Tempo zvládlo klíčové zápasy s týmy "velké trojky" a na úkor Stodůlek a Střešovic si zajistilo pod vedením trenéra Richarda Klípy návrat do Pražského přeboru.

Jaké byly cíle do skončené sezóny?
Po vydařeném minulém roce jsme chtěli pokračovat v dobrých výkonech a postoupit do Pražského přeboru. I za předpokladu, že nám do mužů odešli klíčoví hráči.

Jak jste spokojeni s konečným umístěním a jak s předváděnou hrou?
Samozřejmě jsem s postupem do přeboru maximálně spokojen, ale v některých zápasech jsme nehráli to, na co máme. Příkladem je první zápas na jaře na Zbraslavi, kde jsme prohráli. Nikdo tam nechtěl hrát a hledal chyby na druhých. Takhle tým, který myslí na postup, nemůže pracovat.

Jak těžká byla soutěž, v čem byli soupeři lepší a v čem je naopak převyšoval náš tým?
V této skupině byli fotbalově vyrovnané první čtyři týmy, zbytek byl vzadu. My bojovali do poslední chvíle o postup se Stodůlkami a náš tým vítězil kolektivní hrou. Vybudovala se parta a bez ní to nemůže fungovat.

Potvrdit postupové šance jsme přijeli na hřiště Přední Kopaniny. Domácí nasadili do boje převážně mladší dorostence. Na naší straně jsme nic nenechali náhodě a nastoupili jsme v nejsilnější možné ofenzivní sestavě. Po předzápasové taktické poradě jsme se na domácí vrhli a nepouštěli je z jejich poloviny. První šance zůstaly nevyužity, a tak do vedení jdeme po střele Marka, která se od Patricka odrazila do branky. I druhá branka byla šťastná. Slabý odkop obránce se odrazil od hlavy Davida Horna zpět a skončil za zády překvapeného gólmana. Pak následovala ukázková kombinace, na jejímž konci přihrál Smíšek Danovi a domácí jen koukají. Vedeme 3:0 a chuť útočit nás nepřechází. Další kombinaci zakončuje přistrčení Davida Carlosovi a je to 4:0. Všechny čtyři branky padly během osmi minut a od začátku uplynula necelá čtvrthodina. Fotbalově to byly nejhezčí okamžiky jara.

Pak přichází ojedinělý útok domácí, který zastavuje Vari skokem po míči, útočník padá a rozhodčí, po zoufalých výkřicích domácího činovníka ukazuje na penaltu. 4:1 a tento moment zabrzdil naše gólové představení. Máme hru nadále ve své moci, ale nedaří se nám proměnit ani ty největší šance.

V nezvyklém čase, hodinu po poledni, jsme jako favorité nastoupili proti Malešicím. Přání trenéra Malešic, neprohrát víc než pět nula, vyjadřovalo situaci před zápasem. S Ríšou jsme měli v živé paměti podzimní zápas v Malešicích, kde jsme po hrozném výkonu porazili domácí hrající v devíti. Před utkáním jsme kluky upozorňovali na podceňování. Naše slova však, dle vývoje zápasu, na úrodnou půdu nenarazila. Krásné počasí, lehký soupeř a vědomí "nám se nic nemůže stát" vyjadřovalo náš výkon. Do šancí jsme se pěším tempem dostávali a lehkomyslně je David, Petr, Patrick, Kuba zahodili.

Teprve ve 12. minutě ideálně Kuba našel Patricka a ten poprvé rozvlnil síť hostů. Více než padesát diváků se těšilo na brankové hody a pěkné akce. Byli však zklamáni. David přidal po přihrávce Dana druhou branku, ale to bylo na dlouhou dobu vše. Pokračovali jsme ve hře bez pohybu a hosté si na naši půlku udělali pár výletů. Vari v brance klidně odpočíval, ve hře ho udržovaly pouze nepřesné naše přihrávky. Nabídku hostů vylepšit si skóre jsme nadále trvale odmítali až do 34. minuty, kdy Dan přihrál Patrickovi na třetí gól. To bylo do poločasu vše.

VIDEOREPORTÁŽ UVNITŘ ČLÁNKU - Doteď o nic nešlo, to je zápas roku, takové a podobné hlášky zněly před zápasem s dorostem Tempa v řadách střešovických fanoušků. My Tempáci jsme dorazili v nejsilnější sestavě s odhodláním vyhrát. Od prvních minut nám však střešovičtí zatápěli a jarní premiéru v brance měl Vari těžkou. Zachraňoval skvělými zákroky po nebezpečných střelách domácích hráčů. Naše hra byla pomalá a Erika a Patricka jsme nechávali v útoku bez dostatečné podpory. Hodně nám pomohla nervozita domácích při zakončení. Dan a Carlos se nemohli dostat do tempa, a tak Střešovice měly ve středu hřiště navrch. Naše obrana odolávala s vypětím sil převaze domácích.

