I ke druhému přípravnému zápasu nastoupilo béčko proti soupeři z A skupiny I. B třídy. Střešovice jsou po podzimu na čtvrtém místě, tedy o příčku výše než náš minulý soupeř z Podolí.

Také tento zápas byl vyrovnaný. Pár šancí sice bylo, ale defenzíva předčila u obou týmů ofenzívu. Až v 52. minutě ztratili hráči Střešovic míč, Hájek našel dlouhým pasem rozběhnutého Klusáka a ten nedal střelou mezi nohy domácímu brankáři šanci. V 62. minutě rozhodčí odpískal Vrzalův faul ve vápně. Domácí však z penalty nastřelili tyč. Vítězným týmem se tedy stala Benfika.

V sobotu ráno nastoupilo béčko proti Podolí ke svému prvnímu práteláku před jarní sezonou. Béčko Podolí je po podzimu páté ve stejné soutěži jako Tempo, ale ve skupině A. Benfika nasoupila s novinkou. Hrála zónovou obranu a dá se říci, že úspěšně. Utkání bylo stále vyrovnané, Tempo mělo čtyři vyložené šance. Bohužel gólem neskončily. Tak jedinou branku dalo Podolí v 60. minutě, kdy slabá střela ze 20 metrů byla na penaltě tečována do protipohybu Petra Flakse. V utkání se ukázali všichni hráči, kteří se k utkání dostavili a myslím, že nikdo z nich svým výkonem nezklamal.

Muži B neměli dobrý podzim, v I.B třídě jsou na předposledním místě s osmi body. Tým má sloužit jako servis pro A tým a příprava pro starší dorost. Tento cíl se částečně dařilo plnit, bohužel občas lavička náhradníků zívala prázdnotou. Trenér Michal Hozák oznámil, že se chce už jen starší přípravce, a tak k B týmu od jara nastoupí nový kouč.

Jaké byly podzimní cíle?
Cílem podzimu bylo pohybovat se ve středu tabulky a výše, ale to se nám bohužel nepovedlo.

Jak se je podařilo naplnit co se týče umístění, bodů a herního projevu?
Vzhledem k tomu, že se momentálně nacházíme na sestupové příčce, tak musím říct, že cíl rozhodně naplněn nebyl.

Jak těžká je nová soutěž a v čem byli soupeři lepší a v čem je naopak převyšoval náš tým?
Vzhledem k tomu, že jsme hráli stejnou soutěž jako vloni, tak jsme věděli, do čeho jdeme. Bohužel jsme neodehráli ani jedno soutěžní utkání ve stejné sestavě, tak nemohu na otázku, v čem byl soupeř lepší a v čem naopak my, odpovědět.

Benfika zavítala k poslednímu zápasu na hřiště Admiry B. Utkání se hrálo na místní umělce připomínající svoji velikostí i okolními betonovými stěnami spíše hokejbalovou arénu. Tempáckých hráčů se sešlo celkem jenom dvanáct, a to i přesto, že áčko i dorost dohrály své soutěže. Navíc někteří hráčí byli ještě rozhození ze sobotních oslav a z nedělního dopoledne. Historek o znečištěném Karlově náměstí tak v šatně nebylo zrovna málo. Zkušený matador Petr Dedek zase zapomněl chrániče, a musel tak nastoupit s keleny pod štulpnami.

Ale k zápasu. Domácí začali aktivněji a tlačili se před tempáckou bránu. Obrana Benfiky nicméně všem nebezpečím oddolala, když domácí především stříleli z pozic okolo vápna. Překvapivě tak udeřilo na druhé straně, kde si na aut Petra Dedka naběhl Dan Morávek a navzdory svému střeleckému umění vsítil poměrně hezkou branku. Admiru však gól nepoložil a do konce poločasu si vypracovala několik šancí, které však pochytal dobře hrající brankář Petr Flaks. Do šatny tak šlo Tempo s jednobrankovým náskokem.

