Další turnaj, kterého jsme se zúčastnili pořádala FK Dukla Praha a Grandsport Fotbal. V prvním zápase jsme nastoupili proti Motorletu. Od začátku jsme udávali tempo a po pár minutách vedli už 3:0 – dvakrát se trefil Kuba Kratochvíl a jednou Kuba Novosad. Po zbytek zápasu jsme kontrolovali hru a k ničemu vážnějšímu jsme Motorlet nepustili.

Na dodání sebevědomí a rozhrání to byl ideální zápas. Do druhého zápasu jsme nastoupili proti Slavii A. Kluci věděli, že Slavii v minulosti už porazili a to velkým rozdílem. O to víc byli překvapeni, když je Slávisti zatlačili na vlastní polovinu a nedali jim žádný prostor. Po zvládnutí krize pak v druhé polovině zabrali a třemi góly (Patrik Lux, Filip Zemjánek, Kuba Kratochvíl) poslali náš tým do vedení 3:0. Zbytek zápasu si kluci pohlídali a na konečném skóre se nic nezměnilo.

Pro naše Tempáčky to byl první turnaj na domácí půdě. Jako pořádající klub jsme chtěli samozřejmě vyhrát. Kvůli odstoupení Králova Dvora jsme nasadili dva týmy Tempo A a Tempo B. Z předchozích turnajů jsme věděli, že naši soupeři budou silní a zároveň, že klukům chvilku trvá než se rozehrají.

Nastupovali jsme do prvního zápasu s obavami. Naším soupeřem byl Šeberov, který nás už v minulosti porazil. Díky gólu Kuby Kratochvíla jsme se dostali do vedení. Soupeř sice poté vyrovnal, ale vzhledem k vývoji zápasu byla remíza zasloužená. První zápas na rozehřátí byl za námi a kluci překvapivě hráli s velkým nasazením. Druhý zápas jsme nastoupili proti Braníku. Tento zápas byl již o něco klidnější a celkem s přehledem jsme si pohlídali výhru 2:0. Po jednom gólu se trefili Roman Dostál a Kuba Kratochvíl. Třetí zápas proti Kolovratům byl dlouho bez branek a už to vypadalo na ztrátu potřebných bodů. Ke konci zápasu se naši střelci probudili a třemi góly zařídili výhru 3:0. O góly se podělili Dan Mlejnek, Kuba Novosad a Kuba Kratochvíl.

Mikuláš s Ježíškem jsou minulostí a kluci začali znovu naplno trénovat. Proto nás čekala i první letošní zkouška fotbalového umu - turnaj šesti mužstev konaný v krásné hale Motorletu. Po prvních dvou zápasech to vypadalo, že kluci za sebou vánoce ještě nemají. FK Neštěmice jsme obdarovali jako jediné mužstvo bodem - po remíze 0:0. Naši kluci byli sice fotbalově lepší, ale chyběl důraz a zakončení. Jakoby se ještě dospávalo a severočeši již zřejmě dříve na nohou byli pohyblivější.

Pak jsme si opravdu jen trochu protřeli oči před zápasem s výborně hrajícím a pozdějším vítězem Olympií Šeberov. To mělo za následek poměrně dlouhou dobu vyrovnaný průběh, avšak jen do okamžiku, než začali kluci ochotně přijímat povánoční nadílku – 0:5. Opačný průběh měl pak zápas proti ABC Braník. Tempáčci si zahráli na Ježíška a nadělovali sami. Za stavu 4:0 pak nechali "velkoryse" vstřelit soupeři čestný gól – 4:1.

Na severu Čech řádili čerti netradičně až na svátek svatého Mikuláše - nikoliv v předvečer, jak je zvykem. A trestali kluky zlobivé i hodné. Jediným "proviněním" bylo, že nehráli za FC Tempo Praha. Tempáckou Mikulášskou nadílku v provedení 1:0 - čerti se rozkoukávali - dostali jako první kluci z Bohemians 1905. Pak naši čerti ztrestali soupeře z Neštěmic poměrem 2:0. Slavia Praha narazila na čertíky už značně rozzlobené. A doplatila na to porážkou 5:0. To už ďáblíci z Tempa neměli slitování ani s domácími. A tak naši hostitelé – Ústí n.L. - odešli s nadílkou 6:0. Doposud stejným způsobem ale řádili skoro stejně dobří čertíci z mužstva Mostu. Proto utkání, které nás čekalo, bylo o zlato.

