V dalším zápase jsme se utkali s týmem sousedního Braníku, který se narozdíl od nás pohybuje v nejvyšších patrech tabulky. Utkání se pro nás nevyvíjelo nejlépe a soupeř během prvních 20 minut získal dvoubrankové vedení. Nejde říci, že by kluci hráli až tak špatně, ale soupeř využil dvou zaváhání naší obrany. V dalším průběhu utkání nás soupeř nedostal pod žádný výrazný tlak a hra byla vyrovnaná. Nám se do konce prvního poločasu nepodařilo proměnit žádnou brankovou příležitost a ani soupeř již žádnou další branku nevstřelil. Do kabin jsme tedy šli s dvoubrankovou ztrátou.

Ve druhém poločase jsme zvýšili aktivitu a přicházely šance, s jejichž proměňováním máme však velké problémy. Když už se nám podařilo branku vstřelit, rozhodčí nám ji, za údajné hraní rukou J.Hurky, neuznal. Jinak jsme si na rozhodčí v tomto zápase stěžovat nemohli, protože až na tuto situaci řídili utkání s přehledem a na obě strany měřili stejným metrem. Kluci se dále snažili výsledek zkorigovat, ale soupeři se podařilo vstřelit třetí branku. Mnozí si již mysleli, že je utkání rozhodnuté. Opak byl pravdou.

V sobotu ráno jsme nastoupili k druhému jarnímu zápasu MINI Cupu na hřišti Dukly Praha. Noc před zápasem vydatně pršelo, a tak jsme měli obavu ze stavu hrací plochy. Ta byla v dobrém stavu, a tak jsme se pustili do boje se soupeřem, který v průběhu zimních turnajů podával dobré výkony.

Zápas začal zcela v naší režii a již ve 3. minutě jsme se dostali díky individuální akci Štěpána Sedláře do vedení 1:0. O minutu později už jsme mohli být šťastní znovu, to se totiž střelecky prosadil Zdenda Sita, 2:0. Poté se hrálo především na polovině Dukly, ale i ta podnikala nebezpečné protiútoky, jen chyběla finální přihrávka, kterou dobře blokovali naši obránci.

Z dnešního přátelského zápasu, s týmem FC Háje, jsme měli, alespoň rodiče a určitě i trenéři, obavy, protože poslední přátelák skončil velkou nakládačkou pro naše barvy. A ani počasí nám dnes moc nepřálo, ale na rozdíl od soupeře jsme se sešli v hojném počtu.

Hned od počátku bylo jasné, že taktovku zápasu budeme mít v ruce my. První gól vstřelil Vojta Soukup a to hned v 1. minutě a již ve 3. minutě zvýšil skóre Domča Ctibor na 2:0. Pak jsme ještě procvičili párkrát gólmana soupeře, než opět lovil v síti a tentokrát míč umístil Honza Polívka - 3:0. I Kryštof Tököly mohl zvýšit skóre, ale tentokrát ještě minul prázdnou branku.

Ve třetím mistráku jsme nastoupili proti prvnímu celku tabulky, Braníku. Na zápas jsem měl konečně větší počet lidí, i když ne všichni se dostali do hry, vzhledem k průběhu zápasu.

V 1. poločase se nás soupeř snažil hlavně nachytat dlouhými balóny za obranu. Naše defenziva s tím měla drobnější problémy, ale všechno vždycky dopadlo dobře. "Troufám si říct, že v 1. půli jsme byli o malinko lepším mužstvem, i když soupeř měl více gólových šancí," hodnotil první poločas trenér P. Flaks. I my měli šance, ale řešili jsme je hrozně složitě a chtěli jsme s tím jít, až "do kuchyně".

Kdo neměl v neděli co dělat, mohl využít krásného jarního počasí, které nechávalo zapomenout na globální oteplování a vyrazit na Tempo. Již od rána se zde hrálo v podstatě každé dvě hodiny. Posledním zápasem bylo utkání Benfiky, která před vstupem do jarní části pomýšlela na postup. Kdo udělal tu geniální věc a odešel před tímto zápasem, mohl si gratulovat. Béčko předvedlo otřesný výkon srovnatelný s vystoupením Dalibora Gondíka v nováckých estrádách.

Do zápasu sice nevstoupilo špatně a dalo by se říci, že i prvních deset vteřin bylo lepším mužstvem, ale poté převzalo taktovku Podolí a v podstatě ji nepustilo celý zápas. V desáté minutě nejprve rozhodčí správně nařídil penaltu proti našemu družstvu, který ale podolský De Rossi poslal do ochranné sítě nad brankou. Kdo čekal, že neproměněná penalta Benfiku nakopne, musel být hluboce zklamán.

