Zápas jsme začali velice dobře a po hezké akci, kterých bohužel bylo v zápase málo, jsme ve 3. minutě vstřelili gól zásluhou Martina Maliňáka. Ještě chvíli jsme vyloženě dřeli na naší hře, ale bohužel ve 12. min. naše obrana po hrubých chybách nechala soupeře srovnat skore na 1:1. Bohužel od té doby se naše mužstvo nevzchopilo a ve 14. min. opět po hrubé chybě obrany soupeř skoroval podruhé. Po tomto golu jsme se rozhodli vystřídat. Do hry se dostal opozdilec Robert Novák a vše si odčinil gólem hned po nástupu na hřiště. Stav tedy činil 2:2.

Ale bohužel přišel pád. Naše obrana nám přišla bezradná a po několika špatných odkopech a zpracování přišly další a další branky v naší síti. Čeká nás ještě hodně práce, ale už ted mohu říci, že nám hodně chybí kluci jako Alex a Jindra, kteří by určitě mužstvo podpořili svými výkony. Konečný stav tohoto zápasu byl 7:2. Tak jak říkám, snad se karta otočí i v náš prospěch.

Další soupeř z České divize mladších žáků, tentokrát čtvrté mužstvo po podzimu, nás čekal na zimním turnaji Aritmy. Kluci se hodně těšili na svého bývalého spoluhráče Christa, ale ten zůstal s chřipkou doma v posteli a dá se říct, že přišel o hodně.

Soupeře věhlasného jména a nesporně i kvalitních hráčů naši kluci doslova zaskočili. A nejenom je. To, co nám v sobotu proti Junior chybělo, aktivita, agresivita, dojíždění soubojů jakoby najednou bylo pro naše hráče samozřejmostí. Svůj výborný výkon korunovali úspěchem již v 5. min. utkání, když závar před brankou Dukly řešili hráči soupeře odkopem, ale z pravé strany jej do pokutového území vrátil znovu Holko, jehož centr přiklepl hlavou Linhart na volného Pechu a ten s přehledem trefil odkrytou branku Dukly.

Víkendový program proti divizním soupeřům odstartovali naši hráči na malé umělce Meteoru v Libni proti osmému mužstvu české divize - Junioru skutečně dobře. Hned v první minutě Čerkašin ze samostatného nájezdu obstřelil i brankáře soupeře, ale toho na brankové čáře zastoupil jeho spoluhráč. V 5. min. Hendrich vysunul Linharta, ale jeho šance zůstala v rukou brankáře. Už o minutu svojí další šanci opět Linhart poslal ze dvou metrů do náručí brankáře, když mu z výhodné pozice, kdy sám mohl trefit odkrytou branku, nahrával Pecha. Další velká šance přišla v 10. min., když z pravé strany postupoval sám na brankáře soupeře Artemuk, ale i míč od jeho kopaček skončil v náručí brankáře. Zatímco naši hráči zahazovali, co mohli, hráči soupeře poprvé na branku vystřelili ve 28. min. a byla to hned trefa do naší sítě.

Bohužel jako je to naším zvykem, jsme nezachytili úvod zápasu a do půle jsme prohrávali 0:3. Chvílemi jsme předváděli hezký fotbal, ale bez gólového efektu. Do druhé půle kluci jak vyměnění se pustili do soupeře s větší vervou a úsilím něco udělat se skore. Hned první minuta druhého poločasu naznačila, kudy cesta vede k soupeřově bráně. Po nebezpečném tlaku, který naši hráči vytvořili na soupeře, skoroval útočník Martin Maliňák, a snížil tak na 1:3. Nejvíce nás zklamaly neproměněné šance z druhé půle, kdy jsme mohli soupeře potrápit a dokonce dotáhnout. Bohužel soupeř vybavený výškovou převahou nás přehrával v osobních soubojích a dokázal ještě vstřelit do konce utkání dva goly. Konečný stav utkání byl 1:5. Byli jsme zklamaní z výsledku tohoto zápasu, protože naši kluci ukázali bojovnost a touhu hrát hezký fotbal. Myslíme si s odstupem času, že když kluci budou dál pilně trénovat, tak ani soupeř o hlavu vyšší je nemůže porazit.

Na zimním turnaji Aritmy jsme potkali soupeře, kterému jsme na podzim v soutěži nemohli dlouho střelit branku. Teď se nám to povedlo hned v prvních minutách a kluci hráli zbytek zápasu ve velké pohodě.

