtělo říci. Naši kluci moc potřebují body a doma by se neměly rozdávat. Počasí přálo, bylo lehce zamračeno se slabým větrem. Sparta nastoupila v tradičních rudých dresech. Zápas mohl začít.

Kluci byli před zápasem instruováni jak hrát. Všem pokynům však nedostáli a ve druhé minutě hry inkasovali po chybě v obraně 0:1. Sparta střídala celé sestavy a naši kluci vysokému tempu nestačili. Sparťané útočili jak mohli a zatlačili naše kluky do defenzívy. Celý první poločas se hrálo na jednu branku. Vytrvalý tlak soupeře vedl ve 20. minutě k další brance v naší síti. Poločas tak končí 0:2.

Netradičně v pondělí, ale ve sváteční den, jsme zajížděli na půdu dosud posledního celku tabulky, PSK Union. Našim barvám patřilo před tímto duelem předposlední místo a tak jsme všichni počítali s tím, že se od posledního týmu odtrhneme a hlavně navážeme na dobrou hru i dobrým výsledkem.

Hned od začátku to byli naši kluci, kteří se ujmuli taktovky a udávali tempo hry. Ve 4. minutě se ocitl sám před brankářem Hozák, ale jeho střela našla pouze připraveného brankáře domácích a následná Pekárkova dorážka šla mimo tyče domácí branky. Kluci nadále chtěli hrát fotbal a jejich kombinace dokonale rozkládala domácí hráče. V 7. minutě se hezky uvolňoval Petr Neckař ve vápně a byl faulován. Rozhodčí ukazuje pokutový kop. K jeho exekuci se postavil Adam Pekárek a nedal brankáři šanci – 0:1.

Sraz na 7:15, odjezd v 7:30. Takto brzkou ranní hodinku si dali dostaveníčko borci na Tempu. Chladné mlhavé ráno doprovázelo několik doprovodných vozidel za dnešním soupeřem na hřiště do Kobylis. Z tabulky minulého kola bylo možné vyčíst, že Admira remizovala na Slavií 3:3. To samozřejmě dávalo tušit, že dnešní zápas nebude vůbec snadný. S postupujícím časem hřálo slunce stále více. Vlhký trávník na Admiře nebude pro hráče obou stran jednoduchý.

V 9 hodin odstartoval sudí dnešní duel. Domácí hráči se pustili s vervou do našich borců. Svírali naše obránce a vyvíjeli obrovský tlak. Naši kluci se stále nemohli dostat do herního tempa. Zvláště vzrůstem nevelcí hráči na obou křídlech Admiry působili našim obráncům nemalé potíže. V sedmé minutě si domácí vynutili první chybu v obraně a skórovali na 1:0. Velký jásot domácích hráčů a jejich rodičů se linul nad stadiónem v Kobylisích. Oba týmy potřebují body, aby se odlepily od konce tabulky. Domácí to brali hodně vážně a v další minutě střílí další branku. Skóre 2:0 pro domácí nevěstí nic dobrého.

Napětí v řadách Tempáků by se dnes dalo krájet. Pro dnešní duel s Motorletem postavil Michal Hozák tým, jenž měl doma uhájit velice důležité tři body. Někteří naši hráči odjeli na školu v přírodě, a tak to byl pro trenéra těžký oříšek. Sraz byl stanoven jako obvykle hodinu a půl před zápasem. Kluků se sešlo dnes tak akorát, aby se dalo hrát. Motorletští se dostavili v hojném počtu. Moc dobře si byli vědomi důležitosti dnešního utkání.

Zápas mohl začít. Kluci byli nažhavení na výhru a bylo to znát. Nedali soupeři oddechnout. Hrála se 2. minuta zápasu, po levé straně se uvolňuje Blažka (Pítrson) a s přehledem posílá míč Kopešovi, který se dobře orientuje před gólmanem Motorletu a propaluje mičudu do sítě. Jásot domácích diváků a hráčů zaburácí nad hřištěm. Od trenérů Motorletu vzlétají hlasitá slova kritiky směrem k jejich borcům. Hra pokračuje od branky k brance. Obě strany to stojí značné úsilí dostat se na dostřel k brankáři soupeře. Jedna taková akce ze strany Motorletu končí "angličanem". Nekrytý útočník v modrém dresu střílí k tyči a gólman Novotný je krátký. Míč se odráží od tyče za jeho záda. Je srovnáno.

