V chladném nedělním popoledni jsme přivítali na domácím hřišti tým Střešovic. Během celého zápasu jsme měli jasnou převahu. Hrálo se převážně na polovině soupeře, a tak oba naši brankáři byli jen do počtu. Ve 3. minutě vsítil první gól Luky Hroník za asistence Zdendy Sity. V 7. minutě po samostatné akci podél levé lajny zvýšil Zdenda Sita. Do poločasu ještě přidali po jedné brance v 18. minutě Štěpán Sedlář a ve 20. Luky Hroník. První poločas skončil 4:0.

Ani ve druhé půli se obraz hry nezměnil. Hezkými přihrávkami jsme dokázali rychle přenést hru až před brankářku soupeře a zakončit, nebo alespoň bránu ohrozit. Ve 34.minutě se trefil Dan Šejvl za asistence Štěpána Sedláře. Ve 37. minutě pěknou přihrávkou od Martina Pytlíčka zvýšil Martin Žůrek a ve 48.min. završil gólem svůj hattrick Luky Hroník. I když brankový příděl do sítě Střešovic byl velký, můžou hosté poděkovat své brankářce, která skvělým výkonem svůj tým nejednou podržela.

Za dalším utkáním se naše mužstvo vypravilo do Ďáblic. S tímto mužstvem jsme se naposledy utkali v soutěži asi před třemi roky. Věděli jsme, že nás čeká opět náročné utkání s houževnatým soupeřem, toho času na čtvrtém místě tabulky. Prvních patnáct minut to bylo takové vzájemné okoukávání se. Soupeř svoji hru zakládal částečně na nakopávaných balonech s úmyslem přejít do rychlých brejků a využít moment překvapení. To se nám, i když se zvýšeným úsilím, podařilo eliminovat. V 15.minutě se Lehký odhodlal po přihrávce Hájka před hranicí pokutového území vystřelit, což se mu povedlo a jeho střela končí v soupeřově brance. O osm minut později opět Hájek dáva skvěle na Davida Horna a ten zvyšuje na 2:0. O čtyři minuty později stejná dvojice v akci a znovu Horn navyšuje naše skore na 3:0. Soupeř je opařen a naše mužstvo po celkem slušném prvním poločase dohrává v klidu.

K našemu dalšímu mistrovskému utkání k nám přijel tým ze Satalic. Soupeř se nacházel 3 body za námi, ale až na 8. místě, přesto jsem věřil, že tento tým porazíme. Měl to být vyrovnaný zápas, ale hráči k tomu přistoupili zodpovědně a soupeře pustili pouze do jedné šance, kterou bohužel proměnil.

V prvních minutách jsme si vytvořili mírný tlak, ze kterého jsme měli dvě gólové šance. Ve 14. minutě poslal nádhernou uličkou Hrstka J. Moudrého, který proměnil a vedli jsme 1:0. O 5 minut později se soupeřův útočník obtočil kolem našeho obránce a vyrovnal. Naši kluci se nesložili a dále útočili, jenže bohužel chyběl větší klid v koncovce. Ve 22. min. jsme zahrávali roh Kofroněm, obrana míč odpálila zpět a Kofroň prudkou střelou připravil nabíhajícímu Vejšickému snadné zakončení - 2:1. Ve 29. min. opět po rohu, který zahrával Štěpánek, našel J. Moudrého a ten hlavou nedal brankaři žádnou šanci.

Kdo se těšil, že si v neděli 1.11. polenoší v posteli a bude si užívat teplého bytečku, měl smůlu. V 8:30 jsme už oblékali tempácké dresy a chystali se na zápas proti týmu Bohemians 1905. Jako se začarováním jsme opět proti tomuto týmu museli nastoupit v oslabení, neboť některé z našich opor podlehly nemocem.

Začátek zápasu měl malé slabiny, Bohemka tlačila na naší bránu a klukům chyběla akce a důraznost. I s trochou štěstí jsme v prvním poločase ubránili čistý štít a postoupili do druhé dvacetiminutovky za stavu 0:0. S postupující chutí do hry a odehraným časem jako by rostla i snaha našich hráčů, akce na soupeřovu bránu však neskončily s úspěchem. V minulém zápase měli hráči Bohemians 1905 jasnou herní převahu a nestačili jsme jim. Dnes byla naše hra vyrovnaná a našich nadějných akcí na výhru bylo určitě více, bohužel náš míč ale do brány nepadl a vítězné body si nemůžeme připsat. Malou radostí na závěr byla naše penaltová výhra.

Dnešní den byl prvním listopadovým, pochmurným dnem co se počasí týká. Naštěstí se nestal pochmurným dnem pro barvy Tempa a kluky SPA. Fotbalový los k nám dnes přivál soupeře z nedalekého Podolí. Čtvrť známá především plaveckým stadiónem a neméně proslulou vodárnou a porodnicí. Věděli jsme, že soupeř z Podolí je spíše středovým hráčem. Pohybuje se uprostřed tabulky se střídavým úspěchem. Nám však bylo jasné, že dnes musím vyhrát, nechceme-li pobývat na dně přeborové tabulky.

