V posledním zápase sezóny jsme doma přivítali Slavii. Hned od prvních minut bylo jasné, že Slavia bude udávat tempo zápasu. Hned při první střele na naši bránu se nepodařilo Marinovovi dobře vyrazit míč a útočník Slavie jednoduše doklepl míč do branky. Soupeř se ujal rychle vedení. Na další branku se nemuselo dlouho čekat. V osmé minutě přidali Slávisté další branku z rohu. Nám se podařilo odpovědět z rychlého brejku, který vedl po pravé straně Kuriš. Ten přesně našel Adámka, který se nemýlil a snížil na 1:2. Slavia nás neustále tlačila a bylo jenom štěstí, že trefovala hlavně konstrukci brány. Do poločasu se podařilo Slavii přidat ještě jednu branku. Na poločasový výsledek 2:3 snížil Kuriš, když ho přesně našel Adámek.

Jako první tým FC Tempo Praha začne přípravu na novou sezonu áčko mužů v pondělí 20. července. I v ní jej povede jako hlavní kouč Libor Koller, který má za sebou velmi povedené jaro, s asistentem Václavem Nechvílou. Na složení kádru se pracuje, některá hostování se změní v přestup. Do tréninku s A týmem se určitě zapojí i dorostenci Flaks, Balun a France, možná i další. Jediným jistým odchodem je přesun Lukáše Rožánka do Uhříněvsi.

Trenér Koller si přál náročnou přípravu, a tak se Tempo během prázdnin utká s pěti přeborovými týmy a v generálce s Podolím, které o postup do přeboru přišlo šest minut před koncem posledního zápasu.

Přípravné zápasy...

Uplynulá sezóna na Tempu se ze sportovního hlediska musí hodnotit jako úspěšná. Tři týmy postoupily o soutěž výše, žádný tým nesestoupil, ale především se objevila spousta nových talentovaných fotbalistů ve žlutočervených dresech a to je leckdy podstatnější než samotné výsledky. Do soutěží zasáhlo hned 14 týmů, další začínající fotbalisté již mají za sebou první zápasy v předpřípravce... Není v Praze mnoho klubů, které se tak širokou základnou mohou pochlubit.

Když před rokem A tým mužů opustil pražský přebor, leckdo to považoval za tragédii klubu. Jenže generační výměna byla nutná, a tak se jednalo o celkem přirozený vývoj. V minulosti se v koncepční práci s mládeží mnohé zanedbalo, a tak se před šesti lety muselo začít v podstatě od nuly. Za tu dobu se povedlo Tempo dostat už do tří nejvyšších soutěží v Praze, po starší a mladší přípravce se letos podařilo vykopat přebor i starším žákům, pyramida se prostě staví odspoda.

Ohlédněme se ve stručnosti za uplynulou sezónou, jednotlivá hodnocení pak připravují trenéři a budou zveřejněna i zde na webu.

Poslední zápas jara odehrál B tým proti 1.FC Prosex. Pro soupeře to bylo poslední utkání v historii klubu, neboť pro příští sezónu se sloučil s Admirou a stane se jejím béčkem. A pro Tempo je dobře, že Prosex na poslední utkání nebude vzpomínat v dobrém.

Domácí tým se čtyřmi dorostenci v sestavě ve druhé půli exceloval a soupeře zaslouženě přehrál. Dvě branky dal béčkový kanonýr Šíma, výborně zahrál mladší dorostenec France, autor branky a dvou asistencí.

FC Tempo Praha ve spolupráci s firmou KAZMA plus a dalšími partnery pořádá v sobotu 27. června 2009 v pořadí již sedmý ročník Dětského sportovního dne. Akce se uskuteční jako obvykle na prostranství před restaurací U čtyř bernardýnů (Novodvorská 1176), jež je jedním z hlavních partnerů našeho fotbalového klubu. Začátek je v 10:30 a pro všechny účastníky akce - děti od 4 do 15 let - je připraven bohatý program včetně dovednostních disciplín, závodů na koloběžkách a kolečkových bruslích, fotbalového turnaje školiček, western show, ukázky z výcviku policejního psa, tomboly a mnoho drobných cen.

Malí Tempáci, přijďte si i se svými kamarády zasoutěžit!