Již v 1. minutě zatočil Hendrich roh před branku, kde domácí brankář míč podběhl a jeho spoluhráč skoro z brankové čáry umístnil míč hlavou do vlastní branky. Ve 4. min po faulu na Linharta zahrával přímý kop Holko, ale jeho střela se od břevna odrazila jenom zpět do pole. Hned z další akce v 5. min. se za obranu soupeře dostal Kocábek a sám proti brankáři se nemýlil.

Zápas s Přední Kopaninou jsme pojali útočně a hned od první minuty se naši chlapci tlačili k soupeřově bráně, kde mu zle zatápěli. Po rychlém gólu, který jsme vsítili, se naše hra začala opět utápět do nepřesných přihrávek, sólování, odkopů atd.

První poločas jsem ještě vydržel střídat pravidelně všechny hráče, ale docházela mi místy trpělivost s hráči, kteří neplní taktické pokyny a nesoustředí se na bezvadné zpracování a následné krytí míče či rychlou rozehrávku. Hra mi místy připadala jako jakási divadelní parodie na fotbal. Mrzí mě jediné, čím více trénujeme přihrávky, zpracování, krytí míče, vedení atd., tím horší představení to pak na hřišti je. Nejhorší na tom je, že nás při těchto činnostech nikdo neatakuje a my vesele zpracováváme a přihráváme soupeři na nohu.

Spousta chyb vytvořená našimi hráči pomohla soupeři ke skórování. Naši kluci jsou již duchem před vánočním stromkem. Chybí nám pohyb, obrovským problémem je zpracování míče, o zakončení ani nemluvě. Musíme na trénincích více zapracovat na fyzičce a práci s míčem. Doufáme, že se hráči ponaučili a příště podají o sto procent lepší výkon.

ČAFC - FC Tempo B 3:0 (1:0)
Tempo: Barda - Gronych, Kojan, Klíma, Kostka, Pyndzyn, Maliňák (52. Rod), Novák R., Grznár (42. Trnka), Oračko (15. Pavlát), Faktor.

Na tento zápas jsem se velice těšil, protože Aritmu trénuje můj kamarád Honza Sumec. Naše zápasy byly vždy hodně vyrovnané a já byl zvědav, jak na tom obě mužstva po delší době jsou (jen pro zajímavost Aritma i my hrajeme I. třídu a bojujeme o postup do přeboru).

Do zápasu jsme vstoupili slušně a hrála se oboustranně vyrovnaná hra. Kluci si vytvořili několik slibných šancí, které neproměnili a soupeř trestal. Jak se u nás již stává tradicí, neodpustíme si za zápas několik individuálních minel, které většinou posadí soupeře do sedla. První minela obrany přišla na můj vkus až příliš brzo a podle mě rozhodla celý zápas a položila mančaft na lopatky. Nebudu tu pitvat chyby jednotlivých hráčů, ty už jsme probrali při pondělním rozboru.

Ve svém druhém vystoupení na zimním turnaji Aritmy jsme potkali soupeře, kterého velmi dobře známe z loňské soutěže. Nad Džbánem se po dešťové rozcvičce do prvního poločasu vznesla pravá nefalšovaná zimní vánice a tak jsme očekávali, že nás alespoň kluci zahřejí. Naše mužstvo si vzalo příklad z počasí. Spustilo uragán šancí a soupeře prvních patnáct minut nepustilo na naší polovinu. Jenom za první tři minuty si vypracovali pět vyložených šancí a tak kluci hlavně zahřívali naší nervovou soustavu, protože i když se dokázali lehce dostat před branku soupeře, naše zakončení zůstalo v šatně. Jak je to již zvykem, nakonec jsme byli rádi, že soupeř v závěru po jediné vydařené akci, ve které jim hodně pomáhala naše obrana, šanci nevstřelil branku našemu prokřehlému brankáři.

Hned v úvodním zápase zimního turnaje Aritmy jsme potkali favorita soutěže: Marilu Příbram roč. 96. Suverénně vedoucí celek divize mladších žáků naším klukům názorně předvedl, o čem ten fotbal vlastně je. Neustálý pohyb, míč přikovaný k noze, hra po zemi – myslím si, že i fanoušek Tempa se měl na co dívat.

