Původně se mělo hrát přímo v Třeboradicích na obnoveném krásném trávníku. Ráno jsme se dozvěděli, že se hraje na hřišti Avie v Čakovicích. Po trochu komplikovaném hledání hřiště jsme dorazili na místo a hned jsme se připravovali na mistrovský zápas s předposledními Třeboradicemi. Počasí bylo pro dobrou kopanou více než příznivé. Pod mrakem a teplo bez větru svědčilo našemu týmu.

Ihned od začátku zápasu zatlačili Tempáci soupeře do defenzívy. Vytvářeli si postupně tlak, a způsobovali tak zmatky v obraně SK Třeboradice. Ve čtvrté minutě první půle skóroval první brankou Šebek. Za dvě minuty neminul branku domácích Obermajer. Do konce poločasu byli domácí stále pod tlakem a na jejich bezzubé hře to bylo znát. Nedokázali si vytvořit jedinou gólovou šanci. Ve 14. minutě skóroval Pekárek a do konce poločasu ještě provětral síť Průša. Po první půli stav 0:4.

V pátek 4.5. jsme hostili v 16. kole soutěže Junior B - poslední tým tabulky. Vzhledem k této skutečnosti jsme předpokládali, že zápas bude probíhat v naší reřii. Tak, jak jsme předpokládali, se také stalo a už od prvních minut bylo jasné, kde se bude hrát. Téměř celý zápas probíhal na půlce soupeře, před naši branku se soupeř dostal jen ojedinělě a vždy po chybě v naší obraně. Náš střelecký koncert začal v 6. minutě brankou Slámy, který zakončoval ještě ve 25., 27., 41. a 47. minutě. Druhý gól vstřelil Schwank v 7. minutě a tentýž hráč skóroval ještě v minutě 15. Dalším naším střelcem byl Chleborád, který zakončoval v 10., 11., 32. a 39. minutě. Posledním z hráčů, kdo se trefil, byl Večerník ve 14. minutě.

Nutno říci, že letošní Pinďa Cup 2007 pořádaný oddílem ABC Braník se našim Tempákům příliš nevyvedl. S odchozí zimou a upálenými čarodějnicemi odešla i forma našich borců MPB. Turnaje na umělce FK SEMI Kačerov se účastnilo celkem 12 mančaftů. To slibovalo celodenní maraton. Studený vítr a modré nebe zalité sluncem pomalu zahřívalo promrzlé hráče a jejich trenéry a fanoušky, kteří se účastnili v hojném počtu.

Turnaj byl rozdělen do dvou skupin po šest týmech. My jsme měli slušně obsazenou skupinu A. Zahřívací zápas jsme začali s domácím týmem ABC Braník. Kluci poměrně dlouhou dobu udrželi krok s urputně se rvoucími fotbalisty Braníku. Trenér ABC byl nesvůj, že dlouho nedali jeho svěřenci gól. Už už to vypadalo na remízu, když po chybě obrany padl první gól do naší sítě. Pak stačil rohový kop a nutno říci, že pěkná hlavička Kratochvíla, povoleného hráče ročníku 98, znamenla druhý gól do naší sítě. Nebylo však ještě nic ztraceno. Síly však na konec zápasu nestačily. Touto dobou stále žila naděje na medaili. Jedna prohra nic neznamená.

V úterý 1.5. jsme státní svátek oslavili turnajem, který pořádal Meteor. Turnaje se zůčastnilo 14 týmů, které byly rozděleny do dvou skupin. Ve skupině se hrálo každý s každým a první dva týmy postupovaly do semifinále, kde se utkaly křížem s prvními dvěma týmy druhé skupiny. Ostatní celky hrály jen o úmístění (třetí ze sk.A se třetím ze sk.B atd, jen poslední týmy skupin o umístění již nehrály). Zápas trval 1x15 minut. My jsme byli ve skupině A spolu s Meteorem, Rakovníkem, Chrudimí, Sezimovým Ústím, Hájemi a Českými Budějovicemi.

Zápasy ve skupině se nám vydařily. Už k úvodnímu zápasu s Meteorem jsme nastoupili velmi bojovně, kluci se prali o každý balon, dobře bránili a uhráli jsme zaslouženou remízu 0:0. V dalších třech zápasech a Rakovníkem, Chrudimí a Sezimovým Ústím jsme pokaždé zvítězili 1:0 a dokonce naše góly padly vždy v 11. minutě zápasu.

