Náš první turnaj jako mladší přípravka C dopadl lépe, než jsme mnozí očekávali. Ještě v sobotu to vypadalo, že se nikam nepojede, protože jsme měli jen devět hráčů, ale naštěstí nám vytrhli trh z paty mladší kluci. Ještě jednou děkuji rodičům Petra Hodouše a Sebastiana Linga, ktří na poslední chvíli byli ochotni jet s námi.

Sice hned na začátek jsme dostali silnější soupeře (Bohemians a Slavia), ale výhru jsme jim nedarovali tak lehce (oba zápasy jsme prohráli 0:1). Kluci bojovali jako draci a už další zápas vyhráli nad Berounem 2:1, kdy oba góly střílel Martin Škoda za asistencí Oty Vavreka. I souboj s ČAFC dopadl pro naše kluky výborně. Konečný výsledek dopadl 1:0 a opět střílel Martin Škoda, tentokrát za asistence Pavlíka Šenka.

Reparát za premiérovou porážku Tempo nesložilo. Ani ve druhém mistrovském zápase nedokázalo využít výhodu domácího prostředí, tři body tentokrát odevzalo hrácům Sokola Dolní Počernice. Nadějný výkon z prvního poločasu, kdy Tempo soupeře přehrávalo, se po změně stran rozplynul v chaotické defenzivní hře, jež soupeři nabízela přehršel brankových příležitostí.

FC Tempo Praha - Sokol Dolní Počernice 1:3 (1:1)
Branky: 24. Dedek - 61. a 68. Schwarz, 16. Z. Nesnídal. Rozhodčí: Kindl (80. Wimmer) - Wimmer, Izera (80. min Hron). ŽK: Míka, Šulc - Z. Nesnídal.
Tempo: Kuchař - Šulc (76. Stoklásek), Vrba, Netušil, Budák - Míka, Martínek, Dedek, Žalud - Rožánek (63. Podroužek), Jakub Hurka.
D. Počernice: Mikeš - Doležal, Vizing, Plucha, Tarantík - Novotný (46. Hemza), Douděra, Z. Nesnídal, Vycpálek (77. Šedivý) - Schwarz (72. J. Nesnídal), Exner.

V posledním přípravném zápase před startem soutěže jsme zavítali na hřiště ČAFC, kde před rokem v souboji stejných týmů Tempo prohrálo ostudně 1:11. Protože navíc trenér staršího dorostu a můj asistent u dorostu mladšího Richard Klípa přišel právě z Čafky, měl zápas zvláštní punc. Nutno dodat, že tým soupeře doznal dosti změn oproti loňsku.

Úvod do zápasu nám vyšel parádně, když již ve druhé minutě rychle rozehrál míč Hlavík, dlouhým pasem poslal Franceho a ten vstřelil první branku zápasu. Dále jsme byli aktivnější a vytvářeli si příležitosti k zakončení, které však většinou postrádalo razanci a přesnost. Soupeř hrál nemastně, neslaně a kluci se tomu začali přizpůsobovat. Do poločasu jsme dali ještě jeden gól, kdy Čemus klasickým bodýlkem s pomocí soupeřovy teče trefil k tyči.

Místo čtvrtečního tréninku jsme si domluvili první domácí přípravné utkání po soustředění a to se soupeřem z Jižního Města. Soupeř dorazil s mužstvem složeným převážně z hráčů ročníku 2001. Ani naše mužstvo se nesešlo kompletní, někteří si ještě užívali poslední týden prázdnin mimo Prahu, někteří doléčovali drobná svalová zranění, nicméně zahrál si každý, kdo dorazil na zápas.

Zápas začal svižným tempem, obě mužstva se snažila kombinovat, první šanci jsme si vytvořili v 5. minutě, kdy Vojta Soukup uvolnil Honzu Polívku, který zakončil krásnou střelou do břevna. To bylo ale zahřívaní, pak se hra vyrovnala a hrálo se ve středu hřiště, soupeř umě rozrušoval naší kombinaci a hrozil rychlým přechodem do útoku. Naštěstí se podařilo vždy zastavit průnik souhrou s Martinem Mišovičem.

Těžkou přípravu před nadcházející sezónou zvolila starší přípravka B, když se přihlásila na kvalitní turnaj pořádaný Bohemians 1905 v Odolena Vodě. Z deseti účastníků tým trenéra Hozáka obsadil šesté místo. Hrálo se systémem každý s každým 1x16 minut.

Pořadí a výsledky z pohledu Tempa v závorce: 1. Teplice (0:1), 2. Sparta (0:5), 3. Bohemians 1905 (0:1), 4. Motorlet (0:1), 5. Roudnice nad Labem (1:0), 6. FC Tempo Praha, 7. Admira (1:1), 8. Střešovice (2:1), 9. Meteor (1:0), 10. Aritma (1:1).