Jako již tradičně jsme se v předposlední červnový víkend zúčastnili domácího turnaje mladších přípravek, Tempo cupu 2009. Letošní ročník již byl 5. v pořadí a doposud se žádnému našemu týmu nepovedlo proniknout na stupně vítězů, či se nějak výrazně zapsat do historie turnaje. Dohromady 9 týmů (mladších i starších přípravek) bojovalo o krásný putovní pohár. Ale ani podesáté se nestal kořistí domácích fotbalistů, ačkoli k němu měli asi nejblíže...

Maratón zápasů začal krátce po deváté hodině ranní, ale napřed byli všichni účastníci představeni divákům při slavnostnímu nástupu mužstev. Po nástupu již začal samotný turnaj a nás čekaly v základní skupině týmy Lobkovic, Kyjí a Motorletu.

Sedm kulí na závěr. Tempo potvrdilo výbornou jarní formu a na závěr sezóny si smlslo na Čechii Dubeč. Nebylo příliš znát, že tři hráči základní sestavy odcestovali na kulturní poznávací zájezd do Amsterodamu. Trenér Koller dal v základní sestavě důvěru pěti dorostencům, z toho třem v záložní řadě a velmi spolehlivě zápas odchytal Petr Flaks. Již tradičně se dařilo Novotnému, autoru hattricku a dvou finálních přihrávek. Z tak vysoké hrušky se bude těžko sundavat...

Utkání začalo šancí Dedka po přihrávce Novotného ve 4. minutě, o chvíli později zmařil asi největší šanci hostí Flaks zmenšením střeleckého úhlu. Početná kulisa mohla na Lhotce jásat až ve 23. minutě, kdy Hájek poslal do sóla Novotného - 1:0. O minutu později Kočí vyslal do křídla Novotného a sám si naběhl na jeho zpětnou přihrávku - 2:0. Ve 30. minutě Žalud dlouhým pasem asistoval Novotnému při jeho lobu na 3:0 a skvělou pasáž zakončila nádherná akce po ose Hájek - Žalud a dorážející Novotný na 4:0. Jedenáct minut, čtyři branky, z toho jeden hattrick.

Náš poslední zápas v této sezóně se odehrál na malé umělé trávě na Jižnim Městě. Hned po úvodním hvizdu se míče ujmuli domácí a během deseti vteřin rozvlnili síť za bezmocným Ondrou Hrachovským - 0:1. Rychlá branka kluky zaskočila a chvíli trvalo, než jsme opět začali předvádět svoji kombinační hru. Přesto se do půle podařilo zápas otočit zásluhou Toníka Kinského a Toma Luska. Druhé dějství už bylo zcela v naší režii a po brance Kuby Havlíčka a dalších dvou Tondy Kinského skončilo utkání 5:1, což neunesli domácí rodiče a nesmyslnými výroky vyvedli z míry jindy absolutně klidného trenéra Nechvílu:-). Poděkování opět patří všem klukům za předvedený výkon.

Naše poslední turnajové vystoupení před letními prázdninami se konalo na kvalitně obsazeném turnaji o pohár starosty Dubče. Zápasy ve skupině jsme začali soubojem s loňským vítězem Slavií Praha. Soupeř o malinko lepší nás porazil 2:0. Ani následující zápas s Admirou nám nevyšel – prohra 3:0. Pak konečně kluci zabrali a vybojovali vítězství 3:1 nad Vršovicemi. Proti výborně hrajícímu útoku Benešova naše improvizovaná obrana neměla šanci a prohra 3:0 byla zasloužená. Ze čtvrtého místa jsme proto nastoupili proti 4. ze druhé skupiny - domácímu družstvu Dubče. V tomto zápase jsme vybojovali vítězství 2:0 a tím i konečné 7. místo z deseti účastníků. Pro úplnost - pohár vyhráli naprosto zaslouženě kluci Mělníka, když ve výborném finálovém zápase porazili Slavii.

Nově zařazena fotogalerie Pavla Slavíčka

Na Kingu nás přivítalo krásné počasí, nové šatny a hrůzostrašné hřiště, proti kterému je naše horní tráva super pažit. Již při rozcvičení se ukazovalo, že dobrá přihrávka bude velkým uměním. Od začátku zápasu měla hra stereotypní průběh, naše marná snaha o kombinační hru a domácích nakopni a běž. Pár diváků, kteří sledovali tento antifotbal, se mohlo alespoň opalovat, protože se nebylo na co dívat. Čas neutíkal, nám se podařila konečně jedna slušná akce a vedli jsme 1:0. Z vedení jsme se však dlouho neradovali. Taktika domácích nakopávaných balónů slavila poprvé úspěch a bylo srovnáno. Na našich hráčích byla očividná otrávenost z nemožnosti hrát fotbal, a tak se po hřišti spíše ploužili než běhali.