Pět zápasů na jaře marně čekalo Tempo na první body. V sobotu proti Aritmě bylo tedy vítězství povinností. Domácí jí však nesplnili a utrpěli další porážku. V poli byla hra vcelku vyrovnaná, jenže v zakončení se projevil výrazný rozdíl, domácí hráči si nevěří. Stačí jeden povedený zápas a vše se určitě k lepšímu obrátí, snad už v neděli na Motorletu.

FC Tempo - SK Aritma Praha 1:4 (1:2)
Branky: 43. Dedek - 30. Jindrák, 38. O. Rybka, 71. Novák, 82. Jarský.
Rozhodčí: Šimšík - Severýn, Kubíček. ŽK: Muoser, Netušil - Škába. Diváků: 120.
FC Tempo: Kuchař - Muoser, Vrba, Netušil, Beránek (78. Hlavička) - Beneš, Martínek (46. Fidler), Hurka (60. Rožánek), Žalud - Bajar, Dedek.
Aritma: Sedláček - Weiss, Novák, Jindrák, Beran - Jarský (83. Krejča), Adamec (46. Brabec), Škába, Kratochvíl (53. Lacina) - O. Rybka, Marousek.

Třetí zápas jara jsme odehráli na hřišti Zličína. Zápas začínal v 8:15, což se projevilo na hře našeho týmu. Kluci začali ospale a tak jsme v 10. minutě prohrávali již 3:0. Tento stav vydržel do poločasu. Pak po akci Hnata srovnal Benda, ale soupeř za chvíli z penalty zvýšil a zápas se již jen dohrával. Na jaře tak zůstáváme bez bodu.

FC Zličín – FC Tempo 6:1 (3:0)
Branka Tempa: Benda.
Tempo: Slováček (41. Varecha) – Štech, Selichar, Nehasil, Kvapil – Procházka, Benda, France, Šulc (49. Sehnoutka) – Hnat, Bečvář.

Naše mužstvo nastoupilo na domácím hřišti k třetímu soutěžnímu utkání jara proti mužstvu Ďáblic, ke dni zápasu třetímu v tabulce. Hned v 1. minutě utkání je v šanci P. Hnat, ale nedává. Poté zahráváme rohový kop, opět bez brankového vyjádření. V 6. minutě uniká soupeřův útočník a naštěstí trefuje tyčku. V 7. minutě dává P. Hnat zcela regulérní branku, kterou ovšem nepochopitelně rozhodčí neuznává.

V 9. minutě pálí na soupeřovu branku Hájek a brankář jeho střelu vyráží na roh ale opět bez brankového efektu, jako ještě několikrát v tomto utkání. V 10. minutě se ocitá ve výhodné pozici Mašek, opět nedokáže jasnou šanci využít. V 11. minutě překrásně Hnat dává na Sehnoutku,který nezaváhal a konečně vedeme 1:0.

Na 13. kolo mistrovské soutěže, z našeho pohledu, si naši hráči nechali nastříkat bojové barvy, červenou a žlutou. Tento předzápasový rituál nám doposud přinášel štěstí a tak nebylo důvodu nevěřit ve vítězství i tentokrát.

Sraz na domácím hřišti byl stanoven na 7:30. To proto, aby se kluci stačili zahřát na provozní teplotu. Počasí bylo nadmíru příznivé a tak lehký předzápasový trénink byl na místě. Trochu mokrá tráva mohla být spíš obtížná pro gólmany obou stran.

Úterní zápas s Viktorkou Žižkov jsme odehráli na UMT na Xaverově a já měl zlé tušení, že dnešní zápas nemůžeme proti vedoucímu týmu tabulky vyhrát. Vedly mě k tomu tyto poznatky:
- nepovedené soustředění, které se díky mizernému počasí změnilo na školu v přírodě
- následná marodka mnoha hráčů, u kterých se projevil oproti zimním turnajům znatelný pokles formy
- nepřesvědčivý nedělní výkon proti Junioru, kde jsme soupeře dostávali do hry vlastními nevynucenými chybami a netýmovým voděním míče.
- pondělní trénink, na který ne všichni dorazili a ti, kteří přišli, tahali nohy po zápasu školního turnaje Coca-Cola cupu
- začínají se nám v týmu rozrůstat výmluvy proč nepřijít na trénink z těchto důvodů: rodiče mi to zakázali, bolí mě hlava, máme něco ve škole, mám lístky na hokej
- nevidím nasazení, hráči hrají na půl plynu, na některých postech nám chybí konkurence, chuť vyhrávat se zcela vytratila a naši hráči ze střídačky mi neukazují snahu poprat se o to být v základu

Ve 13. kole jsme zajížděli na první jarní zápas na soupeřovo hřiště a to do Újezdu nad Lesy. Utkali jsme se s místním B-týmem, který se krčí na posledním místě tabulky. Utkání začalo v 17 hodin, za krásného a teplého počasí, které řídil jeden z dobrovolníků, poněvadž se k utkání nedostavil delegovaný rozhodčí.

