V nedělním vichrném podvečeru nás čekal soupeř z I.B třídy. A na začátku to bylo znát. Střešovice se tlačily k naší brance, seč mohly, a tak v 11. minutě po trmě-vrmě se za přispění Slavíčka dostaly do vedení. Tempo, které hrálo po větru, však záhy vyrovnalo hru. Ve 30. minutě centroval Morávek na hlavu Šímy. Ten však míč těsně minul, a tak se dostal do šance Klouda, který placírkou podél brankáře vyrovnal.

Druhý poločas hrálo Tempo sice proti větru, ale lépe. Střešovice sice kopaly penaltu za faul Albla, který dostal přihrávku od obránců vyloženě špatně a při návratu se nemohl vyhnout kontaktu s útočníkem - bohužel v pokutovém území. Leč penalta se jen otřela o břevno. Benfika měla i několik šancí, ale bohužel jsme je nedokázali proměnit. Zápas tak skončil spravedlivou remízou.

Ani předposlední turnajový zápas proti Podolí na hřišti PSK Unionu se nám nevydařil. I když Podolí bylo celkem hratelné, našim klukům neustále chyběla bojovnost. K prohře také trochu přispělo počasí. Silný vítr a déšť nedovolil klukům hrát tak, jak by si přáli. Míč létal, kam chtěl a kluzký povrch také udělal své. Musíme doufat, že aspoň poslední zápas se nám vydaří.

V neděli ráno 2.března jsme se vydali změřit své fotbalové síly na další halový turnaj, tentokrát až kousek za Hradec Králové. Sešlo se tady šest mužstev: FC Chotěboř, Tesla Pardubice, MFK Pardubice, FC Hradec Králové, AFK Chrudim a FC Tempo Praha. Hrálo se systémem každý s každým 1x18 min., 4+1 hráč.

V prvním zápase jsme změřili své síly s Chotěboří. Na rozkoukání to byl přijatelný soupeř. Od začátku jsme měli herní převahu. Ve druhé minutě si postavil míč k rohovému kopu Patrik Novotný.Ten našel dobře postaveného Zdendu Situ a ten přesnou přihrávkou na Martina Pytlíčka zařídili naše vedení 1:0. Vypadalo to slibně. Soupeř se nemohl dostat ze své poloviny hřiště ,a tak se čekalo na naše další vstřelené góly. Kluci si vytvořili spoustu šancí, ale vytoužený gól ne a ne padnout.

První jarní venkovní turnaj jsme odehráli v silné sestavě, která se zdála být pro nás silná, ale konfrontací s ostatními týmy jsme dospěli k závěru, že výkonnost našich svěřenců místo stoupající tendence, má tendenci klesající. Hrálo se 2 x 8 minut s 5 hráči a brankářem, za proměnlivého počasí, to znamená, že jeden zápas odehrajete za krásného jarního sluníčka a druhý v ukrutném lijáku.

Ale teď již k zápasům:

V sedmém zápase jsme nastoupili na zimním turnaji Admiry proti mužstvu Bohemians Praha. Kluky jsem dlouhodobě varoval, že půjde o obtížného soupeře, který má velmi dobře organizovanou defenzivní činnost, i když branek tolik nedává, o čemž svědčilo jeho skore ze šesti zápasů 7:2.

Do prvního poločasu vstupujeme ospale a soupeř několikrát nebezpečně zahrozil a po chybě brankáře Yusypa prohráváme od 10. minuty 0:1. Kluci taky několikrát nebezpečně zaútočili, ale chyběl jim potřebný klid, dobré zákroky předvedl i soupeřův brankář. Dalším negativem byla snaha prosadit se individualně, přičemž při větší spolupráci v ofezivní činnosti by byla proti takovému soupeři větší naděje na úspěšné zakončení.

Turnaje se zúčastnilo 6 mužstev. Po zkušenostech se zájmem o účast z minulého turnaje jsme rozdělili naše kluky do dvou týmů. Díky tomu si všichni dostatečně dlouhou dobu zahráli. Dalšími účastníky turnaje byla dvě družstva ČAFC, Vršovice a SIAD Most.