Ve 33. minutě vystřídal Patricka David Horn a to byl skvělý tah. Davidův první dotyk s míčem znamenal naše vedení. Jako obvykle jsme se z něj neradovali dlouho. Po Honzově hrubce uprostřed hřiště domácí z rychlého útoku vyrovnali. Čas do konce první půle se krátil a my jsme se chystali s Ríšou na přestávkovou bouři, když David Balun uvolnil jmenovce Horna a ten dal branku domácím do šatny.

Kdo si chtěl odpočinout od hokejových nervů a přišel na utkání staršího dorostu, ten se krutě zmýlil. Kluci svým přihlížejícím rodičům, divákům a hlavně lavičce připravili pěkné drama. Nastoupili jsme sice s menší marodkou, ale větší nervozitou. Od začátku jsme převzali otěže zápasu do svých rukou a prezentovali jsme se hrou po stranách, která hostům působila značné potíže. V prvních deseti minutách měli David, Kuba a Patrick šance takové, že jsme mohli vést 3:0 a zápas byl rozhodnut.

To se nestalo a PSK mírně vyrovnal hru. Pak při faulu na nás, zůstala píšťalka po tichu a potvrdilo se pravidlo, že penalta je tehdy, když ji rozhodčí odpíská. Utkání se dál odvíjelo až do 34. minuty beze změny. To náš dvorní nahrávač Carlos přihrál Danovi a vedeme 1:0. Z vedení se radujeme pouze dvě minuty. Chyba obrany při odehrání a přichází faul na hraně velkého vápna. Rozhodčí nekompromisně ukazuje na penaltu. Vyrovnáno 1:1.

Na střížkovskou umělku jsme vzhlíželi s obavami. Sestava prořídlá nemocemi a odjezdy se školami dávala tušit, že utkání nebude jednoduché. Nakonec se nás sešlo dvanáct. Do základní sestavy se tak dostal Adam, který většinou zahřívá lavičku. Tento zápas odehrál, jak sám říká, jako ve snu a čekal, kdy se z něho probere. Po přihrávce Sehnoutky se Adam dostal blízko k brance a neomylně skóroval. Domácí tento gól evidentně zaskočil a kde nestíhali, tam přidávali na tvrdosti. Další branku měl na svých kopačkách Carlos, ale přehodil brankaře i branku. Tím zahájil svůj paličský den. Soupeř útočil, ale v obraně měl svůj den Seli a nejenže obranu dirigoval, ale i zachraňoval po chybách spoluhráčů. Ve 14. minutě dostal míč Dan a prošel obranou domácích jako okolo slalomových tyčí a vedeme 2:0.

Za pěkného slunečného počasí jsme na našem pažitu přivítali Řepy. Hosté nastoupili jen v osmi a tím nám cestu za ziskem dalších bodů usnadnili. Bylo jen na nás, jak si s početní převahou poradíme. Brzy bylo jasné, že dobře. Ve čtvrté minutě začal brankové hody Erik, za chvíli přihrál svému kamarádovi Kučovi a je to dva nula. Třetí branku dal Carlos a čtvrtou a pátou dal opět Erik, šestou dal Dan. Pak padaly branky po minutě - skórovali Erik, Kuba, Peťa Matoušek a na deset nula dal David. Pak hostům přišli další dva hráči, ale náš brankostroj to nezastavilo. Do poločasu přidali další branky Dan, Peťa, Erik dvě a na přestávkových patnáct uzavřel z penalty Petr Flaks.

O poločase jsme si řekli, že nesmíme polevit a dál hrát. Carlos zahájil druhý poločas svoji druhou brankou, pak dvakrát skóroval Erik. Řepy se sympaticky snažily bránit, ale nestíhaly. David a Carlos posunuli brankový účet na dvacet nula. Dan pak prošel od půlky hřiště a dal svůj třetí gól a odešel střídat. Matoušek dal také svůj třetí gól, David, Erik, Kuča a nakonec Dominik uzavřeli na konečných 27:0.