Obavy a strach před utkáním jsme měli snad jen my, trenéři. Po nevydařeném přípravném zápase s Bohemkou mohli na klucích zůstat mírné následky, ale naše obavy byly hned v 1. minutě ty-tam. Míče se zmocnil Matěj Koubek a postavil si mezi hráči Újezdu slalom a když byl na dostřel branky nekompromisně prostřelil domácího brankáře 0:1.

Třetí kolo jarní části soutěže jsme hráli 11. dubna na domácí půdě proti Vyšehradu. Měli jsme jim co vracet z podzimu, kdy jsme na jejich hřišti prohráli těsně 0:1. Počasí nám přálo, tak jsme doufali, že i štěstěna bude na naší straně.

Hned úvod první půle se nám vydařil. Kluci zatlačili soupeře na jeho stranu a již ve 3. minutě otevíráme skóre zásluhou Adámka, který zužitkoval přihrávku Klajbla. Vůbec celá první půlka se klukům vyvedla. Měli jsme více ze hry, tlačili soupeře na jeho stranu a vytvořili si řadu šancí. Do jedné se v 11. minutě dostal Pecora. Vystřelil však jen do brankaře od něhož se míč odrazil a toho využil dobře reagující Kuriš, který se již nemýlil a poslal balon za záda soupeřova gólmana - 2:0. Ve 14. minutě mohl Vyšehrad snížit, když se jeho útočníkovi podařilo dostat za naši obranu, ale Píro pěkným zákrokem jeho snahu zastavil. První půle skončila 2:0.

V zápase proti starším hráčům jsme podali bojovný výkon. Hrálo se na celé hřiště 2 x 30 minut. Soupeř nás převyšoval v rychlosti a hlavně jsme dostali čtyři góly po rohu. Tímto nám soupeř ukázal naše slabiny. Chyběli nám hlavně Štěpánek a bratři Moudří, kteří by podrželi balon a přesněji rozehráli.

Točná mladší žáci - FC Tempo 6:1 (4:0)
Branka Tempa: Kofroň.
Tempo: Opletal - Šváb, Heinc, Veselý, Lazarov, Haluska, Šmíd, Kofroň, Kalina, Hyršl, Hrstka, Musílek, Hlaváček, Stojka.

V neděli 6.4. jsme přijeli na hřiště Řeporyj. Soupeři jsme měli co oplácet, když nás na podzim porazil. Většina protihráčů byla sice o rok starší, ale naši kluci se jich nezalekli. Řeporyje se sice v úvodu utkání dostaly ke dvěma střelám, ale na Píra si nevyzráli. To bylo od soupeře všechno a na hřišti začali převládat kluci z Tempa. Začali jsme se dostávat do tlaku, ale nebylo nám přáno vstřelit branku. V šesnácté minutě se prohnal do vápna Slavíček, ale ke střele se nedostal, protože byl faulován a rozhodčí po malém zaváhání odpískal penaltu. Balon si připravil Kuriš, i když vykřikoval, že jí nedá, nemýlil se a otevřel skóre - 0:1.

Tlak sílil a další branku vstřelil Slavíček ve 22. minutě, když dorážel míč za pomocí soupeřovic obránce. O dvě minuty později Pecora sebral poslednímu hráči Řeporyj balon a samostatný nájezd nekompromisně zakončil a zvýšil na poločasový stav 0:3.

Na škváře vyrůstala většina našich hráčů, a tak domácí neměli v terénu velkou výhodu. Tempo hrálo s mnohem větším nasazením než minulý zápas, a tak jsme měli více ze hry. Ve 21. minutě si hnul se zády Morávek a musel střídat. Než jsme stačili přeskupit řady, tak se hra vyrovnala. Do šaten se tedy odcházelo za bezbrankového stavu.

Začátek druhé půle vyšel výborně domácím. Ve 46. minutě zahrávali přímý kop. Domácí hráč míč parádně trefil a Pavel Dvořák neměl šanci - 1:0. Tempo dále tlačilo a zvyšovalo tlak. V 55. minutě vystřelil Blümel a jeho střelu dorážel do branky Jirka Krabička - 1:1. V 73. minutě našel Černušák dlouhým pasem Březinu a ten z dálky ke vzdálenější tyči strhl vedení na stranu Tempa - 1:2. Domácí se snažili o vyrovnání a dávali nám šanci k brejkům. Ty však ani Albl ani Hron nedokázali proměnit. Tak přišla minuta 88. minuta a naše obrana nedokázala odkopnout míč. Ten se nakonec odrazil k úplně volnému útočníku domácích a ten sám mezi malým vápnem a desítkou nedal gólmanovi šanci 2:2. Škoda plichty. Na výhru jsme měli.