Na našem B družstvu bylo znát, že pro většinu kluků to byl první velký turnaj. Chyběla i trocha střeleckého štěstí. A tak marná byla snaha výborně chytajících brankářů, kteří se v brance vystřídali – bratří Kahovcových. Stejně jako neúnavného "osamoceného" útočníka Oty Vavreka. Více jak na 6. místo to nestačilo. Nicméně krásné výsledky – 0:1 - uhrál tento tým proti ČAFC B a SIAD Most.

V zimním turnaji Meteoru naše mužstvo nastoupilo proti čtvrtému celku divize mladších žáků a začátek zápasu naznačoval, že poprvé naši hráči můžou odejít s nepořízenou. Řádění Emmy bylo vidět nejenom všude kolem nás, když nás hned před vstupem na stadion přivítala plechová střecha na zemi a polámané stromy kolem, ale i na hřišti. Soupeř využíval sílu větru k neustálé aktivitě na naši branku a naše mrtvá záloha nedokázala nic vymyslet a přenechala střed hřiště úplně soupeři.

K vedení soupeř přišel lehce, když po špatném odkopu Jantola soupeřův hráč promáchl nohou míč a upadl. Rozhodčí odpískal nepochopitelně penaltu. Tu s přehledem soupeř proměnil, ale nás to vykolejilo úplně. Po krátké přestávce nám soupeř v 15. min. zasadil další ránu, když soupeřova osmička využila sílu větru i sílu své nohy a krásnou střelou poslala soupeře do dvoubrankového vedení.

Turnaj hráčů ročníku 1999 pořádaný domácím FC Tempo si to opravdu vybral. Tedy alespoň počasí si vybral mírou vrchovatou. Během dopoledne se vystřídaly snad všechny známé přírodní úkazy. Slunce, vítr, déšť, bouřka, duha i kroupy si to dnes namířily na naše hlavy.

Hrálo se na umělé trávě. Dostavit se mělo celkem 6 týmů včetně domácích. Tým Dobřejovic se omluvil v půl osmé ráno pro marodku...Následovala úprava hracích časů a doby zápasu. Hrálo se 2x 10 minut.

V tradiční šatně číslo 3 se naši hráči sešli v 8:30, aby vyslechli taktické pokyny trenéra Hozáka a jeho asistentů. Rozdaly se dresy a v 9:20 nás čekal první soupeř z Horních Měcholup. S těmito hráči se celkem často potkáváme na různých turnajích, a tak pro nás jejich ofenzívní hra není ničím novým.

Starší přípravka se zúčastnila halového turnaje v Dobřichovicích a odvezla si bronzové medaile a Matěj Štěpánek se navíc stal nejlepším střelcem turnaje.

Meteor - Tempo 5:4
Branky: Heinc, Holub, Hlaváček, Štěpánek
Tempo nezachytilo začátek, když prohrávalo 0:3, ale bojovným výkonem stav vyrovnalo na 3:3 a pak na 4:4. Konečný stav zápasu ovlivnil rozhodčí Lerch, který místo odpískání konce zapískal faul (nefaul) na polovině hřiště a soupeř skóroval na 5:4

Tentokrát v sobotu v 9 ráno zahájil rozhodčí fotbalový zápas na Zličíně. Bylo znát, že soupeř to má na Zličín dál. Působil mnohem čilejším dojmem, zatímco hráči Tempa byli jako v limbu. Soupeř měl navrch, a tak korunoval počáteční nápor brankou v 18. minutě - 0:1.

Trochu jsme se probudili (spíš nás probudil soupeř, který zřejmě nacvičoval tvrdou hru) a hru pomalu vyrovnávali . V poločase se provedlo několik změn na postech, hráči si vysvětlili jak se to vlastně má kopat a šlo se hrát.

Nastoupili jsme za krásného předjarního počasí o 11 hráčích a zaspali začátek utkání. V prvním poločase jsme ještě stihli vyrovnat po krásném průniku kapitána Štěpánka. Po domluvě na střídačce a změně v rozestavení, kdy De Gregorio přešel do středu zálohy a Štěpánek se posunul doleva, jsme na soupeře doslova vletěli a po hrubé chybě brankáře soupeře trestal Haluska do prázdné branky.

