Kdo čeká, že začnu znova plky o počasí, nemýlí se. Přestože celý týden bylo zataženo s deštěm, přes naši republiku přecházela frontální oblačnost z jihozápadu, nacházeli jsme se na cípu okluzní fronty a teploty jen stěží přesahovaly 10°C, se nám v neděli na zápas jako zázrakem vyjasnilo a i přes nepřílišné teplo se hrálo se příjemných podmínek.

S nerovným terénem jsme se na počátku popasovali lépe a hned v páté minutě otevřel David Balun skóre. V tu chvíli jsme opět přestali hrát a soupeř nás dostal pod (pro)tlak. Několikrát ovšem jen nastřelil konstrukci branky, a tak se opět osvědčilo ono známé žebrácké "nedáš, dostaneš", kdy po pěkné akci a poloose Nehasil, Hnát, Šulc posledně jmenovaný suverénně uklidil míč k tyči. Náš ospalý výkon ale pokračoval dál a několik našich diváků dokonce skutečně usnulo a přišlo tak o snížení domácích, kdy se zaslouženě vrátili do hry.

Blíží se pomalu konec podzimní části ligy mladších přípravek, a tak je čas na nějaké to poohlédnutí. Pohled do tabulky 1. třídy skupiny A hráčů narozených 1999 a mladších nám napovídá, že máme poměrně slušně rozehráno. Stále jsme ve hře o postup do přeboru. Abychom potvrdili podzimní formu, zajeli jsme si ji otestovat na hřiště pražské Čafky.

Sraz v 7 hodin ráno za poměrně husté mlhy byl pro některé hráče opravdu náročný. No, spíše jsme to nesli hůře my, jejich rodiče. Michal zavelel: "Nasedat!," a tak se kolona ospalých vozidel vydala na krátkou cestu z Tempa do Záběhlic. Po příjezdu na hřiště ČAFC nebylo jasné, zda nastoupíme na trávě nebo se bude kopat na škváře. Dalším překvapením byly oranžové dresy v kombinaci s černými trenýrkami bez gumiček v pase. Ta druhá varianta hraní na škváře nás děsila, poněvadž kluci nevědí, co je to škvára. Kdo ví, jak by to uhráli. Nejistota nás provázela až do 15. minuty před výkopem. Jak začal pořadatel umisťovat branky napříč travnatého hřiště, oddychli jsme si. V místním pohostinství zatím naše vedoucí mužstva Maruška Pekárková sepisovala sestavu našich borců.

Dne 27.10.07 jsme odehráli 9. kolo soutěže. Čekal nás soupeř pravděpodobně nejtěžší, který doposud neztratil bod a tím byla Sparta Krč B. Posíleni dvěma hráči SPA Hrstkou a Štěpánkem jsme vyrazili na hřiště soupeře.

Kluci dostali v šatně jasné pokyny jak hrát a nastoupili k zápasu. První půlka byla z naší strany zdařilá. Kluci drželi se soupeřem krok, měli jsme šance na vstřelení gólu a dokázali jsme se ve 13. minutě ujmout vedení, když Štěpánek poslal balon na Adámka, který stál za obranou soupeře a sám proti gólmanovi zakončil. Podobných šancí bylo více, ale již jsme nedokázali žádnou využít. Krči se povedlo ve 25. minutě vyrovnat z přímého kopu přesně pod břevno. První půle skončila zaslouženou remízou 1:1.

Při nástupu na hřiště hostující hráči sebevědomím jenom sršeli a typy na konečný výsledek 0:4, 0:6 braly dech. Naši kluci k zápasu přistupovali s vědomím, že to vůbec nebude lehký zápas, navíc když jsme nastupovali na naší neoblíbené horní trávě.

Úvod zápasu předčil veškeré očekávání jak naše, tak hlavně hostů. Po sedmi minutách byl výsledek přesně opačný, jak jej typoval jeden z hráčů soupeře a náš tým hrál přesně to, co víme, že v něm je, ale dosud to ne a ne přijít. Hned v 1.min. po levé straně míč zatáhl Pyndzyn až k vápnu a centrem přes malé vápno našel úplně volného Geisslera, který bezpečně trefil odkrytou branku. Běžela jenom 3. minuta a opět akce po levé straně. Hendrich přihrávkou do uličky poslal Pyndzyna do nájezdu na brankáře a Olex bez problémů zvyšuje náš náskok.

Další velice důležité utkání jsme bohužel nezvládli a tým Zličína nám dal lekci z jednoduchosti a produktivity. Utkání jsme ztratili vlastně již v prvním poločase, kdy jsme neuhlídali nejlepšího hráče týmu soupeře Kurinu, který nám dal dvě branky z ukázkových brejků. Třetí branka padla z nepovedené střely, kterou náš brankář neodhadl a míč sklouznul do branky. Náš tým se i přes množství brankových příležitostí v koncovce trápil a poločas skončil 0:3.