Velkým překvapením bylo přátelské utkání předpřípravky A s Benešovem. Utkání, ve kterém jsme, vzhledem k předchozím zápasům (vyhráli jsme 3:1 a 2:0), byli mírně favorizováni, se nečekaně změnilo v naši exhibici. Od začátku zápasu jsme hráče Benešova k ničemu vážnějšímu nepustili a nebýt velmi dobrých zákroků brankáře Benešova, bylo by skóre o pěkných pár gólů tučnější. Nutno dodat, že některé góly našich hrdinů byly velmi povedené a objevila se už i snaha o přihrávání. Proto nebylo nikomu divné, že po prvním poločase byl stav 7:0.

Do druhého poločasu naši malí borci nastoupili se stejnou vervou a opět zatlačili Benešov na jejich půlku. Až na pár výpadků (které vždy napravili naši skvělí brankáři) nepustila obrana za svá záda žádného ze soupeřů a po celou dobu zápasu svědomitě bránila. Útočníci skvěle napadali obránce Benešova a ze své urputnosti a touze po vítězství těžili v podobě gólů. Druhý poločas se odehrál ve stejném duchu jako ten první. Konečné skóre zápasu bylo neuvěřitelných 12:0.

Tentokrát nám sice unikla medaile z kovu o vlásek, ale nikdo zklamaný z výkonu kluků určitě být nemohl. Vedle party zkušenějších, kteří už nějaký opravdový turnajový zápas hráli, měli svoji "primici" čtyři noví kluci. Snaha byla vidět na celém mužstvu a každý zabojoval dle svým momentálních možností. Tentokrát jsme tvořili vyrovnanou partu fotbalových "dělníků". Proti minulým turnajům bylo patrné zlepšení všech devíti zúčastněných mužstev. V bránění nebyly u žádného z nich - až na vyjímky - velké výpadky. Pro vstřelení gólů bylo proto většinou nutné překonávat zhuštěný prostor před brankou soupeře. Očekávat zvládnutí narážečky, či zatažení balonu a následné přihrávky před branku, by bylo vzhledem k věku kluků naivní.

Komentář nejen k tomuto závěrečnému turnaji, ale k celé sérii tří turnajů podzimní ligy Meteoru, by se mohl jmenovat: "Jak malí loupežníčkové z Tempa ke zlatu přišli". Nejedná se však o nepoctivou loupež zlatého pokladu, ale o poctivě vydřené zlaté medaile! Před tímto turnajem kluci už poznali, že bojovat se vyplácí. A že když doženou herní nedostatky nasazením, tak se dá vyhrávat. A hlavně to věděli rodiče, kteří mohutným povzbuzováním, nejen tuto sobotu, hnali malé borce ke spanilé jízdě od vítězství k vítězství. Proto nejen klukům, ale i tomuto tempáckému kotli patří dík!

Jak probíhala třetí kapitola této loupežnické pohádky? Po dvou předešlých turnajích jsme byli druzí za Motorletem a těsně před třetími Třeboradicemi. Proto každý ztracený bod by byl pro nás velký problém a obezřetnost byla na místě. V prvním zápase nás trochu zaskočil o poznání zlepšený Meteor. Už to nebyla otázka skóre, ale boj o vítězství. Po mírné převaze jsme nakonec zvítězit dokázali v poměru 2:0.

