Krásný slunečný den nám přinesl dobrou náladu, ale po chvilce i velké starosti s naší sestavou. Na poslední chvíli se nám omluvili kluci, kteří měli nastoupit na zápas, ale bohužel zranění ze sobotního zápasu jim to nedovolilo. Základní jedenáctku jsme nakonec postavili a věřili, že vydrží celý zápas. Začali jsme bez nějakého respektu vuči soupeři, i když nás převyšoval jak počtem hráču tak výškově. Začátek byl vyrovnaný z obou stran, ale ve 24. minutě jsme inkasovali první branku a za chvilku to bylo 0:2. Naštěsti hned po rozehráni jsme snížili na 1-2 a šlo se do šaten.

Kluky jsme povzbudili do druhé půle a cítili jsme šanci výsledek otočit. A pomáhal nám i soupeř svojí nedisciplinovaností, když po každém verdiktu rozhodčího měl nějaké připomínky. My jsme hráli svoji hru a povedlo se srovnat na 2:2. Pět minut před koncem utkání se nám povedla nádherná akce na jeden dotek a vedli jsme. Musíme pochválit všechny kluky, že opravdu odjezdili celý zápas a udrželi kladný výsledek až do konce. Výsledek 3:2 je nakonec spravedlivý a doufáme, že to tak bude pokračovat.

Krásné fotbalové počasí přivítalo na domácím hříšti hráče Bohemians 1905. Měli jsme co Bohemce oplácet, protože na podzim nám vítězství uniklo o vlásek, ke kterému jsme neměli to pověstné štěstí. Ovšem to jsme netušili, že Bohemce dochází dech a musí přijet s hráči, kteří hrají pravidelně vyšší soutěže. Tým, se kterým jsme hráli na podzim, byl bůhvíkde.

Věděli jsme, že hru nemůžeme otevřít, protože rychlí útočníci Bohemians dokázali hned využít nabídnutou příležitost a zahrozit. Přesto se nám celkem dobře dařilo eliminovat většinu protiútoků soupeře. Ovšem v 5. min. na dlouhý balon za obranu nestačil zareagovat Kuba Babiar a křižující Václav Kalina už nedokázal zabránit pohotovému lobu přes vybíhajícího Jevgenije Stepanova - 0:1.

FK Řeporyje Praha 5 - FC Tempo Praha 2:3 (1:0)
Branky Tempa: Kalina, Pyndzyn, R.Novák.
Tempo: Barda (36. Valenta) - V.Kalina (46. Šváb), Gronych, Malý (46. Hrstka), Pyndzyn, Schwarzbach, R.Novák, Baroch, Geissler, Štěpánek.

Znovu jsme nastoupili s posilami ročníků 97 a 95, ale ani to nám nepomohlo vrátit soupeři porážku z podzimu. Hosté opět nastoupili s hráči ročníku 95 a bylo jasné, že se nám to nepovede. I když vlastní kluky motivujeme a hecujeme jak se dá, tak na hřišti je vidět nesehranost. Na našich trénincích je vždy maximálně 7-8 hráčů a podle toho se tréninkové jednotky přizpůsobují. Z toho minima, co pravidelně trénuje, jsou dva brankáři. Bohužel, ostatní kluci jsou stále nemocní, ale díkybohu se uzdravil alespoň Luděk Krčka.

Potřebujeme více hráčů, aby ti stávající věděli, že je na hřišti má kdo zastoupit, aby vznikla nějaká zdravá konkurence. Tím by se zlepšila i hra a klukům by se vrátilo ztracené sebevědomí. A doufám, že to vyjde už příští zápas v Řeporyjích.

V sobotu dvě hodiny po poledni jsme na umělé trávě v Horních Měcholupech nastoupili ke svému třetímu představení v jarní části soutěže přeboru Prahy. Po podzimním vítězství na Tempu jsme přijeli s očekáváním zisku tří bodů. Průběh utkání však vypovídal o něčem jiném. Hřiště malých rozměrů, balony stále mimo hrací plochu v lese a z toho plynoucí rozkouskovaná hra, které jsme se až příliš lehce přizpůsobili. To byl obraz obou poločasů.

Hra v úvodní části prvního poločasu byla z obou stran vyrovnaná, ale s přibývajícími minutami jsme se stále více dostávali do hry. První gólová, bohužel neproměněná šance z 21. min., kdy Marek Holko na hranici velkého vápna u rohového praporku krásně obešel gólmana a následný centr nedokázal Tomáš Kocábek usměrnit do sítě.

Do druhého zápasu jsme nastoupili opět ve smíchané sestavě s pomocí ročníků 97 a 95. Po podzimní porážce na soupeřové půdě jsem doma doufal v lepší výsledek. Bohužel se to nepovedlo, ale hráčum nemám co vyčíst. Po zmatcích, které nastaly před zápasem, když nedorazil rozhodčí, musím poděkovat Michalu Hozákovi, že se této nevděčné funkce ujal.

