Na další, poněkud zvláštním způsobem organizovaný, zimní turnaj jsme si zajeli otestovat formu do kladenské sportovní haly. Brzké ranní probuzení, chladné ráno, tma, to vše napovídalo, že cesta za vítězstvím nebude jednoduchá. Turnaj pořádá místní SK Kladno jako trojdílný. To znamená, že to co si dnes uhrajeme, bude započítáno na body a takto se bude v hale hrát ještě dvakrát. Počet bodů ze všech tří turnajů, kde hraje každý s každým, bude sečten a bude vyhlášen konečný vítěz 9.března 2008. Inu proč ne. Takový turnaj hrajeme s MPA poprvé. Celkem máme v turnaji přihlášeno 8 týmů. Dnes jsme se tedy pustili do křížku s ostatními v prvním kole.

Ročník 2007/2008 se stal pro většinu kluků první zkouškou, jak chutná soutěžní utkání, hrané pod záštitou Pražského fotbalového svazu. Loňský startovní ročník Mini Cupu byl výborným testem, a tak kluky už jen tak něco nepřekvapilo.

Další z novinek bylo letní soustředění. Poslední prázdninový týden jsme se vydali do krásné přírody Krkonoš, do malé vesničky, mezi Jabloncem nad Jizerou a Vysokým nad Jizerou, do Horní Tříče do Penzionu Esprit. Většina kluků byla dokonce poprvé bez rodičů 5 dní se svými kamarády a trenéry, ale určitě si nikdo nemohl na nic stěžovat. Výborná kuchyně, skvělé ubytování, spoustu legrace a zážitků, ale také fotbalové dřiny. Soustředění jsme pojali jako jednu velkou hru a soutěž, takže kluci v každém tréninku bojovali o co nejvíc bodů, které se promítaly do průběžného pořadí.

Skončila podzimní část mistrovské ligy mladších přípravek a začala sezóna zimních turnajů. Hned první turnaj pořádala FC Viktoria Žižkov na velmi pěkné umělé trávě na hřišti v Xaverově. Pohled do rozlosování napovídal, že turnaj nebude vůbec snadnou záležitostí. Ve skupině A, do které jsme byli nominováni se nacházely soupeři zvučných jmen jako například Bohemians 1905, Viktoria Žižkov A, SK Horní Měcholupy, FK Siad Souš. První zmiňovaní hrají Pražský přebor, a tak nám bylo jasné, že to nebude jednoduchý soupeř.

Poslední kolo podzimu se mělo hrát doma na hřišti Tempa. Mělo, ale počasí přes týden předvedlo, kolik vody může napršet, a tak s ohledem na nezpůsobilá hřiště jsme nalezli útočiště ve Štěrboholech na umělém trávníku. Ale zapomněli jsme, že 11.11 přijede Martin na bílém koni. Na hřišti ležela 1–2 centimetrová vrstva sněhu a stále sněžilo s deštěm.

A to jsme měli přivítat silné mužstvo FK Klánovice, které bylo na průběžném 2. místě a skórem 30:17. Klukům se viditelně nechtělo do takového počasí a již při rozcvičování poznali, že dnešní zápas bude nadmíru těžký. Balón po zemi se měnil ve sněhovou kouli, která se neustále zvětšovala nabalováním sněhu, a tak se měnila v těžkou kouli, která chvílemi mohla vážit snad i tolik, kolik váží náš Polda.

Na poslední zápas podzimního kola mistrovské soutěže mladších přípravek jsme si zajeli zakopat a změřit síly se soupeřem na hřiště FC Přední Kopanina. Nevlídné studené a deštivé počasí provázelo kolonu vozidel s našimi hráči do obce nacházející se v blízkosti ruzyňského letiště. Přistávající letadla nás vítala již z dálky. Přivítalo nás i rozmočené travnaté hřiště. Příznivě však vyhlíželo místní pohostinství s domácím krbem a vlídnou obsluhou.

Dobře vybavená šatna skýtala borcům MPA útočiště před posledním měřením sil. "Chlapi jdeme do toho už od začátku a vrhneme se na ně. Máte na to tady vyhrát," pravil trenér Hozák za pokyvování hlav jeho asistentů. Taktické pokyny byly rozdány. Teď už zbývalo si jen dokázat, jak jsme na tom.

Vydřené vítězství. Poslední vystoupení v podzimní části MINI Cupu jsme výsledkově zvládli, ale předvedená hra byla často neurovnaná. Není se moc co divit, protože zápas se odehrál za velmi nevlídného počasí. Postavení Bohemky v tabulce neodpovídalo předvedené hře hlavně v prvním poločase. Hráči Bohemians 1905 zápas začali lépe a prvních osm minut nás skoro nepustili na svoji půlku. Šance jsme si vypracovali až po vystřídaní, kdy se dobře uvolnil Martin Pytlíček a jeho střelu musel brankář hostů vykopávat od tyče na rohový kop. Dobře si také vedl Martin Žůrek a Zdenda Sita, kteří často zaměstnávali obranu Bohemky odvážnými průniky. Jinak ovšem ani jeden tým v prvním poločase nic kloudného nevymyslel. Chyběl větší pohyb bez míče a snaha přihrát si míč.