V sobotu jsme se sešli k utkání s dalekými Klánovicemi. Přestože hosté byli zaneprázdněni volebním víkendem, v němž si vybírali mezi hřištěm na golf a veverkami v lese, stihli si udělat čas i na nás.

Přípravy na zápas proběhly v pořádku, všichni hráči se dostavili včas. Někteří byli tak poctiví a dali si sraz už den před zápasem v hospodě, kde probrali taktiku a později se šli rozcvičit na nedalekou disko-show. Ale k zápasu. První půle byla vyrovnaná jak na šance, tak i předváděnou hrou. Domácí těžili z rychlých přechodů, hosté zase z bojovnosti a výškové převahy (snad doména každého týmu, proti kterému hrajeme). Do dobrých šancí se dostali postupně Jiří Valášek a Radek Budák. Postupně je také nevyužili. Na obou stranách podrželi své týmy gólmani, první poločas tak skončil odpovídajícím stavem 0:0.

Nezvykle v sobotu v půl třetí jsme nastoupili proti týmu Újezd nad Lesy B. Pro Benfiku už bylo téměř nutností bodovat, jelikož jsme za posledních 9 kol nasbírali pouhých 5 bodů. Příkladem šel místopředseda, který si na tento důležitý mač pořídil nové kopačky (opravdu krásné).

Hosty jsme na úvod zatlačili na jejich půli, z čehož pramenila odpískaná penalta ve 12. minutě na místopředsedu. Pokutový kop bezpečně proměnil sám faulovaný – 1:0, 12. minuta. Poprvé v sezóně jsme šli do vedení. To nabudilo lhoťácké borce k nevídaným věcem (např. spoluhráč Dan Morávek, jindy bojící se hlavičkovat, tentokrát vyhrává souboje s dvoumetrovými protihráči). Hosté se domácím postupem času začali ve hře vyrovnávat a hrozili ze standardních situací, zejména z rohů. Nejhůře pro domácí bylo v 36. minutě, kdy už balón letěl do odkryté branky, ale naštěstí ho náš kamarád Jiřík Hlavička odhlavičkoval mimo branku. Těsně před koncem poločasu jsme stihli skóre ještě navýšit. Po skrumáži na velkém vápně se ke Kubovi Hájkovi odráží balón, který přesně trefuje k tyči, hostující gólman nemá šanci – 2:0, 46. minuta. Rozhodčí hned po rozehrání branky přerušuje hru a jdeme do kabin s nadějným stavem 2:0.

Podzim již naplno roztáhl svá křídla a počasí při nedělním zápase Benfiky se dalo označit za všechno možné jen ne fotbalové. Ke smůle tempáckého béčka ve stejný čas hrál starší dorost i A-tým. Benfika tak přijela na Háje ve značně improvizované sestavě, kterou muselo doplnit 6 mladších dorostenců (včetně brankáře), kteří navíc měli už jeden zápas v nohách. Tempu utekl začátek zápasu, kdy během 10 minut prohrávalo 2:0, kdy se nejprve trefili domácí z penalty a poté po hezké akci z křídla. Také Tempo dostalo možnost zahrát pokutový kop, ale mladík Stejskal trefil pouze tyč. Trest přišel zákonitě na druhé straně, když z další penalty zvýšili domácí na 3:0. Do poločasu se podařilo ještě korigovat Hájkem, který hezky skóroval z přímého volného kopu.

Uvnitř článku videoreportáž

Po nedělním obědu jsme vyrazili na zápas ke kolegům z 1.B třídy - Satalicím. Přes obvyklé problémy (shánění legitimací, hráčů a gólmana) se nám podařilo nastoupit po dlouhé době se všemi členy základního kádru od začátku. Přišel nás povzbudit i náš vedoucí týmu pan Klouda, který bohužel dává poslední dobou přednost pozorování ptáků v našich luzích a hájích.