Hrál se čistý zápas bez nějakých zbytečných faulů a začátek nenapovídal konečnému výsledku. Bohužel po poločase jsem musel vystřídat kluky r. 95 a ve druhé části to bylo znát. Dál jsme bojovali a měli šance na skórování, ale ani střela R.Nováka neskončila v soupeřově bráně. Proti silnému soupeři, který měl v kádru převážně kluky r. 95, naši nedokázali výsledek 0:6 odvrátit.

V sobotu odpoledne jsme cestovali do pražských Jinonic ke druhému mistrovskému utkání v přeboru Prahy, kde jsme se za slunečného, ale větrného počasí chtěli pokusit o téměř nemožné. Obrat Motorlet o nějaký bodík, a myslím, že jsme byli opravdu blízko.

Vstup do zápasu byl z obou stran opatrný, my jsme neměli co ztratit a Motorlet, ten prostě musel. Velmi dobře se nám dařilo napadat rozehrávku a přerušovat hru, což nám vyhovovalo. Motorlet sice mezi stopery dobře kombinoval, ale přechodem půlící čáry narážel na naši dobře organizovanou a obětavě hrající obranu. Naopak jsme to byli my, kdy v 18.min. propadl balon přes celé pokutové území Motorletu k Radkovi Geisslerovi, který se objevil sám před gólmanem, kterého se mu nepodařilo překonat. To byl náznak, jak je možné soupeře potrápit. Hráli jsme v té době dobře a nedovolili jsme, aby domácí naši branku nějak ohrozili.

Do prvního zápasu jara jsme si nemohli přát lepší vstup. Jelikož máme hodně marodů a někteří hráči odešli na hostování nebo nás opustili, nastoupili jsme jen s šesti hráči našeho ročníku. Proto musím poděkovat trenérům ročníků 97 a 95, kteři nám poskytli svoje hráče. Zápas probíhal podle naších představ a tři ročníky si na hřišti rozuměly dokonale. Poločas jsme vyhráli 7:0 a přáli jsme našemu brankáři, aby vychytal nulu po dlouhé pauze, kterou mu zavinila nemoc.

Nepřijemné je pro nás to, že se zranil útočník Maliňák, ale dokonale ho zastoupil Alex Pyndzyn, který v zápase nastřílel pět gólů. Takže se nám konečně probrala i záložní řada. Díky dobré práci obrana Kalina, Malý a Klíma nepustila soupeře do žádných šancí. V záloze se vyznamenál i Geissler a svými přihrávkami pomohl ke konečnému výsledku 10:0. Kluky jsme pochválili a těšíme se, až se uzdraví zbytek týmu.

V sobotu odpoledne jsme rozehráli jarní část soutěže pražského přeboru a měli jsme branickým co oplácet. Na podzim jsme prohráli 1:3, a proto jsme se maximálně připravovali, abychom vyhráli a naplno bodovali.

Do zápasu jsme vlétli doslova jako uragán, Braník jsme až neuvěřitelně přehrávali a šance ke vstřelení gólu přicházely. Už v 7.min. nádherně vystřelil Marek Holko z trestného kopu, ale brankář soupeře vytlačil balon mimo branku. V té chvíli jme čekali, že to bude pouze otázka času, kolik vstřelíme branek a bude po zápase. Ale zahazovali jsme až neuvěřitelně a Braník se štěstím držel nerozhodný stav až do 28.min., kdy z hranice pokutového území pohotově vystřelil František Vencl a jeho střela těsně před překvapeným gólmanem skočila a zapadla do sítě - 1:0. Po vstřeleném gólu jsme si vydechli a očekávali jsme další vstřelenou branku. Jenže další slibné příležitosti jsme bohužel k naší smůle neproměnili. A tak poločas skončil hubeným vedením 1:0. Šťastnější odcházeli do kabin hráči Braníku, protože divák klidně mohl vidět góly čtyři.

Ve druhém dni zimní ligy nás čekali dva soupeři rozličných kvalit. Začínali jsme od desíti hodin proti favoritu turnaje Braníku. Ze začátku zápasu jsme drželi krok se soupeřem, bohužel v průběhu hry se dostavovaly chyby a soupeř je dokázal rychle trestat. První gól padl po chybě obrany, kdy nestačila na rychle běžícího útočníka Braníka a ten spřehledem nacentroval na nepokrytého spoluhráče před naší brankou. Další naší chybou bylo nedůrazné počínání ve vlastním vápně a po nepovedeném odkopu, který skončil v naší bráně, jsme prohrávali už 0:2. Pak přišel poslední gól, který zpečetil vítězství Braníka na konečných 3:0.

V sobotu po obědě jsme nastoupili k dalšímu turnajovému utkání na umělé trávě Admiry Praha proti diviznímu Junioru. Očekávali jsme, že rozdíl v herním projevu bude patrný, ale opak byl pravdou. Posíleni o dva hráče z ročníku 96, jsme začali dobře. Lépe jsme kombinovali a i držení balonu bylo v naší režii. Junior vyrážel jen sporadicky k rychlým brejkům, které se mu vůbec nedařilo zakončovat. Naopak jsme to byli my, kdo se v tomto zápase ujal vedení. Při zahrávaném rohovém kopu v 18.min. Jiří Hendrich nasměroval balon k bližší tyči, kde ho pohotově usměrnil do sítě soupeře Marek Holko - 0:1.

