V předposledním kole jsme hostili doma Rapid Malešice, který se pohybuje ve spodní části tabulky. Před zápasem jsme si připomněli chyby, které jsme předvedli v zápase s Loko Vltavín na jejich hřišti, kdy tento tým se nacházel na posledním místě a my ze zápasu s ním něj vyšli jako poražení.

Horní hřiště bylo hodně mokré a místy byly kaluže a tudíž moc kombinační fotbal se na tom hrát nedal. Kluci si prvních deset minut zvykali na těžký terén a pak se začalo trošku kombinovat, předváděli akce na jeden dotek a na to se dalo i místy koukat. O náš první gól se postaral Nehasil, který si přiťukl míč, ten se mu zastavil v jedné z mnoha kaluží, nečekaně vystřelil a stav byl 1:0. Naši hráči měli chuť po vítězství a soupeře moc na naši polovinu hřiště nepouštěli. Za chvíli přišla chvíle Hurky, který zvýšil na 2:0.

Na Tempo přijel soupeř, který hrál snad nejlepší fotbal z našich dosavadních soupeřů. Klánovičtí byli důrázní, rychlí a to hlavně při pohybu bez míče. Tak již ve 4. minutě přišel centr zprava a dorážka znamenala vedení hostí. Ve 12. minutě nepřesně rozehrál Dvořák a přišla přihrávka za obranu, střela z vápna, kterou sice Michálek dokázal vyrazit ale míč útočník lehce doklepl do branky - 0:2. Benfika se snažila, a tak v 21. minutě převzal míč na půlce Šíma a z vápna obstřelil brankáře - 1:2. Ve 29. minutě se Klánovice opět radovaly z dvougólového vedení. Přišel tvrdý střílený centr a hlavička znamenala gól na 1:3.

V předposledním utkání podzimní části sezóny přivítal A tým mužstvo Dolních Chabrů. Vzhledem k deštivému počasí se zápas musel odehrát na horním hřišti, jelikož dolní pažit se šetřil pro parkovací místa.

Vstup do utkání se povedl Chabrům. Tempo prvních pět minut zřejmě trávilo v myslích ještě v šatně a po zásluze za to bylo potrestáno, kdy na penaltě hlavičkoval osamocený Kaňka a dostal hosty do vedení. Za čtyři minuty měly Chabry další šanci, ale nájezd ze strany dokázal Kuchař nadvakrát pokrýt. Pak konečně začalo taktovku zápasu přebírat Tempo. Jenže střelecká nemohoucnost, která Áčko trápí v podstatě celý podzim, stále pokračovala. Prokop mířil po shrumáži ve vápně nad, Šulc z malého vápna hlavou jakbysmet a když tři minuty před půlí otřel Žalud přímý kop jen o tyč, šlo se do kabin se skóre 0:1.

Na rozbahněném hřišti jsme v neděli přivítali hráče Čechie Smíchov. Dostavilo se jen osm hráčů soupeře a tento fakt jasně určil průběh utkání. Hned z prvního útoku jsme skórovali. Každý z přítomných se těšil na pěkné akce a další branky. Ta další však padla do naší sítě. Po zcela zbytečných protestech Ondry Šulce hosté rozehráli nepřímý kop, který po tečích skončil za zády brankáře Varechy. Pak jsme zcela ovládli hřiště a jen výborný výkon brankáře hostí a naše střelecká nemohoucnost způsobila, že do kabin se šlo za stavu 6:1.

Ve druhém poločase se nám dařilo střelecky mnohem lépe. Hráči si zvykli na terén a hostům pomalu docházely síly. Tak jsme s chutí přidávali jeden gól za druhým. Dařilo se zejména střídajícímu Matouškovi, který dal pět branek a po jeho tlaku si hostující obránce vstřelil vlastní branku. Tradiční střelec France přidal tři, Hlavík, Hnát a Čemus po dvou a po jedné vstřelili Sehnoutka, Procházka a Benda.

V neděli 9.11. za krásného slunného dopoledne jsme na domácím hřišti přivítali kluky z Újezdu. Od začátku zápasu jsme byli aktivnější. V 5. minutě otevřel skóre Martin Pytlíček, když zakončil akci, kterou dobře rozehrál po pravé straně Zdenda Sita přes Dominika Horáka, Martina Žůrka a Lukyho Hroníka (trefil břevno). V 9.minutě zahrál výborně roh David Kny a opět to byl Martin Pytlíček, jenž upravil na 2:0.

Po změně stran jakoby naši kluci měli pocit, že mají výhru v kapse. Bylo potřeba zkoncentrovat se na hru. Ve 36. minutě přidal třetí branku Luky Hroník, kdy po marné snaze Maťa Ondríka (natřikrát se snažil překonat soupeřova brankáře) umístil míč do sítě. To bylo z naší strany všechno. Fotbal se ale hraje až do konce.

V sobotu 1.11. ráno jsme na domácí půdě přivítali vedoucí tým soutěže, Uhříněves. Nečekal nás lehký soupeř, ale do utkání jsme vstoupili s tím, že nemáme co ztratit. Zápas se odehrával, hlavně k překvapení hostujícího trenéra, ve zcela vyrovnaném duchu.