Za krásné a parné soboty jsme se zúčastnili velmi zajímavého turnaje, který pořádala Admira na svých hřištích. Turnaj zvládli na jedničku nejen kluci svými výkon, ale i pořadatelé, kteří dobrou organizací dali turnaji velmi dobrý a rychlý průběh.

Turnaje se účastnili především prestižní kluby z naší republiky (Plzeň, Sparta, Slavia, Most, Jablonec, Ústí n. L., Kladno, Liberec, Bohemians, Teplice, domácí Admira a samozřejmě FC TEMPO). Účastníci byli rozlosováni do tří skupin po čtyřech týmech, kde systém každý s každým po dobu 1 x 15 min., určil postupující buď do semifinálové skupiny, či do skupiny o umístění na 9. – 12. místě.

V neděli 29.4. jsme hráli 15. kolo soutěže proti Aritmě na jejím hřišti. Na podzim nás Aritma porazila, a tak jsme přijeli naladěni na odvetu a doufali, že tentokrát zdoláme Aritmu my.

Úvod zápasu se nám velmi vydařil, když jsme hned v 1. minutě zahrávali roh a Petřek, který se k němu postavil, se trefil rovnou do branky za mírného přispění soupeře. Na to ale Aritma odpověděla hned ve 4. minutě vyrovnáním po zaváhání naší obrany. Následoval celkem vyrovnaný souboj, i když jsme chvílemi Aritmu více tlačili, ale jaksi nám vázla koncovka. Až v 17. minutě jsme opět kopali roh, ke kterému se znovu postavil Petřek, poslal míč pěkně před branku, kde se vhodně postavil Slavíček a stav byl 1:2 pro nás.

Prosluněné páteční odpoledne na domácím hřišti FC Tempo přivítalo soupeře SC Xaverov. "Potřebujeme zvítězit!", byla první slova trenéra a jeho asistentů. Aby potvrdili bojovnou atmosféru, nastříkali již tak dost vybuzeným klukům MPB hlavy červenou a žlutou barvou. Takto vybarveni do bojových barev, vytáhli svěřenci do boje s nadupaným SC Xaverov.

V prvních 15 minutách měli Tempáci velký tlak na branku soupeře. Několik neproměněných šancí dávalo tušit, že se brzo něco stane.. a taky že ano. Xaverov si v prvním poločase nevytvořil jedinou šanci, a tak se náš brankář Petr Blažka na sluníčku pěkně vyhříval. Zato „žluťásek“ v dresu Xaverova se nenudil. Nějaké ty střely na branku po nádherných přihrávkách se nechytily ale pak se přece jen dvě branky do poločasu ujaly.

V 10. kole k nám na Tempo zavítali kluci z Loko Vltavín a čekal se boj o každý metr hřiště a přesně tak se zápas také vyvíjel. Do soupeře jsme se zakousli a nenechali mu nic zadarmo. Věděli jsme o jeho útočné síle, kterou představuje u Loko Vltavín především Vladimír Zeman, ale za první poločas jsme tohoto střelce k ničemu nepustili a dokonce dali i jednu branku, díky přesné trefě Honzy Polívky, který byl za první poločas neustále v permanenci a za parného odpoledne byl v poločase na pokraji svých sil. Poločas se nám podařilo vyhrát 1:0, ale síly ubývaly.

Na přátelský zápas do Jílového u Prahy s místním FC zavítal širší kádr mladší přípravky B vedené trenérem Hozákem a jeho asistenty Jánským, Pekárkem a Šebkem. Prosluněné odpoledne na dobře připraveném hřišti FC Jílové slibovalo kvalitní fotbal. Do prvního zápasu nastoupili hráči, kteří se standardně mistrovských zápasů neúčastní. Zápas se hrál netypických 3x20 min. Tempáci vynikali bojovností a nedali Jílovským nic zadarmo. První zápas navzdory všem útočným snahám skončil zaslouženou remízou 3:3.

Do druhého zápasu nastoupili hráči užšího výběru MPB. Povzbuzeni dobrým výkonem svých spoluhráčů z předchozího zápasu, makali kluci po celou dobu jako stroj. Výsledná snaha celého týmu byla korunována celkem šesti brankami. Domácím se podařilo vstřelit čestný úspěch po zmatku v tempácké obraně.

