Náš druhý zápas se bohužel nesl ve stejném duchu jako předchozí mistrovské utkání v Lipencích. Nepřesná koncovka nás opět trápila, neproměnění několika šancí mělo za následek poločasový výsledek 0:0.

Do druhého poločasu jsme nastupovali s jediným přáním vstřelit co nejrychleji branku a uklidnit hru, což se podařilo a po brankách Vojty, Ivana a dvou gólech střídajícího Kociny jsme nakonec mužstvo Chodova zdolali 4:0. Naše hra měla mnoho nedostatků, nepřesné přihrávky a bohužel zpracování balonu dělá mnoha našim hráčům velké problémy.

Za poměrně chladného sobotního rána jsme se vydali ke druhému mistrovskému zápasu na hřiště SK Motorlet. Domácí chtěli potvrdit přivezené body ze hřiště Dukly a my chtěli potvrdit domácí výhru nad Admirou.

Zápas jsme zahájili ve stejné zahajovací sestavě jako zápas první, v brance Martin Mišovič, obrana ve složení Tomáš Jirků, Vojta Soukup, Martin Obuškevič, záložní řada Honza Polívka, Matěj Koubek, Petr Neckař a v útoku na hrotu Kryštof Polák. Zase se potvrdilo, že ranní zápasy nám nesvědčí, počáteční tempo zápasu máme slabší, jakoby ospalé. Dlouho jsme se dostávali do tempa, nedostatečný pohyb a spousty zkažených přihrávek nás připravovaly o možnost vytvořit si tlak. Soupeř bránil velmi pozorně a měl rychlejší přechod do útoku, ale naše obrana vždy stihla zasáhnout včas. Proto se bojovalo spíše o střed pole, až v 11. minutě jsme si vynutili dva rohové kopy, které jsme však nezužitkovali.

Druhým výjezdem za mistrovským utkáním 2. kola si starší přípravka B přijela na hřiště TJ Kyje vylepšit střeleckou bilanci. Pohled to tabulky II. třídy skupiny D napovídal, že na Kyjích se body nenechávají. S tímto soupeřem jsme se přede dvěma lety již utkali, tehdy jako mladší přípravka C. Tenkrát souboj vyzněl jednoznačně ve prospěch Tempa 9:1. Nechtěli jsme zůstat své pověsti nic dlužni a na zápas jsme se dobře připravili a motivovali.

Sraz nominovaných borců v 15 hodin, slunné a chladné počasí, to vše slibovalo příjemně strávené odpoledne.

První dvě kola nám vyšla a jsme za to moc rádi. Pořád ale nejsme spokojeni s nekombinační hrou. Za co jsme ale hrozně rádi, že se roztřílel hráč, který i v loňském roce nám chodil pomáhat od ročníku 95, Tomáš Kocábek. Je to rozený střelec. Už v 10. min. po přihrávce Maliňáka dal na 0:1. I Maliňák se nechtěl nechat zahanbit a po přihrávce Jakuba Kostky v 17. minutě zvýšil na 0:2. Po této akci přišel moment, kdy rozhodčí neposoudil dvě a v druhé půli jednu regulérní malou domů soupeře. Následoval gól soupeře ve 24. min., kdy naše obrana usnula na růžích. Po této akci jsme soupeře zmáčkli na jeho polovině a naše posila z Kunratic Martin Veselý po přihrávce Jakuba Kostky zvýšil na 1:3.

Ve druhém mistrovském utkání jsme nastoupili poprvé na domácím hřišti proti celku PSK Union. S tímto mužstvem jsme doposud ještě neprohráli a toto jsme potvrdili i tentokrát. Náš brankostroj otevřel v 7. minutě Horn po přihrávce Dvořáka. V 11. minutě zahrává Stejskal rohový kop, kdy dobře našel Kristka, který se nemýlil a zvyšuje na 2:0. Za další dvě minuty dává Hájek Maškovi, který upravuje naše vedení na 3:0. Ve 25. minutě přihrává Hájek Kristkovi a ten se nemýlí a dává na 4:0. Do poločasu se ještě během dvou minut dvakrát krásně trefil Škopek a do šaten jdeme s náskokem šesti branek.

Videoreportáž Vladimíra Horna z utkání ZDE

Áčko se konečně dočkalo vítězství i v domácím prostředí. Po dvou nezdarech s Kbely a Počernicemi tentokrát přívitali muži tým Šeberova. Již od prvních minut bylo zřejmě, kdo je pánem na hřišti a otázkou tak jen zůstávalo, na jaké cifře se zastaví konečné skóre. Šeberov se prezentoval pouze tvrdou a mnohdy až zákeřnou hrou a po fotbalové stránce nic nepředvedl.

