V časném sobotním ránu jsme se vydali na Střížkov, kde naši kluci změřili síly s kolegy z Meteoru Praha. Oproti předchozím zápasům došlo v našem týmu k jedné změně, do branky se postavil Tomáš Touška z ročníku 2001.

V mrazivém ránu se hrál od začátku vyrovnaný fotbal, ve kterém jsme dobře kombinovali, vzájemně se zajišťovali, a nepouštěli tak soupeře do výrazného tlaku. To co přeci jen prošlo za obranu, spolehlivě zpacifikoval náš "zapůjčený" gólman. Naopak naší hráči využívali strany hřiště a několikrát po nich nebezpečně zaútočili. Škoda, že jsme některé protiútoky nedotáhli do konce, opět se tak projevila naše podzimní bolest – zakončení.

Turnaj O pohár Starosty MČ Prahy 8 - FK Meteor Praha VIII: Ve svátek 17.11.2009 jsme se zúčastnili turnaje pořádaného u příležitosti tohoto významného dne. Počasí nám přálo, i když po celou dobu bylo zamračeno, ale příjemně teplo. Turnaje se účastnilo 14 mužstev rozdělených do dvou skupin. Hrálo se 1x 13 minut, 7+1. Naše skupina B se skládala z týmů: AFK Pečky, Čechie Dubeč, SK Motorlet Praha, FK Admira Praha, Ravel Ústí n.L., FK Dukla Praha, FC Tempo Praha.

Tempo - Pečky 2:1
Od samého začátku jsem neponechali nic náhodě a do nám neznámého soupeře se pustili s chutí. Ve 4.minutě zahrával David Kny roh. Nacvičeným signálem si na krátko narazil se Zdendou Sitou a poté umístil do branky. Na 2:0 v 11.minutě upravil Štěpán Sedlář, když mu sklepnul míč Martin Žůrek. Už to vypadalo, že za tohoto stavu utkání skončí. Soupeř těsně před koncem zápasu využil našeho zaváhání v obraně a snížil na 2:1.

V neděli 15.11. jsme v posledním zápase podzimní části přivítali na domácí půdě mužstvo Slavie. První půle byla z naší strany opatrnější. Soupeř byl bojovnější a toho také dokázal využít v 9. minutě hry, když si pronikající útočník poradil tváří v tvář s naší brankářem.

Ve druhé půli se hra vyrovnala a s přibývajícím časem jsme měli i herně navrch. Zatlačili jsme soupeře na jeho půlce a už to vypadalo, že se dočkáme vyrovnání. Bohužel se tak nestalo, a tak si Slavia odvezla body domů. Po této prohře přezimujeme na hezkém 5. místě tabulky. I když skončila mistrovská utkání, čeká nás kolotoč zimních turnajů. Tak si držme palce, ať to pro nás dopadne co nejlépe.

Ve středu 28. října jsme na svém hřišti přivítali soupeře z Dukly Praha. Při pohledu na výsledek leckoho napadne, že nám tento sváteční den značně zhořkl hned v jeho začátku. A skutečně po konci zápasu nám věru do zpěvu nebylo.

Již při rozcvičení nám bylo jasné, že žádná procházka rozkvetlou zahradou se rozhodně konat nebude. Většina hráčů Dukly naše borce o hlavu převyšovala, některé i o dvě. Hned od začátku střetnutí jsme sledovali hru kočky s myší. Soupeř naše kluky přehrával jak fyzicky tak kombinačně. Snadno se dostával do šancí, které většinou dokázal proměnit, s přihlédnutím k tomu, že protivník byl jasně lepší, musíme ale podotknout, že kluci se fotbal hrát nebáli, nezabalili to a čas od času dokázali provětrat obranu hostí. V našem útočném rejstříku tentokrát nechyběla ani střelba, což je vždy potěšující zjištění. Dukla byla vyspělejším mužstvem, což na hřišti zcela jasně prokázala.