V sobotu ráno dorazil na Tempo tým z východního okraje metropole, FK Újezd nad Lesy. Po dvou odehraných kolech vedoucí celek tabulky, jenž měl na svém kontě 2 výhry a skóre 15:0. Ale výsledek je jedna věc a předvedený výkon na hřišti je věc druhá. Každý zápas začíná za stavu 0:0 a k poražení je každý tým, a tak jsme přistoupili i my k tomuto střetnutí.

V týdnu se nám zúžil rapidně kádr. Ke zraněnému Rožníčkovi (zlomená ruka ze soustředění) přibyli další čtyři nemocní a tři hráči odjeli na školní akci. Díky výborné spolupráci a ochotě našich starších spoluhráčů jsme tým vhodně doplnili. Na klucích byla vidět chuť již od doby, kdy dosedli v šatně i po kvalitní rozcvičce. Do zápasu nastupovali s elánem a bylo to vidět...

Vždy 2. minuty v každém z poločasů rozhodly o porážce Tempáků na hřišti Sparty Krč. Na nedalekém hřišti na Kačerově jsme měli dostatek hráčů oproti soupeři, jenž měl jen dva na střídání. Bojovný duch byl dnes na straně domácích. Kluci z Krče na nás "vlítli" hned v prvních minutách a to se jim vyplatilo. Zaskočení Tempáci inkasovali po celkem nevinné střele z dálky a bylo to 1:0. Naši kluci se probírali jen velmi pomalu. Jedna taková podařená akce vedla k vyrovnávací brance. Peky přihrával na pravou stranu Obermajerovi (Krtek) a ten se střelou zdálky trefuje. To ubíhala 4. minuta utkání. Stav 1:1 dával naději na slibný výsledek. Sparťani z Krče se nenechali zaskočit a naopak zvýšili důraz v osobních soubojích a zatlačili naše hráče na svou polovinu. Tak to bylo po celý první poločas. V brance dnes chytající Staněk si nevydechl. Tlak krčských Sparťanů rostl, ale naštěstí do konce poločasu nevedl k další brance v naší síti.

„Z minima maximum“, opět shrnutí našeho sobotního zápasu na Střížkově s domácími Bohemians. Bohužel, ale se šťastným koncem pro domácí, nikoliv pro nás.

Druhé mistrovské utkání se hrálo sobotní ráno, kdy jsme zavítali na pražský Střížkov s cílem odčinit ztracené body z prvního kola. Do samotného zápasu jsme šli s cílem maximálně využít každé příležitosti ke střelbě, zároveň hrát aktivně a dát si pozor na zbytečné chyby či ztráty v obraně. Hned od začátku jsme hráli aktivně a získali jsme si mírnou převahu. Především krajní záložníci (Obuškevič a Obermajer) byli tahouny našich akcí, zbytek se nějak nemohl dostat do tempa.

Na Slávku se nejezdí sbírat body. To se potvrdilo i dnes, kdy si naši kluci zajeli zahrát první mistrák přeboru. Nádherné teplé počasí dnes vládlo nad Edenem, sídlem pražských Slávistů. Po úvodním hvizdu sudího začala honba za mičudou. Tempáci byli dobře připraveni a od začátku zahájili útočnou hru. Slávisté však s úspěchem bořili útočné snahy našich kluků. Hra se přelévala sem a tam. Ve vzduchu bylo cítit napětí a snaha vstřelit první gól. Ani jedné ze stran se to nepodařilo téměř po celý první poločas. Pak jsme si vybrali ve 25. minutě velmi slabou chvilku. První střela mezi tyče se nešťastně odrazila od našeho hráče za gólmanova záda. Sešívaní a jejich příznivci jásali. Branku do šatny jsme si mohli přát ze všeho nejméně.

"Body doma bychom neměli darovat". Ano, takto by se dal shrnout výsledek prvního mistrovského zápasu v sezóně, hraného v sobotu 5. září na našem hřišti proti soupeři Loko Vltavín.