Utkání začalo ve velkém stylu, již ve dvacáté vteřině vysunul Martínek po pravé straně Podroužka, který našel před bránou osamoceného Rožánka, který ale mířil těšně vedle. Hned za několik vteřin ale zahrozili i hosté, kdy Kuchař nadvakrát dokázal zneškodnit střelu z hranice vápna. Tento závar byl poslední nebezpečnou akcí ze strany hostů v první půli. Domácí byli lepším a nebezpečnějším týmem. Po zásluze se také dostali do vedení, kdy v deváté minutě Žalud zahrál roh tak šikovně, že si jej brankář srazil do sítě. O několik minut později pak Tempo udeřilo podruhé, kdy zleva centroval Žalud a Dedek se z malého vápna nemýlil. Ve 23. minutě pak neukočíroval své nervy hostující kapitán Rádl a po nakopnutí soupeře dostal po právu červernou kartu. Tímto okamžik vzaly všechny naděje Šeberova zasvé. Tempu se však do konce poločasu podařilo přidat už jen jednu branku, kdy po další Žaludově asistenci skóroval Rožánek.

Třetí zápas staršího dorostu mohl být rozhodnut za deset minut. Kdyby Kuba Hurka a David Balun proměnili svoje šance, tak jsme v 10. minutě vedli 3:0. Na kdyby se nehraje, a tak přišla sprcha ve 12. minutě, protiútok Admiry a 1:0 pro hosty a Linhart navíc inkasuje žlutou. Miloš dostal po chvíli šanci svůj čin napravit. Nehasil dravě pronikl do vápna a penalta byla na světě. Miloš trestuhodně branku vysoko přestřelil. Znovu to vypadalo, že si budeme vytvářet šance, ale branky nedáme a odejdeme poraženi.

Ve 33. minutě, po dlouhém větrem podpořeném výkopu Flakse, obránci Admiry minuli, k míči se dostal Balun a šel podruhé sám na brankáře, jeho střelu gólman vyrazil Davidovi pod nohy a na druhý pokus David míč do sítě dopravil 1:1.

Páteční zápas s Admirou byl trochu zklamáním pro nás všechny. Nejde o to, že naši kluci zápas prohráli, ale spíše jde o styl jejich hry. Kluci jakoby ztratili chuť do hry a bojovnost. Míče svému soupeři nechávali a jen zřídka se pouštěli do soubojů, aby jej získali zpět. Na klucích byla vidět i únava po prvním tvrdém týdnu tréninků a zápasů.

První poločas začal celkem slibně. Silnému soupeři, jakým Admira bezesporu je, naši kluci byli adekvátním soupeřem. Vypadalo to, že udělají přinejmenším pro udržení stavu 0:0 cokoliv. Ale po prvním inkasovaném gólu jakoby se vše změnilo. Kluci neposlouchali taktické rady trenéra, běhali z místa na místo, nedrželi posty a hlavně zapomněli usilovat o míč. Občas se zdařilo, že jeden z útočníků utekl s míčem až na soupeřovu polovinu, ale ten nedovolil našim klukům větší akci, takže se hra zase pomalu vracela k našemu brankovišti. Při jedné nepřehledné akci před naší brankou se ještě našim klukům podařilo vstřelit si vlastní gól, takže první poločas skončil stavem 0:2 pro hosty.

Do druhého mistrovského utkání jsme chtěli vstoupit lépe než v Třeboradicích, i hráčů na střídání bylo více. Hra začala celkem slušně, kdy jsme soupeřovu bránu ostřelovali. Bohužel štěstíčko nám nepřálo a žádný gól ne a ne vstřelit. Soupeř pouze nakopával balony a chtěl těžit z protiůtoků. To se mu nakonec podařilo, kdy dvákrát z těchto akcí skóroval. První půle vyzněla brankami pro PSK, hra ale tomu vůbec neodpovídala. Měli jsme vést alespoň o tři branky a zápas by vypadal úplně jinak.

Do drůhé půle jsme vstupovali s tím, že rozdíl dvou branek smažeme a přidáme nějaké další góly. Realita však byla jiná, během deseti minut jsme obdrželi třetí gól a psychika hráčů začala pracovat.