V pátek 20. dubna jsme na jaře poprvé doma hráli proti Viktorce Žižkov, kterou jsme na podzim s přehledem porazili i s hráči ročníku 99. Jenže podle toho, že Viktorka na jaře již porazila vysoko Spartu jsme se domnívali, že vyměnila hráče v týmu a předpokládali, že tentokrát zápas nebude jednoduchý. Naše domněnka se potvrdila, protože na podzim za Viktorku hrálo hodně hráčů r. 99, nyní přijeli kromě jednoho se samými 98. Zápas byl velmi vyrovnaný, i když v určitých chvílích měla Viktorka možná mírně navrch, ale vedení jsme se ujali my zásluhou Kuriše, který v 7. minutě nádherně přehodil soupeřova brankáře.

Dokonalá odveta za podzimní domácí prohru 0:4 se povedla Tempu proti béčku Újezda nad Lesy. Soupeř, ročníku 99 i 98, v první půlil čelil stálému tlaku Tempa, ale bramnkově se prosadil jen Pekárek. Stejný hráč po změně stran zvýšil na 2:0 a třetí gól přidal Obuškevič. Soupeř ale v závěru zvýšil úsilí a pocedlo se mu snížit. "Zbytečně brzy jsme hru zatáhli, což beru na sebe, ale přesto jsme těžké utkání zaslouženě dotáhli do vítězného konce," prohlásil trenér Michal Hozák.

K dalšímu utkání jsme jeli k dosud nebodujícímu Junioru, který jsme na podzim na Tempu deklasovali, ale jarní zápasy již nejsou to, co bývaly na podzim. Úvod jsme chytili a po první vážnější akci ve třetí minutě se ujali vedení, když se míče zmocnil Dominik Ctibor, prokličkoval mezi domácími obránci jak mezi slalomovými tyčkami a nadvakrát prostřelil brankáře – 0:1. Kluci byli při chuti a úvodní branka je nastartovala, že hned minutu nato se po závaru před brankou domácích nejlépe zorientoval Vojta Soukup a tvrdou střelou nedal šanci domácímu brankáři – 0:2.

V sobotu 14. dubna jsme nastoupili ke druhému mistrovskému zápasu jarní části. Naším soupeřem byl Újezd nad Lesy, tým druhý v tabulce. Zápas začínal až po obědě, bylo krásné počasí a my doufali v dobrý výsledek. i když po předchozím zápase s Duklou jsme byli spíše pesimističtí. Klukům jsme ale trrochu promluvili do duše a věřili, že to bude mít nějaký účinek.

Už v první půlce jsme se přesvědčili, že se kluci poučili, zápas začali s velkou bojovností, touhou vyhrát a po prvních minutách bylo jasné, kdo bude na hřišti pánem. My jsme měli pocit, že jsme přijeli s úplně jiným týmem než na Duklu. Kluci konečně taky hráli jako jeden tým, prali se o každý balon a statečně bojovali. Soupeře jsme prakticky nepustili blíže k naší brance, jen chyběl ten vysněný gól. První půlka skončila 0:0.

Proti o rok staršímu soupeři z čela tabulky sehrálo Tempo víc než vyrovnanou partii, mělo po celé utkání více ze hry, ale dopaltilo na špatný úvod a především neproměňování šancí.

Hosté se dvakrát prosadili během úvodních deseti minut po nedůrazu domácí obrany a ve zbyttku zápasu se prakticky neustále bránili kombinační hře Tempa, dvakrát za gólmanem Vltavínu zvonila branková konstrukce. Když hosté z ojediného útoku přidali třetí gól bylo rozhodnuto, snížení Pekárka z pokutového kopu již přišlo pozdě. Tempo sice utkání prohrálo, ale o výsledky jde v této kategorii až ve druhé řadě, fotbalově se tým zlepšuje, vždyť na podzim na "Lokádě" prohrál 0:6.

Za krásného pátečního počasí jsme nastoupili k prnímu jarnímu utkání Mini Cupu proti třetímu celku tabulky - ČAFC. Nečekalo nás nic lehkého, to jsme věděli již podle prvního zápasu na ČAFCe, kde jsme se hodně nadřeli na výhru 2:0. Ale zlepšenou hrou v posledních zápasech a slušnou formou jsme se na soupeře s chutí vrhli a samozřejmě s touhou po vítězství!

Utkání začlo klidně, ze začátku měli více míč na kopačkách domácí, ale ze zajímavých akcí se neurodilo nic, co by vážně ohrozilo branku hostů. Půlka poločasu byla taková oťukávaná a ve druhé polovině se začalo dít na hřišti i něco gólově. Bohužel to nebylo moc příjemné pro nás. Čafka se dostala první vážnější akcí do vedení, když naše obrana totálně vypustila to, co má v náplni práce, a nechala pohodlně skórovat hráče hostí z vůbec první střely na naší branku – 0:1.