V úvodu druhého poločasu se nám podařilo snížit Šulcem a začali jsme přebírat iniciativu. Tu nám však vzala čtvrtá branka, jenž padla po faulu na Hlavíka, který rozhodčí přehlédl a nechal pokračovat ve hře. Hráči Zličína se, dle mého názoru, nezachovali sportovně, pokračovali ve hře a využili nekoncentrovanost naší obrany. Nechci se na tuto situaci vymlouvat, ale náš tým je zdecimován zraněními a nemocemi a neměl již sílu na tuto branku nijak zásadně reagovat a zápas skončil naším debaklem.

Obrana nabídla den otevřených dveří. Zápas jsme odehráli bez několika nemocných hráčů. První poločas se hrál převážně vyrovnaný fotbal s šancemi na obou stranách. Je potřeba říci, že naše šance přicházely převážně ze standardních situací. Druhou se podařilo využít hezkou střelou Martinovi Žůrkovi - 1:0. Po této brance přišla ještě jedná velká šance, ale bohužel brankou neskončila. V poslední minutě prvního poločasu začal již zmiňovaný den otevřených dveří v naší obraně. Patrikovi se nepodařilo odkopnout míč, útočník Junioru nastřelil tyč a druhý útočník dorážel úplně sám do prázdné branky - 1:1. Obrana nechala Matěje v této situaci vykoupat.

Tempo chtělo potvrdit stoupající formu i na hřišti Uhelných skladů, týmu z čela tabulky. Začalo dobře a ve 12. minutě si Rožánek narazil s Dedkem a otevřel skóre. Poté se možná až zbytečně zatáhlo do obrany, domácí si s ní ale nevěděli rady a uchýlili se k množství velmi tvrdých zákroků, které ale sudí Kotlár karetně netrestal. Pomohla jim až chyba hostů před poločasem. Po změně stran Tempo pokračovalo v defenzívě se snahou o brejky a rozhodnout mohl Hurka. V šanci ale selhal a domácí rozhodli šťastnou brankou Gabrišky v 83. minutě.

Uhelné sklady - FC Tempo 3:1 (1:1)
Branky: 40. Zilvar, 83. Gabriška, 90. Vinklár - 12. Rožánek.
Rozhodčí: Kotlár - Hrubeš, Musil. ŽK: Hnát, Zilvar - Kuchař, Dedek, Semerák, Míka, Hlavička.
Diváků: 50.
Uhelné sklady: Vasič - Vrána, Sýkora, Strnad, Gabriška - Snopek, Vinklar, Hurych (86. Janeček), Turek (65. Ulrich) - Hnát, Zilvar (90. Dušek).
Tempo: Kuchař - Míka, Vrba, Netušil, Komorník (75. Malíček) - Beneš (71. Hlavička), Semerák, Zima - Hurka, Dedek - Rožánek (75. Budák).

Tak jsme se konečně dočkali probuzení našich střelců! Po vítězném zápasu o víkendu na Vyšehradě (2:0) jsme nastoupili k předehrávanému utkání proti, dle tabulky houževnatému (šest remíz), soupeři z Podolí. Počasí naznačilo, jaké podmínky nás budou do konce sezóny čekat, a tak za chladného a sychravého odpoledne jsme šli na hřiště s odhodláním potvrdit přivezené body zvenku.

Hned od úvodního hvizdu kluci začali se zvýšeným důrazem, takže jsme získali mírnou převahu, která byla korunována výstavní trefou „Poldy“ (Polívka), kdy se lehce dostal před obránce a táhlou střelou z dálky překonal brankáře soupeře. Vedli jsem 1:0. První gól nás uklidnil, až se jednu chvíli na hřišti skoro "nic nedělo". Hra se přelévala z jedné strany na druhou bez vyložené šance. Pak přišla naše šance ve 14. minutě, kdy „Vojťas“ (Soukup) nebezpečně vystřelil a k dorážce se nedostal „Polda“. Hned z protiútoku díky nedůraznému bránění naší obrany musel zasahovat lehce zmrzlý „Marťan“ (Mišovič), který si tak připsal první zákrok v utkání.

Dne 23.10.07 jsme odehráli doma přípravné utkání proti Braníku. Chyběli nám tři hráči, kteří vypomáhali starší přípravce A v mistrovském utkání ve Vršovicích a další z důvodu nemoci. Nám naopak pomohl hráč SPA De Gregorio, ale i tak nás bylo pouze deset. Braník střídal dvě sedmičky.

Přestože byl soupeř o ročník mladší, tak ve hře to rozhodně nebylo znát. Hned ve 3. minutě nás zatlačil před naši branku a rychlými přihrávkami vstřelil první gól. Ten byl první a zároveň poslední v první půlce. Druhá půle se v úvodu vydařila pro změnu nám. Hned ve 27. minutě vyrovnáváme zásluhou De Gregoria, kterému přihrál na gól Slavíček. Následovala bezbranková část až do 45. minuty. V té se ujímáme vedení zásluhou Klajbla, jemuž do gólové šance přistrčil balon Žákovský. Bohužel hned ve 46. minutě Braník vyrovnává, trochu za pomoci našeho gólmana, který si vlastně míč poslal do branky sám. Už to vypadalo na remízu, ale prakticky v poslední vteřině soupeř strhává vítězství na svou stranu.