Jako by nás vedení uchlácholilo a přestali jsme předvádět hru z prvních 15 minut. Junior se dostával do nebezpečných šancí. Centrovaný balon z pravého křídla ještě Václav Kalina odhlavičkoval na hranici velkého vápna, kde však stál nepokrytý záložník Junioru. Nádherně se do balonu opřel a z voleje nedal Tadeáši Valentovi šanci, 1:1. Bylo tedy ve 25.min. srovnáno a začínalo se znova. Do konce poločasu byla hra poměrně vyrovnaná s větším držením balonu na naší straně.

Tak konečně jsme se dočkali a zahráli si pár zápasů. Po dvou odložených turnajích jsme nastoupili tuto neděli na první den zimní ligy. Opět máme problémy s účastí našich hráčů z důvodu velké marodky, tak jsme doplnili mančaft od 95ek. První zápas jsme začínali s Chodovem a úspěšně jsme ho zdolali 2:0. Góly dávali Linhart a Gronych. Měli jsme spoustu šancí, ale bohužel jsme měli zamrzlou střelku.

Druhý zápas jsme nastoupili proti juniorkám Slavie Praha, tady jsme si konečně mohli zahrát kombinační fotbal, bohužel tomu tak nebylo, z kluků se stali gentlemani a přišlo mi, že hrají na půl plynu. Hrozně nás pobavil pan rozhodčí, který přišel ke klukům a děkoval jim za to, že jsou ohleduplní k holkám a že do nich tolik nejdou. No, jsme sice gentlemani, ale zápas jsme stejně nakonec vyhráli 1:0. Gólově se prosadil po krásné asistenci Faktora Vašek Kalina.

Nedělní poplesové dopoledne bylo kupodivu bezbolestné díky včasnému odchodu z KC Novodvorská. Nastoupili jsme tentokrát s pomocí Jaroslava Faktora a Martina Maliňáka z r.96, kteří se rozhodně na hřišti neztratili a zabojovali. Samozřejmě jsme očekávali větší aktivitu domácích, což se potvrdilo. Ale chtěli jsme být alespoň důstojným soupeřem a neodvézt si adventní příděl. Slávisty jsme nechali hrát a soustředili jsme se opravdu jenom na obranu, což se nám poměrně vyplácelo. Červenobílí sice měli velkou územní převahu a držení balonu se jistě blížilo k 70%, jenže tato jejich aktivita nebyla nijak zakončena. Veškeré slávistické úsilí totiž končilo u našeho pokutového území a jestliže došlo ke střelbě, tak byla pouze z arzenálu propagačních. Jakoby sešívaní nemohli najít recept jak projít naší obranou, která hrála proti sobotnímu utkání lépe a bez chyb.

V sobotu po poledni jsme odstartovali zimní turnaj v Kobylisích na Admiře proti dívkám Sparty. Holky byly poskládány z ročníků 95, 96 a 97. Byli jsme rádi, že jsme se sešli v hojném počtu dvanácti kusů. I tak jsme byli nemile překvapeni, jak to holkám kopalo. Dokázali nám konkurovat nejenom v technice, rychlosti, ale také v osobních soubojích. Musím uznat, že místy i lépe kombinovaly než naše mužstvo. Průběh prvního poločasu se odehrával více ve středu hřiště a žádný z týmů se nedostal do vážnějších šancí. Veškeré pokusy o ohrožení jak jedné, tak i druhé branky většinou končily před pokutovým územím soupeřů. Snažili jsme se o rozehrávku mezi stopery a krajními obránci, což se nám dařilo až ve druhém poločase.

Starší žáci B pod vedením trenéra Jaroslava Malého hrají I.třídu a po podzimu jim patří 10. příčka se ziskem 10 bodů. Tým trpěl obrovskou marodkou a s tím spojenou nestálostí sestavy. Na jaře už se tým bude připravovat směrem k účasti v přeboru v příští sezoně.

Jaké byly podzimní cíle?
Naším cílem v této sezóně bylo poskládat co nejlépe základní sestavu a hrát hezký kombinační fotbal. Bohužel přišlo to nejhorší, co si může trenér přát a to velká marodka týmu. Chtěli jsme bojovat o přední příčky tabulky, ale hned první zápas napověděl, že tomu bude jinak.

Jak se je podařilo naplnit co se týče umístění, bodů a herního projevu?
Co se týče bodů získaných na podzim, tak si myslim, že jich je žalostně málo. Byly zápasy, kdy jsme měli na to bodovat, a mít tak o minimálně šest bodů více. Takže určitě nespokojenost. Kvalita hry se určitě zvedla, hrajeme více kombinačně, snažíme se více využívat záložní řadu a bezhlavě nenakopávat balóny na soupeřovu půli. Chybí nám ovšem koncovka a střelba na branku, což je u této hry určitě nejdůležitějším faktorem. Bohužel nám před sezónou odešlo nebo omarodilo pár hráčů a se stavěním základní sestavy byl opět problém.