Řeporyje byly naším dalším soupeřem v řadě mistráků. Nedělní chladné ráno, nástup v 7:30 na hřišti FC Tempo, odjezd za soupeřem do Řeporyjí. Ambice na výhru, dobrá nálada, dostatek hráčů, odhodlání neztratit ani bod. S tímto předsevzetím se naši borci připravili na dnešní střetnutí na dobře upraveném trávníku domácích. Řeporyjští nenechali taktéž nic náhodě a byli odhodláni nám čelit, jak to je půjde. Tušili, že jim nedáme nic zadarmo a ve svých řadách postavili i jednoho na svůj věk vysokého hráče, jenž budil oprávněný respekt. Žádný strach před velkými zvířaty, chtělo by se říci. Utkání začalo s desetiminutovým zpožděním v 8:50.

V dalším soutěžním utkání jsme nastoupili v malém derby na hřišti ABC Braník proti domácímu celku. Utkání se hrálo od 13 hodin za úmorného vedra. Přesto jsme vstoupili do utkání velmi aktivně a hned ve 4. minutě po přihráce Dvořáka dává vedoucí branku Mašek. Ve 13.minutě našel Novák perfektně Hájka a ten se nemýlil, je to 2:0.V dalším průběhu prvního poločasu se hrál poměrně slušný fotbal na obou stranách, jen s tím rozdílem, že z několika vyložených šancí se nám nepodařilo vstřelit branku, soupeř měl minimum příležitostí, i když hrál velmi snaživě.

Do druhého poločasu jsme opět vstoupili s větší herní pohodou a vypadalo to, že to kluky taky začalo bavit. Pěkně jsme kombinovali a zlepšili přihrávku. V 51. minutě našel Stejskal Nováka a ten dává na 3:0. O dvě minuty později dobře nahrál Bláha Maškovi a ten zvyšuje na 4:0. Za další dvě minuty dal Mašek přesnou přihrávku na Stejskala a je to 5:0.V 57. minutě zahrává Stejskal rohový kop, perfektně našel Kristka a ten svoji typicky suprovou hlavičkou uzavírá účet na konečných 6:0.

K našemu dalšímu utkání jsme jeli na Loko Vltavín. Je to tým, který se nachází na druhém místě. Podle mého názoru hraje nejlepší fotbal v naší skupině. Nepovedl se mu pouze první zápas a tím přijde s největší pravděpodobnosti o postup. Hraje pohledný fotbal na jeden až dva doteky. Ve středu pole rychle přenáší hru z jedné strany na druhou. Má také skvělý pohyb bez míče. K zápasu jsme nastoupili s velkým očekávání, zda navážeme na minulé dva zápasy, které se nám povedly. Bohužel nám chyběly čtyři hráči, kteří jsou na škole v přírodě. Z tohoto důvodu jsme poprosili trenéry ročníku 96. Půjčili nám dva hráče a tímto jim moc děkuji. Dále děkuji i hráčům, že nám přišli pomoct.

V dalším mistrovském utkání nás přivítal na svém hřišti FC Pragis FV Plast Satalice. Nic jsme nechtěli ponechat náhodě a už od úvodních minut bylo jasné, že povinné body si ze Satalic odvezeme. Naše převaha však nebyla stále korunována brankami. Soupeři se poměrně se štěstím dařilo dost dlouho držet nerozhodný stav a domácí brankář jakoby magnetem přitahoval naše střely ať už ze střední vzdálenosti nebo z hranice malého vápna. Soupeřovu taktickou hru s nakopávanými balony naše obranná čtveřice velmi dobře zachytávala a ve spolupráci se záložní řadou velmi dobře kombinovala. Hrozili jsme zvláště po centrech z levé, tak i z pravé strany do pokutového území.

Ve 31. min., kdy naše převaha byla místy až drtivá, zacentroval z pravé strany Rejmiš, balon se dostal až na levou stranu k Venclovi a ten z hranice malého vápna poprvé v utkání skóroval.

V netradičním termínu ve středu v 18:00 jsme nastoupili na hrbolatý trávník Čechie Smíchov. Od první minuty domácí předvedli svoji taktiku, nakopnout míč co nejdál od vlastní branky. My jsme se nebyli schopni s touto taktikou vypořádat. Hra bez pohybu a přesné přihrávky nebyla schopna překonat obranu domácích. Mysleli jsme si, že zápas se vyhraje sám. Na to, co se odehrávalo na trávníku, se nedalo dívat. Nám se podařilo dát náhodný gól, a tak jsme šli do kabin s vedením 1:0. Bouřka v kabině veliká, ale hra ve druhém poločase byla stejná. Ani čtyři změny v sestavě nevedly ke změně. V závěru se nám podařilo Hornem a Rudolfem zvýšit na konečných 3-0. Po nejhorším výkonu sezony jsme si tak připsali povinné tři body, což byl jediný klad tohoto zápasu. Nelze než věřit, že v neděli podají kluci mnohem lepší výkon.