Po nevydařeném posledním mistrovském utkání na hřišti Admiry jsme se vydali až do Ústí nad Labem na velmi kvalitně obsazený turnaj, kterého se účastnila mužstva Ravel Ústí nad Labem, SK Benešov, Sparta Praha, Mladá Boleslav, Junior Teplice, Baník Most, ČL Neštěmice a Tempo. Hrálo se každý s každým 20 minut, takže nás čekala porce 7 utkání, za krásného slunného počasí.

SK Benešov - Tempo 1:1
Branka:Koubek
Vyrovnané utkání na úvod, sice jsme prohrávali, ale z trestného kopu Matěje Koubka jsme vybojovali remízu.

Do tohoto utkání jsme nemohli počítat s Kočím, který se zranil při tréninku A týmu ve čtvrtek. Hurka a Hájek střídali v 60. min., poněvadž šli hrát za muže A. Se soupeřem jsme v této sezoně začínali u nich v Třeboradicích, kde jsme prohráli a tuto sezonu ukončujeme opět s nimi. Oproti podzimu se nám kádr zkvalitnil, a tak jsme předpokládali, že to bude vyrovnané utkání.

Soupeř nijak výjimečně neohrožoval naši branku a byli jsme to my, kdo určoval tempo hry. Do poločasu jsme dali dvě branky Hurkou a Hnatem a žádnou neobdrželi a do šaten se šlo s dvoubrankovým náskokem. Kluky jsme o poločase upozorňovali na prvních 15 minut druhé půle, kdy dostáváme nejvíce gólů. Opět jsme se v těchto minutách nesoustředili na hru a soupeř nás potrestal po naší chybě gólem.

Na klánovickém letišti jsme začali lépe. Ne že by se domácí flákali, ale už v 5. minutě přišla série rohů a Komorník posadil míč na hlavu Šímy a vedli jsme 1:0. V 9. minutě to bylo ještě veselejší. Klouda zatáhl míč po pravé straně, obránce zahrál míč do autu, Klouda rozehrál na Komorníka a ten opět na hlavu Šímy a jeoh střela znamenala vedení 2:0 pro Tempo. Pak ale přišel první zlom. Šíma byl faulován ve vápně a Benfika kopala penaltu. Martin Havel však střelu poslal těsně vedle pravé tyče.

Druhá půle začala pro Tempo opět dobře. Přihrávka za domácí obranu a obránce sráží míč rukou, aby se jej nezmocnil Šíma. Dostává druhou žlutou a červenou (53.min). Bylo nás o jednoho hráče více. Zřejmě si hráči říkali, že už to nejde prohrát...

Na poslední utkání v sezóně jsme se všichni těšili. Počasí fotbalu přálo a slibovali jsme si také důstojné zakončení se vší parádou. Nejenže se snažíme naše kluky naučit hrát fotbal, ale také chceme, aby z nich vyrostly osobnosti nejen na hřišti, ale taky mimo něj – v osobním životě. K tomu patří i chování a postoj hráčů k trenérům, k realizačním týmům, ale i k vedení Tempa. Myslím si, že na Tempu se to dělá dobře, že většina hráčů se chová normálně, což se ovšem nedá říci o vedení Lipenců a selanky, kterou s sebou přivezlo.

Už před utkáním prosakovaly hlášky z hostujícího mužstva, že ač věkem žáci, oslavovali závěr soutěže do pozdních hodin a že jsou jaksi znaveni alkoholem. Jeden by se divil, ale vedení týmu Lipenců to zřejmě nevadilo a zápas pojali jako pouťovou atrakci s množstvím produkce, která by spíše patřila na pole zvláštního ústavu a to bych ho ještě urazil.

Na poslední utkání jsme dorazili na stadion Admiry ve středu, kdy jsme předehrávali mistrovské utkání s ohledem na víkendové turnaje obou mužstev. Krásné letní počasí a sestříhaný trávník sliboval dobré podmínky na vlastní zápas. Již během rozcvičky působili kluci hodně roztěkaní, nepozorní a vše brali na lehkou váhu. To nás mělo varovat před tím, co následovalo po prvním hvizdu rozhodčího.

První poločas bych shrnul do výkřiku: "Totální katastrofa!" To bylo 25 minut trenérského zlého snu, kdy po první brance nevíte, jak vyburcovat všechny ze spánku.