Z původně 17 nominovaných kluků nakonec dorazilo k zápasu kluků 11. Proto se disciplinovaně střídalo po dvou celých pětkách. Poprvé jsme hráli bez pomoci zkušenějších spoluhráčů, kteří hrají se staršími spoluhráči v přípravce. A tak na sebe vzali všichni kolektivně zodpovědnost. Bylo vidět, že dva turnaje na Meteoru udělali z některých zkušené "mazáky". Konečně začali chodit do soubojů ti kluci, co dříve ustrašeně přihlíželi. A strhli tím k bojovnosti i ty kluky, co hráli poprvé; a ti mile překvapili a řekli si o nominace v dalších akcích. Proto byla zaslouženou odměnou skutečnost, že se většinou hrálo u branky našeho soupeře. A proto jsme i zaslouženě vyhráli v poměru 3:1.

Všechny naše góly padly díky důrazu a dohrání akcí. Jen naše bránění nebylo Benešováky naštěstí moc prověřováno. Tam jsme byli dost rozpačití – obránci buď zůstávali disciplinovaně vzadu, i když jsme soupeře měli "zmačknutého" u jeho branky, nebo se naopak nechali strhnout k útočení a vzadu mohli při větší síle soupeře chybět.

Ve druhém turnaji podzimní ligy Meteoru nastoupila sbírat zkušenosti další parta kluků. Kromě dvou zkušených matadorů Dana Michla a Patrika Bešťáka, vesměs jiná, než na turnaji prvním. Naše vystoupení bylo výsledkově přesvědčivé v prvních dvou zápasech a v zápase závěrečném. Meteor jsme smetli 5:0, Admiru 2:0. Potom jsme utrpěli úplně první turnajovou porážku od důraznějších kluků z Třeboradic v poměru 1:3. Následovala další ztráta bodů a remíza po urputném boji s Motorletem 1:1. Na závěr jsme si náladu spravili proti Bohemians 1905 a přesvědčivě vyhráli 3:0.

Do Libně jsme přijeli namlsaní jak ze hry, tak z výsledků z prvního turnaje. Tentokrát však bylo obojí trochu méně úspěšné. Záměr byl opět ten, aby nová skupina kluků okoukala od svých lepších kamarádů, jak fotbalově na to. Bohužel nyní málokdy došlo k napodobování fotbalově vyspělejších spoluhráčů. Kluci byli často nesoustředění na hru, do osobních soubojů chodili váhavě, chyběl důraz a vědomá snaha odebrat protihráči míč. Proto soupeře nejvíce zaměstnávali většinou jediní naši dva střelci branek, kteří pomáhali často i při bránění.

Na úvodním turnaji podzimní ligy Meteoru sehrála většina našich nejmladších fotbalistů svá první opravdová utkání v životě. Ale tak to vypadalo pouze zpočátku. Rozlosování bylo ideální, kvalita soupeřů stoupala postupně. První dva protivníci byli na zvednutí našeho sebevědomí - Meteoru jsme nadělili 6 branek a Admiře dokonce 8. Hru jsme "situovali" pouze před branku těchto dvou soupeřů, proto i naše konto zůstalo čisté. Pak už nás čekal soupeř těžší - Třeboradice. Než obránci zjistili, že je nutno ve fotbale také bránit, prohrávali jsme 0:2. Potom ale Tempáčci soupeře zamkli na jeho polovině a dokázali výsledek otočit na konečných 3:2. Proti asi nejtěžšímu soupeři - Motorletu, kluci bojovali zodpovědně od první minuty. A po vyrovnaném boji zvítězili stejně těsným poměrem 3:2. V posledním zápase proti Bohemians 1905 jsme si udržovali stálou mírnou převahu a zkušeně pohlídali páté vítězství v řadě, zvítězili jsme poměrem 3:1.

Naše poslední turnajové vystoupení před letními prázdninami se konalo na kvalitně obsazeném turnaji o pohár starosty Dubče. Zápasy ve skupině jsme začali soubojem s loňským vítězem Slavií Praha. Soupeř o malinko lepší nás porazil 2:0. Ani následující zápas s Admirou nám nevyšel – prohra 3:0. Pak konečně kluci zabrali a vybojovali vítězství 3:1 nad Vršovicemi. Proti výborně hrajícímu útoku Benešova naše improvizovaná obrana neměla šanci a prohra 3:0 byla zasloužená. Ze čtvrtého místa jsme proto nastoupili proti 4. ze druhé skupiny - domácímu družstvu Dubče. V tomto zápase jsme vybojovali vítězství 2:0 a tím i konečné 7. místo z deseti účastníků. Pro úplnost - pohár vyhráli naprosto zaslouženě kluci Mělníka, když ve výborném finálovém zápase porazili Slavii.