V zápase se jasně projevily vlastně všechny chyby, které mužstvo dělá i v normální soutěži, ale tam nejsou tak vidět. Doslova pohořela obrana, která vlastně přihrála soupeři na pět branek a branku přímo z rohu Vojta možná dosud ani nedostal. Útok byl úplně bezzubý a záloha alespoň neudělala jasnou chybu, která by vedla k brance. Stálo by za to půjčit si od soupeře nahrané DVD a někdy s kluky shlédnout tento zápas a rozebrat všechny chyby. Jistě by to zabralo celý den, ale bylo by to poučné.

V neděli ráno nás nad Prokopským údolím přivítala nejenom souvisle zasněžená hrací plocha, ale i pořádná zimní vánice, a tak jsme rádi přijali rozhodnutí hlavního rozhodčího, že zápas bude pro nezpůsobilý terén odložen. V úterý večer již nás vítal krásně "sestříhaný" nový koberec umělé trávy na ZŠ Klausova, na kterém nebylo vůbec poznat, že od soboty se na něj valí voda v různých skupenstvích. Možná jenom to osvětlení by chtělo zesílit, protože koukat se do šera více jak hodinu času už chtělo jiné nastavení očí.

Poslední utkání podzimní soutěže mělo ukázat, zda se naše mužstvo dokáže vypořádat s blamáží zpřed týdne, navíc když proti nám stál soupeř, který se neustále zlepšuje, má ve svých řadách dvě skvělé fotbalistky, které by rádo bralo každé mužstvo a proti kterému jsme v poslední zimní přípravě tahali za hodně krátký konec.

Za hustého sněžení a silného větru jsme na hřišti soupeře chtěli bodovat. Bohužel kvalitní fotbal se za těchto podmínek hrát nedal. Kdo nakopl míč dál od vlastní branky, byl na tom lépe. Obrovskou šanci jsme měli dvě minuty před koncem, ale Machulkova střela do opuštěné branky se zastavila 10 centimetrů před brankovou čarou.

Za podzimní část můžeme kluky jenom pochválit a snažit se z nich v zimní přípravě dostat ještě víc.

Fotbalová "blamáž" v podání našeho mužstva, tak jednoduše se dá zhodnotit utkání předposledního kola soutěže. Kluci z Vršovic uštědřili našemu mužstvu nejenom první prohru v soutěži, ale ukázali, jak se má na hřišti bojovat a jejich zdravá agresivita slavila úspěch. Přitom naši kluci po nádherném zážitku s Kyjemi předvedli velmi dobrý výkon i v přípravě s Braníkem a vše nasvědčovalo, že jsou na správné cestě. Jenomže přišlo rozcvičení a první náznak, že něco nemusí být v pořádku.

Začátek zápasu hned naznačil, že na našich kopačkách se míč dlouho neudrž,í a tak se soupeř po nevynucených chybách lehko začínal dostávat k míči. Jenomže vše mohlo být záhy jinak. V 5. min. Linhart zahrál roh přímo na Hanzlíka, který si v malém vápně místo střely z voleje míč zbytečně zpracovával na stehně a ten skončil v rukou brankáře hostů. Zrádný terén horního hřiště se naplno projevil v 15.min., kdy Kalina si pomáhal malou domů, ale míč začal před Cahynou skákat a málem bylo dílo zkázy dokonáno. Vojta míč trefil špatně, čímž poslal hráče soupeře do sóla na prázdnou branku, ale ten naštěstí trefil jen boční síť naší branky.

Soupeř nastoupil pouze s osmi hráči, takže jsme si vytvořili velkou územní převahu, jenže celou první půli jsme se trápili v koncovce a vyhráli ji jen 4:1.

Druhá půle už byla jednoznačná a zápas jsme dovedli ke skóre, které odpovídalo počtu hráčů Běchovic na hřišti. Potěšil nás první gól Davida Roda v kariéře, jenž jím oslavil své jedenácté narozeniny. Na druhou stranu mám výhrady k výkonu některých hráčů základní sestavy.

Do zápasu jsme vkročili dobře a hned od začátku jsme si vytvářeli spoustu šancí, ale ne a ne dát gól. Poločas skončil bez branek, ale věřili jsme, že v tom druhém to tam konečně spadne. Jenže ve 49. minutě si rozhodčí vymyslel penaltu, ale Tadeáš ji krásně chytil. To nás nabudilo ještě víc a v 55. minutě míč konečně dotlačil do branky Jantol. Konec jsme zvládli výborně. Chválíme všechny kluky a zvláště děkujeme posilám z A týmu. Doufáme, že v sobotu s Běchovicemi uhrajeme dobrý výsledek a zvítězíme.