V 10. kole jsme vyrazili do Dubče, kde nás čekalo těžké utkání s předposledním týmem tabulky. Za příjemného podzimního počasí na nás dokonce vykouklo i sluníčko a příjemně se usmálo. Podzimní sluníčko udělalo především dobře Kryštofu Tökölymu, jehož výkony mají vzestupnou tendenci...

Do utkání jsme vlétli a soupeře se snažili dostat pod tlak, což se nám dařilo a hlavně fotbalově jsme domácí přehrávali. Kluci byli odměněni za svou aktivitu vedoucí brankou. Po rohovém kopu Soukupa a secvičeným náběhem před branku se dostal k míči Tököly a nedal brankáři domácích šanci – vedeme v 6. minutě 1:0.

Předposlední kolo podzimní ligy se odehrálo na domácí půdě Tempa. Sraz hráčů a jejich fanoušků byl brzo ráno. Nejpozději v 7:30 měli být borci v šatně. Trenéři a realizační tým měli ze včerejška na dnešek soukromou oslavu, a tak jeden z našich asistentů vůbec nedorazil. Ostatní byli v pohodě, a tak po malé snídani s teplou kávou vše probíhalo, jak mělo. Ze šatny domácích se linula melodie Daniela Landy a hymna Zelená je tráva, fotbal to je hra. Bojové odhodlání hráčů bylo na vysoké úrovni. Rychlé taktické pokyny a krátká předzápasová příprava a mohlo se začít. Trochu deště skropilo trávník, a tak podmínky pro hru se mírně zkomplikovaly. Hoši od soupeře nepůsobili právě fotbalově. Tomu odpovídá i jejich pozice v tabulce. Se dvěma body na předposledním místě.

Zápas se hrál s velmi tvrdým míčem. I díky tomu jsme nezvítězili vyšším rozdílem. Kluci předvedli dobrý výkon, kdy soupeře pustili do jediné šance. Všichni se snažili co nejdříve prolomit střelecký půst. V posledních třech zápasech jsme vstřelili pouze dvě branky.

To se podařilo prolomit Danovi Šejvlovi v 8.min., kdy jeho střelu ještě tečoval obránce Vltavína, 1:0. Hrálo se převážně před brankou domácího týmu a Matěj v brance se musel nudit. Velmi dobrý výkon předvedl Zdeněk Sita, který unikal po pravé straně a snažil se připravovat střelecké příležitosti ostatním. Stejně tak si na druhé straně vedl Luky Hroník. Ovšem všichni na hřišti předvedli dobrý výkon. Ještě do konce prvního poločasu jsme zásluhou Martina Žůrka přidali branku. Martin si zpracoval přihrávku z křídelního prostoru a levačkou nedal brankaři šanci. Poločas jsme vyhráli 2:0.

Blíží se pomalu konec podzimní části ligy mladších přípravek, a tak je čas na nějaké to poohlédnutí. Pohled do tabulky 1. třídy skupiny A hráčů narozených 1999 a mladších nám napovídá, že máme poměrně slušně rozehráno. Stále jsme ve hře o postup do přeboru. Abychom potvrdili podzimní formu, zajeli jsme si ji otestovat na hřiště pražské Čafky.

Sraz v 7 hodin ráno za poměrně husté mlhy byl pro některé hráče opravdu náročný. No, spíše jsme to nesli hůře my, jejich rodiče. Michal zavelel: "Nasedat!," a tak se kolona ospalých vozidel vydala na krátkou cestu z Tempa do Záběhlic. Po příjezdu na hřiště ČAFC nebylo jasné, zda nastoupíme na trávě nebo se bude kopat na škváře. Dalším překvapením byly oranžové dresy v kombinaci s černými trenýrkami bez gumiček v pase. Ta druhá varianta hraní na škváře nás děsila, poněvadž kluci nevědí, co je to škvára. Kdo ví, jak by to uhráli. Nejistota nás provázela až do 15. minuty před výkopem. Jak začal pořadatel umisťovat branky napříč travnatého hřiště, oddychli jsme si. V místním pohostinství zatím naše vedoucí mužstva Maruška Pekárková sepisovala sestavu našich borců.

Obrana nabídla den otevřených dveří. Zápas jsme odehráli bez několika nemocných hráčů. První poločas se hrál převážně vyrovnaný fotbal s šancemi na obou stranách. Je potřeba říci, že naše šance přicházely převážně ze standardních situací. Druhou se podařilo využít hezkou střelou Martinovi Žůrkovi - 1:0. Po této brance přišla ještě jedná velká šance, ale bohužel brankou neskončila. V poslední minutě prvního poločasu začal již zmiňovaný den otevřených dveří v naší obraně. Patrikovi se nepodařilo odkopnout míč, útočník Junioru nastřelil tyč a druhý útočník dorážel úplně sám do prázdné branky - 1:1. Obrana nechala Matěje v této situaci vykoupat.