Konečně jsme se dočkali od staršího dorostu fotbalového výkonu. Zřejmě pálení čarodějnic přispělo ke změně. Ale od začátku. Na trávník Admiry jsme nastoupili s nově sestavenou obranou. Od prvních minut bylo jasné, jaké taktiky zvolila obě mužstva. Domácí posíleni o hráče áčka jednoduše po získání míče posílali míče dopředu na útočníky. My jsme se snažili o kombinaci s průniky po stranách. Naše taktiky slavila úspěch už ve čtvrté minutě, kdy Patrick šel sám na brankaře, ale trefil jej, po chvíli si to zopakoval David se stejným výsledkem. Po našem počátečním náporu přišla ledová sprcha. Dlouhý odkop se odrazil v našem vápně na tělo Marka, rozhodčí viděl ruku a nařídil penaltu. Domácí vedou jedna nula.

Branka nás však v našem tlaku nezastavila. Do šestnáctky se dral Erik, domácí stoper ho zastavil faulem a na trestňáky máme Dana. Srovnáno. Naše aktivní hra po křídlech nám přinesla další šance, ale ani Patrick, ani David a Erik výborně chytajícího brankaře nepřekonali. Radost nám přinesla až 32. minuta, kdy David pronikl po levé straně a předložil Patrickovi lahůdku před prázdnou branku. Vedeme 2:1 a jsme stále v útočné náladě. Do poločasu jsme však již neskórovali.

V boji o další body jsme na domácí trávě přivítali Radotín. Před zápasem jsme hráče upozornili na brejky soupeře a zhuštěnou obranu. Ondra jako by neposlouchal, a tak v první minutě prohráváme 0:1. Horší začátek jsme nemohli potřebovat. Naše trápení z posledních zápasů pokračovalo. Radotínští hráli podle očekávané taktiky a my jsme se probíjeli jejich obranou. Na kopačky se nám začala lepit nervozita a smůla. Erik, který marně hledá svoji formu ze zimního turnaje, byl vystřídán ve 20. minutě. Nové útočné duo David - Patrick o sobě dalo vědět ve 25. minutě a David vyrovnal na 1:1. Branka přinesla do našich řad klid a i hra se zlepšila. Do poločasu však žádná změna ve skóre nenastala. V naší kabině bylo co vysvětlovat. Chyb za první poločas bylo na několik zápasů, pohyb bez míče nulový, prohrané osobní souboje a kombinace žádná. Odhodlání zvítězit ale nechybělo.

Klánovice-SD 1:3 (1:2) V sobotu odpoledne jsme se dostavili na hřiště Klánovic v počtu 15 hráčů. Trávník byl drnitý, tvrdý a hřiště veliké. V kabině jsme si řekli chyby z minulých zápasů a hlavně co bylo špatné v obranné činnosti. Ze začátku zápasu jsme se na hřišti hledali a neměli na kopačkách klid. Postupem času se nám dařilo pronikat do soupeřovy obrany, ale před velkým vápnem to končilo. Přišla 24. minuta a naši tři hráči se nedohodli, kdo odehraje míč. Soupeř přešel tyto tři hráče a my tahali míč ze sítě. Hra pokračovala ve stejném duchu, kdy jsme útočili, ale nic nevymysleli k vyrovnání. Dominik nedojížděl balony, a tak ho ve 30. min. střídal Patrick.

Ve 31. min. bohužel přišla další rána, kdy Michal fauloval ve vápně a sudí nařídil pokutový kop. Tentokrát při nás stálo štěstí a soupeř přestřelil. To nás nakoplo a začalo se nám dařit i ve vstřelení nějaké té branky. Carlos dostal přihrávku na polovinu hřiště. Prošel až do vápna, kde krásným golem srovnal na 1:1. Dan si ve 44. min. došel pro faul, standardku zahrával David a krásnou tvrdou střelou vymetl šibenici - 1:2. Pan sudí pak ukončil prvních 45 minut a my šli s veselou do šatny.

K pohárovému derby s Braníkem jsme nenastupovali na domácím hřišti jako favorité. Od první minuty se odehrával na horní trávě boj. Hosté působili kompaktnějším dojmem. Díky rychlosti měla naše obrana s hosty velké starosti. My jsme v útočné fázi nechávali Hájka a Klusáka osamocené a ti se tak velmi těžko prosazovali. Při větší podpoře se záloha nestačila vracet. Přesto se Balun a Sehnoutka dostali do slibných příležitostí, ale bez brankového vyjádření. Naopak udeřilo na druhé straně. Po kopu z rohu se hosté ujali vedení. Opět, jako již tradičně, jsme selhali při bránění standardních situací.