Konec podzimní části soutěže se nezadržitelně blíží, a tak jsme ke svému předposlednímu zápasu vyjeli na hřiště soupeře. Za chladného počasí nás přivítalo mužstvo ČAFky. Od začátku jsme měli herní převahu, snažili se kombinovat a rychlými útoky ohrozit soupeřovu branku. Potřebovali jsme vstřelit branku a tím uklidnit nervy. To se povedlo v 6. minutě Štěpánu Sedlářovi, kterému nahrával Zdenda Sita. Stále jsme měli více ze hry, ale góly nepřicházely. Až těsně před koncem prvního poločasu zahrával David Kny roh, Dan Šejvl využil závaru před brankou a zvýšil na 2:0.

I ve druhé půli jsme pokračovali v aktivitě, ale soupeřova branka zůstala již nepokořena. Vytvořili jsme si několik slibných šancí, ale nedokázali je využít. I tak jsme vyhráli zaslouženě.

Posledním minicupovým zápasem v roce 2009 byl zápas proti našemu častému soupeři - Admiře. Tentokrát jsme k utkání dojeli na Prahu 8 - do domovského stadionu tohoto týmu. Hřiště Admiry mělo pár nástrah (betonová zeď tyčící se blízko hřiště, "vysoká umělka"). Tato hrozící nebezpečí jsme pocítili na vlastní kůži při hře, cílem bylo dojet domů v plném zdraví, což se nám naštěstí podařilo.

Začátek zápasu jsme tentokrát neprospali a pustili jsme se do hry hned s prvními minutami. Ve třetí minutě, po rohovém kopu Sebíka Linga, stálo štěstí při admiráckém brankáři a stačilo opravdu málo a mohli jsme jásat s prvním gólem. Celý první poločas pak utíkal ve znamení naší herní převahy a s pocitem, kdy už ten gól dáme, vždyť si ho naši kluci zaslouží. V závěru první části utkání narazil Dan Michl do brány na velký fotbal, kovovou tyč nabral svým předloktím a vystrašil tak všechny přítomné, naštěstí se žádné poranění nepotvrdilo a Dan mohl po chvíli bojovat dál za naše barvy. Míč v síti neskončil a do krátké přestávky jsme vkročili za stavu 0:0.

V chladném nedělním popoledni jsme přivítali na domácím hřišti tým Střešovic. Během celého zápasu jsme měli jasnou převahu. Hrálo se převážně na polovině soupeře, a tak oba naši brankáři byli jen do počtu. Ve 3. minutě vsítil první gól Luky Hroník za asistence Zdendy Sity. V 7. minutě po samostatné akci podél levé lajny zvýšil Zdenda Sita. Do poločasu ještě přidali po jedné brance v 18. minutě Štěpán Sedlář a ve 20. Luky Hroník. První poločas skončil 4:0.

Ani ve druhé půli se obraz hry nezměnil. Hezkými přihrávkami jsme dokázali rychle přenést hru až před brankářku soupeře a zakončit, nebo alespoň bránu ohrozit. Ve 34.minutě se trefil Dan Šejvl za asistence Štěpána Sedláře. Ve 37. minutě pěknou přihrávkou od Martina Pytlíčka zvýšil Martin Žůrek a ve 48.min. završil gólem svůj hattrick Luky Hroník. I když brankový příděl do sítě Střešovic byl velký, můžou hosté poděkovat své brankářce, která skvělým výkonem svůj tým nejednou podržela.

Kdo se těšil, že si v neděli 1.11. polenoší v posteli a bude si užívat teplého bytečku, měl smůlu. V 8:30 jsme už oblékali tempácké dresy a chystali se na zápas proti týmu Bohemians 1905. Jako se začarováním jsme opět proti tomuto týmu museli nastoupit v oslabení, neboť některé z našich opor podlehly nemocem.