Minulý týden nás čekaly po vzoru anglického systému dva zápasy. Nejprve ve středu na domácím hřišti Aritma a v pátek kluci z Vršovic. Naše hra se poslední dobou stále zlepšuje, a tak tomu bylo i v úvodním střetnutí. Soupeře jsme přehrávali a některé kombinační akce byly oku lahodící. Zápas nakonec skončil výsledkem 4:0 v náš prospěch. O všechny góly se postaral kanonýr Tonda Kinský, ovšem poděkování patří všem, co zápas odehráli.

Na Vršovicích jsme chtěli pokračovat v dobrých výkonech, jenže se tak alespoň v první půli nedělo. Chyběl pohyb bez míče a místo abychom hru roztahovali do stran, hrálo se vše středem. Druhá půle už byla "po trenerském fénu" výrazně lepší a přišly i šance. V té největší se ocitl Tonda Kinský, ale byl v pokutovém území faulován obráncem soupeře. Následovala penalta, kterou sám postižený chladnokrevně proměnil - 0:1. Jenže odpověď borců z Vršovic byla rychlá a zápas nakonec skončil spravedlivou remízou 1:1.

V tomto zápase nás přivítal Rapid Malešice na svém domácím hřišti a my měli obavu, jak se nám bude hrát proti mužstvu, které je na posledním místě v tabulce.Kladli jsme klukům na srdce, že musí hrát od začátku až do konce zápasu naplno. Po celý zápas se kluci snažili a i když se vedlo o 4 branky, snažili se hrát fotbal dál a nevymýšleli žádné blbosti, jak to bývá zvykem, když si myslíme, že se nám nemůže nic stát.

V tomto zápase jsme si s chutí zastříleli a výsledek po 90 minutách tomu odpovídá - 0:10 pro Tempo. Soupeř měl ještě štěstí, že nějaké šance nám skončily na tyči nebo břevínku. Všichni hráči odvedli výborný výkon, tak nemá cenu nikoho vyzdvihovat. Pouze se tu objeví střelci a hráči, kteří nahrávali.

V 19. kole přijel na Tempo tým z nedalekých Hájů. Po podzimním utkání, ve kterém jsme již v dosti sychravém počasí pouze remizovali 3:3, tak sliboval jarní souboj dost zajímavé utkání. Sestava však oproti podzimnímu utkání doznala také mnoha změn, ale to nemělo nějak poznamenat náš výkon.

Do utkání jsme vstoupili lépe a na soupeře vyvinuli tlak. Již ve 3. minutě poslal dlouhým výkopem Dominik Holub Kryštofa Poláka, hrajícího v té době v útoku. Spolu s Martinem Obuškevičem vybojovali míč a Martin neměl problém se trefit přesně k tyči – 1:0.

Pořádnou ostudu si Tempo uřízlo v semifinále Poháru PFS v derby zápase na Libuši. Do finále proti Radotínu naprosto zaslouženě postoupil soupeř. První minuty sice naznačovaly vyrovnaný zápas. Ale od 12. minuty, kdy Kadlec nastřelil nešikovným odkopem domácího útočníka a míč zapadl do sítě, Tempo přestalo prakticky existovat. V 18. minutě přišla druhá branka a bylo po zápase. Hosté rezignovali, proti domácím běhavým mladíkům neměli nárok. Ti navíc do čeho kopli, to spadlo do branky.

Konečným výsledkem je debakl, na který je ale potřeba okamžitě zapomenout, soustředit se na sobotní mistrovský zápas proti Štěrboholům a navázat na výsledky i předváděnou hru proti Loko Vltavín a Junioru.

Ve středu 20.5. jsme jeli k přeloženému zápasu do Uhříněvsi, vedoucímu týmu tabulky. Na podzim jsme o rok staršímu soupeři podlehli 0:3, a tak jsme mu nechtěli darovat body zadarmo. Bylo jasné, že si soupeř vynutí tlak, ale kluci od začátku hráli velice zodpovědně.

Poprvé jsme inkasovali v 5.minutě střelou zdálky pod břevno. O minutu později vybojoval míč Zdenda Sita, poslal do brejku Štěpána Sedláře a bylo vyrovnáno 1:1. V 9.minutě zahrával soupeř roh nakrátko k úplně volnému hráči a ten k tyči poslal Uhřiněves do vedení 2:1. Odpověď z našich kopaček přišla o minutu později ihned po rozhrání. Míč si na naší půlce zpracoval David Kny a poslal dlouhým pasem opět Štěpána do samostatného úniku, který si hravě poradil s padajícím brankářem - 2:2.