Nově zařazena fotogalerie Pavla Slavíčka

Ve třetím závěrečném turnaji miniligy Meteoru se kluci vytáhli a ukázali rodičům, divákům a trenérům vesměs to nejlepší, co se za dva roky ve fotbale stihli naučit. Prvním zápasem překonali "komplex Admira" vítězstvím 2:1. Potom sice přišla prohra 0:4 s Motorletem, ale opravdu objektivně vzato, výsledek mohl být klidně opačný. Soupeři to tam prostě padalo a nám chyběl důraz a štěstí při zakončení. Vzápětí se dostavila spravedlivá náprava ve formě dvou suverénních vítězství. Nejdříve s Braníkem 4:0 a poté s Meteorem 3:0. V posledním zápase s velmi dobrou Duklou kluci vydřeli remízu 2:2 a tím i 2. místo na tomto turnaji.

Na odvetu do Benešova jsme vyrazili proti minulému zápasu s menším počtem kluků. Hrálo se opět 3x15 minut a znovu na větším hřišti, než na které jsme z tréninků zvyklí. Utkání bylo stejně jako minule naprosto vyrovnané. Pokud se podařilo dostat míč do blízkosti branky soupeře, hrozilo nebezpečí. Bohužel ještě kluci neodhalili snadnější možnost založení útoku po stranách rozlehlého hřiště. Proto se většina akcí odehrávala ve středu hrací plochy a často se měnil fotbal na přetlačovanou se střídavými úspěchy na obou stranách. Jeden takový náš, na polovině hřiště, vybojovaný balon využil Jirka Vondrášek a po samostatném úniku uklidil míč "mazácky" k tyči. Druhou naši branku vstřelil Vojta Panc nekompromisně provedenou penaltou.

Namísto úterního tréninku jsme sehráli na domácím hřišti přátelský zápas s mužstvem Benešova. Po vzájemné dohodě jsme hráli v počtu 7+1 na půlce fotbalového hřiště. Do hry se zapojili všichni kluci, kteří přišli ten den trénovat. Někteří zvládali nezvykle velkou rozlohu hrací plochy poměrně s přehledem, někteří se brzy "utavili“ neuváženými výlety a pak nezbývalo než bojovat v chumlech. Proto i hra se odehrávala většinou v nahuštěných prostorech, neb nebylo sil ani myšlenek na roztažení do šířky.

Prvních třetinu – hráno 3x15 minut – jsme vyhráli 1:0 (branka Hradil). Ve druhé gól nepadl a ve třetí třetině se podařilo soupeři vyrovnat na konečných 1:1. V závěru jsme mohli ještě vstřelit vítěznou branku po nájezdu našeho hráče na brankáře, ale už nezbývaly síly na umístěnou střelu.

V sobotu 16.5.2009 jsme sehráli 2. turnaj miniligy FK Meteoru. Stejným způsobem jako v 1. turnaji, se jednalo o 5 utkání. Tentokrát jsme byli úspěšnější než v turnaji úvodním - 2 prohry, 2 vítězství, 1 remíza a celkové skóre 4:4. Vzhledem k tomu, že byla dána příležitost i klukům, kteří zatím tolik nehráli, to bylo velmi dobré vystoupení.

První zápas proti Admiře 0:1 - naprosto vyrovnané utkání - a dalo se i vyhrát. To, že se tak nestalo, způsobil hlavně nedůraz při četném zakončení. Následovalo vítězství 2:0 nad Motorletem. Péťa Hodouš dvěma góly ukázal, že zakončovat akce umíme. Remíza 0:0 s Braníkem také nemusela být. Ale bohužel všechny naše střely mířily buď mimo branku, nebo doprostřed.