Začátek zápasu měl malé slabiny, Bohemka tlačila na naší bránu a klukům chyběla akce a důraznost. I s trochou štěstí jsme v prvním poločase ubránili čistý štít a postoupili do druhé dvacetiminutovky za stavu 0:0. S postupující chutí do hry a odehraným časem jako by rostla i snaha našich hráčů, akce na soupeřovu bránu však neskončily s úspěchem. V minulém zápase měli hráči Bohemians 1905 jasnou herní převahu a nestačili jsme jim. Dnes byla naše hra vyrovnaná a našich nadějných akcí na výhru bylo určitě více, bohužel náš míč ale do brány nepadl a vítězné body si nemůžeme připsat. Malou radostí na závěr byla naše penaltová výhra.

Špatný výkon a výsledek z utkání s Třeboradicemi se naši borci snažili vylepšit v domácím klání s Admirou. Do tempácké branky se opět vrátil Ondřej Hrachovský, který nahradil zdravotně indisponovaného Šimona Boumu. Jinak jsme nastoupili až na Tondu Kinského v takřka kompletním složení.

Nutno poznamenat, že tentokrát k tomu naši hráči přistupovali přeci jenom trošku jinak a zejména v nasazení a dodržování taktických pokynů jsme, od posledně, udělali velký pokrok směrem dopředu. Hlavně defenziva již nepůsobila dojmem průchoďáku, což bylo způsobeno jak poctivou hrou obránců dozadu tak i záložníků, kteří často za své kolegy zaskočili a odvrátili hrozící přečíslení.

Za pátečního jasného počasí proběhl další turnaj v Braníku. Naše mladší přípravka C - kluci narození roku 2003 – byli zastoupeni jedenácti hráči z týmu. Vzhledem k tomu, že se původně přihlášená Admira z turnaje odhlásila, čekaly nás čtyři zápasy.

Prvním soupeřem byl tým Sparty A, s nímž jsme se nedávno potkali na Spartě a věděli jsme, že máme šanci vyhrát. Celkově byla hra obou týmů vyrovnaná, naštěstí dvojice Ling – Michl dokončila v sedmé minutě utkání svou akci vstřeleným míčem do brány sparťanského gólmana. Krátce po našem úspěchu zabránil jasnému gólu brankář Matyáš Vágner, který perfektně zareagoval a zvládl vykrýt vysokou a dobře mířenou střelu. Spadlý míč chtěl do naší brány ještě dorazit další sparťanský útočník, ale obránci Filip Snížek a Milan Mudra skvěle podrželi svého brankaře. Další nadějné šance Lukáše Radimského, Dana Michla a Sebastiana Linga, které se v tomto zápase zrodily, bohužel nevyšly, ale i tak výhra 1:0 byla dobrá.

Naše domácí hřiště bylo místem dalšího minicupového zápasu, naším protivníkem byl FK Gordic Praha Kačerov. Tento zápas měl prověřit naše síly a rozhodnout o umístění v tabulce Mini cupu po prvním kole jeho zápasů. Po předešlých zdařených výhrách mohli největší optimisté doufat i v prozatímní první místo a těšit se, že Gordic porazíme.

Již od počátku zápasu směřovala však hra k naší bráně, kluci prospali začátek a časně inkasovali dva góly, které některým z nich předčasně brzo přinesly pocit ztraceného zápasu. V týmu soupeře nám pak stačili dva schopní hráči a měli jsme "plné ruce práce". V osmnácté minutě prvního poločasu padl do naší brány třetí míč a završil tak půlku zápasu na 3:0 pro Kačerov.

Kluci v sobotu před obědem, ačkoliv si to nepřiznali, přijížděli s pocitem mírné nejistoty. Bylo to dáno jednak chybějící částí týmu a také očekáváním utkání se Slavií a Spartou.

Jako první nás čekal tým z Teplic. Bylo velmi znát, že kluci trochu nevěděli, co s balonem, hlavně jak zakončit šance, o které nebylo nouze. Museli si zvyknout na trochu jiný styl hry, než na který jsou zvyklí při plném stavu. Chyběl důraz a zakončení. Toto utkání skončilo prohrou 0:2.