Tak jsme se konečně dočkali probuzení našich střelců! Po vítězném zápasu o víkendu na Vyšehradě (2:0) jsme nastoupili k předehrávanému utkání proti, dle tabulky houževnatému (šest remíz), soupeři z Podolí. Počasí naznačilo, jaké podmínky nás budou do konce sezóny čekat, a tak za chladného a sychravého odpoledne jsme šli na hřiště s odhodláním potvrdit přivezené body zvenku.

Hned od úvodního hvizdu kluci začali se zvýšeným důrazem, takže jsme získali mírnou převahu, která byla korunována výstavní trefou „Poldy“ (Polívka), kdy se lehce dostal před obránce a táhlou střelou z dálky překonal brankáře soupeře. Vedli jsem 1:0. První gól nás uklidnil, až se jednu chvíli na hřišti skoro "nic nedělo". Hra se přelévala z jedné strany na druhou bez vyložené šance. Pak přišla naše šance ve 14. minutě, kdy „Vojťas“ (Soukup) nebezpečně vystřelil a k dorážce se nedostal „Polda“. Hned z protiútoku díky nedůraznému bránění naší obrany musel zasahovat lehce zmrzlý „Marťan“ (Mišovič), který si tak připsal první zákrok v utkání.

V 8. kole jsme zajížděli k dalšímu mistrovskému zápasu na hřiště Vyšehradu. Sestava nám značně prořídla, když chyběli z důvodu nemoci Soukup, Polívka a Kaštil. Ale nepřízeň osudu zmírnila dvojice kluků z "áčka" David Obermajer a Denis Hozák.

Od začátku utkání bylo znát, kdo je na hřišti pánem a byli to kluci z Tempa. Ve druhé minutě dal o sobě znát Martin Obušekvič, když únik po levé straně zakončil jen slabou střelou. Tentokrát to byl jiný zápas, než ty minulé, kdy jsme měli problém s tím zakončit akce, ale tentokrát spíš je zakončit tak, aby šly střely mimo dosah domácí brankáře, který byl u domácích nejlepším hráčem utkání. První střela Obuškevičovi nevyšla, tak to zkusil v 8. minutě znovu a jeho tvrdou střelu domácí brankář jen vyrazil, ale k dorážce se nikdo z našich hráčů nedostal, a tak se domácí ubránili odkopem.

Uprostřed pole se výborně orientoval David Obermajer, jenž sbíral míče a dobře rozehrával. Jeho odměnou, za aktivitu, byla v 9. minutě vstřelená branka, když se při stříleném rohovém kopu dostal jako první k míči a dostal ho do branky – 0:1!

"Tak jak to dnes vidíš?," zeptal jsem se hodinu před zápasem trenéra Michala Hozáka. "Uvidíme," zněla jeho odpověď. Trochu nejistoty jsem vycítil z jeho pohledu. Hráči se sešli v hojném počtu k důležitému utkání na domácí půdě. Doma se body neztrácejí. Šatna č.1 se stala tradičním domovem našich borců. Malá rozcvička a taktické pokyny před zápasem byly jasně směrovány na vítězství. Na magnetické tabuli se hráči posouvali do výchozích pozic hráčů na hřišti. Hráči Motorletu jsou jen o jedno místo za námi. Proto je tento zápas důležitý. Hraje se o horní pozice v tabulce. Stejný počet bodů s námi má ještě Slavia.

Zápas začal v 16 hodin za slunného a chladného počasí s mírným větrem. Trochu nešťastně jsme si vylosovali pozici brankáře proti sluníčku, které touto dobou zapadá nízko nad obzor a vydatně tak osluňuje nejen hráče, ale co je horší i gólmana. To se nám stalo osudným už ve druhé minutě zápasu, kdy si náš gólman Novotný neporozuměl se zadáky a hned inkasoval dost hloupou branku. Stav 0:1 se nezdál příliš povzbudivý.

Zápas se odehrál ve velmi chladném počasí. Naši hráči svou hrou museli udělat radost všem přítomným Tempákům. Hrálo se totiž proti Benešovu a na jeho hřišti. Většině nemusím připomínat, jak to byl těžký soupeř v lońském roce a většinou jsme s ním odcházeli poraženi. To se nyní nestalo.

První poločas byl hodně vyrovnaný, obě družstva vycházela z pečlivé obrany. Naši kluci se do šancí dostávali po rychlém přesunu do útoku. Velice dobře se dařila rozehrávka Štěpimu Sedlářovi, který řešil situace v klidu a s přehledem. Neukvapoval se, snažil se připravovat šance ostatním. Po jeho přihrávkách měl blízko ke gólu zejména Lukáš Hroník, který šel sám na brankáře. Bohužel se ke střele dostal až z velkého úhlu a střela postrádala razanci. Pěknými střelami se v prvním poločase prezentoval také Martin Pytlíček. Po jedné střele měl brankář co dělat, aby míč vyrazil.