První půle byla ve znamení rychlých brejků, jak z naší, tak i ze soupeřovy strany. Naši rychlonozí útočníci Martin – Honza dali domácí pomalé obraně hodně zabrat. Škoda ale, že si kluci nepřibalili k věcem i střeleckou mušku. Domácí trápila zas chamtivost útočících hráčů. První gól jsme dali my. Do konce poločasu chybělo 15 minut. Dan mladší nacentroval přesně a hezky na matadora Petra a lehce líznutý balón zapadl za soupeřova gólmana. Soupeř za krátkou chvílí vyrovnal po hodně přísně nařízeném pokutovém kopu. Náš obránce Martin vletěl nezkušeně do souboje v rohu velkého vápna a soupeř zkušeně upadnul. Bylo srovnáno na 1:1. Za tohoto spravedlivého stavu se šlo i do kabin.

Jak napovídá výsledek tohoto zápasu, utkání mělo jednoznačný průběh. V prvním poločase jsme měli nějaké šance na vstřelení gólu, ale soupeř byl lepší a přehrával nás zvláště brejky do naší unavené obrany ze čtvrtečního 15minutového výběhu. Oba góly padly po našich chybách, plynoucích z nedůrazu a laxního obsazování protihráčů. První gól padl po výkopu hostujícího gólmana, balón zachytil až útočník, který nahrál vedle sebe na nikým nehlídaného rozběhnutého záložníka, který s přehledem zaskóroval. Druhý gól padl po standardní situaci hostů. Soupeř rychle rozehrál kolem zdi, nabíhající hráč zacentroval, míč proběhnul malým vápnem, kde ho v druhém rohu nikým neatakující hráč uklidil do naší brány. Do šaten se šlo za stavu 0:2 s odhodláním soupeře ještě potrápit.

Nutné tři body si rezerva mužů odvezla z Hostivaře. Béčko nastoupilo s posilami z A mužstva a po dlouhé pauze způsobené zraněním se vrátil na trávník i Martin Hlavík. Od začátku zápasu si Tempo vytvořilo převahu, kterou se gólově nedařilo zúročit. Do vedení se nečekaně dostali domácí, když se Nechvíla snažil nešikovným způsobem odkopnout balón z malého vápna, ale místo míče zasáhl nohu protihráče a pískala se penalta. Tu se rozhodl zahrávat domácí gólman, který se nemýlil a nedal Flaksovi žádnou šanci.

Po obdrženém gólu se Tempo nijak nerozhodilo a pokračovalo v aktivním výkonu. To po krátké chvíli vyústilo v situaci, kdy se Šíma dostal do vápna soupeře a ve snaze si obhodit obránce, tečoval hráč Hostivaře míč rukou. Sudí ukázal na značku pokutového kopu a Tempo dostalo příležitost srovnat. K pokutovému kopu se postavil Petr Dedek a s přehledem proměnil.

Benfika přivítala v posledním svém zápase vedoucí tým Chodova. Utkání se hrálo na sežehlém horním hřišti, které oboum týmům ztěžovalo kombinaci. Jak už je poslední dobou tradicí, Tempo nastoupilo ve značně prořídlé sestavě, kdy v základu byli pouze tři kmenoví hráči béčka. Tým však byl doplněn třemi náhradníky z áčka a především staršími a mladšími dorostenci. Přesto Benfika s Chodovem držela poměrně dlouho krok a jen škoda, že žádný z náznaků šancí neskončil v hostující bráně. Naopak se deset minut před koncem gólově urodilo na druhé straně, kdy Morávek šel na rohu vápna nešikovně do kontaktu s protihráčem, a dal tak rozhodčímu možnost zapískat penaltu. Ten ji stejně jako chodovský střelec využil a hosté se dostali do vedení. Aby toho nebylo málo, tak o několik minut později si hostující hráč zpracoval na hranici vápna míč rukou, nacentroval jej do ohně, kde nakonec po schrumáži padl druhý gól hostů.