K našemu prvnímu přátelskému zápasu na domácím hřišti jsme se dostavili s počtem 17 hráčů poskládaných ze staršího i mladšího dorostu. V kabině před zápasem jsme si řekli jak a co chceme hrát. Bohužel v první půli všechno bylo jinak. Soupeř nás válcoval ze všech stran. Byl všude o krok dříve, více kombinoval, nahrával po zemi do prostoru,vyhrával hlavičkové souboje a my se na hřišti pouze hledali. První půle skončila 0:1 pro hosty a pro nás to byl milosrdný výsledek. Můžeme děkovat brankáři Petru Flaksovi a Milošovi Linhartovi, že to nebylo více. Kdo to viděl, mohl konstatovat pouze to, že jsme mohli prohrávat klidně 0:6.

O poločase v kabině byly rozebrány chyby a snad se i každý hráč zamyslel sám nad sebou. Do druhé půle jsme vstoupili celkem slušně, kdy byl rozdíl gólu rychle vymazán. Netrvalo dlouho a po chybě brankáře, který nedoskočil na míč, jsme museli opět dotahovat. Kluky to nezlomilo a začali makat o 100% více než v první půli.

S papírově nejsilnějším soupeřem jsme chtěli prověřit sílu nejsilnější sestavy, jaká byla k dispozici (ovšem bez Linharta a Bendy, kteří ten den měli problémy se vstáváním). Na žádost soupeře jsme hráli 3x25 minut. Zápas začal naším výkopem a během celé první minuty jsme soupeři nepůjčili míč. Kluci hráli v klidu a na jistotu, tak jak jsme si to cvičili na dopoledním tréninku. Celou první třetinu jsme měli územní převahu, ale v zakončení nám chyběl klid a kvalita. Přesto jsme se ujali vedení, když se Franceho nepovedená střela poodrážela až k volnému Balunovi a ten nezaváhal.

Po návratu ze soustředění jsme sehráli další neuvěřitelný zápas. Opět se všem chtělo dávat branky, ale bránit se nechtělo ani obráncům. Bohemka se představila ve velmi dobrém světle a zle zatápěla Matějovi v brance. Ten náš tým hlavně v začátku utkání podržel a jen díky němu nám soupeř ve skoré neutíkal vyšším rozdílem.

Když jsem psal, že šlo o neuvěřitelný zápas, tak ten, kdo viděl zápas s Aritmou, překvapen nebyl. Bohemka šla do vedení již v 6.minutě po závaru před naší brankou. Kluci vypadali, že je to jejich první zápas a zřejmě se projevila i únava ze soustředění. Postupem času se hra vyrovnávala a přišli i naše šance, největší v úvodu nevyužil Filip Čihák, který dobře vyhodnotil situaci a místo přihrávky vyrazil vstříc brance souepře sám. Bohužel se mu brankáře překonat nepodařilo.

Za jasného nedělního podvečera nastupovalo béčko ke svému prvnímu zápasu v této sezóně. Po dlouhých letech opět v 1.B. třídě. Bohužel jsme začali trochu ustrašeně a v 9. minutě neudržel před brankovou čárou míč Flaks a střela vystřelená z nouze a z nulového úhlu skončila gólem. Benfika však zvýšila obrátky a na Štěpničné se hrálo vyrovnané utkání. Nic na tom nezměnila ani druhá branka Meteoru. To se v 25. minutě nejprve Tempo ubránilo útoku domácích, ale přišla střela z nouze snad z 27 metrů, která však skončila přesně v šibenici naší branky. "Normální" branku vsítili domácí hráči až ve 40.minutě. To se jim podařilo dostat pod tlak naší obranu, pak přišel centr zleva a útočník měl spoustu času na zakončení hlavou - 3:0.

O víkendu začala na Tempu nová sezóna. Svá první mistrovská utkání sehrály oba týmy mužů. Zatímco Áčko přivítalo v sobotu Kbely, Benfika jela na horkou půdu Meteoru. Žel ani jedno z mužstev neuspělo. Ostatní týmy vstoupí do podzimní části později. Nicméně i ti nejmenší fotbalisté už začali s přípravou. Zeptali jsme se jednotlivých trenérů, jak se změnily kádry jejich mužstev a jaké mají ambice pro nadcházející ročník.

Muži
Zatímco minulý rok oba týmy mužů dělily tři soutěže, do podzimu nastupují oba dospělé mančafty pouze o jednu soutěž jinde. Ovšem ambice obou týmů jsou stejně jako loni rozdílné. Jen se tentokrát plány prohodily. A-tým se pod vedením nového kouče Flakse chce pokusit o návrat do přeboru, Béčko má hlavní cíl hrát klidný střed a udržet 1.B třídu.