Hosté zahájili utkáním aktivněji, tlačili se do útoku a nepouštěli nás na svou polovinu. Tento tlak jsme ale velmi rychle potlačili a začali jsme hrozit rychlými protiútoky. Jeden takový v 5. minutě založil Obermajer, unikal sám ve dvojici s Polívkou. Možná vhodnější řešení bylo samostatné zakončení střelou, ale nahrávku na Polívku se podařilo soupeři se štěstím zachytit, takže z útoku jsme nic nevytěžili.

První utkání nové sezony v domácím prostředí a na Tempo dorazil k otestování naší formy ze soustředění tým Vršovic. Do utkání jsme nemohli počítat se zraněným Rožníčkem (zlomená ruka), hráči Tökölym a Aschermannem, kteří si užívají zbytek prázdnin mimo Prahu a Nejedlíkem a Obuškevičem, kteří se připravují na sezonu s o rok staršími spoluhráči. Naopak nám do sestavy přibyl Damián Steinbart a Matěj Machovský (bratranec Tomáše Maška), jenž tady tráví poslední dny prázdnin.

Třetí sezóna Tempa v přeboru starších přípravek skončila potřetí osmým místem. Není to určitě špatné, přesto se od ročníku trenéra Michala Netušila (na snímku) s několika velmi talentovanými fotbalisty čekalo o maličko víc. Rezervy jsou zejména v ofentivní činnosti, tým střílel málo branek. Bude zajímavé sledovat, jak se další tým vypořádá s přechodem na velké hřiště, podle mnohých odborníků v tomto věku ještě velmi předčasným.

Jaké byly cíle do skončené sezóny?
Našim cílem bylo udržet přebor pro další rok.

Jak jste spokojeni s konečným umístěním?
S osmým místem jsem spokojený, ale mohli jsme mít víc bodů.

Jak těžká byla soutěž a v čem byli soupeři lepší a v čem je naopak převyšoval náš tým?
Soutěž byla o 100% těžší než loni. Soupeři byli fotbalovější a důraznější. Týmy byly docela vyrovnané, až na první pětici.

V našem hodnotícím seriálu přišel na řadu první postupový díl. Účinkují v něm svěřenci trenéra Michala Hozáka (na snímku) - ročník 99. Ač většinou o rok mladší, dokázali si poradit ve II. třídě se všemi soupeři, kromě Zličína. S tím sice dvakrát prohráli, soupeř ale ztrácel jinde a Tempo vybojovalo postup z prvního místa a zkompletovalo strukturu soutěží přípravek na Tempu do maximálně kvalitní podoby - áčka v přeborech, béčka v I.třídách.

Jaké byly cíle do skončené sezóny?
Naším cílem v uplynulé sezóně bylo obsadit co nejvyšší příčku v tabulce a po odehrané podzimní části byl jarním cílem postup do I. třídy.

Jak jste spokojeni s konečným umístěním?
Vzhledem k tomu, že jsme obsadili 1. místo a postoupili, tak jsme spokojeni:-)

Jak těžká byla soutěž a v čem byli soupeři lepší a v čem je naopak převyšoval náš tým?
Soutěž byla náročná v tom, že kluci 90% zápasů odehráli s o rok staršími soupeři, ale naši chlapci je převyšovali svou bojovností a někteří i svým fotbalovým uměním.

Rozlučkový turnaj s malým hřištěm jsme odehráli v Hostivaři. Byly tam týmy JM Chodov, Union Žižkov, Braník, ČAFC, Junior, Slavia dívky a domácí Hostivař. Do prvního zápasu jsme nastoupili proti Slavii. I když jsme hráli proti holkám (některé byly starší), kluci se seznamovali s hřištěm a ve druhém poločase jsme dokázali vstřelit dvě branky a zaslouženě vyhrát. Ve druhém zápase jsme hráli proti Braníku. Braník byl lepší a zaslouženě vyhrál 3:0. Ve třetím zápase jsme nastoupili proti týmu Junioru. Zápas jsme kontrolovali a ujali jsme se vedení 2:0. V samém závěru Junior snížil, i když jsme si ten gól dali sami. Podařilo se nám zvítězit. V dalším zápase jsme hráli proti Chodovu. Soupeře jsme zatlačili, ale nepodařilo se nám vystřelit branku.