Nedělní zápas tempácké benfiky opět posunul hranici možností absurdnosti fotbalu o krok dále. Tempo na hřišti ČAFC totiž nastoupilo v osmi lidech, které museli doplnit dva původně plánovaní náhradníci. Na začátku zápasu nedisponovalo ani brankářem, takže do příjezdu Varechy chytal záložník Klouda. Zatímco Pepa Klouda čisté konto udržel, Honza Varecha obdržel gól takřka ihned po svém nástupu. Za stavu 1:0 pak neproměnil velkou šanci přepracovaný Šíma a Čafka v podstatě z protiútoku dala na 2:0. Velký podíl na brance ovšem nesl Petr Dedek, který se pokoušel na vlastním malém vápně řešit komplikovanou situaci fotbalově. Fotbalově ji nakonec skutečně vyřešil a ČAFC ve skóre odskočila. Do poločasu ještě domácí přidali po rychlém brejku a hezké akci třetí branku a ta prakticky rozhodla o zápase.

Příjemné zářijové počasí olemovalo nedělní zápas tempáckého béčka. Ani teplo, ani mráz, ani sluníčko, ani déšť, ani sucho, ani vlhko, prostě chytrá horákyně hadr. Na lhotecké Lužánky tentokrát zavítal legendární tým Dubče B, o kterém ještě v minulých letech kolovaly mezi hráči různé příběhy. Trenér Hozák měl oproti minulému zápasu k dispozici luxusní počet 16 hráčů, z nichž byli dokonce všichni použitelní pro utkání. Do sestavy se tak například navrátil Jiří Šíma, který v chorvatském buddhistickém klášteře hledal životní rovnováhu a svoji sexuální orientaci. Na soupisce se též objevil po dlouhodobém zranění Zdeněk Slavíček, který ukázal, že fyzička mu po půl roce válení se na pohovce rozhodně nechybí.

Náš B tým zavítal do Bohnic, sídliště, které proslavila psychiatrická léčebna. Již před utkáním bylo zřejmé, že první tři body si odtud asi nebudeme odvážet. Špatnou organizací se na zápas dostavilo pouze 9 bojeschopných hráčů. Aby to nebyla taková ostuda, musel proto nastoupit již 24 hodin zvracející Martin Fetr (údajně něco špatného snědl) a bez vybavení Dan Morávek, který se ráno vrátil z Itálie, kde celou dovolenou proseděl v pokoji a ládoval do sebe kořalku. Takže nejenže si musel půjčit od Tomáše Vitáska, který nemohl nastoupit kvůli chybějící registračce, chrániče a kopačky (o 2 čísla větší), ale musel hrát ještě s těžkou opicí kolem krku.

Do utkání zasáhli 4 dorostenci a 5 hráčů A-týmu, což je známka, že se snad po letech dlouhých a únavných bojů začíná dařit prosadit model B-týmu jakožto možnosti zahrát si (pro nevytížené hráče A-týmu) a jako přestupní stanice do mužského fotbalu (pro končící či nadějné dorostence).

Samotný zápas skončil remízou, což vzhledem k průběhu je asi zasloužené. Junior B byl patrně o trochu lepší v poli, my jsme zase pohrdli o něco více příležitostmi ke vstřelení branky. Góly padaly až ve druhém poločase, kdy se nejprve Junioru z velké šance podařilo jen trefit prudkou ranou břevno, aby po chvíli stejný hráč byl hlavičkou k tyči již přesnější. O naše vyrovnání se největší měrou zasloužil střídající Jakub Hurka, když vystihl rozehrávku obránců a akci dva na samotného brankáře vyřešil přihrávkou před poloprázdnou branku Petrovi Dedkovi. Ten svou asi třetí možnost konečně využil a ke zklamání mnoha diváků tím ukončil brankový příděl tohoto zápasu. Po minulých 5:5 se mnoho příznivců jistě těšilo na jinačí skóre.