Opatrná hra naší obrany nepouštěla staršího soupeře do vážnějších šancí. Pár jsme si jich vypracovali i my, ale bez gólového efektu. Do šaten se šlo za stavu 0:0. Druhá polovina se odvíjela stejně a náš tým již pomýšlel na bodový zisk. O osudu zápasu rozhodla poslední šestiminutovka, kdy jsme inkasovali tři branky, vesměs po náhodných akcích soupeře a jeden z gólů si nešťastně vstřelil Péťa Hudák. Kluci určitě nezklamali a výsledek neodpovídá průběhu utkání. Soupeř byl šťastnější, ne lepší.

V sobotu, za deštivého dopoledne, jsme sehráli mistrovské utkání s Kralovicemi. Už ráno nám bylo jasné, že zápas se odehraje na nekvalitním hřišti, protože celou noc pršelo. Proto měli kluci naordinovanou jednoduchou taktiku hry, která spočívala v tom, že budeme hrát jednoduše a pokud možno na rychlé protiútoky, tzn. na "brejky". Zápas začal a my jsme hned od samého začátku převzali herní iniciativu. Kluci se snažili tlačit hru do koncovky, ale terén jim to neumožňoval. Nerozhodný stav trval do 9. minuty, kdy náš brankový koncert rozjel Vašek Kalina za asistence Davida Jantola. Branek jsme přidali ještě pět, ale houževnatý soupeř párkrát zahrozil rychlým "brejkem", z něhož vytěžil jednu branku a do kabin jsme odcházeli za stavu 6:1, pro náš tým. Kupodivu jsme k hráčům, až na koncovku, neměli žádné výhrady.

V předposledním podzimním kole jsme zajížděli na půdu Dukly. V tabulce měla Dukla před tímto utkáním jen 3 výhry, a tak se dalo čekat, že by si ráda připsala další body na svůj účet. My naopak měli v nohách zase posilující výhru nad Meteorem (8:0) a chtěli mít klidnou zimní přestávku.

Po úvodním menším zmatku, kdy jsme Duklu překvapili našimi dresy, které se svou barevností velmi shodovaly, se mohlo s asi patnáctiminutovým zpožděním začít.

Utkání začalo a míč na kopačkách měli převážně naši kluci, kteří již od začátku ukazovali na Julisce, kdo bude na zdejší umělé trávě pánem. Nerozhodný stav vydržel jen 6 minut. To se míče zmocnil po výkopu Matěj Koubek, postavil si z domácích obránců slalomovou dráhou a na konci byla křížná střela, kterou nás dostal do vedení 1:0.

K předposlednímu utkání podzimní části sezony jsme jeli na horkou půdu Vyšehradu, momentálně třetího týmu naší tabulky, soupeře, se kterým se zejména v domácím prostředí při zápase s námi kupily problémy s rozhodčím. Tento fakt nezklamal a delegovaný rozhodčí se nedostavil. Řízení zápasu se tedy musel ujmout laik. Po zkušenostech s místními diváky se toho z našich rodičů nechtěl nikdo ujmout. Volba tedy padla na hráče dorostu Vyšehradu.

Hned od začátku bylo jasné, že nepůjde o jednoduchý zápas. Hra se valila z jedné strany na druhou. Ve 13. minutě zahrával soupeř rohový kop, míč směřující na brankáře Žurava se odrazil od jeho dlaní na tyč a vzal rotaci do branky. Prohráváme 0:1. Jak se později ukázalo, byl to rozhodující okamžik zápasu. Kluci se hnali neustále dopředu, ale bohužel chyběla přesnější finální přihrávka a vůbec naše hra byla plná nepřesností. Když se nám podařilo ohrozit soupeřovu branku, tak jsem pálili vedle anebo do golmana, který působil klidným dojmem a chytal s přehledem.

Zápas se sousedním týmem v tabulce měl od začátku svižné tempo, ke kterému přispělo deštivé počasí a zaujatý rozhodčí. Ve 20. minutě přihrál R. Novák T. Kocábkovi, který obešel svého obránce a po krátkém sprintu vstřelil vedoucí branku - 1:0. Ve 25. minutě vyloučil po druhé žluté kartě (nesportovní chování) rozhodčí našeho stopera M. Veselého, a hosté se tak lehce dostali k výhodě. Přesto se konec prvního poločasu dohrál vyrovnanou hrou.

Druhý poločas opět začal vyrovnanou hrou, ale s časem přibylo šancí na obou stranách. Žádná ale nenašla cíl v síti. Už už se zdálo, že vítězství ubráníme, když minutu před koncem po skluzu v rohu pokutového území k překvapení všech rozhodčí nařídil proti nám penaltu! Hosté vyrovnali na 1:1 a krátce po rozehrávce byl zápas ukončen.