Tempo přijelo na Kyje za velice studeného počasí s nutností plnohodnotně bodovat, aby se nezvýšil bodový odstup od prvních Královic. Do zápasu nemohl trenér Koller počítat s Nechvílou, Budákem, Kadlecem, Bartoškem a Hájkem. Z tohoto důvodu Tempo nastoupilo v trochu pozměněné sestavě a na střídání byli k dispozici Prokop, Šulc a Nechvíla Václav.

Od zahájení utkání si Tempo vytvořilo převahu, která vyústila ve spoustu brankových příležitostí, které se nepodařilo i jako v předešlých zápasech proměnit. Nejblíže měli ke gólu bratři Hurkové a Novotný. Domácí si za první poločas nevytvořili jedinou gólovou příležitost a do kabin se tedy odcházelo za stavu 0:0.

Po změně stran Tempo hrálo stále aktivně a tlačilo se před branku Kyjí. To vyústilo ve faul na Novotného na pravé straně vápna. Slibný trestný kop rozehrál Žalud na přední tyč, na který si naskočil Vrba a ramenem tečoval míč do branky soupeře - 53. minuta 0:1. O 10 minut později Dvořák posílá přesný míč na Novotného, který navede míč do vápna a sám před brankařem hostů přihrává míč lépe postavenému Kubovi Hurkovi a daruje mu gól do prázdné branky - 63. minuta 0:2.

Špatný výkon a výsledek z utkání s Třeboradicemi se naši borci snažili vylepšit v domácím klání s Admirou. Do tempácké branky se opět vrátil Ondřej Hrachovský, který nahradil zdravotně indisponovaného Šimona Boumu. Jinak jsme nastoupili až na Tondu Kinského v takřka kompletním složení.

Nutno poznamenat, že tentokrát k tomu naši hráči přistupovali přeci jenom trošku jinak a zejména v nasazení a dodržování taktických pokynů jsme, od posledně, udělali velký pokrok směrem dopředu. Hlavně defenziva již nepůsobila dojmem průchoďáku, což bylo způsobeno jak poctivou hrou obránců dozadu tak i záložníků, kteří často za své kolegy zaskočili a odvrátili hrozící přečíslení.

Za krásného počasí jsme nastoupili k dalšímu domácímu zápasu a doufali, že udržíme neporazitelnost na domácí půdě. Bohužel se to nepovedlo a s druhým mužstvem tabulky jsme prohráli. První poločas jsme hráli vyrovnanou partii a dokonce jsem měli šance skorovat, ale Maliňák ani Geissler své úniky neproměnili. Do kabin se šlo bez branek na obou stranách.

Druhý poločas přinesl další trápení v podobě nevyužitých šancí, přišel trest - 0:1 a v závěru jsme obdrželi druhou a poslední branku tohoto utkání. Naši kluci už nedokázali odpovědět ani po dalších šancích.

Za pátečního jasného počasí proběhl další turnaj v Braníku. Naše mladší přípravka C - kluci narození roku 2003 – byli zastoupeni jedenácti hráči z týmu. Vzhledem k tomu, že se původně přihlášená Admira z turnaje odhlásila, čekaly nás čtyři zápasy.

Prvním soupeřem byl tým Sparty A, s nímž jsme se nedávno potkali na Spartě a věděli jsme, že máme šanci vyhrát. Celkově byla hra obou týmů vyrovnaná, naštěstí dvojice Ling – Michl dokončila v sedmé minutě utkání svou akci vstřeleným míčem do brány sparťanského gólmana. Krátce po našem úspěchu zabránil jasnému gólu brankář Matyáš Vágner, který perfektně zareagoval a zvládl vykrýt vysokou a dobře mířenou střelu. Spadlý míč chtěl do naší brány ještě dorazit další sparťanský útočník, ale obránci Filip Snížek a Milan Mudra skvěle podrželi svého brankaře. Další nadějné šance Lukáše Radimského, Dana Michla a Sebastiana Linga, které se v tomto zápase zrodily, bohužel nevyšly, ale i tak výhra 1:0 byla dobrá.

Naše domácí hřiště bylo místem dalšího minicupového zápasu, naším protivníkem byl FK Gordic Praha Kačerov. Tento zápas měl prověřit naše síly a rozhodnout o umístění v tabulce Mini cupu po prvním kole jeho zápasů. Po předešlých zdařených výhrách mohli největší optimisté doufat i v prozatímní první místo a těšit se, že Gordic porazíme.

Již od počátku zápasu směřovala však hra k naší bráně, kluci prospali začátek a časně inkasovali dva góly, které některým z nich předčasně brzo přinesly pocit ztraceného zápasu. V týmu soupeře nám pak stačili dva schopní hráči a měli jsme "plné ruce práce". V osmnácté minutě prvního poločasu padl do naší brány třetí míč a završil tak půlku zápasu na 3:0 pro Kačerov.