Jako další byla na pořadu očekávaná Slavia. Kluci opravdu bojovali jako lvi, nejen kvůli bílo-červeným dresům s hvězdou, ale velmi je to motivovalo. Po celý turnaj se kluci zlepšovali každým zápasem. Sice i tento zápas pro nás neskončil dobře výsledkem 1:3, ale už se začaly objevovat náznaky probuzení a pěkných akcí. Gól dál v 15. minutě prakticky z rohového kopu Péťa Hodouš.

Asi nejhorší výkon v dosavadním průběhu sezóny předvedli naši hráči v domácím zápase proti soupeřům z Třeboradic. Utkání sousedů ze spodních pater tabulky se hrálo na těžkém terénu způsobeném několikadenním vydatným deštěm. Protože jsme měli informace, že náš soupeř předvádí hodně živelný fotbal, dostali kluci za úkol často přenášet těžiště hry, roztahovat ji do stran a samozřejmě na mokrém trávníku střílet. Bohužel taktické pokyny brzo vzaly zasvé, živelný fotbal jsme hráli hlavně my a vůbec většina kluků působila dojmem návratu ve vývoji o pár let dozadu.

Jak si jinak vysvětlit, že při našem pokusu o rychlý útok záložník stojí za vlastním stoperem a zdálky vše pozoruje s rukama v bok. Na zvídavý dotaz, co že to tam jako dělá, následuje pouhé pokrčení ramen a odzbrojující úsměv. A takových zvláštností by se našlo v nedělním škaredém dopoledni mnohem víc. Samostatnou kapitolou je pak střelba. První a zároveň poslední pokus jsme na soupeřovu svatyni vyslali pět minut před koncem střetnutí.

Chladné počasí je nezadržitelně tu, ale nás u srdce hřeje výsledek sobotního, v této podzimní sezóně již 4. vyhraného zápasu. Tentokrát nás hostil fotbalový klub Háje SOS. Od samého začátku jsme soupeře tlačili na jeho polovinu, měli jsme několik šancí, ale chybělo nám úspěšné zakončení. Poprvé jsme šanci proměnili až v 21. minutě. Po odpískání faulu zahrál přímý kop David Kny. Jeho střelu do branky usměrnil Martin Žůrek. Konečně jsme se dostali do dlouho očekávaného vedení. První poločas skončil 1:0 v náš prospěch.

O to pestřejší podívaná nás čekala ve druhé polovině zápasu, která byla, vyjma jednoho gólu, v naší režii. Hned ve 27. minutě přišla krásná akce. Péťa Hudák dlouhým kopem nahrál Lukáši Hroníkovi, ten vystřelil na bránu a Štěpán Sedlář hlavičkoval do brány. Vedli jsme 2:0. Další pěknou akci předvedl ve 30. minutě opět Štěpán Sedlář, který vybojoval balón na naší polovině a předvedl sólo, které završil naším třetím gólem.

V neděli po obědě jsme se sešli k dalšímu zápasu podzimní části soutěže. V domácím prostředí jsme pouze remizovali. Od začátku zápasu jsme soupeře jasně přehrávali. Poprvé jsme se mohli zaradovat v 5.minutě. Luky Hroník sebral brankáři žižkovských nepovedený výkop a tvrdou střelou otevřel skóre – 1:0. Bohužel o dvě minuty později se dočkal i soupeř. Při skrumáži před naší brankou nejprve Péťa Hudák odkopával z brankové čáry, ale na podruhé se soupeři podařilo míč dotlačit za Matějova záda - 1:1. V 16.minutě to byl opět Luky Hroník, který skóroval po hezké akci, kterou začal Dan Šejvl na pravé straně přes Štěpána Sedláře na středu hřiště – 2:1. První poločas skončil v náš prospěch.