Naši hráči si sice rozeberou soupeře, ale nereagují vůbec na jejich náběh do volného prostoru. Pa dalších pěti minutách vedou hosté dva nula. Branický útočník prošel středem obrany jako nůž máslem. V této době jsme hráli v hlubokém útlumu a další šance zmařil Petr v brance a následně vyhlavičkoval Patrick míč z prázdné branky. V závěru poločasu jsme zvýšili své úsilí, kdy Hájek a Klusák doslova dotlačili balón za brankovou čáru. Poločas tak skončil smírně 2:2.

Kdo viděl, komentář nepotřebuje. Kdo neviděl, ať je rád. Šťastné vítězství po nejhorším výkonu sezóny.

FC Tempo Praha - FC King 3:1 (0:1)
Branky Tempa: 56. Hnat (France), 64. France, 67. Klusák (Balun).
Tempo: Flaks - Selichar (46. Nehasil), Šulc, Varecha, Kučera (34. Novák ) - Klípa, France (74. Benda), Sehnoutka (81. Čemus), Balun - Hnat, Klusák. Připraveni : Tročil, Matoušek

S cílem odčinit porážku ze Zbraslavi jsme přijeli na hřiště vedoucích Stodůlek. Sestava doznala několika změn. Kdo viděl první poločas, lehce pochopil, proč jsme na Zbraslavi prohráli. Pohyb bez míče žádný, pomalá a nepřesná hra a neochota bojovat v osobních soubojích, to jsme předváděli. Pravý opak hráli domácí. Jejich rychlé protiútoky jsme odvraceli s potížemi. Obzvlášť naše levá strana poskytovala domácím plno prostoru pro aktivitu. V osmé minutě měl útočník domácích v našem vápně dost místa i času na to, aby se otočil s míčem a zamířil k tyči. Prohráváme 0:1 a naše hra nenasvědčuje tomu, že bychom chtěli vyhrát. Ve středu nevyhráváme hlavičkové souboje, kromě nejmenšího hráče Carlose, který neohroženě bojuje a jako jediný vyhrává ve hře jeden na jednoho. Domácí mají stálou převahu a my se většinou jen bráníme. Útok je bezzubý a podpora zálohy malá. Střelami na branku domácího brankaře neobtěžujeme. Píšťalka rozhodčího Davida končící první poločas je pro nás vysvobozením.

Na zbraslavský písek jsme nastoupili s velkou nechutí. Na hřiště s minimálními rozměry nastoupili domácí s taktikou kopni a běž. My jsme s terénem a jejich hrou těžko vyrovnávali. Přesto jsme v 5. minutě šli do vedení. Brankář domácích neudržel Franceho střelu a u míče byl první Klípa a šli jsme do vedení. Lepší začátek jsme si nemohli přát.

Nadále hra měla stejný vývoj, my jsme dobývali branku domácích a oni jak to jen šlo odkopávali do bezpečí. My jsme jim nahrávali do karet svým malým důrazem ve vápně i v osobních soubojích, jako by se hráči báli umazat od písku, tam kde se měl balón odehrát, hlavou cpali do nemožných poloh nohy. V 15. minutě Seli v pozici posledního ideálně uvolnil domácího útočníka a ten lehkou střelou k tyči vyrovnal. Branka nás dost vykolejila. Hráči začali reagovat na výroky rozhodčího, který trestal sebemenší kontakt v soubojích. Tak jsme posbírali rychle žluté karty. Špatná koncentrace a nedostatečný pohyb nám neumožnil zrealizovat šance, které jsme měli.

Jarní premiéru si starší dorost zahrál na domácí trávě. Byl to první zápas na přírodní trávě a podle toho se odvíjel. Míč nás trochu neposlouchal, a tak kombinace byly kostrbaté. Soupeře jsme na podzim jasně přehráli a i tentokrát jsme měli vývoj zápasu na svých kopačkách. Svým premiérovým gólem v soutěžním zápase otevřel skóre po přihrávce Klípy EriK Klusák. Naši hru ve středu hřiště dirigovali France s Balunem. Obrana se soupeřovými útočníky moc práce neměla. Na 2:0 zvýšil po průniku a střele ke vzdálenější tyči právě David. Měli jsme stálou převahu a v navýšení skóre nám bránil spíš terén než soupeř. Za stavu 2:0 jsme odcházeli do kabin. Tréner Klípa měl i přes vedení ke hře oprávněné připomínky. Pohyb bez míče, rozehrávka z obrany nám skřípala.