První mistrovský zápas odehrálo Áčko doma s týmem Kbelů. Žel zápas se nám nevydařil a ani nový asistent Václav Nechvíla nezabránil naší těsné porážce 0:1. Utkání začalo opatrně, soupeři se prvních dvacet minut oťukávali a hrálo se především ve středu hřiště.

První náznak šance si vypracovalo Tempo, kdy z vápna střílel Šulc, trefil však přímo brankáře hostí. Jenže od dvacáté minuty převzali taktovku hosté. Do velké šance se dostal dobře hrající Mikeš, ale Kuchař za pomoci Stokláska situaci vyřešil. Přišlo i druhé varování, kdy po dobře zahraném rohu zazvonila tyč na Kuchařovými zády. Dvě minuty před poločasem pak ztratil míč Stoklásek, následně fauloval a z ještě následného centru následovala dorážka z malého vápna a Mikešův následný gól dostal hosty do vedení. Dostali jsme tak klasický gól do šatny.

Na odvetné utkání v Jihlavě jsme se vydali stejně jako na předešlé, vlakem. Tentokrát jsme ho odehráli na umělé trávě. Od začátku utkání byli aktivnější domácí hráči. Z našich kluků již od rána nevyzařovalo tolik energie, jako tomu bylo v předešlých dnech. Únava z předešlých tréninků již na ně ulehla, ale ani tak nechtěli dát svou kůži zadarmo!

Domácí hráči sice byli po celý začátek utkání aktivnější, ale byli jsme to právě my, kteří jsme jako první skórovali. V 10. minutě se ještě neujaly střely Poláka a Petra Neckaře, ale v 11. minutě se po rohovém kopu a závaru před brankou nejlépe zorientoval Kryštof Tököly a dostal nás do vedení – 0:1. O dvě minuty později uvolnil pěknou přihrávkou do běhu Péťa Neckař Honzu Polívku, ale jeho střela byla zblokována.

K prvnímu přípravnému zápasu jsme nastoupili v Kdyni. Na pěkném trávníku jsme nastoupili proti soupeři, kterému jsme měli z loňska co odvádět. Letos však hra vypadala úplně jinak. Nově se tvořící družstvo po trénincích na soustředění mělo velkou chuť hrát. Do 20. minuty jsme měli herní převahu, leč brankové vyjádření nepřicházelo. Právě naopak. V rozmezí 4 minut přišly dvě hrubky naší obrany a soupeř vedl 2:0. Do poločasu mohli skórovat Sehnoutka a Matoušek ale své šance neproměnili.

Ve středu jsme vyjeli k dalšímu přátelskému zápasu, tentokrát do Jihlavy. Zvolili jsme netradiční cestu k zápasu vlakem a krátkou prohlídku krajského města. Poté jsme se již připravovali k zápasu se stejně starými kluky z jihlavského klubu. Na krásném hřišti Na Stoupách jsme v 16 hod vyběhli na trávník.

Utkání jsme již od začátku měli ve svých rukou. Hned zkraje jsme domácím ukázali, že si na naše útočné výpady budou muset dát pozor. Ve 4. minutě nádherně uvolnil Vojta Soukup Honzu Polívku, pro kterého nebyl problém umístit míč za záda jihlavského gólmana – 0:1.

Kluky branka uklidnila a hrál se pohledný fotbal. Na pravé straně se opět ve velmi dobrém světle ukázal Péťa Neckař, který byl po prvním utkání v H. Cerekvi byl zvolen pro tento zápas kapitánem týmu.

V posledním přípravném zápase jsme se utkali na pěkném a kvalitním trávníku mirošovického hřiště s béčkem Kunic. Na rozdíl od jiných zápasů jsme začali dobře. Ve čtrté minutě udělal domácí brankář fatální chybu, když chytil do ruky dlouhou malou domů a Benfika kopala nepřímý kop. Morávek přiťukl Mutafovovi a vedli jsme 0:1. V 17. minutě s chutí hrající Můťa dostal do běhu přihrávku od Paseky a nedal brankáři šanci - 0:2. Hráli jsme dobrý fotbal s častým přenášením hry a změnami rytmu. Soupeř se smažil a zdaleka nebyl bez šancí, ale obrana hrála kompaktně.

V 52. minutě vybojoval míč Krabička a jeho přihrávka na zcela volného Mutafova znamenala naše vedení 0:3 a Můťův harttrick. V 60. nimutě (to už z hřiště opustili Nechvíla a Dvořák) se dostali hráči Kunic do velké šance, ale dvakrát situaci vyřešil Vaněk v brance až se míč dostal k vápnu a domácímu hráči se jej podařilo strou ranou dopravit do sítě - 1:3.