V devátém kole jsme přivítali doma Slavoj Podolí. V prvních minutách zápasu jsme si vytvořili několik slibných šancí. Hlavně dvě Kurišovy šance měli skončit v soupeřově brance. Nestalo se tak. Naopak soupeř nás potrestal z rohu a do kabin se šlo za pro nás nepříznivého stavu 0:1.

Do druhého poločasu jsme chtěli na Podolí zatlačit a rychle vyrovnat. To se nám ale nepovedlo. Podolí se lépe pohybovalo a drželo balon na svých kopačkách. Nepouštělo nás na vlastní polovinu a celý poločas se hrálo před naší brankou. Z tlaku dokázalo Podolí vstřelit druhou branku, a tak jsme prohráli 0:2.

V sobotu 1.11. v pravé poledne jsme zavítali k dalšímu mistrovskému utkání na hřiště Chodova. Už do začátku byly ve vzduchu cítit problémy. Do šatny jsme se dostali až 15 minut před začátkem utkání, kdy jsme museli čekat, až nám jí uvolní fotbalisté z předešlého zápasu. A tak nezbyl čas na taktické pokyny a pokřik jsme stihli narychlo v šatně. Mělo to být pro nás jedno z těch "lehčích" utkání, a proto jsme si i s lehkou nadsázkou přijeli pro tři body.

Opak byl ovšem pravdou. Kluci byli úplně mimo. To, co jindy zvládají s naprostou samozřejmostí, byl najednou veliký problém. Nezvládali jsme obrannou činnost a o útoku nemohla být ani řeč. Proto jsme už ve 4. minutě inkasovali, když ušmudlanou střelu z dálky Erik nepochopitelně pustil mezi nohama. O dvě minuty později se ke střele propracoval Štěpán Sedlář, ale jeho střelu brankář kryl. V desáté minutě jsme se mohli přeci jen zaradovat, když se opět Štěpán snažil využít nepřehledné situace před soupeřovou brankou, kdy se nakonec střela odrazila od soupeřova hráče - 1:1.

V neděli ráno jsme jeli za soupeřem do Královic. Toto utkání bylo dvakrát odloženo (časové důvody Tempo a velká marodka Královic). Utkali jsme se s místním týmem, který je ve druhé polovině tabulky. Obavy a strach jsme měli jen my "dospěláci". Soupeř byl opět o něco "narostlejší" a výkon z předešlého dne nám na klidu taky moc nepřidal.

Ale naše obavy se rozplynuly už od první minuty zápasu. Kluci si postupně vytvářeli šance a dostávali soupeře pod tlak. Prvních deset minut jsme soupeře mapovali. V 11. minutě poprvé udeřila naše útočná dvojice Viktor Kužel, Zdenda Sita. Viktor přihrál Zdendovi a soupeř poprvé inkasoval. Už o minutu později si míč zpracoval Martin Pytlíček a poslal Zdendovi - 2:0. Ve 13.minutě vybojoval míč Viktor, připravil pro Zdendu a ten zavěsil na 3:0.

www.prazskyfotbal.cz - Dlouhá léta oblékal Václav Nechvíla červenožlutý dres Tempa. Byl u oslav postupu do přeboru a patřil k oporám týmu. Zdravotní problémy jeho nadějnou kariéru ukončily předčasně. V minulé sezoně Tempo nejvyšší pražskou soutěž opustilo a nedaří se mu ani v I.A třídě.

Po porážce ve Štěrboholích rezignoval na funkci trenéra Ivo Flaks a vedení klubu oslovilo právě Václava Nechvílu. Ten nabídku přijal a usedl na horkou trenérskou židli. Premiéru absolvoval 25.října doma proti Rapidu. Bohužel nevyšla. Po porážce 1:2 Tempo kleslo na samé dno tabulky. Tento víkend pak prohrálo na hřišti předposledních Kyjí rovněž 1:2 a bodová ztráta se zvětšila na čtyři body. Přesto je Vašek Nechvíla optimistou a věří, že se Tempu opět začne dařit.

Kolovraty, 1.11.2008: Sobotní zápas i přes nepřízeň počasí nám přinesl krásné tři body do tabulky podzimního Mini cupu. A nejen vítězství bylo důvodem ke spokojenosti, ale i sama hra našich kluků. Po dlouhé době jsme se mohli dívat na krásný zápas plný nahrávek a soubojů. Každý z našich kluků znal přesně své místo ve hře a celou dobu se snažil si jej udržet.

K poslednímu zápasu podzimního Mini cupu nastoupili naši kluci ve skvělé kondici, což se projevilo již od samého začátku prvního poločasu. Již od samého začátku tlačili kluci na soupeře a bylo vidět, že chtějí vyhrát. Nahrávali si, bojovali o každý míč, ale co bylo nejdůležitější, každý si hlídal svůj post. A jejich snaha byla v 11. minutě prvního poločasu odměněna, kdy při přihrávce Kuby Havlíčka prostřelil kapitán David Martínek soupeřova brankáře a poslal nás do vedení. Bohužel další snahy našich kluků během prvního poločasu zvýšit vedení už nebyly úspěšné. A tak první poločas skončil 1:0 pro nás.