Ke druhému mistráku po sobě jsme nastoupili na domácím hřišti. Bohužel noční průtrž mračen náš zápas přesunula z hlavního hřiště na vedlejší. Naším soupeřem byl poslední celek tabulky Viktoria Žižkov C. Do utkání jsme vstoupili vlažně a prvních dvacet minut bez chuti hrát. Nutno podotknout, že soupeř urputně bránil a kluky intenzivně napadal, což nám působilo problémy a tentokrát jsme se nemohli srovnat ani s menší hrací plochou. Prostě bída a utrpení, ale opět to nebyl soupeř, který by nás vyburcoval k nějakému excelentnímu vystoupení. Vyšel nám závěr prvního poločasu a od 24.minuty se nám během 11 minut podařilo třikrát skorovat a dostat nás do vedení a klidu. V šatně bylo vše podstatné řečeno a na hřištěm přišlo zcela jiné mužstvo.

V neděli jsme doma přivítali Aritmu. Na podzim jsme s ní prohráli. Chtěli jsme jim to oplatit a přiblížit se udržení v přeboru. Na začátku zápasu jsme Aritmu zatlačili na její polovinu. Nedařilo se nám ale pořádně vystřelit na branku. Jedinou výjimkou byl trestný kop Vejšického, který trefil břevno. Aritma začala hrát agresivně a po 10 minutách se jí podařilo hru vyrovnat. Začalo se hrát ve středu hřiště. Jen málokdy byla vidět střela na branku. Do šaten se šlo za bezbrankového stavu.

Do druhého poločasu jsme nastoupili se dvěma obránci a to se nám stalo osudným. Aritma hned ve 28. minutě dostala míč za obranu a dala vedoucí branku zápasu. Kluci chtěli vyrovnat, ale chyběla nám přesnost přihrávek. Jak se chýlil čas zápasu ke konci, kluci hráli víc a víc sami na sebe. Blízko k vyrovnání jsme měli pět minut před koncem. Kuriš našel volného Adámka samotného před prázdnou bránou, ale ten trefil pouze tyč.

Do Měcholup jsme jeli s touhou bodovat podobně jako v podzimním utkání doma (3:3). Také hra tomu odpovídala. Tempo, pokud drželo míč na zemi, tak se kombinací dostávalo často před branku domácích. Ti hráli spíše silový fotbal, často s nakopávanými míči.

Ve 20. minutě však řešil situaci fotbalově u postranní čáry na úrovni vápna Paseka. Domácí hráč se dostal k míči, zatáhl až k brankové čáře, tam Paseka nešťastně uklouzl, v klidu tedy přihrál pod sebe a střela útočníka k tyči znamenala vedení domácích. Ve 30. minutě přišel míč za obranu, o který svedl souboj s domácím útočníkem Hron. Tělo na tělo se se dostali až k vápnu a tam se domácímu hráči podařilo přelobovat Dvořáka v brance - 2:0.

Už devět zápasů trvá neporazitelnost A týmu FC Tempo Praha. Svěřenci trenéra Kollera neprohráli sedm zápasů v mistrovské soutěži a dva v Poháru PFS. V posledních dvou kolech Tempo narazilo na první Loko Vltavín B (5:0) a o víkendu si zajelo pro tři body na hřiště Junioru. A byly to body naprosto zasloužené, zejména za výborný výkon ve druhé půli.

Trenér Koller musel složit novou obranu. Kvůli vyloučení chyběl Kadlec, pro zranění pak Valášek, Netušil a Dvořák. Poprvé v základní sestavě dostal na levém beku důvěru mladíček Balun.

Se zataženou oblohou a plni odhodlání jsme v sobotu 16.5. vyrazili k dalšímu mistrovskému zápasu na hřiště Admiry. S tímto soupeřem se potkáváme dost často a naše vzájemná zápasová bilance je vyrovnaná, takže se očekával velký souboj. Od začátku zápasu jsme měli mírnou převahu. Kluci zodpovědně přistupovali k hráčům soupeře a nedovolovali jim vytvořit si jakoukoli šanci k ohrožení naší branky. Ve druhé minutě jsme vybojovali roh, David Kny dobře nacentroval a Luky Michl patičkou poslal překvapenému brankáři míč za záda. Hra se dále přelévala z jedné strany na druhou, ale gól už do konce prvního poločasu nepadl.

Do druhé půle soupeř zvýšil aktivitu a síly na hřišti se vyrovnaly. Šance byly na obou stranách, ale buď střely mířily těsně vedle nebo je likvidovali brankáři. Přišla 38.minuta a rozhodčí neuvěřitelně odpískal roh místo autu a hned nato přehlédl soupeřovu ruku, který si takto zpracoval míč a dostal se tak do brejku. Jeho střela skončila na tyči, od které se míč odrazil do pole k nabíhajícímu hráči Admiry a ten do prázdné branky vyrovnal - 1:1. Do šancí se postupně dostali Luky Hroník, Martin Žůrek a Dan Šejvl, ale branka nepadla.