V neděli první listopadový den jsme přivítali na domácím hřišti dosud neporažený tým SK Viktoria Žižkov. Za poměrně slušného, i když chladivého počasí, se hrál velmi slušný a svižný fotbal. Soupeř přijel sebevědomý s tím, že lehce získá výhru, ale šeredně se zmýlil.

Od prvního hvizdu rozhodčího se naši kluci do soupeře pustili s velkou vervou a již ve druhé minutě jsme se ujali vedení po trestném kopu, kdy Nguyen nedal soupeřovu golmanu žádnou šanci a trefil se přesně pod břevno. Od této chvíle jsme soupeře vůbec k ničemu nepustili. Začali jsme hrát ze zabezpečené obrany a vyráželi do brejků. Během dalších 15 minut jsme spálili minimálně 5 tutovek, kdy jsme běželi buď sami na golmana nebo v přečíslení 3 na 2 i 4 na 2. V 17. minutě jsme se konečně trefili. Štěpán Kuriš dostal přihrávku od Moudrého a zvýšil na 2:0. Do konce poločasu existovalo na hřišti pouze jedno mužstvo, a to kluci z Tempa. Hostující trenér takovýto vývoj zápasu vůbec nepředpokládal a jeho řev byl slyšet snad až na Žižkově.

Kluci v sobotu před obědem, ačkoliv si to nepřiznali, přijížděli s pocitem mírné nejistoty. Bylo to dáno jednak chybějící částí týmu a také očekáváním utkání se Slavií a Spartou.

Jako první nás čekal tým z Teplic. Bylo velmi znát, že kluci trochu nevěděli, co s balonem, hlavně jak zakončit šance, o které nebylo nouze. Museli si zvyknout na trochu jiný styl hry, než na který jsou zvyklí při plném stavu. Chyběl důraz a zakončení. Toto utkání skončilo prohrou 0:2.

Jako další byla na pořadu očekávaná Slavia. Kluci opravdu bojovali jako lvi, nejen kvůli bílo-červeným dresům s hvězdou, ale velmi je to motivovalo. Po celý turnaj se kluci zlepšovali každým zápasem. Sice i tento zápas pro nás neskončil dobře výsledkem 1:3, ale už se začaly objevovat náznaky probuzení a pěkných akcí. Gól dál v 15. minutě prakticky z rohového kopu Péťa Hodouš.

Konečně jsme prolomili sérii proher. Podařilo se nám zvítězit venku proti Uhříněvsi. Konečně jsme mohli počítat s posilou Nguyenem. Hned od začátku utkání jsme měli větší touhu po vítězství a zatlačili jsme Uhříněves na vlastní polovinu. Tlak jsme zužitkovali už v 5. minutě, když se na pravé straně dostal k míči Kuriš. Ten přesně nahrál Vejšickýmu, který otevřel skóre utkání - 0:1. Uhříněves to ale nevzdávala a začala více bojovat. My jsme ale dobře bránili a nepouštěli soupeře do blískosti našeho vápna. Navíc se nám podařilo vstřelit branku na 0:2.V 15. minutě se Čáslavský dostal k míči ve středu hřiště, kde si poradil se dvěma protihráči a poté přesně nahrál Kurišovi, který se nemýlil. O minutu později se dostal ke střele z dálky Nguyen. Jeho střela ale skončila pouze na břevnu. Ve 20. minutě se dostal k míči Vejšický, který ve vápně nedal šanci domácímu gólmanovi. Uzavřel tím poločasové skóre na 0:3.

Druhá ztráta bodů v jednom týdnu hodně mrzí, ztráta na vedoucí Královice narostla na pět bodů. Mladý soupeř, posílený gólmanem Caudrem z A týmu, hrál sice velmi slušně, zápas obecně měl velmi dobrou úroveň, ale šance, které si Tempo vytvořilo, se v boji o postup prostě musí proměňovat. Domácí navíc přišli o dva zraněné hráče - Bartošek má poraněný loket a Jiří Nechvíla si poranil koleno a nezahraje si do konce podzimu.

Hosté se ujali vedení ve 41. minutě po perfektně zahrané standardce a šťastném odrazu, Tempo srovnalo až ve čtvrté minutě nastavení v době, kdy se hosté soustředili jen na natahování času a okaté zdržování a to se jim nakonec vymstilo.

Tentokrát nám sice unikla medaile z kovu o vlásek, ale nikdo zklamaný z výkonu kluků určitě být nemohl. Vedle party zkušenějších, kteří už nějaký opravdový turnajový zápas hráli, měli svoji "primici" čtyři noví kluci. Snaha byla vidět na celém mužstvu a každý zabojoval dle svým momentálních možností. Tentokrát jsme tvořili vyrovnanou partu fotbalových "dělníků". Proti minulým turnajům bylo patrné zlepšení všech devíti zúčastněných mužstev. V bránění nebyly u žádného z nich - až na vyjímky - velké výpadky. Pro vstřelení gólů bylo proto většinou nutné překonávat zhuštěný prostor před brankou soupeře. Očekávat zvládnutí narážečky, či zatažení balonu a následné přihrávky před branku, by bylo vzhledem k věku kluků naivní.