Poté se rozjel brankostroj, ve kterém vynikal zejména Štěpánek s pěti brankami a vše dovršil Jelínek krásným sólem z poloviny hřiště. Soupeř už jenom korigoval dvěma nechytatelnými trestnými kopy. Do mužstva velmi dobře zapadly dvě posily z ročníku 98 Kuriš a Jelínek.

V neděli, za krásného únorového jarního odpoledne, sehrálo Áčko na turnaji na Meteoru první zápas o konečné umístění. Soupeřem nám byl přeborový tým Staré Boleslavi. Nejedno naše srdce se tiše zarmoutilo při vzpomínce na hanebnou vraždu našeho idolu Sv. Václava ve Staré Boleslavi. Tým tak byl dostatečně nahecován, aby tento středověký atentát náležitě pomstil.

V kádru se také objevily dvě nové tváře. Zapracovala totiž naše skautská činnost a kádr A-týmu posílily dvě opory mančaftu z městysu s názvem Dobřichovice. První posilou se stal Michal Vrba, který vyztužil naše zadní řady a druhou Jirka Žalud, který se stal tahounem levé strany zálohy. Oba do týmu skvěle zapadli a při zápase to vypadalo, jako kdyby s našimi hráči hráli odjakživa.

Se značně prořídlou sestavou si MPA s trenérem Michalem Hozákem zajela obhájit 1. místo v průběžném pořadí do kladenské sportovní haly. Ospalé nádherné nedělní ráno s blankytně modrou oblohou doprovázelo borce MPA na cestu do sportovní haly. Všem bylo jasné, že budeme bojovat a nedáme svou kůži zadarmo. Z minulého kola jsme si vezli do Kladna sedmibodový náskok a rozhodně jsme se ho nechtěli vzdát. Tak jako v loňském roce se hrálo systémem každý s každým. Celkem bylo 8 mužstev, a tak nás čekalo 7 těžkých zápasů. Pořadí zápasů bylo stejné jako v minulém kole.

V dohrávce 6. kola zimního turnaje Admiry nás čekalo mužstvo Třeboradic. K utkání jsme nastoupili po krátké tréninkové přestávce z důvodu našich probíhajících jarních prázdnin. Nechtěli jsme nic ponechat náhodě, proto jsme absolvovali v sobotu odpoledne mimořádný trénink, abychom mohli odehrát utkání v nějaké optimální formě, což se celkem podařilo.

V 1. poločase se hra ještě zdála být vyrovnaná a hrálo se rovnoměrně na obě strany. Více nebezpečné v ofenzivní činnosti bylo ale naše mužstvo. V desáté minutě dává vedoucí branku Hnat a tomu samému hráči se v 27. minutě podařilo zvýšit na 2:0. Mezitím jsme si vytvořili spoustu dalších šancí, ale bohužel bez brankového efektu.

V sobotu dopoledne jsme se vypravili změřit síly s o rok staršími kluky na turnaj do Milevska. Hrálo se na dvě skupiny po pěti týmech. Naši kluci měli ve skupině Marilu Příbram, Písek I, Strakonice I, a Bechyni. Hrálo se 12 minut, 5 plus 1 hráč.

K prvnímu zápasu jsme nastoupili proti týmu Marily Příbram. Už při prvním zahlédnutí soupeře bylo jasné, že soupeř to bude těžký. A to se i potvrdilo. Soupeř nás během zápasu nepustil na svou polovinu hřiště a my se jen bránili. Hráči Marily byli o hlavu vyšší a o rok starší a to se samozřejmě odrazilo i na výsledku zápasu. Soupeř se celkem snadno dostával před našeho brankáře a ten inkasoval už ve čtvrté minutě a my prohlávali 0:1. Další přečíslení přišlo v osmé minutě a Matěj podruhé lovil míč v síti. Poté v desáté minutě soupeř rozehrával rohový kop a stav byl 0:3. Dílo zkázy bylo dokonáno po 32 sekundách, kdy jsme inkasovali počtvrté. Těsně před koncem zápasu ještě zachraňoval z brankové čáry Luky Michl, a tak se na stavu 0:4 nic nezměnilo.