Do zápasu s Loko Vltavín nastoupila naše parta bez svých stálých gólmanů. Bylo proto třeba vybrat adekvátní náhradu a to se nám, myslím, povedlo. Bylo ještě třeba nového brankáře roztrénovat a zápas mohl začít.

Od prvních minut se hra odehrávala převážně na straně soupeře. Kluci bojovali, kombinovali, ale soupeřovu obranu ne a ne překonat. Celý první poločas se hráči Loko Vltavín nedostali dále než na polovinu hřiště, kde je zastavila naše obrana a poslala míč zpět k soupeřově bráně.

První mistrovské utkání v Přeboru mladších přípravek a los nám přisoudil k úvodnímu utkání mužstvo Admiry. Jak již všichni z předchozí doby víme, utkání s Admirou patří vždy k velmi kvalitním a nyní tomu nebylo jinak.

Ve čtvrt na čtyři přivedl na lhotecké hřiště rozhodčí oba týmy a mohlo se začít. Ovšem co se událo hned zkraje, tak to nemělo obdoby. Z prvního útoku a daleké střele z pravé strany, kterou brankář hostů neudržel, jsme se dostali do vedení. Kryštof Polák se nacházel ve správnou chvíli na správném místě a v první minutě jsme vedli 1:0. To rozpumpovalo i všechny přihlížející v hledišti, kteří sborově a hlasitě povzbuzovali: Tempo, Tempo!

Druhé utkání jsme odehráli opět doma a naším soupeřem byl Zličín. Začali jsme opět vlažně, možná, že kluci se podvědomě šetřili, aby po úterním zápasu staršího dorostu neodpadli během první půle. První branku jsme dostali opět po chybě v obraně, kdy se Benda v těžké pozici ukopl a soupeř zavěsil. Pak se soupeři povedl rychlý brejk a bylo to 0:2. Pak jsem se dostali víc do hry, ale přestože jsme hráli hodně před vápnem soupeře, nedokázali jsme vystřelit. Přesto po akci Houšky se do zakončení natlačil France a snížil.

Do druhého poločasu jsme nastoupili s odhodláním utkání zvrátit, ale opět jsme nedokázali proměnit ani ty nejvyloženější šance, jako France s Hlavíkem, jejichž opakované střely trefovaly soupeře. Sice dva z nich zůstali ležet na trávníku, ale míč v bráně nebyl.

Otevírací zápas sezony jsme nezačali dobře. Od úvodu jsme dělali chyby v defenzivě, které soupeř potrestal dvěma góly. Zato my jsme z mnoha šancí, z nichž především ta Šulcova volala po gólu, dokázali proměnit jedinou, kdy na Čemusův centr naskočil Matoušek a hlavou skoroval.

Do druhé půle na místě posledního nastoupil Varecha místo (také zaskakujícího) Hlavíka a okamžitě podklouzl, čímž nabídl soupeři další šanci, kterou ale nedal. Honza se pak ale rozehrál k parádnímu výkonu. Celou druhou půli jsme soupeře tlačili, měli veliké množství šancí, ale prosadit se dokázal jedině France po individuální akci. A když jsme nevyužili ani žádnou standardní situaci, skončil zápas dělbou bodů.

Skvělý zážitek si v průběhu týdne odnesli hráči starší přípravky B. Zúčastnili se totiž soustředění české fotbalové fotbalové reprezentace před jejím odletem na kvalifikační zápas do Severního Irska.

Český národní tým trénoval na hřišti ve středočeských Kunicích, kde vládne místnímu nádhernému areálu, a zároveň střílí branky v divizním celku, František Koubek, otec hráče starší přípravky B Matěje Koubka. Koubek senior má za sebou bohatou úspěšnou kariéru, zná se s realizačním týmem národního týmu a jaký zážitek tempáckým borcům připravil, se můžete podívat v následující fotogalerii...

V prvním kole pražského přeboru jsme přijeli na Slavii. Od prvních minut si Slavia vytvořila územní převahu a zatlačila nás před branku. To vyústilo ve vstřelení prvního gólu do naší sítě po rychlém rohu, na který naši kluci nedokázali reagovat. Vstřelená branka jakoby kluky probudila. Začali jsme hrát více s balónem a několikrát vystřelili na bránu. Vyrovnávající gól visel ve vzduchu a Slavíček důrazným napadáním sebral míč stoperovi a řítil se na branku. Nájezd zakončil hokejovým blafákem a pohodlně uklidil míč do slávistické branky 1:1. Buhužel kluci opět polevili a Slavia dokázala do poločasu vstřelit ještě jednu branku a do kabin se šlo za stavu 2:1.