"Tento zápas se mi hodnotí velmi špatně. Za stavu 0:0 jdeme tři sami na branku, nastřelíme břevno a přesto v půli prohráváme 0:2. Po změně stran jsme byli opět lepším týmem, ale soupeř si nás vzadu ohlídal, i když jsme měli další šance. Tentokrát vyhrál šťastnější tým," hodnotil předehrávku 10. přeborového kola trenér Jiří Šak.

SK Vršovice - FC Tempo 2:0 (2:0)
Tempo: O.Moudrý - J.Moudrý, Šváb, Heinc, Haluska, Hrstka, Kofroň, Hyršl, Šmíd, Štěpánek, Lazarov, Adámek, Jelínek, Kuriš.

Utkání druhého s třetím slibovalo zajímavý fotbal a opravdu se bylo na co koukat. Oba týmy se snažily. A Tempo se radovalo...ve 26. minutě Můťa zacentroval před branku a odražený míč se dostal k Pasekovi a jeho střela znamenala vedení 1:0. Ale naše radost netrvala dlouho. Hned po rozehrání se hráč PSK ocitl sám na vápně, vystřelil a míč zapadl přesně do levého horního růžku Dvořákovy branky. Aby Venca nemusel vymetat pavučiny ani ve druhém rohu, o to se přičinili hosté za další dvě minuty. Ve 29. minutě se opakovala situace, kdy útočník Unionu měl čas ke střelbě na šestnáctce a míč tentokrát vymetl druhý roh branky 1:2.

K dalšímu mistráku jsme nastoupili proti SK Modřany. Hned od začátku utkání jsme si vytvořili lehkou územní převahu, která ve 12.minutě, po Houškově přihrávce do vápna, vyústila ve vlastní gól domácích. Hned v 15. minutě pronikl Dvořák do vápna, byl faulován a pískala se penalta, kterou Houška s přehledem proměnil - 0:2. Ve 29.minutě převzal na lajně Houška balon, povodil si ho, zasekl, vyvedl si ho do středu hřiště a z vápna prostřelil golmana - 0:3. Ve 31. minutě se po samostatné akci prosadil Houška, a završil tak svůj hattrick - 0:4. Celý první poločas byl v naší režii a hlavně Houšky, který si z první půle udělal exhibici.

Z počasí mám tentokráte rozporuplné pocity, celkem zima i na podzimní dobu, ale občas vykouklo sluníčko, které rozzářilo zemi. Podobný byl výkon i našich hráčů. V prvním poločase jsme hrozili převážně ze standardních situací, které suverénně zahrával David Balun. Žel povětšinou k rohovému praporku a do sběrny. A tak udeřil soupeř, kdy Jirka Macák neudržel střelu a hostující hráč neměl problém doklepnout do brány. Vyrovnat se nám podařilo krátce před poločasem. Dan France po přiťuknutí Michala Nehasila vystřelil a ač si golman na střelu šáhl, přesto skončila v síti.

V 8. kole jsme zajížděli k dalšímu mistrovskému zápasu na hřiště Vyšehradu. Sestava nám značně prořídla, když chyběli z důvodu nemoci Soukup, Polívka a Kaštil. Ale nepřízeň osudu zmírnila dvojice kluků z "áčka" David Obermajer a Denis Hozák.

Od začátku utkání bylo znát, kdo je na hřišti pánem a byli to kluci z Tempa. Ve druhé minutě dal o sobě znát Martin Obušekvič, když únik po levé straně zakončil jen slabou střelou. Tentokrát to byl jiný zápas, než ty minulé, kdy jsme měli problém s tím zakončit akce, ale tentokrát spíš je zakončit tak, aby šly střely mimo dosah domácí brankáře, který byl u domácích nejlepším hráčem utkání. První střela Obuškevičovi nevyšla, tak to zkusil v 8. minutě znovu a jeho tvrdou střelu domácí brankář jen vyrazil, ale k dorážce se nikdo z našich hráčů nedostal, a tak se domácí ubránili odkopem.

Uprostřed pole se výborně orientoval David Obermajer, jenž sbíral míče a dobře rozehrával. Jeho odměnou, za aktivitu, byla v 9. minutě vstřelená branka, když se při stříleném rohovém kopu dostal jako první k míči a dostal ho do branky – 0:1!

Proti vedoucímu týmu tabulky jsme nastoupili bez respektu a už ve 3. minutě jsme zásluhou Roberta Nováka vedli. Hrál se vyrovnaný fotbal, hosté bohužel v předposlední minutě první půle srovnali na 1:1.

Po změně stran jsme si nadále vytvářeli šance, ale bez gólového efektu. Naopak soupeř skóroval na 1:2. Po zranění Nováka kluci polevili a inkasovali jsme potřetí. Faktor náhodnou střelou sice snížilna 2:3, aleposlední slovo měli hosté.

Kluci bojovali a zasloužili si pochvalu. Hra se zlepšuje, doufám, že příští zápas už budeme bodovat.